Samsung na akci Galaxy Unpacked July 2026 (YouTube) představil své nové telefony Galaxy Z Fold8 Ultra, Fold8 a Flip8, hodinky Galaxy Watch Ultra2 a Watch9 a chytré brýle ve spolupráci s Gentle Monster a Warby Parker.
Po pěti letech vývoje vyšla česká počítačová hra Scarlet Deer Inn (ProtonDB). Scarlet Deer Inn je vyšívaná temná středověká pohádka. Zatímco život ve zdánlivě obyčejné vesnici se točí kolem běžných povinností a sousedských drbů, v podzemí se skrývají zlověstná tajemství.
Představen byl Raspberry Pi Touch Display 2 s uhlopříčkou 10 palců a rozlišením 1200 × 1920 pixelů. Cena je 80 dolarů.
RPCS3 (Wikipedie), tj. open source emulátor Sony PlayStation 3, snížil minimální požadavky. Nově jsou podporovány starší grafické karty ATI Radeon řady HD 2000, 3000 a 4000 z let 2007 až 2009. Na PC běží už 75 % všech her pro PlayStation 3. V budoucnu bude RPCS3 fungovat bez firmwaru z PS3. V RPCS3 byl implementován systémový modul cellSysmodule (𝕏).
Vyšel open-source nástroj winetop (MIT) — nativní CLI/TUI pro sledování a ukončování Wine, Proton, Lutris, Heroic a Bottles sezení. Seskupuje procesy podle WINEPREFIX / Steam AppId, umí bezpečně zabít jen hru (včetně Steam reaperu) a nabízí i skriptovatelné příkazy (list, kill, orphans, …). Balíčky jsou mimo jiné na crates.io, Copru (dnf copr enable kovariadam/winetop), PPA ppa:kovariadam/winetop a AUR (winetop-bin).
Ve spolupráci společností OpenAI a Work Louder byla představena (𝕏) hardwarová klávesnice Codex Micro pro práci s AI agenty. Cena klávesnice je 230 dolarů.
Byl vydán Mozilla Firefox 153.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 153 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
V linux-cve-announce bylo oznámeno 433 zranitelností za jediný den (19. července).
Byla vydána nová verze 5.44 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 71 vývojářů. Změněno bylo přibližně 270 tisíc řádků v 1 300 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Na 23. září 2026 je do bratislavské Nové Cvernovky naplánovaná jednodenní konference #nobullshit.camp pro tech leadery, DevOps a platform inženýry. Mají tu zaznít upřímné příběhy z praxe o tom, co v produkčních systémech reálně fungovalo, co se pokazilo a co si z toho lidé odnesli. Témata pokrývají tři oblasti – DevOps a platformy (Kubernetes, cloud, provoz systémů), firemní kulturu a leadership. Program běží ve dvou formátech: hlavní
… více »Člověk, který považuje 648 miliard utracených za Irák (nebo 686 za Vietnam) prospěšnějších (sem dosaď libovolné slovo, pokud ti mnou použité nesedí) než 135 miliard utracených za program Apollo, je dle mého skromného názoru podivín.Počítáte to jako účetní. Vietnam byl přece válka proti komunistům a Irák proti teroristům. To je přece existenční záležitost... poslat pár lidí na pár dní někam do kosmické pustiny se s tím nedá vůbec srovnávat.
Vietnam byl přece válka proti komunistům a Irák proti teroristům.Jsi si tímto tvrzením 100% jistý? Jaký je tedy hmatatelný výsledek boje proti komunismu ve Vietnamu a boje proti terorismu v Iráku? A proč je násilné (válka = násilí, na tom se doufám shodneme) prosazování jednoho společenského zřízení (demokracie, používané stovkami miliónů lidí) vůči druhému (komunismus, používaný stovkami miliónů lidí) existenční záležitostí? a pro koho? pro lidstvo, nebo jen pro ty "demokraty"? co je demokratického na invazi do suverénní země, kterou neschválil nejvyšší světový orgán, a sice OSN? aby bylo jasno, já zde neobhajuji komunismus, já zde neobhajuji "neochvějnou víru v absolutní bezchybnost výzkumu vesmíru", já pouze nerozumím tvému komentáři.
Samozřejmě to chtěl mínit jako sarkasmus kterým chtěl zesměšňovat, ironií však je že se tentokrát naprosto trefil do vážných argumentů.Ne, myslel jsem to naprosto vážně. Výpočet kolik by se za vojenské letadlo vybavilo nemocnic v reálném světě vůbec neposkytuje argument pro to, aby se namísto nákupu letadla vybavily nemocnice. Stejně tak to platí pro kosmická dobrodružství vs. pozemské války.
Jsi si tímto tvrzením 100% jistý? Jaký je tedy hmatatelný výsledek boje proti komunismu ve Vietnamu a boje proti terorismu v Iráku?Ano, jsem. Já se nebavím o výsledku, ale o důvodu (lépe řečeno předkládaného zdůvodnění), proč dělat to či ono.
A proč je násilné (válka = násilí, na tom se doufám shodneme) prosazování jednoho společenského zřízení (demokracie, používané stovkami miliónů lidí) vůči druhému (komunismus, používaný stovkami miliónů lidí) existenční záležitostí? a pro koho?Nejde o prosazování nějakého společenského zřízení, ale o získání vlivu a moci. USA např. v dějiných prosazují vůči druhým státům jak demokracie, tak diktátorské režimy - podle toho, jak to lépe vyhovuje jejich mocenským ambicím. To platí samozřejmě i pro ostatní velmoce. Vliv a moc je existenční záležitost pro stát, jehož obyvatelstvo si evidentně chce žít nad poměry. Někdy to jde hospodářským nátlakem, někdy vojenským.
a pro koho? pro lidstvo, nebo jen pro ty "demokraty"?"Lidstvo" je dost abstraktní pojem. "Velký skok pro lidstvo" se ve skutečnosti ukázal pro konkrétní lidi a konkrétní lidská společenství (státy) jako nic (vliv a moc) nepřinášející. Evidentně se to nedá ani hospodářsky ani vojensky využít (alespoň v dohledné době). Je dost poučné prohlídnout si nadšenou kosmonautickou literaturu z padesátých a šedesátých let minulého století. Do té doby než se na Měsíc dostali skutečně konkrétní lidi a zjistili, že tam není nic zajímavého (pro vliv a moc), malovala tato literatura rozsáhlé měsíční a marsovské základny včetně víkendových zájezdů na Měsíc tak někam po roce 2000. Tak nevím, máme rok 2009 a větší problémy dostat dobře fungující stroje aspoň na oběžnou dráhu než před 40 lety (ony jsou to v podstatě pořád tytéž stroje). A samozřejmě to žádné "lidstvo" prakticky nezajímá. Ony i ty vědecko-populární sci-fi představy bez výjimky opomínaly aspoň naznačit, k čemu to všechno je dobré. Patří do kategorie osidlování pouští, tundry nebo polárních krajů. Sice by se to s vynaložením spousty zdrojů tak nějak dalo, ale nikdo neví, co z toho. Výjimkou se může zdát zájem o vesměs tajné umisťování vojenských a komerčních strojů a telekomunikačních zařízení - ty jsou ovšem zaměřené nikoliv do kosmu, ale pěkně zpátky na zem, což není onen idealistický kosmický výzkum.
Války jsou velice prospěšné z hlediska technického pokroku -- ač je ten draze zaplacený a ne jen takovými blbostmi jako Dolary.
se vratilo minimalne 90 centu ... spise vic a stale se vraci, zatimco z vietnamu a iraqu ani cent ....Když budete považovat korejskou a vietnamskou válku za zástupné a testovací války dvou největších velmocenských bloků, mohl by být jejich přínos právě v tom, že nikdy nepropukla třetí světová válka. USA určitě na válku v Iráku finančně doplácí, ale zato získali v této na ropu velmi bohaté části světa prakticky trvalou vojenskou základnu. A i když tu ropu momentálně dovážejí od jinud, není strategicky k zahození mít páky pro ovlivňování celosvětového trhu. Strategicky se myslí na několik desetiletí nebo dokonce na staletí, ne na pár finančně ztrátových let. Kromě toho, vám se možná nevrátil ani cent, ale ti, co zbraně vyrábějí, na tom vydělávají skvěle. Jak z hlediska "průzkumu bojem", tak přímo finančně.
Jinými slovy, Vietnam i Irák si vyžádaly v USA několikanásobně vyšší výdaje, než celý program Apollo. Člověk, který považuje 648 miliard utracených za Irák (nebo 686 za Vietnam) prospěšnějších (sem dosaď libovolné slovo, pokud ti mnou použité nesedí) než 135 miliard utracených za program Apollo, je dle mého skromného názoru podivín.
Ty si pleteš důvod a důsledek. Důvod je něco, podle čeho se rozhoduji k nějaké akci, důsledek je to, co ta akce přinesla. Ty jsi po mě chtěl důvody, nikoliv důsledky. Já jsem napsal, že důvody pro tyto války se jevily jako dobré, ale nakonec to dopadlo jinak. To je celé. Rozhodně jsem nehodnotil důsledky těchto akcí, ani jsem je nesrovnával s přínosem Apolla. Chápeš ten rozdíl?
Pokud mám hodnotit výsledky, tak Apollo je samozřejmě úspěch, i když nákladný a hlavně propagandistický. Vietnam a Irák jsou nákladné neúspěchy. Tohle dnes všichni víme, ale v době rozhodování to nikdo nevěděl. To snažím celou dobu říct.
Druhá světová válka stála USA mnohem víc peněz i lidských životů než Vietnam. Přesto to byl úspěch, protože USA zachránily Evropu, i když nemusely. Vietnam měl být něco podobného - zachránit region před totalitou a přinést svobodu.
Co by tak na toto řekl Phantom Alien, kdyby to četl?
Prinos vesmirneho programu je ve vsech ohledech mizivy.tak s tim bych si rozhodne dovolil nesouhlasit
Nekdy pocatkem 80 let si kdosi dal tu praci a spocital, ze kazdy dolar investovany do programu Apollo se vratil 8x - tzv. "vedlejsi" efekty - nove materialy, pracovni postupy, ...
Pokud jste videl film Apollo 13, pak si mozna vzpomenete na zpusob reseni krize s CO2 na palube - to tenkrat byla take naprosta novinka a dnes se casto pouziva i v prumyslu (tedy nevim jak v nasich zemich ...)
Chtelo by to jen takovou drobnost: predem vedet, ktery ze sideefektu bude aplikovatelny v praxi.
Obavam se, ze funkcnich kristalovych kouli je prudky nedostatek ... zato pitomcu, kteri jsou po bitve generaly, jak nas...eto.
Bolo by rovno vyhodnejsie vyvijat to, co v danu dobu potrebujem a hned vyuzijem, nez o 40 rokov ukazovat, ze aha, nahodou sme vymysleli aj nieco uzitocne a to ospravedlnuje nas vyskum chujovin.Bez těch tvých "chujovin" prostě teflon nevymyslíš, protože vědecký a technický pokrok neroste na stromech, ale staví na tom, co už známe. Takže nejdřív musíš mít nějaké znalosti o chemii, materiálech a podobně a ty potom využiješ k vývoji teflonu, protože ho potřebuješ na raketoplány. A jakmile už máš nový materiál, tak ho můžeš dát i na pánvičku, protože ty miliardy za vývoj jsou už dávno utracené. Obrácený postup - pojďme vymyslet nějaký nový materiál na pánvičky - který navrhuješ, prostě nefunguje a) bez znalostí ze základního výzkumu, b) bez opravdu velkého rozpočtu na vývoj takového materiálu, který firma na výrobu kuchyňských potřeb obvykle nemá.
válka naopak napáchá obrovské škody
To je naprostá pravda… ale kdy naposledy Spojené státy válčily (a páchaly škody) na svém území? A zničená cizí země s proamerickou vládou, to je příležitost k zakázkám pro americké firmy. Taky se mi to nelíbí, ale tenhle argument těžko USA od válčení odradí.
Opravdu?
Tak proc se tolik firem z Evropy tak moc zajimalo o program obnovy Iraku? Kupodivu to nejcasteji byly firmy, ktere mely velice dobre vztahy se Sadamovym rezimem ...
minimálně v případě Iráku byly od začátku přínosy více diskutabilní než přínosy letů na Mars.Jsem si jist, že Irák jako americká vojenská základna a oblast vlivu v regionu má evidentně mnohem méně diskutabilní přínos než několik jednotlivců s plechovkou velikosti autobusu v marťanské poušti. To je taky proč peníze tečou směr Irák a nikoliv směr Mars.
válka naopak napáchá obrovské škody. Nemůžeme počítat jen finanční náklady - co všichni ti zabití a zmrzačení?!?To jsou ti nechutní pacifisti. Co všichni ti zabití a zmrzačení v dopravních nehodách? Doprava taky napáchá obrovské škody... Když se podíváte do dějin, zjistíte, že válka se stala oficiálně nemorální záležitostí až po té druhé světové. Do té doby (včetně počátku světové) to byl legitimní prostředek k prosazování národních zájmů. Ministerstva války se sice pod tlakem pacifické ideologie orwellovsky přejmenovala na "ministerstva obrany" - ale to neznamená, že se obrana "národních zájmů" a jejich aktivní i násilné prosazování v něčem zásadně liší. Nejlepší obrana je zkrátka útok.
Do té doby (včetně počátku světové) to byl legitimní prostředek k prosazování národních zájmů.
Zlomem byl teprve Norimberský tribunál. Ještě při jeho zřizování se (často i na vítězné straně) naráželo na myšlenkovou bariéru, že není možné na představitele země, která rozpoutala válku, pohlížet jako na zločince.
Jsem si jist, že Irák jako americká vojenská základna a oblast vlivu v regionu má evidentně mnohem méně diskutabilní přínos než několik jednotlivců s plechovkou velikosti autobusu v marťanské poušti. To je taky proč peníze tečou směr Irák a nikoliv směr Mars.Zda se, ze tvoje jistota nema prilis velkou hodnotu. Jediny duvod, proc penize tecou do Iraku a ne na Mars je ten, ze politici z 99% mysli od voleb k volbam, ovsem Mars je beh na dlouhou trat.
Zda se, ze tvoje jistota nema prilis velkou hodnotu. Jediny duvod, proc penize tecou do Iraku a ne na Mars je ten, ze politici z 99% mysli od voleb k volbam, ovsem Mars je beh na dlouhou trat.Proto je přínos daleko více diskutabilní. Přínos všeho, co je na dlouhou trať, je z principu diskutabilní, protože budoucnost se nedá naplánovat na 100% - čím dále do budoucnosti, tím je přínos teď použitých zdrojů pochybnější a tím hůř se vám bude kdokoliv přesvědčovat, aby ty zdroje vynaložil. Vidím, že moje jistota má daleko větší hodnotu než vaše logické uvažování, případně schopnost porozumět čtenému textu.
to, ze Zeme neni na vecne casy, je jistotaNe, to je hypotéza.
Já si myslím, že válka v Iráku byl naopak velký úspěch pro USA. Ta ropa určitě stála za to. Co si myslí většina lidí je naopak úplně podřadné.
Rad bych znal duvod, proc doslo k omezeni jenom na post-WWII obdobi.
Vzdyt preci USA bylo v obou svetovych valkach take h*o, stejne jako po Vietnamu nebo Iraku.
Predem dekuji za odpoved.
Kdyby Hitler vyhrál, tak by měl problém, jak dobytá území udržet (viz USA v Iráku). Na nějaké překračování oceánu by neměl ani pomyšlení. Porovnej si sílu US Navy a Kriegsmarine během WWII, doporučuji se zaměřit třeba na letadlové lodě, hlavně na ty německé
Ale americani tam uz vyhrali. Uzemi bylo obsazeno, vlada svrzena. Ted se prave resi udrzeni uzemi a odboj proti teto snaze.
Přesně tak. Obsadit území je jedna věc (v Iráku bylo hotovo za pár týdnů) a udržet ho druhá (už se to táhne šest let a přes určité zlepšení je výsledek krajně nejistý). V SSSR Němci obsadili obrovské území, ale pod kontrolou měli jen města. Na pacifikace odboje na venkově nikdy neměli dost sil. To samé Američani ve Vietnamu.
Hlavne za hranicemi, ze jo?
Tiskni
Sdílej: