Byla vydána (𝕏) nová verze 2025.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Dánské ministerstvo pro digitální záležitosti má v plánu přejít na Linux a LibreOffice [It's FOSS News].
V úterý Google vydal Android 16. Zdrojové kódy jsou k dispozici na AOSP (Android Open Source Project). Chybí (zatím?) ale zdrojové kódy specifické pro telefony Pixel od Googlu. Projekty jako CalyxOS a GrapheneOS řeší, jak tyto telefony nadále podporovat. Nejistá je podpora budoucích Pixelů. Souvisí to s hrozícím rozdělením Googlu (Google, Chrome, Android)?
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.101 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.101 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
V Brně na FIT VUT probíhá třídenní open source komunitní konference DevConf.CZ 2025. Vstup je zdarma, nutná je ale registrace. Na programu je celá řada zajímavých přednášek, lightning talků, meetupů a workshopů. Přednášky lze sledovat i online na YouTube kanálu konference. Aktuální dění lze sledovat na Matrixu, 𝕏 nebo Mastodonu.
Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který včera Senát schválil spolu s novelami navazujících právních předpisů. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Normy mají nabýt účinnosti od třetího měsíce po jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.6.
Po Red Hat Enterprise Linuxu a AlmaLinuxu byl v nové stabilní verzi 10.0 vydán také Rocky Linux. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-06 aneb Eclipse 4.36. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Americká filmová studia Walt Disney a Universal Pictures podala žalobu na provozovatele populárního generátoru obrázků pomocí umělé inteligence (AI) Midjourney. Zdůvodňují to údajným porušováním autorských práv. V žalobě podané u federálního soudu v Los Angeles označují firmu za „bezednou jámu plagiátorství“, neboť podle nich bez povolení bezostyšně kopíruje a šíří postavy z filmů jako Star Wars, Ledové království nebo Já, padouch, aniž by do nich investovala jediný cent.
Jo to byly casy, Mandrake 10.0 - Mandriva 2006 (zacinal sem uz s 8.2 a 9.1, ale ty nepocitam, protoze sem je nikdy uspesne nenainstaloval), pak dlouho distribucni turistika, pak dlouho Ubuntu a nakonec Arch, zlatej Arch
Pak ale přišla módní vlna Ubuntu, tak jsem hold používal ubuntu. Ovšem i to přestalo časem vyhovovat, mluvilo se hodně o Gentoo tak hold šlo na HDD Gentoo.
No comment. No, jeden vlastně ano: v tomto případě je správně "holt".
Mno co každej nějak začínal
Našel jsem si debian, s tím jsem spokojený do dnes už dlouhou dobu, na desktopu testing, na servrech stable.
Prostě začátky byly těžký
... asi mne vystrašil ten název.Hmmm, a přitom na původnim významu slova Yggdrasil nic zas tak děsivého není, to jsou v severské mytologii mnohem děsivější věci (třeba lod vyrobené z nehtů mrtvých).
je zajimave cist si tyto pribehy a dozvidat se k jakeze distribuci to clovek po letech postupne dokonverguje,, zda se mi to nebo skutecne debian a arch jsou oblibene cilove destinace? :)
Co jsou problémy s ovladačema dneska už skoro ani nevim.
Kéž by to mohl říci i já, nemohu rozchodit firewire zvukovou kartu M-AUDIO.. Dle mě jsou právě ovladače jedinou brzdou či malým mínusem linuxu, trochu bránící jeho masivnějšímu rozšíření..
Hmm, já jsem začínal před sto lety s RH 6kou, pak mě kamarád ukecal na fakultě na Slackware 4ku (strašný balíčkovací systém !), pak jsem ve škole chvíli používal RH 7.1ku a po upgradu železa jsem si dal taky distribuční turistiku - Fidorka 4ka, Mandriva, no a pak přišel debian s kterým jsem vydržel až do pořízení nového stroje, kam nešel nainstlovat, protože Debian Sarge neměl ovladače na SATA CDromku v jádře. Tenkrát jsem vyzkoušel Bubububuntu, zjistil, že "just works" a tak se stal Svědkem Ubuntovým. Od těch dob, když potřebuju server tak Debian, když pracovní stanici tak bubububu. A jak s přibývajícími léty ubývá volného času, tak už jsem se k Archu pořádně nedostal, a Gentoo mne taktak minulo ... Zamačkávám slzu při vzpomínce, jak jsem v dobách dřevních doma neměl net a vše studovat z /usr/share/doc ... a taky to šlo ! A té radosti, když se koneně podařilo rozchodit KDE na Xkách na 386 8 MB RAM ...
Tiskni
Sdílej: