Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 161 (pdf).
Po delší době vývoje vyšla nativní linuxová verze virtuálního bubeníka MT-PowerDrumKit 2 ve formátu VST3. Mezi testovanými hosty jsou Reaper, Ardour, Bitwig a Carla.
Desktopové prostředí Budgie bylo vydáno ve verzi 10.10. Dokončena byla migrace z X11 na Wayland. Budgie 10 vstupuje do režimu údržby. Vývoj se přesouvá k Budgie 11. Dlouho se řešilo, v čem bude nové Budgie napsáno. Budgie 10 je postaveno nad GTK 3. Přemýšlelo se také nad přepsáním z GTK do EFL. Budgie 11 bude nakonec postaveno nad Qt 6.
OpenChaos.dev je 'samovolně se vyvíjející open source projekt' s nedefinovaným cílem. Každý týden mohou lidé hlasovat o návrzích (pull requestech), přičemž vítězný návrh se integruje do kódu projektu (repozitář na GitHubu). Hlasováním je možné změnit téměř vše, včetně tohoto pravidla. Hlasování končí vždy v neděli v 9:00 UTC.
Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Představte si, že se píše rok 2012, už nějakej ten pátek jsou v celém světe schváleny SW patenty a je jedna nejmenovaná firma i vysoudila většinu patentů...
...najednou se ostatnim SW firmam, ale i jen programátorum, kteří programují jen pro zábavu přestane tento job vyplácet a vývoj SW se rychle zbrzdí.
většinu schopných programátorů jedna nejmenovaná firma pohltila, vyvýjí se poměrně rychle nové verze SW, z internetu vymizeli téměř všechny nekomerční stránky a na bezpečnost systémů se kašle.
Najednou se najde někdo, kdo úmí programovat, je poměrně nadanej v oblasti IT...
...tento člověk je velice schopný programátor a vyzná se výborně v systému - ano jde o hackera, nebo spíše budoucího crackera. Řekněme, že se tento člověk bude hlásit jako programátor do jediné SW společnosti, ale tam ho nepřijmou, ten člověk to neunese a bude se chtít té společnosti pomstít. Tak napíše uplně primitivní vir, protože ale na viry se už jaksi v této době pozapomělo, protože téměř vymizeli, nebude šíření viru na internetu, kde už jsou všechny PC připojeny neomezeným připojením 24 hodin denně nic bránit.
1 hodina po vypuštění viru vir podle DNS záznamů hledá servery a ty následně napadá, nikdo si toho zatím nevšimne
4 hodiny po vypuštění 90% serverů, které měly uveden záznam v DNS jsou napadeny, viru si zatím stále nikdo nevšiml a z napadených PC se podle logů šíří dál
12 hodin po vypuštění konečně si jeden administrátor všiml, že není něco pořádku, zatím jen sleduje komunikaci na serveru, nic víc nepodniká, napadeno už je 60% všech PC připojených do netu a každou hodinu, každou minutu, sekundu k nim přibývají tisíce dalších
18 hodin po vypuštění SW společnost už také zaregistrovala že se na internetu děje něco, co by se dít nemělo. SW společnost zaměstná tímto problémem vývojáře, nevydává žádně prohlášení a na veřejnosti mlčí, doufají že se jim problém podaří zvládnout, do katastrofy zbejvá už jen pár hodin...
23hodin 50minut po vypuštění cracker zadává botnetu, který má už několik milionů počítačů (napadeno je už víc jak 90% počítačů připojených k internetu), příkaz k destrukci systému, jako časovej údaj uvede +10.
Právě došlo ke smazání několika tisíc terabajtů dat, dochází ke globálnímu výpadku elektřiny, najendou všechno stojí...
...následky budou opravdu tragické, bude trvat několik let, než se dá vše zpět do původního stavu, lidé přestanou důvěřovat počítačum a vývoj se vráti o století z5
I když toto nevystihuje uplně moji myšlenku a celý článek je ušit horkou jehlou, soufam že to základní pochopil každý. Nejde o příběh, ale jde o riziko toho co by se mohlo stát když by byl celej svět závislej na jednom SW produktu, který by se na všech stanicích choval stejně, co by tomu předcházelo a jak by to mohlo probíhat. Všechno co zde je jsem si vymyslel a napsal bez jakýhkoliv podkladů, takže to berte hodně s nadhledem.
Tiskni
Sdílej:
Tem adminum vsech tech milionu masin to patrilo, maj mit zalohy. Kazdy rozumny clovek co si vazi sveho casu a sve prace je ma.
A dokázal byste si představit lety do vesmíru bez počítačů? V dnešní době? Kam bych si to za 30 let letěl na dovolenou?
Dneska si těžko vyhrabeš letadlo z poloviny 20. století, abys mohl letět na dovolenou.
Asi tak, na oběžnou dráhu by ses asi dostal, ale dál těžko. A návrat zpátky by asi byl taky pěkný riziko.
a ovládli svět.