Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 161 (pdf).
Po delší době vývoje vyšla nativní linuxová verze virtuálního bubeníka MT-PowerDrumKit 2 ve formátu VST3. Mezi testovanými hosty jsou Reaper, Ardour, Bitwig a Carla.
Desktopové prostředí Budgie bylo vydáno ve verzi 10.10. Dokončena byla migrace z X11 na Wayland. Budgie 10 vstupuje do režimu údržby. Vývoj se přesouvá k Budgie 11. Dlouho se řešilo, v čem bude nové Budgie napsáno. Budgie 10 je postaveno nad GTK 3. Přemýšlelo se také nad přepsáním z GTK do EFL. Budgie 11 bude nakonec postaveno nad Qt 6.
OpenChaos.dev je 'samovolně se vyvíjející open source projekt' s nedefinovaným cílem. Každý týden mohou lidé hlasovat o návrzích (pull requestech), přičemž vítězný návrh se integruje do kódu projektu (repozitář na GitHubu). Hlasováním je možné změnit téměř vše, včetně tohoto pravidla. Hlasování končí vždy v neděli v 9:00 UTC.
Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
). Tenkrát jsem byl z Windows navyklý na to, že chybové hlášky říkají jen, že je něco špatně, takže sem se jimi příliš nezabýval. Prostě to nejde, nejspíš chyba v té Mandrivě...
Jo to byly casy, Mandrake 10.0 - Mandriva 2006 (zacinal sem uz s 8.2 a 9.1, ale ty nepocitam, protoze sem je nikdy uspesne nenainstaloval), pak dlouho distribucni turistika, pak dlouho Ubuntu a nakonec Arch, zlatej Arch 
), Mandrake (ten mi vydržel docela dlouho), Gentoo (taky mi vydrželo dost dlouho, výborný systém) a nakonec jsem skončil u openSUSE. Je to sice katastrofa distro (v poslední době), neměl jsem však čas ani chuť někam přecházet.
V poslední době si spíš brousím zuby na Ubuntu a přemýšlím, zda bych si tím pomohl nebo ne. Taky dost zvažuju přechod z KDE na Gnome, to se však ještě může změnit až vyzkouším KDE 4.3...no a samozřejmě podle toho, jak dopadne openSUSE 11.2
Pak ale přišla módní vlna Ubuntu, tak jsem hold používal ubuntu. Ovšem i to přestalo časem vyhovovat, mluvilo se hodně o Gentoo tak hold šlo na HDD Gentoo.
No comment. No, jeden vlastně ano: v tomto případě je správně "holt".
Mno co každej nějak začínal 
Našel jsem si debian, s tím jsem spokojený do dnes už dlouhou dobu, na desktopu testing, na servrech stable.
Prostě začátky byly těžký 
... asi mne vystrašil ten název.Hmmm, a přitom na původnim významu slova Yggdrasil nic zas tak děsivého není, to jsou v severské mytologii mnohem děsivější věci (třeba lod vyrobené z nehtů mrtvých).
je zajimave cist si tyto pribehy a dozvidat se k jakeze distribuci to clovek po letech postupne dokonverguje,, zda se mi to nebo skutecne debian a arch jsou oblibene cilove destinace? :)
Co jsou problémy s ovladačema dneska už skoro ani nevim.
Kéž by to mohl říci i já, nemohu rozchodit firewire zvukovou kartu M-AUDIO.. Dle mě jsou právě ovladače jedinou brzdou či malým mínusem linuxu, trochu bránící jeho masivnějšímu rozšíření..
Hmm, já jsem začínal před sto lety s RH 6kou, pak mě kamarád ukecal na fakultě na Slackware 4ku (strašný balíčkovací systém !), pak jsem ve škole chvíli používal RH 7.1ku a po upgradu železa jsem si dal taky distribuční turistiku - Fidorka 4ka, Mandriva, no a pak přišel debian s kterým jsem vydržel až do pořízení nového stroje, kam nešel nainstlovat, protože Debian Sarge neměl ovladače na SATA CDromku v jádře. Tenkrát jsem vyzkoušel Bubububuntu, zjistil, že "just works" a tak se stal Svědkem Ubuntovým. Od těch dob, když potřebuju server tak Debian, když pracovní stanici tak bubububu. A jak s přibývajícími léty ubývá volného času, tak už jsem se k Archu pořádně nedostal, a Gentoo mne taktak minulo ... Zamačkávám slzu při vzpomínce, jak jsem v dobách dřevních doma neměl net a vše studovat z /usr/share/doc ... a taky to šlo ! A té radosti, když se koneně podařilo rozchodit KDE na Xkách na 386 8 MB RAM ...
Tiskni
Sdílej: