BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po
… více »Byla vydána nová verze 2.53.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 70 vývojářů, z toho 21 nových. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 216. sraz, který proběhne v pátek 20. února od 18:00 v Red Hat Labu (místnost Q304) na Fakultě informačních technologií VUT v Brně na ulici Božetěchova 1/2. Tématem srazu bude komunitní komunikační síť MeshCore. Jindřich Skácel představí, co je to MeshCore, předvede nejrůznější klientské zařízení a ukáže, jak v praxi vypadá nasazení vlastního repeateru.
Byla vydána nová major verze 9.0 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání.
Hodnota Bitcoinu, decentralizované kryptoměny klesla pod 70 000 dolarů (1,44 milionu korun).
Prohlížeč geeqie je lepší než gwenview – ten jsem používal dřív.To je docela možné, ale gwenview mi stačí a hlavně lépe zapadá do KDE.
- selekci kos/uchovat delam v Gthumb - na hromadne presouvani, kopirovani, hromadne upravy pouzivam bash skripty a v nich prislusne prikazy: mv, cp, convert. - na exif manipulace a posilani mailem by to slo (asi) taky - ale jsem to nepouzival. - aplikovani profilu skel jsem videl v Gimpu (kdysi jsem to pouzival) - na upravu fotek pouzivam Gimp a jeho pluginy (hlavne G'MIC) - jsem videl i navod, jak vclenit Nik Collection, takze to je pak jine kafe (hlavne prevody do BW) - na zpracovani RAW mam neco jako UFRAW (nesedim u sveho PC, nepamatuji nazev a pritom pouzivam ho roky), ale v nem udelam jenom par zakladnych veci, zbytek pak automaticky prevezme Gimp. pouzival jsem i darktable, rawtherapy, ... (tusim - s nazvama jsem na stiru, hlavne kdyz jsem to zkousel v jednom obdobi pred hodne dlouhou dobou) vysledky slusne, ale na moji praci jsem si vystacil s jednodussi variantou. PS: - Gimp 2.10 uz ma dostatecnou barevnou hloubku (ne tech 8 bitu) - Gimp umi hromadne upravy taky (vcetne barevneho profilu, profilu skel a tel, ...), ale nedelal jsem to - jak jsem psal: resim to pres convert a bash ale kdyz Gimp nesedi, to pak asi neporadim.
Hezký, dotáhls to do finále, já jsem něco podobného vzdal před lety. Možná taky jednoho dne zjištíš, že mít každoufotku správně otagovanou, rozpoznanou, v X různejch typech exportu je nepodstatné. Podstatné je, co na ní je a - ač to slovo nesnáším - jaké emoce vyvolává.
Já osobně nepotřebuju mít dokonalý přehled ve zdrojovýchfotkách či jejich exportech. Jednou za čas to prostě hodím na DVD-R (kde to v případě potřeby půjde dohledat - ale ruku na srdce, to se téměř nikdy nestává) a fotky jsou na papír - opět není podstatné jestli Cewe (kteří se imho postupem let horší), nebo místní lab (dělá kvalitativně parádní digi tisky za cca 200% ceny Cewe Premium), nebo fotoškoda (protože používá papíry Kodak).
Základem je to s množsvím fotek nepřehnat. Když nafotíš 5000 snímků za rok, tak chápu, že už je potřeba to nějak katalogizovat. Když 500, tak potřeba není. Nejvzácnější komodita je čas a já osobně jsem uzž dávno zjistil, že přehrabováním se v katalogu fotek jen ztrácím čas, který mohu využít daleko lépe a pro mě příjemněji...
TLDR: už mě to prostě nebere toli jako před lety 
Jinak jestli rád exportuješ jeden RAW hodinu, tak je darktable úžasný nástroj s miliardou možností. Já mám filosofii, že RAW musí bejt zpracovanej pod 1 minutu a to pak vítězí Rawtherapee (není to ani tak foto-nástroj s hromadou photoshop-like kravin, co mění vyznění na fotce zachycené scény, jako spíš holý raw-processor). Ale třeba vyvážení bílé dělá líp automatika v GIMPu a stejně tak plugin wavelett-sharpen je nedostižný v poměru kvalita/čas.
Možná taky jednoho dne zjištíš, že mít každoufotku správně otagovanou, rozpoznanou, v X různejch typech exportu je nepodstatné. Podstatné je, co na ní je a - ač to slovo nesnáším - jaké emoce vyvolává.Není fotka jako fotka. Pokud ta fotká mít i nějakou hodnotu dokumentační, tak se bez toho neobejde. Sebelepší fotka, bez příslušných metadat je v tomto směru bezcenná. V tom je zásadní rozdíl mezi mou prací s fotkama a prací fotografa co ty snímky pořizuje. Mě nezajímají na metadatech takové věci jako clona, čas expozice, atp. Ale čas pořízení fotky, čas poslední úpravy, lokace a případně popis obsahu a případně autorská práva, či zdroj ze kterého jsem fotku získal.
Tiskni
Sdílej: