S odstupem času

7.7.2009 00:49 | Přečteno: 1350× | Blbosti | poslední úprava: 7.7.2009 14:09

Nedávno jsem se stal přihlížejícím u jednoho flamewaru na téma WM, ani nevím proč, ale vzpoměl jsem si při tom na mé začátky s GNU/Linux. Tak to v tomto zápisku zkusím nějak shrnout

GNU/Linux používám již 5 let, za tu dobu se toho hodně změnilo.

Tak třeba největším problémem byly ovladače, pořád k něčemu nebyly, pořád něco nefungovalo, prostě hrůza. Můj uplně první problém se kterým jsem narazil se jmenoval Sagem Fast, ano, je to ten slavný malý modrý modem, který dával v té době ještě Telecom zdarma ke ADSL. Byla to docela zásadní překážka která mi bránila nasadit GNU/Linux jako hlavní OS. Tento problém jsem řešil všelyjakými způsoby, ovšem ovladače ne a ne chodit. Ve finále se mi osvědčilo jedno docela extrémní řešení, aneb honil jsem komára s bazukou. Na jednom počítači s windows jsem vytvořil připojení a přemostil, nahodil tam 602LAN SUITE 2004, připojil jsem k němu Desktop s GNU/Linux a hurá přez proxy na internet.

Tento problém se pak vyřešil tak nějak sám, starej dobrej sagem se odporoučel, já si pořídil Speed touch 510i s ethernetem a od té doby jsem nechtěl USB náhražky modemů už ani vidět.

Další život znepříjemňující věcí byla grafická karta ATi Radeon 9000, v té době docela dobrá grafická karta ovšem, na GNU/Linux bez 3D akcelerace. Ta mi střídavě šla/nešla možná i dobrej rok, záleželo třeba na tom, co jsem měl zrovna za distribuci, třeba Mandrake ovladače v sobě měl, měly jen jednu vadu, zasekával se s nima celej počítač

Problém s ovladačema na této grafické kartě se mi podařily vyřešit až ke konci životnosti karty, takže jsem si 3D akceleraci užil cca měsíc, než ATi umřela.

Za tu dobu jsem taktéž vystřídal hodně distribucí a sestav. Moje první distro byl RadHat 7.3 vypadal pěkně, ale nic mi na něm nešlo. Další distro byl Mandrake 10.1 bohužel mi tam nevyhovoval balíčkovací systém, možná pro to, že jsem ani nevěděl, že něco takového existuje? Kdo ví... Každopádně po pár měsících užívání, kompilování, instalování všeho možnýho se stalo co se stát muselo, jednoho krásného dne Mandrake nenaběhnul. Po vzoru "já jsem king, blbá distribuce!" vrhnul jsem se na Slackware! Chce někdo další komentář!?

Ale věřte nebo ne, ono to fungovalo a dobře! Právě na slackware jsem pochopil kompilace, ty podívné zprávy co mi hlásil příkaz ./configure, třeba takovou tu podivnou hlášku "./config.status: line 1163: Makefile: No such file or directory" tak jsem tak nějak pochopil co to jsou závislosti, jak je řešit kde hledat informace. Pak už to šlo rychle, první úspšné zkompilování KDE, kernelu, patchování kernelu atd.

Pak ale přišla módní vlna Ubuntu, tak jsem holt používal ubuntu. Ovšem i to přestalo časem vyhovovat, mluvilo se hodně o Gentoo tak holt šlo na HDD Gentoo. Doporučuju všem začátečníkům. Z handbooku se dá hodně naučit už při instalaci systému, proto jsem hodnotil záporně to, že už i Gentoo má GUI klikátko pro instalaci.

Pak ale došly peníze, já prodal svůj desktop a používal jsem náhražku kalkulačky s 350MHz CPU a 128MB RAM, po týdnu kompilování a výsledku stále v nedohlednu jsem usoudil, že gentoo asi nebude tou pravou distribucí pro tuto sestavu. A tak jsem nainstaloval Debian. KDE a GNOME nahradil lehčí WM, konkrétně FluxBox a po něm Xfce.

Kombinaci Debian a Xfce používám do dnes a nehodlám na tom už nic měnit. Co jsou problémy s ovladačema dneska už skoro ani nevim.

Flame na téma Linux vs. Windows mě taky nebere, prostě je to řešení neřešitelného. Já osobně si nedokážu představit že bych přišel ke svýmu desktopu a tam měl windows 7, já bych na tom nemohl pracovat, já bych to asi ani neuměl už. Ovšem uplně stejně vidí i uživatel windows linux. Uplně to samé se dá říct i o flame na téma WM. Někomu prostě vyhovuje mít hromadu okýnek různě barevnejch, různě se vlnících a obětovat většinu systémových prostředků jen na tu parádu. Uživatel kterej ale většinu věcí dělá přez terminál, WM má jen pro to, aby se mu zobrazovaly obrázky ve webovym prohlížeči takovou parádu nepotřebuje, ten si třeba vystačí i jen s FluxBoxem.

Na konec bych jen rád poděkoval Martinu Kyselovi, protože právě na základě jeho knih jsem Linux začal používat a v mnohém mi pomohly překonat problémy začínajícího uživatele.

Toť vše z ohlídnutí, omlouvám se že jsem Vás otravoval, ale prostě jsem to ze sebe musel dostat

       

Komentáře

[progdan]

Vzpomněl jsem si, jak jsem na své první distribuci před cca 4 lety (byla to Mandriva, ale na verzi si nevzpomenu) se marně snažil všechno kompilovat ze zdrojáků. Balíčkovací systém? Co to je? Občas jsem sice něco doinstaloval (obvykle když se kompilace nedařila a google poradil abych nainstaloval -dev nebo -src balíček, ačkoliv jsem nechápal o co jde ). Tenkrát jsem byl z Windows navyklý na to, že chybové hlášky říkají jen, že je něco špatně, takže sem se jimi příliš nezabýval. Prostě to nejde, nejspíš chyba v té Mandrivě...
To, že se mi hromadu programů nepodařilo přeložit mě od Linuxu odrazovalo. Ale byl jsem přece king, velkej linuxák, přece bych si nečetl wiki - ještě bych se dozvěděl o balíčcích
Balíčkovací systém jsem poprvé úspěšně zcela pochopil (a o několik týdnů poté i zcela docenil) až po instalaci ArchLinuxu - tam zůstanete v textové instalaci a babo raď...už je to delší doba, co jsem se ke kompilacím zase vrátil, tentokrát ale poučen tím, že v našem světě chybové hlášky říkají i v čem je problém.
Když to teď tak píšu tak si uvědomuju, jaký jsem za těch pár let udělal pokrok ve znalostech Linuxu, kompilací, programování a říkám si, že ten čas určitě stál za to. To tápání ve tmě, postupné pronikání do tajů problému, to mě na tom baví - nekonečné poznávání.

[iMHO]

Moje první byla Mandriva 2006. Naštěstí zakoupená i s knihama pana Bíbra, takže o balíčkovacím systému jsem něco věděl. Nakonec jsem ztroskotal na ovaldačích pro TV kartu, vzdal to a nainstaloval Windows Xp. Pak to byl starší DELL s Ubuntu. Jenže tam mi chybělo právě to poznávání a objevování - všechno funguje. Tak teď je to notebook s Archem. Uvidíme.

[kotyz]

Taky sem na Mandraku kdyz sem zacinal hodne kompiloval a instaloval balicky stazeny z webu. Ale ne ze bych neznal repozitar, ale ono v nem nebylo skoro nic a navic to bylo desne stary. Treba tam byl porad Firefox 1.0 ikdyz uz davno vysel 1.5. Tak ten sem ale nekompiloval, stah sem si balicek z czilly. A hlavne ze zacatku sem ani repozitar pouzivat nemoh, protoze sem tam nemel pripojeni k netu (56k dial-up winmodem sem tam nerozbehal nikdy, ale pak prislo wi-fi od mistniho poskytovatele a uz to bylo v pohode, nejdriv wi-fi karta v pci rozchozena svepomoci pres ndiswrapper a pozdeji uz byl router a stacilo zaskrtnout pouziti dhcp).

Jo to byly casy, Mandrake 10.0 - Mandriva 2006 (zacinal sem uz s 8.2 a 9.1, ale ty nepocitam, protoze sem je nikdy uspesne nenainstaloval), pak dlouho distribucni turistika, pak dlouho Ubuntu a nakonec Arch, zlatej Arch

[kotyz]

Jinak v ramci distribucni turistiky sem tam mel leccos - slackware, debian, gentoo, freebsd, solaris, frugalware, dreamlinux, mepis, linspire, fedora, suse, beos, qnx a nejmin 10 dalsich u kterejch uz si na meno nevzpomenu. Byl sem zapalenej sberatel operacnich systemu a distribucni turista. Ale vetsina tech OSu se zdrzela jenom pres vikend. Jediny tri co sem pouzival dyl jak rok byly Mandrake/Mandriva, pak Ubuntu (Kubuntu konkretne) a pak Arch muj zlatej

[neaktivni]

Prijemne napsano. Obvykle se nedokopu docist tak dlouhy zapisek.

[Jan Grmela]

+1

v mnoha částech zápisku vidím i svůj linuxový postup do současného stavu. Jen jsem to bral trošku jinak -- Slackware (že prý se ten Linux ze začátku aspoň pořádně naučím! ), Mandrake (ten mi vydržel docela dlouho), Gentoo (taky mi vydrželo dost dlouho, výborný systém) a nakonec jsem skončil u openSUSE. Je to sice katastrofa distro (v poslední době), neměl jsem však čas ani chuť někam přecházet.

V poslední době si spíš brousím zuby na Ubuntu a přemýšlím, zda bych si tím pomohl nebo ne. Taky dost zvažuju přechod z KDE na Gnome, to se však ještě může změnit až vyzkouším KDE 4.3...no a samozřejmě podle toho, jak dopadne openSUSE 11.2

[neaktivni]

Ja jsem zacal na Debianu. Vic netreba dodavat))

[Michal Kubeček]

Pak ale přišla módní vlna Ubuntu, tak jsem hold používal ubuntu. Ovšem i to přestalo časem vyhovovat, mluvilo se hodně o Gentoo tak hold šlo na HDD Gentoo.

