Nazdar! je open source počítačová hra běžící také na Linuxu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Autorem je Michal Škoula.
Po více než třech letech od vydání verze 1.4.0 byla vydána nová verze 1.5.0 správce balíčků GNU Guix a na něm postavené stejnojmenné distribuci GNU Guix. S init systémem a správcem služeb GNU Shepherd. S experimentální podporou jádra GNU Hurd. Na vývoji se podílelo 744 vývojářů. Přibylo 12 525 nových balíčků. Jejich aktuální počet je 30 011. Aktualizována byla také dokumentace.
Na adrese gravit.huan.cz se objevila prezentace minimalistického redakčního systému GravIT. CMS je napsaný ve FastAPI a charakterizuje se především rychlým načítáním a jednoduchým ukládáním obsahu do textových souborů se syntaxí Markdown a YAML místo klasické databáze. GravIT cílí na uživatele, kteří preferují CMS s nízkými nároky, snadným verzováním (např. přes Git) a možností jednoduchého rozšiřování pomocí modulů. Redakční
… více »Tým Qwen (Alibaba Cloud) uvolnil jako open-source své modely Qwen3‑TTS pro převádění textu na řeč. Sada obsahuje modely VoiceDesign (tvorba hlasu dle popisu), CustomVoice (stylizace) a Base (klonování hlasu). Modely podporují syntézu deseti různých jazyků (čeština a slovenština chybí). Stránka projektu na GitHubu, natrénované modely jsou dostupné na Hugging Face. Distribuováno pod licencí Apache‑2.0.
Svobodný citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 8. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.93.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Svobodný operační systém ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, slaví 30. narozeniny.
Společnost Raspberry Pi má nově v nabídce flash disky Raspberry Pi Flash Drive: 128 GB za 30 dolarů a 256 GB za 55 dolarů.
Technologie Skip pro multiplatformní mobilní vývoj, která umožňuje vývojářům vytvářet iOS a Android aplikace z jediné Swift a SwiftUI kódové základny, se s vydáním verze 1.7 stala open source.
Na GitHubu byl zveřejněn algoritmus "Pro vás" sociální sítě 𝕏.
Aby tu něco bylo...
Tak ještě napíšu jak jsem začal se systémem Linux. Od jakživa jsem děsně zvědavý a když jsem slyšel že exsituje jiný OS než od M$ začal jsem hledat, bez internetu to bylo ale těžký. Ale jednoho krásného dne jsem zašel do knihkupectví a pod Počítačema byly nějaký nový knížky a na hřbětě měli napsáno Linux, byly to samé několikaseti stránkové bible. Protože jsem do té doby o linux ani neslišel začal jsem temi knížkami listovat. Bohužel cena byla taky v řádech několiasetikorun a já měl v kapse jen 200kč. Když už jsem zkoro odcházel všiml jsem si Knížky 'Přecházíme na LINUX' nebyla to sice žádná bible, po prolistování sem objevil i obrázky.
Kouknu na konec a tam byla původní cena 189kč přelepená na 169kč... Mno tak jsem to risknul. Bylo před prázdnima tak jsem měl hodně času si tuto knížku přečíst. Po přečtení mi bylo jasné že Linux je pro mě ten jediný správný OS. Po prázdninách jsem si sehnal od známého RH 7.3 (které už i v té době byly zastaralé). Instalace mě upně dostala. problém však nastal s tim že linux bez internetu je jako ryba bez vody. Měl jsem nějakej Dial-up modem ale neuměl jsem ho rozchodit. Mou druhou distribucí byl mandrake 10.1 (u těch sem mněl s DSL a modemem Sagem F@ST taky smůlu). Potom se ale něco přihodilo s počítačem a windows nemohli jec ani 10minut v kuse ani reinstalace nepomohla... V jednom internetovém bazaru jsem našel novej DSL ethernet modem za 400kč sem to zase risknul a modem fungoval a byl opravdu nový a nepoužitý. Teď už mi nic nebránilo v tom to rozjec... To že widle nefungovali se jim stalo osudný a od té doby už u mě na HDD nebyli. Nyní mam mutaci Debianu - Ubuntu, nebo spíše Kubuntu po té co jsem tan nainstalil KDE a jsem happy 
Příběhy se šťastným koncem nemusí být vždy jen v pohádkách
Tiskni
Sdílej:
je to tu jen aby tu něco bylo...
Přemejšlim zda sem mam ze svých stránek překopírovat recenzi na SLAX 5.0.5
Takhle je to furt jedno a to samé
No, nejlíp by se to mělo dělat asi takhle: „Ahoj“ ale to už je trochu moc práce. Co třeba «Ahoj»?
