Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Meta převezme sociální síť pro umělou inteligenci (AI) Moltbook. Tvůrci Moltbooku – Matt Schlicht a Ben Parr – se díky dohodě stanou součástí Meta Superintelligence Labs (MSL). Meta MSL založila s cílem sjednotit své aktivity na poli AI a vyvinout takovou umělou inteligenci, která překoná lidské schopnosti v mnoha oblastech. Fungovat by měla ne jako centralizovaný nástroj, ale jako osobní asistent pro každého uživatele.
Tiskni
Sdílej:
Prohlížeč geeqie je lepší než gwenview – ten jsem používal dřív.To je docela možné, ale gwenview mi stačí a hlavně lépe zapadá do KDE.
- selekci kos/uchovat delam v Gthumb - na hromadne presouvani, kopirovani, hromadne upravy pouzivam bash skripty a v nich prislusne prikazy: mv, cp, convert. - na exif manipulace a posilani mailem by to slo (asi) taky - ale jsem to nepouzival. - aplikovani profilu skel jsem videl v Gimpu (kdysi jsem to pouzival) - na upravu fotek pouzivam Gimp a jeho pluginy (hlavne G'MIC) - jsem videl i navod, jak vclenit Nik Collection, takze to je pak jine kafe (hlavne prevody do BW) - na zpracovani RAW mam neco jako UFRAW (nesedim u sveho PC, nepamatuji nazev a pritom pouzivam ho roky), ale v nem udelam jenom par zakladnych veci, zbytek pak automaticky prevezme Gimp. pouzival jsem i darktable, rawtherapy, ... (tusim - s nazvama jsem na stiru, hlavne kdyz jsem to zkousel v jednom obdobi pred hodne dlouhou dobou) vysledky slusne, ale na moji praci jsem si vystacil s jednodussi variantou. PS: - Gimp 2.10 uz ma dostatecnou barevnou hloubku (ne tech 8 bitu) - Gimp umi hromadne upravy taky (vcetne barevneho profilu, profilu skel a tel, ...), ale nedelal jsem to - jak jsem psal: resim to pres convert a bash ale kdyz Gimp nesedi, to pak asi neporadim.
Hezký, dotáhls to do finále, já jsem něco podobného vzdal před lety. Možná taky jednoho dne zjištíš, že mít každoufotku správně otagovanou, rozpoznanou, v X různejch typech exportu je nepodstatné. Podstatné je, co na ní je a - ač to slovo nesnáším - jaké emoce vyvolává.
Já osobně nepotřebuju mít dokonalý přehled ve zdrojovýchfotkách či jejich exportech. Jednou za čas to prostě hodím na DVD-R (kde to v případě potřeby půjde dohledat - ale ruku na srdce, to se téměř nikdy nestává) a fotky jsou na papír - opět není podstatné jestli Cewe (kteří se imho postupem let horší), nebo místní lab (dělá kvalitativně parádní digi tisky za cca 200% ceny Cewe Premium), nebo fotoškoda (protože používá papíry Kodak).
Základem je to s množsvím fotek nepřehnat. Když nafotíš 5000 snímků za rok, tak chápu, že už je potřeba to nějak katalogizovat. Když 500, tak potřeba není. Nejvzácnější komodita je čas a já osobně jsem uzž dávno zjistil, že přehrabováním se v katalogu fotek jen ztrácím čas, který mohu využít daleko lépe a pro mě příjemněji...
TLDR: už mě to prostě nebere toli jako před lety 
Jinak jestli rád exportuješ jeden RAW hodinu, tak je darktable úžasný nástroj s miliardou možností. Já mám filosofii, že RAW musí bejt zpracovanej pod 1 minutu a to pak vítězí Rawtherapee (není to ani tak foto-nástroj s hromadou photoshop-like kravin, co mění vyznění na fotce zachycené scény, jako spíš holý raw-processor). Ale třeba vyvážení bílé dělá líp automatika v GIMPu a stejně tak plugin wavelett-sharpen je nedostižný v poměru kvalita/čas.
Možná taky jednoho dne zjištíš, že mít každoufotku správně otagovanou, rozpoznanou, v X různejch typech exportu je nepodstatné. Podstatné je, co na ní je a - ač to slovo nesnáším - jaké emoce vyvolává.Není fotka jako fotka. Pokud ta fotká mít i nějakou hodnotu dokumentační, tak se bez toho neobejde. Sebelepší fotka, bez příslušných metadat je v tomto směru bezcenná. V tom je zásadní rozdíl mezi mou prací s fotkama a prací fotografa co ty snímky pořizuje. Mě nezajímají na metadatech takové věci jako clona, čas expozice, atp. Ale čas pořízení fotky, čas poslední úpravy, lokace a případně popis obsahu a případně autorská práva, či zdroj ze kterého jsem fotku získal.