No comment. No, jeden vlastně ano: v tomto případě je správně "holt".

[Zdenek]

Zavidite, ze si v dobe sveho zacatku mohl vybirat?

[Michal Kubeček]

Ne, jen mne nepřestává fascinovat uvažování typu "zrovna bylo v módě X, tak mi nezbylo než začít používat X".

[wifinista]

Mno co každej nějak začínal

Našel jsem si debian, s tím jsem spokojený do dnes už dlouhou dobu, na desktopu testing, na servrech stable.

Prostě začátky byly těžký

[Michal Kubeček]

A já si taky mohl vybrat - Slackware nebo Yggdrasil. :-)

[Zdenek]

Pravda Yggdrasil. A co tehdy vyhralo? Slackware jako u me?

[Michal Kubeček]

Slackware, už ani nevím proč, asi mne vystrašil ten název. :-) Vydržel jsem u něj asi sedm a půl roku, teď už mám za sebou sedm let s chameleonem. Předpokládám, že z toho je asi celkem jasné, jaký je můj názor na "distribuční turistiku".

[Zdenek]

Stejny jako muj. Ja jsem akorat Slack pomerne brzy vymenil za klobouk a ten nosim do dnes, dokonce si muzu v satniku vybrat podle prilezitosti

[Kvakor]

... asi mne vystrašil ten název.

Hmmm, a přitom na původnim významu slova Yggdrasil nic zas tak děsivého není, to jsou v severské mytologii mnohem děsivější věci (třeba lod vyrobené z nehtů mrtvých).

[Michal Kubeček]

No jo, ale na svou obranu uvádím, že to bylo na podzim 1994, s Internetem jsem měl dva roky zkušeností a web byl pro mne horká novinka. Jediný prohlížeč, který jsem znal, byl NCSA Mosaic a výrazy jako Google nebo Wikipedia byly ještě hudbou budoucnosti. Takže s hledáním informací to bylo o chloupek složitější než dnes. Skoro mi běhá mráz po zádech, když si na to vzpomenu… :-)

[marbu]

Hehe, hezký zápisek. Přidávám se do klubu Mandrake -> Slackware -> ... Ten Sagem se mi podařilo rozchodit až na Slacku a díky řešení tohodle problému jsem našel Abíčko.

[Jirka]

Vždyť ten Sagem pořádně nefungoval ani v těch Windows. Ještě dnes se mi zjevuje v nočních můrách.

[Jan Grmela]

Hehe, to mi připomíná, že asi do ledna 2009 ho ještě používal brácha kamarádky (Win XP). Připojení mi padalo co půl hodiny a někdy pak musel čekat třeba půl dne než se byl schopen opět připojit. O zábavě při přepojení modemu do jiného portu radši pomlčím

[microcz]

je zajimave cist si tyto pribehy a dozvidat se k jakeze distribuci to clovek po letech postupne dokonverguje,, zda se mi to nebo skutecne debian a arch jsou oblibene cilove destinace? :)

[Michal Kubeček]

Nebo jen mají uživatelé těchto distribucí větší potřebu se tím chlubit. :-)

[kotyz]

Nebo mensi potrebu prechazet jinam.

[Kdakel]

Co jsou problémy s ovladačema dneska už skoro ani nevim.

Kéž by to mohl říci i já, nemohu rozchodit firewire zvukovou kartu M-AUDIO.. Dle mě jsou právě ovladače jedinou brzdou či malým mínusem linuxu, trochu bránící jeho masivnějšímu rozšíření..

[AsciiWolf]

A to buďte rád, že neznáte stav ovladačů pro FreeBSD...

[Georgius]

Hmm, já jsem začínal před sto lety s RH 6kou, pak mě kamarád ukecal na fakultě na Slackware 4ku (strašný balíčkovací systém !), pak jsem ve škole chvíli používal RH 7.1ku a po upgradu železa jsem si dal taky distribuční turistiku - Fidorka 4ka, Mandriva, no a pak přišel debian s kterým jsem vydržel až do pořízení nového stroje, kam nešel nainstlovat, protože Debian Sarge neměl ovladače na SATA CDromku v jádře. Tenkrát jsem vyzkoušel Bubububuntu, zjistil, že "just works" a tak se stal Svědkem Ubuntovým. Od těch dob, když potřebuju server tak Debian, když pracovní stanici tak bubububu. A jak s přibývajícími léty ubývá volného času, tak už jsem se k Archu pořádně nedostal, a Gentoo mne taktak minulo ... Zamačkávám slzu při vzpomínce, jak jsem v dobách dřevních doma neměl net a vše studovat z /usr/share/doc ... a taky to šlo ! A té radosti, když se koneně podařilo rozchodit KDE na Xkách na 386 8 MB RAM ...