Byla vydána nová verze 12.0.0 vizuálního programovacího jazyka Snap! (Wikipedie) inspirovaného jazykem Scratch (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu.
Počítačovou hru Gravity Circuit (ProtonDB) lze do 14. června do 19:00 získat na Steamu zdarma. Napořád.
Nejnovější X.Org X server 21.1.23 a Xwayland 24.1.12 řeší 9 bezpečnostních chyb.
npm balíčky @redhat-cloud-services byly kompromitovány.
Byly publikovány informace o zranitelnosti CVE-2026-46243 pojmenované CIFSwitch v Linuxu od roku 2007. Běžný uživatel může získat práva roota (lokální eskalaci práv). V upstreamu je již opraveno.
Nvidia na své konferenci NVIDIA GTC Taipei 2026 představila řadu novinek. Společně s Microsoftem představili superčip NVIDIA RTX Spark (až 6 144 jader GPU, 20 jader CPU, 1 petaflop AI výkonu v FP4 a 128 GB jednotné paměti). První notebooky a stolní počítače s tímto čipem od Nvidie místo Intelu nebo AMD by se měly na trh dostat na podzim letošního roku.
Na Kickstarteru běží kampaň na podporu kapesního počítače s Linuxem CardputerZero od společnosti M5Stack. Postaven je na Raspberry Pi Compute Module 0. Podporuje moduly M5. Koupit lze s rozšířeními LoRa a CC1101.
Tento týden se bude vyznačovat zejména deštěm, a proto vás může zajímat, že již v úterý proběhne 63. Virtuální Bastlírna, která se bude odehrávat přímo v teple vašich domovů a bastlíren. Proto se připojte k této volné otevřené diskuzi bastlířů, techniků, vědců, ve které se probírají novinky a zajímavá témata z techniky. Mezi největší novinky bude tentokrát patrně patřit oznámení hackerského nástroje Flipper One. Zároveň úspěšně probíhá
… více »86Box (Wikipedie), tj. emulátor retro počítačů založených na x86, byl vydán ve verzi 6.0. Přibyly například zvuky pevného disku. Na GitHubu jsou vedle zdrojových kódů ke stažení také připravené balíčky ve formátu AppImage.
Byla vydána nová verze 4.6 audio přehrávače Audacious (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout nový plugin pro procházení soubory, podporu audio formátu Musepack SV8 nebo přechod na build systém Meson.
). Tenkrát jsem byl z Windows navyklý na to, že chybové hlášky říkají jen, že je něco špatně, takže sem se jimi příliš nezabýval. Prostě to nejde, nejspíš chyba v té Mandrivě...
Jo to byly casy, Mandrake 10.0 - Mandriva 2006 (zacinal sem uz s 8.2 a 9.1, ale ty nepocitam, protoze sem je nikdy uspesne nenainstaloval), pak dlouho distribucni turistika, pak dlouho Ubuntu a nakonec Arch, zlatej Arch 
), Mandrake (ten mi vydržel docela dlouho), Gentoo (taky mi vydrželo dost dlouho, výborný systém) a nakonec jsem skončil u openSUSE. Je to sice katastrofa distro (v poslední době), neměl jsem však čas ani chuť někam přecházet.
V poslední době si spíš brousím zuby na Ubuntu a přemýšlím, zda bych si tím pomohl nebo ne. Taky dost zvažuju přechod z KDE na Gnome, to se však ještě může změnit až vyzkouším KDE 4.3...no a samozřejmě podle toho, jak dopadne openSUSE 11.2
Pak ale přišla módní vlna Ubuntu, tak jsem hold používal ubuntu. Ovšem i to přestalo časem vyhovovat, mluvilo se hodně o Gentoo tak hold šlo na HDD Gentoo.
No comment. No, jeden vlastně ano: v tomto případě je správně "holt".
Mno co každej nějak začínal 
Našel jsem si debian, s tím jsem spokojený do dnes už dlouhou dobu, na desktopu testing, na servrech stable.
Prostě začátky byly těžký 
... asi mne vystrašil ten název.Hmmm, a přitom na původnim významu slova Yggdrasil nic zas tak děsivého není, to jsou v severské mytologii mnohem děsivější věci (třeba lod vyrobené z nehtů mrtvých).
je zajimave cist si tyto pribehy a dozvidat se k jakeze distribuci to clovek po letech postupne dokonverguje,, zda se mi to nebo skutecne debian a arch jsou oblibene cilove destinace? :)
Co jsou problémy s ovladačema dneska už skoro ani nevim.
Kéž by to mohl říci i já, nemohu rozchodit firewire zvukovou kartu M-AUDIO.. Dle mě jsou právě ovladače jedinou brzdou či malým mínusem linuxu, trochu bránící jeho masivnějšímu rozšíření..
Hmm, já jsem začínal před sto lety s RH 6kou, pak mě kamarád ukecal na fakultě na Slackware 4ku (strašný balíčkovací systém !), pak jsem ve škole chvíli používal RH 7.1ku a po upgradu železa jsem si dal taky distribuční turistiku - Fidorka 4ka, Mandriva, no a pak přišel debian s kterým jsem vydržel až do pořízení nového stroje, kam nešel nainstlovat, protože Debian Sarge neměl ovladače na SATA CDromku v jádře. Tenkrát jsem vyzkoušel Bubububuntu, zjistil, že "just works" a tak se stal Svědkem Ubuntovým. Od těch dob, když potřebuju server tak Debian, když pracovní stanici tak bubububu. A jak s přibývajícími léty ubývá volného času, tak už jsem se k Archu pořádně nedostal, a Gentoo mne taktak minulo ... Zamačkávám slzu při vzpomínce, jak jsem v dobách dřevních doma neměl net a vše studovat z /usr/share/doc ... a taky to šlo ! A té radosti, když se koneně podařilo rozchodit KDE na Xkách na 386 8 MB RAM ...
Tiskni
Sdílej: