Momo je fenka cavapoo, která svými náhodnými stisky kláves bezdrátové klávesnice vytváří jednoduché počítačové hry. Technicky to funguje tak, že Raspberry Pi s připojenou bluetooth klávesnicí posílá text do Claude Code, který pak v Godotu píše hry a sám je i testuje pomocí screenshotů a jednoduchých simulovaných vstupů. Za stisky kláves je Momo automaticky odměňována pamlsky. Klíčový je pro projekt prompt, který instruuje AI, aby i
… více »GNU awk (gawk), implementace specializovaného programovacího jazyka pro zpracování textu, byl vydán ve verzi 5.4.0. Jedná se o větší vydání po více než dvou letech. Mezi četnými změnami figuruje např. MinRX nově jako výchozí implementace pro regulární výrazy.
Internetový prohlížeč Ladybird ohlásil tranzici z programovacího jazyka C++ do Rustu. Přechod bude probíhat postupně a nové komponenty budou dočasně koexistovat se stávajícím C++ kódem. Pro urychlení práce bude použita umělá inteligence, při portování první komponenty prohlížeče, JavaScriptového enginu LibJS, bylo během dvou týdnů pomocí nástrojů Claude Code a Codex vygenerováno kolem 25 000 řádků kódu. Nejedná se o čistě autonomní vývoj pomocí agentů.
Byl vydán Mozilla Firefox 148.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově lze snadno povolit nebo zakázat jednotlivé AI funkce. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 148 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána nová verze 22.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 22.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
X86CSS je experimentální webový emulátor instrukční sady x86 napsaný výhradně v CSS, tedy bez JavaScriptu nebo dalších dynamických prvků. Stránka 'spouští' assemblerovový program mikroprocesoru 8086 a názorně tak demonstruje, že i prosté CSS může fungovat jako Turingovsky kompletní jazyk. Zdrojový kód projektu je na GitHubu.
Po šesti letech byla vydána nová verze 1.3 webového rozhraní ke gitovým repozitářům CGit.
Byla vydána nová verze 6.1 linuxové distribuce Lakka (Wikipedie), jež umožňuje transformovat podporované počítače v herní konzole. Nejnovější Lakka přichází s RetroArchem 1.22.2.
Matematický software GNU Octave byl vydán ve verzi 11.1.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vedle menších změn rozhraní jsou jako obvykle zahrnuta také výkonnostní vylepšení a zlepšení kompatibility s Matlabem.
Weston, referenční implementace kompozitoru pro Wayland, byl vydán ve verzi 15.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti Collabora. Vypíchnout lze Lua shell umožňující psát správu oken v jazyce Lua.
Vážený pane, děkujeme za podnět k šetření, bohužel ze zákona nelze fyzické osoby postihovat za níže uvedené znečišťování ovzduší.Zákon o ochraně ovzduší jim to neumožňuje? Já měl pocit, že ten v podstatě zakazoval i pálit na podzim na zahrádce listí.
Na druhou stranu na vesnici je hustota domů nízká, každý roztápí jindy a z rozumných důvodů topí uhlím a ne plasty.A teď ještě tu o Smolíčkovi.
Rozhodně je vzduch na vesnici dýchatelnější i se všemi kamny, než to co produkuje doprava a průmysl ve městě.Zaujimave, ze ja to vnimam presne naopak. Vianoce som stravil v mojom malom rodnom stredoslovenskom meste, de-facto je to vacsia dedina. Odkedy zdrazela elektrina a teplo, vela ludi tam preslo na tuhe paliva ( drevo, uhlie ). A absolutna nedychatelnost v case inverzie bola zarucena. Pritom sa nenedna o nejak husto osidlenu oblast, stacilo par kominov, bezvetrie a bolo to v prdeli.
Kolikrát jsem si říkal, že by nebylo marné vylézt k nim na střechu a dát jim na komín třeba cihlu. At' si také užijou, pěkně bych je vykouřil z jejich doupěte
.
No moje poznámka s tabulkou skla je z knížky Slovácko sa nesúdí. Taky tam tetina zapatopila ve šporáku, dýmu všady jak sviňa, vymétla, zatopila znovu a zas dým a smrad. Zavolala kominíka, ten to pročistíl, do komína se podíval, ven bylo vidět tak prý dobré. Baba zatopila a zaséj smrad a dým. No a pak nekoho napadlo vylézt na střechu a zdělál z komína tabulku skla
.
Krásná kniha. To co dávají v televizi jě nějaký nepodařenina.
Petr
Tady plyn je a doufám, že v budoucnu pokud jim stát poskytne slibované dotace, lidé budou od tuhých paliv postupně upouštět.
Stát ale lidem mydlí schody: kdysi lákali na elektrické přímotopy, slibovali levnou a dotovanou elektrickou energii, pak mazaně počkali, až se přímotopy rozšíří a potom všechny výhody zrušili; topení elektřinou je teď nejdražší. Pak stejný švindl opakovali s plynem, ale tady se sekli a zvedli ceny moc brzo, takže některé obce musí vracet dotace na plynofikaci, protože se jim na drahý plyn připojili jen místní boháči. Teď zase ruší výhody pro tepelná čerpadla, návratnost investice se tak prodlužuje z 10 až 12 let asi na 50 let. Bursíkovi zelení globální oteplovači nebo teplometčíci chtějí "ekologickou" daň na všechno. Odhaduji výsledek této politiky: lidi už jí nevěří a proto budou topit odpady a ukradeným dřevem; situace popsaná v článku k blogu je jen začátek, bude hůř.
kdysi lákali na elektrické přímotopy, slibovali levnou a dotovanou elektrickou energiiDotovanou energii nikdo nesliboval. A že se cena elektřiny bude přibližovat úrovni obvyklé v EU, to bylo už tehdy naprosto logické.
Pak stejný švindl opakovali s plynem, ale tady se sekli a zvedli ceny moc brzo, takže některé obce musí vracet dotace na plynofikaci, protože se jim na drahý plyn připojili jen místní boháči.Opět žádný švindl. Rozhodující je cena plynu na světovém trhu. Kupujeme plyn hlavně z Ruska a Norska. Jestliže nám tyto státy prodávají kubík za 5 Kč, za kolik ho asi tak mohou kupovat domácnosti?
Teď zase ruší výhody pro tepelná čerpadla, návratnost investice se tak prodlužuje z 10 až 12 let asi na 50 let.Nesmysl. Tepelná čerpadla jsou i po zrušení výhod stále velmi výhodná. A čím větší je vytápěný objekt, tím to vychází výhodněji. Ovšem dokonce i u malého bytu 1+1 s 50 m2 se to pořád vyplatí (návratnost max. 5-7 let, nehledě na možnost tím v létě chladit).
Pak si čezouni pojistili příjem platbou nikoliv ze spotřeby, ale z jističe.
Návratnost čerpadel... Nojo, to musíte mít na tu vstupní investici.
Zdanění topení uhlím... viz níže. To by zase ten zisk z daní musel jít na tohle.
V té době se třeba diskutovala otázka dostavby Temelína. Ten nám měl zajistit levnou elektřinu, zavření uhelných elektráren... Bylo to tak pěkně spočítaný. Prokázáno, dokázáno.A pak najednou zjistili, že spotřeba el. energie roste rychleji, než se čekalo - nejen tady, ale i v okolní Evropě. Do toho Němci zavřeli své jaderné elektrárny a najednou tu byla situace, že bez našich uhelných elektráren v součinnosti s Temelínem ve střední Evropě jaksi není dostatek energie. Teď to vychází, ale když nepostavíme další elektrárny, tak za pár let budeme pouze soběstační a za dalších pár let budeme v situaci dnešních Němců - budeme závislí na dovozu.
Také Slováci zavírají Jaslovské Bohunice.Mám ten pocit, že budou stavět nebo už staví náhradu.
Těch neskutečných 20 GW (= 10 Temelínů) instalovaného výkonu v německých větrnících není spása, ale spíš průser. Když přestane foukat, najednou ten výkon chybí.O tom se Němci přesvědčili během předloňské tuhé zimy. Ale kdo chce kam...
Pak se tahá z druhého konce Evropy a zatěžuje přenosové sítě na trase.Jo, pokud si vzpomínám, čerpali tenkrát energii odněkud z Itálie nebo tak nějak. A ta zatížená síť na trase byla, tuším, naše.
Mám ten pocit, že budou stavět nebo už staví náhradu.Pokud vím, uvažuje se o dalších blocích v Mochovcích. Ale to stejně nebude stát dřív než za 10-12 let.
O tom se Němci přesvědčili během předloňské tuhé zimy.Přesně tak. A my bohužel také.
Jo, pokud si vzpomínám, čerpali tenkrát energii odněkud z Itálie nebo tak nějak. A ta zatížená síť na trase byla, tuším, naše.Ano, některé české firmy kvůli tomu musely podstatně snížit odběr.
Uvidíme, snad se nebudeme vracet k petrolejovým lampám a svíčkám
Ten nám měl zajistit levnou elektřinu, zavření uhelných elektráren...Některé elektrárny se skutečně uzavřely. Jiné se jen upravily (odsířily atd.) a běží dál. Ostatně proč by neběžely, když splňují emisní limity a elektřina z nich je velmi dobře prodejná.
Pak si čezouni pojistili příjem platbou nikoliv ze spotřeby, ale z jističe."Jistič" původně vůbec nepatřil ČEZu (resp. ve dvou krajích nepatří ani dnes). SuperČEZ je práce ministra Grégra. Kromě toho je určitá fixní platba logická, protože určité náklady jsou také fixní (údržba vedení a trafostanic, provoz dispečinku atd.).
Návratnost čerpadel... Nojo, to musíte mít na tu vstupní investici.Ono to není zase tak moc. U toho malého bytu je vstupní investice okolo 40-50 tisíc. Pro rodinný dům je to cca 300 tisíc - ale lze si na to vcelku bez problémů půjčit a i s placením úroků je to pořád výhodné.
Dotovanou energii nikdo nesliboval. A že se cena elektřiny bude přibližovat úrovni obvyklé v EU, to bylo už tehdy naprosto logické.Možná to bylo logické, ale nijak se o tom nemluvilo. Lidem bylo řečeno "kupujte přímotopy, je to ekologičtější a není to dražší" a ejhle, najednou to dražší bylo a ekologické ne.
Podobně leckdo prezentuje benzinové motory jako méně ekologické než naftovéTo taky před pár lety bylo obráceně...
Bohužel nevím, co poradit - snad jen důkladně izolovat okna a zřídit kontrolovaný oběh vzduchu z nějakého čistého zdroje, v nejhorším bych zvážil i možnost přestěhování.
Bohužel myslím, že zákaz topení tuhými palivy to nevyřeší, spíš zhorší. Pokud je člověku zima a nemá čím jiným zatopit (resp. nemá finance), tak zatopí tuhým palivem; pokud bude tuhé palivo zcela zakázáno a tudíž nesehnatelné, zatopí vším, co mu přijde pod ruku, takže paradoxně situace se spíš zhorší (ze stejného důvodu nesouhlasím s "ekologickou" daní na uhlí). To je pud sebezáchovy, ten se těžko dá někomu vyčítat (tedy... kajícně přiznávám, že pokud by mi kouřili pod nos, asi bych jim to stejně vyčítal).
Úřady samozřejmě mohou takové jedince stíhat, ale co si na nich vezmou, když nemají z čeho zaplatit pokutu?
Myslím, že jediné řešení je zvednout životní úroveň všech tak, aby si mohli dovolit lepší způsob otopu.
Bohužel myslím, že zákaz topení tuhými palivy to nevyřeší, spíš zhorší. Pokud je člověku zima a nemá čím jiným zatopit (resp. nemá finance), tak zatopí tuhým palivem; pokud bude tuhé palivo zcela zakázáno a tudíž nesehnatelné, zatopí vším, co mu přijde pod ruku, takže paradoxně situace se spíš zhorší (ze stejného důvodu nesouhlasím s "ekologickou" daní na uhlí). To je pud sebezáchovy, ten se těžko dá někomu vyčítat (tedy... kajícně přiznávám, že pokud by mi kouřili pod nos, asi bych jim to stejně vyčítal).Zákaz topení uhlím je blbost. Ale mělo by být pořádně zdaněno - s tím, že by se tyto peníze použily na podporu takových opatření, která šetří tepelnou energii (izolace stěn, izolační okna, apod.). Pak nebude vadit topení dražšími způsoby, protože se spotřebuje mnohem méně energie. Kromě toho tu je stále dřevo, které je podstatně levnější než uhlí a současně nesrovnatelně ekologičtější.
Pokud je člověku zima a nemá čím jiným zatopit (resp. nemá finance), tak zatopí tuhým palivem; pokud bude tuhé palivo zcela zakázáno a tudíž nesehnatelné, zatopí vším, co mu přijde pod ruku, takže paradoxně situace se spíš zhorší (ze stejného důvodu nesouhlasím s "ekologickou" daní na uhlí).
Zavřou ho a bude dalších pár let "v teple".
Ti, kdo je vykonávají, z nich nemají žádný prospěch a logicky se tedy snaží pracovat co nejméněPředně - pokud vím, tak za pobyt ve vězení se platí. Teda teoreticky, protože kde nic není, ani smrt nebere, že jo. - pokud vězni pracují, tak za to dostanou výplatu. S ohledem na tohle bych navrhl řešení, že vězeň, který může pracovat, ale nechce, by měl ve vězení horší život, než ten, kdo pracuje - žádná televize, žádné teplé jídlo, chleba a voda mu musí stačit.
Ne. Totiž podle § 19, odst. 1 lesního zákona:
Každý má právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí, sbírat tam pro vlastní potřebu lesní plody a suchou na zemi ležící klest. Při tom je povinen les nepoškozovat, nenarušovat lesní prostředí a dbát pokynů vlastníka, popřípadě nájemce lesa a jeho zaměstnanců.
A současně § 20, odst. 1:
V lesích je zakázáno
...
d) těžit stromy a keře nebo je poškozovat
...
To o tom průměru v zákoně není, možná je to v nějaké vyhlášce. Na webu Lesů ČR je tato formulace (takže to není 5 cm, ale 7):
Za klest se považuje přirozený opad větví a zbytky po těžbě, které nemají na silnějším konci větší průměr než 7 cm bez kůry.
Tiskni
Sdílej: