Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
V pořadí šestou knihou autora Martina Malého, která vychází v Edici CZ.NIC, správce české národní domény, je titul Kity, bity, neurony. Kniha s podtitulem Moderní technologie pro hobby elektroniku přináší ucelený pohled na svět současných technologií a jejich praktické využití v domácích elektronických projektech. Tento knižní průvodce je ideální pro každého, kdo se chce podívat na současné trendy v oblasti hobby elektroniky, od
… více »Linux Foundation zveřejnila Výroční zprávu za rok 2025 (pdf). Příjmy Linux Foundation byly 311 miliónů dolarů. Výdaje 285 miliónů dolarů. Na podporu linuxového jádra (Linux Kernel Project) šlo 8,4 miliónu dolarů. Linux Foundation podporuje téměř 1 500 open source projektů.
"Britské prádelny bijí na poplach v oblasti informační bezpečnosti."
Když už i pradleny začali mluvit do IT bezpečnosti, rozhodl jsem se taky předhodit svojí trošku do mlejna. Problém s flashdiskem a bezpečností je mi docela známý - sám mám flashdisk zašifrovaný pomocí cryptools (nebo jak se to jmenuje) a připojit mi jde jenom na linuxu. Ale i kdyby šel připojit na windowsu (a tedy i na počítači u kamaráda atp...) rozhodně bych si rozmyslil jestli mám zadávat heslo nebo ne, člověk nikdy neví jestli na takovém počítači není malware... Proto mě napadlo že by šlo využít technologie veřejných klíčů. Osobně si to představuji tak že flashdisk by měl speciální chip na který by člověk, po zakoupení flashdisku, nahrál svůj veřejný klíč a poté by nějak chip zapečetil aby na něj nešlo zapisovat... Když by chtěl někomu přenést soubor tak by ho buď nechal nezašifrovaný a nebo by ho zašifroval s veřejným klíčem příjemce. Když by chtěl někdo dát soubor vlastníkovy flashdisku tak by se automaticky zašifroval pro vlastníka. Dále mne napadlo že by není ani úplně vhodné aby kdokoliv mohl vidět jména/velikost souborů a tak mě napadlo že by mohly být rozděleny do souborů/fragmentů s náhodným jménem a náhodnou velikostí. Aby se nemuselo rozšifrovávat všechno kvůli jednomu souboru, vytvořil bych složku se seznamem souborů a umístěním v šifrovaných souborech. Do složky by mohl zapisovat každý a obsah by byl zašifrovaný pro vlastníka flashdrive. Přijde Vám to jako úplný nesmysl? Mám na ty švadleny?
Tiskni
Sdílej:
Dulezite je, ze se takove flashdisky dobre (brutalne predrazene) prodavaji vselikym organizacim ktere by se pro "bezpecnost" podelaly (gumidci, pos*anci ....).
Cena za 1 GB kapacity dosahuje i vice jak desetinasobku oproti cene 1 GB na beznem flashdisku.
Berme situaci ze najdu flashdisk, dam jeho nejaky popisek (vyrobce , typ ...) do Google a dozvim se ze je to nejaky sifrbastl.
Jde takovy flashdisk prepsat nulama pomoci dd a nasledne vytvorit novy FS ?
já mám zase rád holky s červenejma nehtama na nohách.To snad máme rádi všichni, ne? To jsme všichni úchylný?