Byl jsem hostem na islámské svatbě II.

30.6.2006 13:46 | Přečteno: 1821× | poslední úprava: 30.8.2007 17:15

V první části jsme se dostali do okamžiku, kvůli které jsme celou anabázi absolvovali. Vstoupili jsme dovnitř. Tam už to už však vypadalo mnohem přívětivěji.Otevřel se nám před očima přepychový areál s palmami a obrovským bazénem uprostřed, na něm byl plovoucí vor, kde byl přepraven mikrofon a zdobené židle.Právě tento vor byl připraven na obřad, který se na něm později odehrál. Všichni jsme si postupně posedali židle kolem kulatého stolu, kam se vešlo asi 10 lidí. Těch stolů bylo kolem 25 okolo celého bazénu a včele byl stánek s hudbou.
Svatba se nemohla příliš odchýlit od islámských tradic: dědeček nevěsty byl vysoký náboženský hodnostář, sponzorující islámské školy, i když je již po smrti, rodina matky nevěsty na těchto tradicích lpěla. O to byla svatba pro nás cizince zajímavější.
Stůl se prohýbal dobrotami: předeším vynikající ovčí sýr, kebab a spousta zeleniny, také rybí produkty a pečivo. Číšníci okamžitě doplňovali zásoby. Celé na tom zvláštní je, že se velmi málo pil alkohol. Ano, byl k dispozici (vynikající rakije, červené a bílé víno), avšak v malém množství, pár lahví. Dovedu si představit, co by bylo všechno u nás na tak velké svatbě.
Mohu podotknout, že my čtyři Češi, co jsme tam byli, vypili asi čtvrtinu všech zásob pro čtvrttisícovku hostů. A nebyl to zas velký problém.
Ten Taiwanec, co seděl s námi, byl milý člověk - ale úspěšný podnikatel, který byl zvyklý řídit vše kolem sebe - avšak zde byl jako host a nebyl ve své kůži. Tak alespoň nabízel pití, jídlo, staral se o focení, prostě organizoval co se dalo. My jsme z toho měli zjevnou legraci. Ten asi trpěl, když nemusel nic dělat. Ale byl jsem pozván k němu do fabriky a tak až pojedu na Taiwan, (což bude shodou okolností asi za 3 týdny) mám jej navštívit. Ale z té svatby byl okouzlen taky, i když si občas něco kontroloval na notebooku, na kterém jsem rozpoznal Gnome . Tak byla další konverzace s ním zcela jasná.
Samotný obřad začal kolem půl desáté, až se setmělo. Rozsvítily se reflektory a nevěsta se ženichem vstoupili za monumentální hudby na vor. Úředník se každého z nich zeptal na nacionále a zda souhlasí se svatbou. Nejprve se ptali nevěsty, pak teprve ženicha, což je úplně opačně než u nás. Když areálem zaznělo slovo "evet", což znamená turecky ano, následoval bouřlivý aplaus.
Pak promluvil úředník (něco jako jejich "kněz" a civilní úředník dohromady) a prohlásil manželství za uzavřené. (Tedy domnívám se, neboť turecky umím tak maximálně pozdravit a poděkovat). Ale ze spokojeného souhlasného přikývnutí všech hostů tipuji, že vše proběhlo tak jak má. Mezitím vor doplul na druhou stranu bazénu k hudbě. Novomanželé vystoupili a byli vyzváni, aby si dali první manželský polibek. V ten okamžik začal nádherný ohňostroj, římské svíce a hudba zahrála hlavní motiv z filmu Bodyguard. Nesmírně emotivní.
Pak se začalo tančit a hosté postupně tančili s nevěstou (ženy se ženichem). Pak nevěsta a ženich obcházeli stoly a postupně se gratulovalo. Šťastný otec si zapálil nejdražší doutník a tvářil se jako král (spíš paša). Hudba stále hrála světové hity, především ruské (Kaťuša, Podmoskevské večery, atd.) a my jsem se bavili, protože tam nebyl jediný Rus. Tak jsem až pojal podezření, že organizátoři v Akademii nás za ně považovali. Ale musím uznat, že hráli velmi dobře.
Nápad, který měl jeden z naší skupiny, aby se unesla nevěsta, se mi nezdál moc vhodný. Mohli bychom mít na krku protiteroristické komando a tak jsem tenhle nápad ihned zavrhnul. Pro tyhle legrácky asi pochopení nemají. Místní fotograf již kolem 11. hodiny večer rozdával hotové fotografie u jednotlivých stolů, tak jsme si je mohli hned odnést. Přesně ve 12. hodin celá ta sláva skončila a my jsme opouštěli areál.
Ovšem domů se ještě zdaleka nejelo. Dojeli jsme na Zlatý roh a tam jsme u Bosporu navštívili kavárnu pod otevřeným nebem. To bylo neuvěřitelné. Bylo úterý časně ráno, kolem půl třetí a ta kavárna byla nabitá k prasknutí. Ve všední den. Pravda, mládež už ten poslední červnový týden měla prázdniny. Sedělo tam nejméně 200 - 300 především mladých lidí, všichni popíjeli kávu, čaj a minerálku (zásadně bez bublinek). Opět jsem si vzpomněl na české poměry - tam by teklo pivo proudem. A nějaký ten fernet nebo Becherovka.
Ale jsme v Turecku - tam se lidi velmi dobře baví i bez alkoholu - a to mi připadá velmi sympatické. Vydrželi jsme tam sedět asi hodinu, bylo nádherně chladno a šplouchání moře bylo příjemné. Do postele jsme se dostali asi v půl páté a pak ráno balit a hurá domů ... upřímně ani se mi nechtělo. Pan otec nevěsty se ukázal jako vynikající hostitel a odnášeli jsme si domů ty nejlepší dojmy.
Zde je fotodokumentace        

Komentáře

[Honza Balák]

Moc hezky a prijemny povidani, ale nebylo by spatne, kdyby tu byla aspon jedna fotka, precijen se to nevidi kazdy den...

[Dalibor Smolík]

jj, bohatá fotodokumentace se připravuje, dám příslušný odkaz

[Dalibor Smolík]

Tak fotky (ty publikovatelné) jsou tady

[miso]

To sa fakt nikto doteraz neopytal, ake mal ten Taiwansky podnikatel na notebooku distro?

[Dalibor Smolík]

Měl Ubuntu. Ale detaily jsem s ním nemohl probírat. Notebook si sám neinstaloval a byl jen uživatel. Nicméně mu pro svoji práci vyhovoval

[miso]

Jasne - bola to narazka na znamy vtip.
Fotky vyzeraju fakt super, akurat mi tam chyba presne ten zaber (z dialky),
ked su nevesta so zenichom na plti (plt = vor ).

[Dalibor Smolík]

Opraveno - fotky jsou přidány nakonec!
Značně podsvětlené, nic moc, ale vidět to je

[miso]

Je to nahoda, alebo to ma fakt rozmery boxerskeho ringu?

[Dalibor Smolík]

Tak to mě moc mrzí, že mě tohle nenapadlo. Trochu bych nadzvedl otce nevěsty (mohu si to dovolit, znám se s ním 15 let a jsme stejně staří )

[Daniel Kvasnička ml.]

Casu straveneho u cteni nelituju Dik.

[Leoš Literák]

Pekne Byla to rodicemi domluvena svatba nebo se snoubenci nasli sami?

[Dalibor Smolík]

Tak tohle je opravdu netradicni: snoubenci se nasli sami a uz pred vice nez 6 lety. Dcera tam byla v roce 2000 a uz spolu chodili. Velmi prijemny kluk. Nevesta mezi tim dostudovala, ted uci anglictinu na zakladce

[h.xman]

Asi dost cestujes. Nechces napsat zazitky i z dalsich cest, treba ten Taiwan, az to budes mit za sebou? Dobre se to cte.

[Dalibor Smolík]

Zkusím něco napsat i z toho Taiwanu. Ta cesta bude úplně jiného charakteru než ty ostatní - nebude obchodní ani reprezentační. Jedu doprovázet dětský pěvecký sbor . Taky to bude určitě zajímavé.