Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Je dobré odrezať výborne fungujúcu zdravú ruku a nahradiť ju niečím umelým?
Neni moralni dilema v tom, ze je to neprirozene?Na zaklade toho se da tezko argumentovat. IMHO prakticky vsechny relevantni zalezitosti moralky se tykaji negativnich dopadu jednani na ostatni (tedy u te sebevrazdy napr. znicujici dopad na blizke osoby, u sebeposkozovani s trv. nasledky napr. naklady, kterym tim ostatnim zpusobim svou naslednou naslednou neschopnosti). Pokud ta ruka bude ve vsech ohledech lepsi, pak bych takove (alespon prime) negativni dopady neocekaval. Jedina mozna vytka je pripadne sradani / zbytecne vynalozeni zdroju na porizeni te ruky, ale to uz je otazka vicemene ekvivalentni tomu, kdyz si nekdo koupi novejsi a lepsi pocitac, kdyz mu stary jeste funguje.
Moje ruka mi vydrzi par desitek let; podle toho, jak se dnes vyrabi veci, nevim, jestli bych do toho selAno, to je myslim mnohem zavaznejsi otazka.
IMHO prakticky vsechny relevantni zalezitosti moralky se tykaji negativnich dopadu jednani na ostatniMyslim, ze nemas pravdu.
Neni moralni dilema v tom, ze je to neprirozene?Vsadím se, že jsi oblečený v nepřirozených šatech, žiješ v nepřirozeném domě, máš nepřirozené vytápění a osvětlení, jako bonus jíš nepřirozenou stravu, piješ nepřirozené pití a navíc diskutuješ na internetu, na kterém není přirozené vůbec nic, ani vzdáleně. Morální dilema v tom tedy imho není.
"Ne, prostě jen jednu skleničku." "Tady je." Křuch-chramst-chramst
Bob zareaguje a než mu dojde, že jeho ruka je teď několikanásobně silnější, tak se lupič válí na zemi s puklou lebkou a vyhřezlým mozkem.To by se muselo vyřešit obecně. Stejný problém by byl, kdyby chtěl plácnout komára(/mouchu/hovado), co mu leze po obličeji. Jinak člověk se zabudovanou zbraní by byl v současné kultuře (asi nejvíc UK) docela zajímavej exot, v UK stejně asi jen chvíli (než by ho zabásli).
protože zbytek oddělení zrovna o několik ulic dál bojuje s nepopsatelně obludným růžovým čímsi, co uteklo ze skepa místní pobočky KFC.To je narážka na tohle? Docela povedená.
obří, neustále rostoucí tkáňovou kulturu, pěstovanou ve veliké nádrži živného roztoku jako zdroj "kuřecího masa"Ani se radši neptám na jakém hnusu je zase tohle založené (Můj osobní tip? Něco z Monsanta
Postoupíme dále: Bob má nyní kompletně umělé tělo, jediná přirozená část je mozek a prodloužená mícha. Případně se může ještě nechat část hlavy s obličejem (a lá Robocop), ale myslím, že už dnešní technologie je v tomhle ohledu dost daleko, natož ta budoucí. Navíc to, že se musí udržovat jen mozekČistě pro zajímavost: I taková struktura by byla úplně stejně zranitelná jako ta hydro-karbonová. Co by zabránilo míše se utrhnout nebo mozku rozplesknout se o stěnu schránky při nejbližším přetížení (z trochou vůle způsobené i čistě za pomocí biologickou silou)?
A kde je to moralni dilema?"Je to proti přírodě." případně "Je to proti bohu."
Pro začátek bych se ale spokojil s ovládáním pozice kursoru myši pomocí kamery sledující mé očiKdyž jsem zkoušel dlaždicového správce oken, přesně tohle mi chybělo.
Já spíš stejně radši fandím technice snímání mozkové činnosti, aneb proč se propojovat přes RS232, když je k dispozici PCIeTak to máš k dispozici následující možnosti (řazeno náhodně):.
Vnělebeční EEG. Šíleně nepřesné a v podstatě se s tím nedá žádné rozumné rozhraní zrealizovat. A vyhlídky na zlepšení nejsou, protože současné přístroje pracují na hranici fyzikálních limitů - lepší signál prostě přes lebku neprotlačíš.Oproti současné kuličkové myši to zas tak velkej rozdíl není
A ake su tie super moznosti?Můžeš tam třeba zabudovanou flashku
Ačkoliv je také možné, že v Gits 2 (manga Man-machine Interface) vlastně sledujeme jen jednu z osobností, vzniklých po spojení s Puppetmasterem čico (pak by tato entita skutečně neměla fyzický lidský mozek) - takže těžko říct.No, po tom co jsem nedávno dočetl mangu GITS - Man machine interface musím říct že je to docela pravděpodobné, protože tam se to vzniklýma osobnostma jen hemží.
Já jsem přesvědčený, že Motoko má stále původní mozek, jenom vložený do celokybernetického těla.No, v tom je trochu problém, jelikož autor to rozdělil na dva světy. Na konci prvního filmu se spojila s loutkařem a stala se z ní kombinace motoko a loutkaře, tedy AI, jak je to vidět třeba v GITS 2, kde se nahraje do těch sexbotů. V seriálech je to stále člověk s mozkem v titanové schránce, což je vidět i v jednom z dílů, kdy na ní někdo zaútočí v údržbě. Jinak v manze je to taky vysvětleno.
vědomí je mrtvé.Mrtvé…když se ožereš do němoty (nebo se spráskáš kyselinou), tak je vědomí také mrtvé? A kde je ten bod zlomu, kdy je ještě živé a kdy už mrtvé? Co potom prolití alkoholici kterým se ten alkohol už vypařuje i z kůže? Ti by podle definice měli být prakticky chodící zombie.
Pokud by mi pouzivani auto zvedlo prijmy o 2kKc tydneViz trailer, asi ne
Pokud bych byl financne za vodouJinak ti lidi z toho 2. videa moc zajištění nevypadali (tedy ne všichni). Pokud bude výrobce monopolní, tak může hnát cenu neomezeně nahoru (což sauny ne, jejich monopolizace je vysoce nepravděpodobná a saunu si může vyrobit každej).
Lepsi znalost Pythonu...ale me treba umozni psat lepsi programyJako odpůrce space sensitive mě to přijde minimálně vtipný
Jinak mě vždycky když chcípnul skript v pythonu, tak pokud to nespravila nová knihovna nebo verze (ve slackwaru je všechno prastaré, zajímavý ale, že perl nebo c skoro vždycky fungujeNjn, promítání vlastních pocitů a přání do vzpomínek z reálných zkušeností je vcelku běžná chyba. Tvrzení, že C skoro vždycky funguje to v tomto kontextu zabíjí úplně.), tak skoro nemělo cenu se v tom hrabat, protože by to byla práce tak na týden (takový tcl program jsem opravil celkem rychle, dokonce bez předchozí znalosti jazyka
).
[IMHO!!!] Jinak python se prostě pro skriptaře nehodí. Skriptovací jazyk by měl bejt co nejohebnější, aby v něm mohl programátor psát sice jako prase, ale RYCHLE. Osobně si nedokážu představit nahrazení bashe pythonem. [/IMHO!!!]IMHO spojuješ dohromady dvě věci, a to, jestli je něco vhodné pro skriptování, a jestli je něco vhodnou náhradou bashe. Mezitím bohužel (naštěstí?) není ekvivalence. Právě naopak, většina lidí, bash používá jen minimálně ke skriptování a co nejvíce k interaktivní práci. A i u té interaktivní práce je velký rozdíl, jestli chceš grepnout pár logů a nakonfigurovat síť, nebo se třeba hrabat ve dvou různých síťových databázích a ještě manipulovat s různými XML, JSONy a podobně. IMO je na skriptování Python postatně vhodnější než bash, pokud člověk v Pythonu umí a pokud není problémem přidaná závislost. Osobně si neumím představit nahrazení Pythonu Bashem!!!
IMHO spojuješ dohromady dvě věci, a to, jestli je něco vhodné pro skriptování, a jestli je něco vhodnou náhradou bashe. Mezitím bohužel (naštěstí?) není ekvivalence. Právě naopak, většina lidí, bash používá jen minimálně ke skriptování a co nejvíce k interaktivní práci. A i u té interaktivní práce je velký rozdíl, jestli chceš grepnout pár logů a nakonfigurovat síť, nebo se třeba hrabat ve dvou různých síťových databázích a ještě manipulovat s různými XML, JSONy a podobně.Mě to naopak přijde stejný. Obvykle napíšu manipulační program do řádku a pak ho echnu do souboru (když už funguje nebo překročil tak dva řádky). V tom souboru je pak vlastně taky na jednom řádku, takže ho obvykle odřádkuju typem padni komu padni (pokud si to editor odřádkuje, OK pokud ne taky OK - bashi to nevadí
IMO je na skriptování Python postatně vhodnější než bash, pokud člověk v Pythonu umí a pokud není problémem přidaná závislost. Osobně si neumím představit nahrazení Pythonu Bashem!!!No vidíš a já ho ještě nikdy nepoužil a to jsem emuloval BIOS volání 13h pro emulaci diskety, v bashi
Pokud nejsou python skripty modulárníJsou takové, jaké si je napíšeš :).
To mě moc jako kvalitní kód nepřipadá.Jaký kód si napíšeš, takový máš :). Pokud je to cizí kód, hlaš chyby.
Sice je to jen za můj systém, ale pokud polovina .py potřebuje nějakej modul, a ten defaultně v systému není, tak to prostě není použitelnej skriptovací jazyk (tedy ve smyslu rychlosti práce).Odkud bereš statistické údaje? Se závislostma mám z těchto tří největší u bashe a perlu, u pythonu naopak nejmenší. Takže budu rád, když mi osvětlíš metodu, jak zfalšovat statistiku tak, aby dávala opačný výsledek.
Mě to naopak přijde stejný.Můžu si tipnout? Bude to tím, že jsi nic z uvedeného v poslední době v bashi nedělal. Jsou okolnosti, kdy se objektová komunikace hodí více než řádková.
Na to je ale imho upgrade jménem perlMno, když myslíš, že perl je upgradem bashe :D. Mně spíš přijde jako upgrade AWK..
No vidíš a já ho ještě nikdy nepoužil a to jsem emuloval BIOS volání 13h pro emulaci diskety, v bashiJako důkaz toho, jaký jsi machr, fajn... a bude taky něco k tématu?.
Jinak už se mě párkrát stalo, že bylo pro úpravu binárního souboru rychlejší napsat prasácký kód v céčku než vymejšlet řešení v interpretovaných jazycích. Prasáckým kódem myslím věci jako celý program (se smyčkama) na dva řádky apod.Ono vždycky jde lépe to, co se dělá s láskou než to, co se dělá s odporem. Nechápu co tě na tom překvapuje ani proč to dáváš do souvislosti s vlastnostmi dotyčných nástrojů..
Odkud bereš statistické údaje? Se závislostma mám z těchto tří největší u bashe a perlu, u pythonu naopak nejmenší. Takže budu rád, když mi osvětlíš metodu, jak zfalšovat statistiku tak, aby dávala opačný výsledek.Bash má většinu programů instalovanou (slackware), pokud ne, tak vyhodí xxx: file not found. V ubuntu/debianu (nevím jistě) by snad mohl vyhodit i rovnou hint na apt-get. Rozhodně má bash výhodu, že se používá na shell a tak má tohle zaručeno. Perl je na tom imho závislostně podobně jako Python, ale vždycky se mě nakonec ty balíčky povedly lehko najít a nainstalovat. U Pythonu jsem si z http://pypi.python.org/pypi stáhnul první věc, co jsem uviděl a hlavní skript setup.py chcípne při enterovým spuštění:
./setup.py: řádek 1: from: příkaz nenalezen ./setup.py: řádek 4: version: příkaz nenalezen ./setup.py: řádek 6: chyba syntaxe poblíž neočekávaného tokenu „(“ ./setup.py: řádek 6: `def read(*rnames):'při návodu z install.txt to pak napíše šílenou hlášku:
Traceback (most recent call last): File "setup.py", line 1, in <module> from setuptools import setup, find_packages ImportError: No module named setuptoolskterá je už aspon pochopitelnější. Imho to ale není user-friendly. Buď, když je to všechno na jednom serveru, bych nechal tím skriptem stáhnout závislost. Nebo bych udělal aspoň nějakej configure, kterej vypíše všechny závislosti. Nechat to na chybových hláškách interpretera, mě přijde slabý. Ale jak říkám je to možná jen distribucí. Potom by zřejmě Python přeskočil Perl.
Můžu si tipnout? Bude to tím, že jsi nic z uvedeného v poslední době v bashi nedělal. Jsou okolnosti, kdy se objektová komunikace hodí více než řádková.No já jsem hlavně hardwarář, tak je všechno jednička nebo nula
Mně spíš přijde jako upgrade AWK.Obojí (pokud se bere, že sh je +- bash).
Perl zahájil svou éru jako skriptovací jazyk, náhrada jazyka AWK a interpretru sh.
Jako důkaz toho, jaký jsi machr, fajn... a bude taky něco k tématu?Byla to jen triviální práce s dd
IMO je na skriptování Python postatně vhodnější než bash, pokud člověk v Pythonu umí a pokud není problémem přidaná závislost. Osobně si neumím představit nahrazení Pythonu Bashem!!!
Ono vždycky jde lépe to, co se dělá s láskou než to, co se dělá s odporem. Nechápu co tě na tom překvapuje ani proč to dáváš do souvislosti s vlastnostmi dotyčných nástrojů.Tím chci říct, že když je potřeba něco udělat rychle, tak se na nějaký čistý kód nehledí. Což by v případě tabulátorů pythonu byl problém.
Bash má většinu programů instalovanouMůžeš mi prosím tuto věti přeložit do češtiny tak, abych neměl pocit, že jsi musel sníst něco hodně divokého? Jediná interpretace, co mě napadá je, že má tvá distribuce by default instalovánu většinu příkazů na světě, a to se mi úplně nezdá.
Perl je na tom imho závislostně podobně jako PythonRozdíl bych viděl v tom, že Python má plnohodnotnou základní knihovnu. V perlu musím doinstalovávat už když chci jenom stahovat něco z webu po IPv6, což ani v céčku není problém.
ale vždycky se mě nakonec ty balíčky povedly lehko najít a nainstalovat.Mně v perlu stejně jako v pythonu. Tady nevidím rozdíl.
U Pythonu jsem si z http://pypi.python.org/pypi stáhnul první věc, co jsem uviděl a hlavní skript setup.py chcípne při enterovým spuštění:A já jsem si ze sourceforge stáhl céčkový zdrojá, který se nezkompiloval. A z abclinuxu opsal kus perlovského kódu, který byl špatně. A bash je ještě větší svině, ve fóru jsem četl, že umí smazat celý filesystém opsáním jednoho řádku z kteréhokoli fóra o linuxu! Tak, kecy dobré, teď k věci. Python má dobrou základní knihovnu. Většina běžných programů má závislost pouze na Pythonu a nic víc k životu nepotřebují. Pak tu bývají doplňkové závislosti na SQL databázích a dalších věcech, které v základní knihovně nejsou. Slušné distribuce je nabízejí v balíčcích. A teprve když obojí selže, tak instaluju přímo. Je to stejné jako s céčkovými zdrojáky, taky běžně nestahuju tarball ze sourceforge jako reakci na myšlenku „chci si nainstalovat program X“.
Mně v perlu stejně jako v pythonu. Tady nevidím rozdíl.Asi jo, jak říkám, je to skoro stejný. Ale indentation sensitive to převažuje.
A já jsem si ze sourceforge stáhl céčkový zdrojá, který se nezkompiloval. A z abclinuxu opsal kus perlovského kódu, který byl špatně. A bash je ještě větší svině, ve fóru jsem četl, že umí smazat celý filesystém opsáním jednoho řádku z kteréhokoli fóra o linuxu!Za to z prohlížeče zkopírovaný zdroják v pythonu se ani nespustí
Je to stejné jako s céčkovými zdrojáky, taky běžně nestahuju tarball ze sourceforge jako reakci na myšlenku „chci si nainstalovat program X“.Aha, tady bude problém, já jo
Asi jo, jak říkám, je to skoro stejný. Ale indentation sensitive to převažuje.S tím problém nemám, používám to u všech jazyků kvůli čitelnosti. A jako lektor mám naopak radši Python, protože nemusím vysvětlovat důležitos správné struktury kódu. Všichni už jsou smíření s tím, že když odsadí špatně, padne to na SyntaxError.
Za to z prohlížeče zkopírovaný zdroják v pythonu se ani nespustíTobě možná ne. Ale zprznit jde každý zdroják, když chceš. Mně kopírování mezer ve Firefoxu funguje..
Aha, tady bude problém, já joNo... jestli ti vadí distribuční balíky, tak to jistě používáš Linux From Scratch, to je jediná obecná „distribuce“, co znám, kde žádné nejsou. Já to dělám přesně naopak. Vytvářím balíky i pro to, co z nutnosti z toho sourceforge stáhnu, tedy pokud to vůbec jde zkompilovat a spustit. Zpočátku to trochu práce přidá, ale z dlouhodobého hlediska se to vyplatí..
Všichni už jsou smíření s tím, že když odsadí špatně, padne to na SyntaxError.To moc nevzbouzí dojem podpory kreativity :-/.
Tobě možná ne. Ale zprznit jde každý zdroják, když chceš. Mně kopírování mezer ve Firefoxu funguje.Jestliže jde i python, tak je odsazování zbytečné. Buď všechno nebo nic
To moc nevzbouzí dojem podpory kreativity :-/.Nikdo netvrdí, že je Python vhodným jazykem k tvorbě kompilovatelného ASCII artu.
Jestliže jde i python, tak je odsazování zbytečné.Zajímavá implikace. Škoda, že v ní nevidím žádný smysl. Z hlediska Pythonu jsou zase zbytečné složené závorky kolem kódu. Je to jiná možnost jak implementovat stejnou věc.
Tak mě kopírování mezer jde taky, pastování do mc, to je problémTo je problém triviálně řešitelný..
Tak balíček si udělám taky. Ale osobně mě přijde zbytečnost u spousty softu používat starou zabalenou verzi. Jinak spíš než na SF si už otevíram terminál na git clone. On je hlavně problém, že mnoho software v slackware není (správa systému tam je, ale hry a jiný programy ne). Věci jako ffmpeg nebo mplayer jdou z gitu automatickyffmpeg či mplayer jsou v Pythonu? Podle mě existují dva typy lidí. Jedni problémy umějí řešit, druzí je umějí najít či vyrobit. Ty na mě působíš jako člověk z té druhé skupiny..
Nikdo netvrdí, že je Python vhodným jazykem k tvorbě kompilovatelného ASCII artu.Když tě budou slepě poslouchat, že psaní s odsazením je Jediná pravá cesta (TM), tak svět pravdepodobně přijde o další úžasné jazyky typu brainfuck nebo whitespace
Zajímavá implikace. Škoda, že v ní nevidím žádný smysl.Škoda, já jo. Pokud bude zdroják zprzněný, ale pořád bude mít správně odsazení, tak bude pořád špatný zdroják a to pravidlo odsazování bylo v tomto případě zbytečné. Pokud bude mít špatné odsazení a bude to dobrý zdroják, tak není problém ho rozparsovat a přeodsadit. Pokud bude mít dobré odsazení a bude to dobrý zdroják, tak OK. A pokud to bude špatné odsazení a špatný zdroják, tak mu to stejně nepomůže.
To je problém triviálně řešitelný.Otevření dalšího editoru trvá moc dlouho.
ffmpeg či mplayer jsou v Pythonu?Myslel jsem, že jsi mluvil o programech obecně. V tom případě OK, pythoní balíčky nestahuju ani ze SF ani z distribučních repozitářů.
Podle mě existují dva typy lidí. Jedni problémy umějí řešit, druzí je umějí najít či vyrobit. Ty na mě působíš jako člověk z té druhé skupiny.Najít problém co nikdo zatím nenašel? Dobrý
Nechat to na chybových hláškách interpretera, mě přijde slabý. Ale jak říkám je to možná jen distribucí.S tím souhlasím, je to častý neduh pythoních programátorů, že považují backtrace za natolik srozumitelný, že se při prvních pokusech neobtěžují s ošetřením chyby, a někdy taková neošetřená chyba v programu zůstane.
Python je prostě imho moc závislej na prostředích co jsou správně nastavený na odsazování.No, tak MC editor asi jo. Ale běžným editorům jako je geany/gedit nedělá problém posunovat blok kódu doprava/doleva. Když chceš třeba nahradit odsazení mezerama za taby, označíš blok, posuneš ho doprava a zase zpět doleva a pokud máš editor nastavený na použití tabů, máš místo mezer taby a naopak.
Bereš to moc subjektivněA tedy ten projekt s alespoň jedním uživatelem má určitě světový význam :). Spíš je to jinak. Bez ohledu na počet uživatelů. Zřejmě to mají v mc rozbité. Tak ať si to vyřeší a nehážou špínu na jiný projekt. To je vše., existuje minimálně jeden člověk, co programuje a v mc.
zatímco jiné jazyky tu chybu ukazují v tom, že jsou následně špatně čitelné.Neodsazený kód, nebo náhodně odsazený kód není chyba. BTW kdo určil, že je jediné správné odsazení tolik a tolik mezer široký? Co když budu mít class, def, 3x for a nějakej ten if. To mě už pomalu ujede mimo obrazovku. V céčku bych některé bloky klidně neodsazoval, nebo bych použil jen dvě mezery. BTW^2 Hmm teďka mě napadlo, kolik psavců v pythonu odsazuje v textovým procesoru pomocí mezer a ne tabulátoru
že jsou následně špatně čitelné.Nevíš, co je špatně čitelné
Ani jedna z výhod podle mě není dostatečně významná na to, aby mělo cenu to nějak řešit.Ano to asi jo, i když striktně vzato, by pak fóra zely prázdnotou
BTW kdo určil, že je jediné správné odsazení tolik a tolik mezer široký? Co když budu mít class, def, 3x for a nějakej ten if. To mě už pomalu ujede mimo obrazovku. V céčku bych některé bloky klidně neodsazoval, nebo bych použil jen dvě mezery.Nikdo a pythonu je to úplně jedno, klidně můžeš odsazovat jednou mezerou podle chuti.
BTW^2 Hmm teďka mě napadlo, kolik psavců v pythonu odsazuje v textovým procesoru pomocí mezer a ne tabulátoruO tom se vedou docela bouřlivé filozofické diskuze. Donedávna jsem používal 4 mezery, pak jsem přešel na taby..
No já právě smysluplně odsazený kód nečekám, resp. nevyžaduji.To budeš jeden z mála.
BTW kdo určil, že je jediné správné odsazení tolik a tolik mezer široký?Použij google, pokud chceš znát autora doporučení. Ale je to pouze doporučení, Python šířku odsazení nijak nevynucuje.
V céčku bych některé bloky klidně neodsazoval, nebo bych použil jen dvě mezery.V céčku ti nikdo nebrání neodsazovat. V céčku ani Pythonu ti nikdo nebrání použít třeba jen jednu mezeru.
BTW^2 Hmm teďka mě napadlo, kolik psavců v pythonu odsazuje v textovým procesoru pomocí mezer a ne tabulátoruVětšina používá kombinaci obojího. Tabulátor jako klávesu, jejímž účinkem je přidání správného počtu mezer. Ale je to tak nepodstatný detail, že mě překvapuje, že se o něco takového vůbec zajímáš..
Nevíš, co je špatně čitelnéVím..
Ano to asi jo, i když striktně vzato, by pak fóra zely prázdnotouTo, že by tě někam nebavilo chodit, protože se tam neřeší sračky, ještě neznamená, že by tam nechodili jiní..
Tak python imho ani nechce být univerzální. Snadno čitelný, jednoduchý na naučení a pochopení, se silnou vyjadřovací schopností ano, ale univerzální ani ne.Python je univerzální programovací jazyk, poznáš to podle toho, že není specifický, není zaměřený na konkrétní škálu úloh. Bash je třeba celkem specifický jazyk, postscript je hodně specifický jazyk, taky sed, awk.
Osobně se mi zdá definice bloku pomocí odsazení geniální nápad a nikdy za ty čtyři roky co ho používám jsem toho nelitoval, ani jsem nenarazil na problém který by nevyřešilo prosté posunutí kódu doprava/doleva.Je to na velký flame. Ale popravdě jsem si taky zvykl během deseti minut. Stejně odsazuju, jinak se v tom nikdo nevyzná.
Python je univerzální programovací jazyk, poznáš to podle toho, že není specifický, není zaměřený na konkrétní škálu úloh.Python je scriptovací jazyk a ne zrovna málo náročný (kdo ho někdy pouštěl na routeru bude vědět), což znamená že univerzální není a ani být nemůže. C, C++, D jsou u mě univerzální jazyky, protože v nich můžeš udělat fakt všechno.
Je to na velký flame. Ale popravdě jsem si taky zvykl během deseti minut. Stejně odsazuju, jinak se v tom nikdo nevyzná.No, já kdysi přemýšlel jaký scriptovací jazyk se naučit, vyhledal jsem si různé názory, prošel si ukázky, vlastnosti a nějak pseudobjektivně mi python vyšel jako nejlepší široko daleko (v té době jsem na ruby nenarazil). Definice bloku pomocí odsazování mi už tenkrát přišla jako velká výhoda, protože neprasata tak stejně kód odsazují a aspoň je jasně vidět struktura programu.
Python je scriptovací jazyk a ne zrovna málo náročný (kdo ho někdy pouštěl na routeru bude vědět), což znamená že univerzální není a ani být nemůže. C, C++, D jsou u mě univerzální jazyky, protože v nich můžeš udělat fakt všechno.Já se s tebou hádat nebudu.
Nemusíte se hádat – oba máte svým způsobem pravdu. V pythonu jde teoreticky napsat cokoliv, ale to ještě neznamená že se v něm taky všechno psát musí.To jsi ale opsal můj názor :).
V pythonu jde teoreticky napsat cokoliv, ale to ještě neznamená že se v něm taky všechno psát musí.Leda pokud by sis v pythonu nasimuloval počítač, který bude vyhodnocovat python bytecode ve všech svých periferiích. Jinak v něm totiž třeba ovladač na grafiku nebo celý operační systém nenapíšeš.
Pokud to ovšem někdo navrhoval.Tak i kdyby jo, tak jakou jinou strategii než metodu pokus-omyl, všechny možné kombinace a kopírování od konkurence může použít? (+ještě pár nějakých na které jsem určo zapomněl)
nebo třeba jen sedm dnů?Dobře, tak aspoň v tomto vlákně se můžeme prázdnému tlachání doufám vyhnout.
Pokud se držíme evoluční teorie, tak ta naprosto nezaručuje, že výsledek bude optimálníOvšem jaká je pravděpodobnost, že bude vyvážený? V naprosté dokonalosti IMHO krása netkví.
aby příslušná genetická linie nevymřela.Co když to není cíl?
A živé organismy jsou plné hrozných hacků, které IMO lze udělat lépe, a to zcela v rámci současných fyzikálních zákonů.S tím souhlasím. Druhá věc je nakolik bych to viděl jinak kdybych se tomu problému opravdu věnoval.
Tak i kdyby jo, tak jakou jinou strategii než metodu pokus-omyl, všechny možné kombinace a kopírování od konkurence může použít? (+ještě pár nějakých na které jsem určo zapomněl)Což nás jen tak čistě pro zajímavost posouvá k další nedokončené teoretické diskusi z minula o zombících.
Pokud hovoříme o inteligentním designuNehovoříme o ničem. Diplomaticky bych to nazýval „to“. Kdo nebo co to navrhuje či jak ten proces nazývat je pro účely naší diskuse úplně irelevantní.
navržení základních dílů na zelené louce, pak jejich kombinace do postupně složitějších prvků.No tak já si teda moc jako blíže neurčený blob nepřipadám. Aspoň o známkách systematičnosti IMHO můžeme mluvit určitě.
Nicméně lze také uvažovat tak, že původní design byl inteligentní,No spíš mi šlo o to které verze? 0.88, 1.0, 413641115.9873.2?
Mno, u evoluce žádný cíl neexistuje, tam se funkční věci uchovávají jen proto, že příslušná genetická linie prostě přežije, zatímco nefuknční se nerozmnoží a tudíž zanikne.No já bych cíl viděl jako zachovat linii tak dlouho jak jen to bude možné (důvod toho jednání už dál rozebírat nebudu), spíš mi jde o to, že co když už na počátku bylo definováno pravidlo
Tak dlouho jak to bude jen možné, ne na věky věkůa mi se to pravidlo snažíme porušit.
ale jakému cíli by měly sloužit konstrukce, které v přírodě vidíme?Všechny? To nevím, ale pár jich schopný vyjmenovat jsem.
Prostě mám rád když ty scifistický udělátka mají smysl a byly by funkční, tedy za určitých scifi podmínek, tedy například že bude k dispozici zdroj energie jaký zatím nemáme a podobně.Jo, to je fajn. Jinak se tomu říká hard sci-fi.
Tiskni
Sdílej: