Argentinec, který byl náhodně zachycen Google Street View kamerou, jak se zcela nahý prochází po svém dvorku, vysoudil od internetového giganta odškodné. Soud uznal, že jeho soukromí bylo opravdu porušeno – Google mu má vyplatit v přepočtu asi 12 500 dolarů.
Eben Upton, CEO Raspberry Pi Holdings, informuje o RP2350 A4, RP2354 a nové hackerské výzvě. Nový mikrokontrolér RP2350 A4 řeší chyby, i bezpečnostní, předchozího RP2350 A2. RP2354 je varianta RP2350 s 2 MB paměti. Vyhlášena byla nová hackerská výzva. Vyhrát lze 20 000 dolarů.
Představen byl notebook TUXEDO InfinityBook Pro 15 Gen10 s procesorem AMD Ryzen AI 300, integrovanou grafikou AMD Radeon 800M, 15,3 palcovým displejem s rozlišením 2560x1600 pixelů. V konfiguraci si lze vybrat až 128 GB RAM. Koupit jej lze s nainstalovaným TUXEDO OS nebo Ubuntu 24.04 LTS.
Po půl roce od vydání verze 2.41 byla vydána nová verze 2.42 knihovny glibc (GNU C Library). Přehled novinek v poznámkách k vydání a v souboru NEWS. Vypíchnout lze například podporu SFrame. Opraveny jsou zranitelnosti CVE-2025-0395, CVE-2025-5702, CVE-2025-5745 a CVE-2025-8058.
Byla vydána nová verze 9.15 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost CORSAIR podporuje svůj systém iCUE LINK pouze ve Windows a macOS. Jak jej ovládat v Linuxu? OpenLinkHub (GitHub) je open source linuxové rozhraní k iCUE LINK. Z webového rozhraní na adrese http://localhost:27003 lze ovládat RGB osvětlení, rychlost ventilátorů, nastavovat klávesnice, myši, headsety…
Ve funkci koordinátora k bitcoinové kauze skončil bývalý ústavní soudce David Uhlíř. Informaci, kterou zveřejnil Deník N, potvrdila Radiožurnálu ministryně spravedlnosti Eva Decriox (ODS). Uvedla, že odchod byl po vzájemné dohodě. „Jeho mise je ukončená, auditní procesy se už povedlo nastavit,“ řekla. Teď má podle ministryně další kroky podniknout policie a státní zastupitelství. Koordinátorem jmenovala ministryně Uhlíře 19. června.
Byla vydána nová verze 25.07.26 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 6.15 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 6.16. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a Linux Kernel Newbies.
Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
Nedávno jsem se stal přihlížejícím u jednoho flamewaru na téma WM, ani nevím proč, ale vzpoměl jsem si při tom na mé začátky s GNU/Linux. Tak to v tomto zápisku zkusím nějak shrnout
GNU/Linux používám již 5 let, za tu dobu se toho hodně změnilo.
Tak třeba největším problémem byly ovladače, pořád k něčemu nebyly, pořád něco nefungovalo, prostě hrůza. Můj uplně první problém se kterým jsem narazil se jmenoval Sagem Fast, ano, je to ten slavný malý modrý modem, který dával v té době ještě Telecom zdarma ke ADSL. Byla to docela zásadní překážka která mi bránila nasadit GNU/Linux jako hlavní OS. Tento problém jsem řešil všelyjakými způsoby, ovšem ovladače ne a ne chodit. Ve finále se mi osvědčilo jedno docela extrémní řešení, aneb honil jsem komára s bazukou. Na jednom počítači s windows jsem vytvořil připojení a přemostil, nahodil tam 602LAN SUITE 2004, připojil jsem k němu Desktop s GNU/Linux a hurá přez proxy na internet.
Tento problém se pak vyřešil tak nějak sám, starej dobrej sagem se odporoučel, já si pořídil Speed touch 510i s ethernetem a od té doby jsem nechtěl USB náhražky modemů už ani vidět.
Další život znepříjemňující věcí byla grafická karta ATi Radeon 9000, v té době docela dobrá grafická karta ovšem, na GNU/Linux bez 3D akcelerace. Ta mi střídavě šla/nešla možná i dobrej rok, záleželo třeba na tom, co jsem měl zrovna za distribuci, třeba Mandrake ovladače v sobě měl, měly jen jednu vadu, zasekával se s nima celej počítač
Problém s ovladačema na této grafické kartě se mi podařily vyřešit až ke konci životnosti karty, takže jsem si 3D akceleraci užil cca měsíc, než ATi umřela.
Za tu dobu jsem taktéž vystřídal hodně distribucí a sestav. Moje první distro byl RadHat 7.3 vypadal pěkně, ale nic mi na něm nešlo. Další distro byl Mandrake 10.1 bohužel mi tam nevyhovoval balíčkovací systém, možná pro to, že jsem ani nevěděl, že něco takového existuje? Kdo ví... Každopádně po pár měsících užívání, kompilování, instalování všeho možnýho se stalo co se stát muselo, jednoho krásného dne Mandrake nenaběhnul. Po vzoru "já jsem king, blbá distribuce!" vrhnul jsem se na Slackware! Chce někdo další komentář!?
Ale věřte nebo ne, ono to fungovalo a dobře! Právě na slackware jsem pochopil kompilace, ty podívné zprávy co mi hlásil příkaz ./configure, třeba takovou tu podivnou hlášku "./config.status: line 1163: Makefile: No such file or directory" tak jsem tak nějak pochopil co to jsou závislosti, jak je řešit kde hledat informace. Pak už to šlo rychle, první úspšné zkompilování KDE, kernelu, patchování kernelu atd.
Pak ale přišla módní vlna Ubuntu, tak jsem holt používal ubuntu. Ovšem i to přestalo časem vyhovovat, mluvilo se hodně o Gentoo tak holt šlo na HDD Gentoo. Doporučuju všem začátečníkům. Z handbooku se dá hodně naučit už při instalaci systému, proto jsem hodnotil záporně to, že už i Gentoo má GUI klikátko pro instalaci.
Pak ale došly peníze, já prodal svůj desktop a používal jsem náhražku kalkulačky s 350MHz CPU a 128MB RAM, po týdnu kompilování a výsledku stále v nedohlednu jsem usoudil, že gentoo asi nebude tou pravou distribucí pro tuto sestavu. A tak jsem nainstaloval Debian. KDE a GNOME nahradil lehčí WM, konkrétně FluxBox a po něm Xfce.
Kombinaci Debian a Xfce používám do dnes a nehodlám na tom už nic měnit. Co jsou problémy s ovladačema dneska už skoro ani nevim.
Flame na téma Linux vs. Windows mě taky nebere, prostě je to řešení neřešitelného. Já osobně si nedokážu představit že bych přišel ke svýmu desktopu a tam měl windows 7, já bych na tom nemohl pracovat, já bych to asi ani neuměl už. Ovšem uplně stejně vidí i uživatel windows linux. Uplně to samé se dá říct i o flame na téma WM. Někomu prostě vyhovuje mít hromadu okýnek různě barevnejch, různě se vlnících a obětovat většinu systémových prostředků jen na tu parádu. Uživatel kterej ale většinu věcí dělá přez terminál, WM má jen pro to, aby se mu zobrazovaly obrázky ve webovym prohlížeči takovou parádu nepotřebuje, ten si třeba vystačí i jen s FluxBoxem.
Na konec bych jen rád poděkoval Martinu Kyselovi, protože právě na základě jeho knih jsem Linux začal používat a v mnohém mi pomohly překonat problémy začínajícího uživatele.
Toť vše z ohlídnutí, omlouvám se že jsem Vás otravoval, ale prostě jsem to ze sebe musel dostat
Tiskni
Sdílej:
Jo to byly casy, Mandrake 10.0 - Mandriva 2006 (zacinal sem uz s 8.2 a 9.1, ale ty nepocitam, protoze sem je nikdy uspesne nenainstaloval), pak dlouho distribucni turistika, pak dlouho Ubuntu a nakonec Arch, zlatej Arch
Pak ale přišla módní vlna Ubuntu, tak jsem hold používal ubuntu. Ovšem i to přestalo časem vyhovovat, mluvilo se hodně o Gentoo tak hold šlo na HDD Gentoo.
No comment. No, jeden vlastně ano: v tomto případě je správně "holt".
Mno co každej nějak začínal
Našel jsem si debian, s tím jsem spokojený do dnes už dlouhou dobu, na desktopu testing, na servrech stable.
Prostě začátky byly těžký
... asi mne vystrašil ten název.Hmmm, a přitom na původnim významu slova Yggdrasil nic zas tak děsivého není, to jsou v severské mytologii mnohem děsivější věci (třeba lod vyrobené z nehtů mrtvých).
je zajimave cist si tyto pribehy a dozvidat se k jakeze distribuci to clovek po letech postupne dokonverguje,, zda se mi to nebo skutecne debian a arch jsou oblibene cilove destinace? :)
Co jsou problémy s ovladačema dneska už skoro ani nevim.
Kéž by to mohl říci i já, nemohu rozchodit firewire zvukovou kartu M-AUDIO.. Dle mě jsou právě ovladače jedinou brzdou či malým mínusem linuxu, trochu bránící jeho masivnějšímu rozšíření..
Hmm, já jsem začínal před sto lety s RH 6kou, pak mě kamarád ukecal na fakultě na Slackware 4ku (strašný balíčkovací systém !), pak jsem ve škole chvíli používal RH 7.1ku a po upgradu železa jsem si dal taky distribuční turistiku - Fidorka 4ka, Mandriva, no a pak přišel debian s kterým jsem vydržel až do pořízení nového stroje, kam nešel nainstlovat, protože Debian Sarge neměl ovladače na SATA CDromku v jádře. Tenkrát jsem vyzkoušel Bubububuntu, zjistil, že "just works" a tak se stal Svědkem Ubuntovým. Od těch dob, když potřebuju server tak Debian, když pracovní stanici tak bubububu. A jak s přibývajícími léty ubývá volného času, tak už jsem se k Archu pořádně nedostal, a Gentoo mne taktak minulo ... Zamačkávám slzu při vzpomínce, jak jsem v dobách dřevních doma neměl net a vše studovat z /usr/share/doc ... a taky to šlo ! A té radosti, když se koneně podařilo rozchodit KDE na Xkách na 386 8 MB RAM ...