Alyssa Anne Rosenzweig v příspěvku na svém blogu oznámila, že opustila Asahi Linux a nastoupila do Intelu. Místo Apple M1 a M2 se bude věnovat architektuře Intel Xe-HPG.
EU chce (pořád) skenovat soukromé zprávy a fotografie. Návrh "Chat Control" by nařídil skenování všech soukromých digitálních komunikací, včetně šifrovaných zpráv a fotografií.
Byly publikovány fotografie a všechny videozáznamy z Python konference PyCon US 2025 proběhlé v květnu.
Společnost xAI a sociální síť X amerického miliardáře Elona Muska zažalovaly firmy Apple a OpenAI. Viní je z nezákonné konspirace s cílem potlačit konkurenci v oblasti umělé inteligence (AI).
Byla vydána nová verze 9.16 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Americká vláda se po převzetí zhruba desetiprocentního podílu ve výrobci čipů Intel chystá na další investice do vybraných firem. Na sociální síti Truth Social to napsal prezident Donald Trump. Jeho ekonomický poradce Kevin Hassett v rozhovoru v televizi CNBC řekl, že nemusí jít pouze o firmy z technologického sektoru, ale i z jiných odvětví.
V Amsterdamu probíhá Open Source Summit Europe. Organizace Linux Foundation představuje novinky. Pod svá křídla převzala open source dokumentovou databázi DocumentDB.
Přesně před 34 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
86Box, tj. emulátor retro počítačů založených na x86, byl vydán ve verzi 5.0. S integrovaným správcem VM. Na GitHubu jsou vedle zdrojových kódů ke stažení také připravené balíčky ve formátu AppImage.
Vláda Spojených států získala desetiprocentní podíl v americkém výrobci čipů Intel. Oznámili to podle agentur americký prezident Donald Trump a ministr obchodu Howard Lutnick. Společnost Intel uvedla, že výměnou za desetiprocentní podíl obdrží státní dotace v hodnotě 8,9 miliardy dolarů (zhruba 186 miliard Kč). Částka podle Intelu zahrnuje dříve přislíbené subvence 5,7 miliardy dolarů z programu CHIPS na podporu výroby čipů v USA,
… více »Tak jsem se opět vypravil do světa. Nikoliv sám, ale opět jako loni jsem doprovázel dětský pěvecký soubor na jejich vystoupení, tentokrát v Portugalsku na mezinárodním festivalu pěveckých sborů. Nutno dodat, že jsem tuto zemi dosud nenavštívil a portugalsky neumím, což se ukázalo jako dost značný handicap a to již na letišti. Ale nepředbíhejme událostem
Na cestu jsme se vypravili v hojném počtu 31 lidí a celá ta banda se nasoukala do letadla do Milána, kde jsme měli čekat asi dvě hodiny. Byla dušičková zima, plískanice a vůbec bylo v Praze nevlídno. V Miláně jsme pokračovali ve svém letu do Lisabonu a s český konzulát nám doporučil firmu, u níž jsme měli objednaný autobus, který nás měl odvézt do hotelu, ale předtím jsme měli domluvenou prohlídku sochy Krista a Torre de Belém, což jsou největší pamětihodnosti města.
Přiletěli jsme celí nedočkaví do Lisabonu (ani v jednom letadle jsme nedostali nic najíst, kromě malého pytlíku buráků). Město nás nás přivítalo nádherným počasím, modrým nebem a palmami před vchodem do letiště. Ale nikoliv autobusem.
Na letišti nám doporučili, abychom jeli autobusem číslo 44. Představa, že se 31 osob, převážně dětí (některé měly kolem 10 - 12 let) s mohutnými kufry cpou do přeplněného městského autobusu, nás děsila.
Tak jsem volal do firmy, tam to zvedla nějaká slečna, mluvící dobře portugalsky. To mi nepomohlo. Volal jsem tedy na náš konzulát, kde ze mě udělali totálního blba a řekli, že jsem si to měl domluvit s příslušnou firmou. Marně jsem argumentoval, že jsem jim odeslal asi 3 e-maily s řádnou kopií právě na ten konzulát. Na něm jim prý však nefungoval počítač. Raději jsem se neptal na operační systém, který používají a porozhlédli jsme se po stojících autobusech, zda nemají volno. Lámanou italštinou/španělštinou jsem dohadoval cenu. Až jeden spící řidič ukázal obálku, kde byla ta naše smlouva
Vše zachráněno, cesta mohla proběhnout. Při pomyšlení, že bude celý týdenní pobyt probíhat takto, mi šel i v tom vedru mráz po zádech. Ale nebylo tomu tak. Ten spící řidič byl pak velmi přátelský, zavezl nás všude, kam jsem chtěli a nebylo to drahé. Portugalci jsou vůbec velmi milí lidé a jsou pohostinní. Ale nechtějte proboha po nich, aby něco organizovali.
Po prohlídce města jsme se konečně ubytovali. Nastal další problém, protože ubytovna měla jedno patro pro muže a jiné pro ženy a tudíž nastaly zmatky s kufry (já jsem měl s manželkou pochopitelně společný jeden) a země je dost puritánská.
Druhý den jsme putovali již jiným autobusem, tím který zajistili organizátoři festivalu. Festival probíhal ve městě Pacos de Ferreira, což se nachází asi 20 km východně od města Porto. Náš sbor měl velký úspěch a hostitelé byli velmi milí a pohostinní. Ubytování tam bylo ještě zajímavější: v ženském klášteře u Karmelitánek. Opět klasika: dvě budovy, desítky metrů od sebe pro ubytování mužů a žen. Opět problém, bylo nás 5 mužů (včetně 3 chlapců) a zbytek byly ženy a dívky ..
Řádové sestry se na nás dívaly zprvu trochu nedůvěřivě, ale pak jim děti zazpívaly v kostele duchovní repertoár a vše se změnilo. Byli jsme u nich na přírodní stravě (vše domácí jejich tvorba) a bylo to milé. Jen pokojíky, ve kterých jsme bydleli byly nevytápěné a přinesl jsem si odtamtud značnou rýmu.
Ale velké překvapení mi přinesly řádové sestry. Požádaly mě, abych jim zaslal DVD se záznamem koncertu a matka představená řekla: Kontakty jsou na letáku, naše www stránky a moje ICQ. Nakoukl jsem do její kanceláře, kde poblikával monitor a Apple počítač . I v takém klášteře jdou s dobou.
Jinak prohlídka Porto byla moc zajímavá. Mě zaujala místní bývalá burza a nádraží a vůbec architektura celého města. A také obchod s portským vínem, kterého jsem si přivezl pár lahví. Zavezli nás také do poutního místa Fatima a dostali jsme prospekty o tomto místě v češtině.
Portugalsko je nádherná země, kterou nejsem schopen srovnat s ničím, co jsem v oblasti jižní Evropy viděl. Také děti byly nadšené - a skloubit zájmy desetiletých dětí i dvaadvacetiletých mladých lidí není jednoduché. Podívali jsme se i tam, kam se běžní turisté nedostanou a vyslechli jsme si dobrou hudbu. Pár fotek z cest je tady.
Tiskni
Sdílej: