CiviCRM (Wikipedie) bylo vydáno v nové verzi 6.14.0. Podrobnosti o nových funkcích a opravách najdete na release stránce. CiviCRM je robustní open-source CRM systém navržený speciálně pro neziskové organizace, spolky a občanské iniciativy. Projekt je napsán v jazyce PHP a licencován pod GNU Affero General Public License (AGPLv3). Český překlad má nyní 45 % přeložených řetězců a přibližuje se milníku 50 %. Potřebujeme vaši pomoc, abychom se dostali dál. Pokud máte chuť přispět překladem nebo korekturou, přidejte se na platformu Transifex.
Další lokální zranitelností Linuxu je ssh-keysign-pwn. Uživatel si může přečíst obsah souborů, ke kterým má právo ke čtení pouze root, například soubory s SSH klíči nebo /etc/shadow. V upstreamu již opraveno [oss-security mailing list].
Singularity (YouTube) je nejnovější otevřený film od Blender Studia. Jedná se o jejich první 4K HDR film.
Vyšla hra Život Není Krásný: Poslední Exekuce (Steam, ProtonDB). Kreslená point & click adventura ze staré školy plná černého humoru a nekorektního násilí. Vžijte se do role zpustlého exekutora Vladimíra Brehowského a projděte s ním jeho poslední pracovní den. Hra volně navazuje na sérii Život Není Krásný.
Společnost Red Hat představila Fedora Hummingbird, tj. linuxovou distribuci s nativním kontejnerovým designem určenou pro vývojáře využívající AI agenty.
Hru The Legend of Zelda: Twilight Princess od společnosti Nintendo si lze nově díky projektu Dusklight (původně Dusk) a reverznímu inženýrství zahrát i na počítačích a mobilních zařízeních. Vyžadována je kopie původní hry (textury, modely, hudba, zvukové efekty, …). Ukázka na YouTube. Projekt byl zahájen v srpnu 2020.
Byla vydána nová major verze 29.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Detailní přehled novinek na GitHubu.
Po zranitelnostech Copy Fail a Dirty Frag přichází zranitelnost Fragnesia. Další lokální eskalace práv na Linuxu. Zatím v upstreamu neopravena. Přiřazeno ji bylo CVE-2026-46300.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří KDE částkou 1 285 200 eur.
Google na včerejší akci The Android Show | I/O Edition 2026 (YouTube) představil celou řadu novinek: Gemini Intelligence, notebooky Googlebook, novou generaci Android Auto, …
Domnívám se že ano, protože:
A když neuděláš ani jedno, je ten web stejně čitelnej a použitelnej. Rozhodně to IMHO vypadá líp, než s velikostí nastavenou na řekněme 85%
Zmenšení okna řeší problém s pruhem v prohlížeči, ale zase mám pruh mimo prohlížeč, takže si moc nepomůžu
A zvětšení písma by zase rozsypalo případnou grafiku, takže nic.
A jak řešíte problém s délkou řádků, který jsou při vyšších rozlišeních moc dlouhý a velice špatně se pak čte text?
No nevim, mě se prostě ty řádky zdají už od 1280x1024 (a to i při použití 100% písma) dlouhý. A to nejsem na délku řádku nijak extrémně vysazenej - v LaTeXu dokonce používám ve svejch dokumentech \usepackage{a4wide} 
body {
...
font-size: 90%;
}
Mám nastavené takové písmo, jaké mi vyhovuje, proč mi nutíte o deset procent menší?
Ale no tak, pššst! Ber to třeba tak, že když máš chybně interpretující prohlížeč, tak za trest máš reklamu
))
Nicméně tohle je problém autora (mě), ne webu jako takovýho. A fakt je, že tady se Firefox chová chybně (v CSS specifikaci jsem nenašel jediný důvod, proč by box s Flashem neměl dědit atribut visibility jako kterýkoliv jiný box...)
Já jsem to teda nenašel. Ne že by z toho vyplývalo, že to nelze, ale pro mě z toho vyplývá, že průměrný uživatel to taky nenajde... (pokuď teda nemyslíte velikost textu: Střední, Malé,... - o tom většina uživatelů ani neví, že to opravdu funguje, protože na webech s velikostí písma uvedenou v px to nefunguje...)
.
Problém je ale ten, že teď už je to celkem jedno. Co vím, tak většina lidí věří, že to nastavování nemá žádnej efekt. Zkusim to jednou - nefunguje. Zkusim to po druhý - nefunguje. Když přijdu na nějakej web, kde je písmo nastavený na 10px, zkusim to ze zoufalosti po třetí. Ale když mám tu smůlu, a jsem vždy na webu s písmem definovaným v px, tak jediný co z toho pro mě vyplývá je to, že to nefunguje.
Já sám jsem si to taky až do doby, než jsem na webu začal místo px používat em a % (teď doufám, že nemám v profilu kde bydlim...
)) taky myslel a jen náhodou jsem na "princip" jak to vlastně je narazil až při pročítání článků o CSS...
Ale jak to člověk má tušit, když v Mozille i Opeře zvětšování/zmenšování písma funguje na jakkoliv definované písmo?
1. Defaultní velikost písma. To je velikost písma, která se použije, není-li na stránce velikost specifikována. Také se použije jako hodnota, pokud je (základní) velikost písma na stránce definována pomocí procent (nebo em, což je vlastně totéž). Tato základní velikost se dá nastavit ve všech mně známých prohlížečích včetně MSIE. Na zobrazení stránek, které velikost písma specifikují (ať už v px, pt nebo třeba in) ale samozřejmě nemůže mít vliv.
2. Zvětšování písma na už zobrazené stránce, tj. to, co např. ve Firefoxu uděláte pomocí Ctrl-+. To funguje bez ohledu na to, zda a jak je v HTML/CSS velikost písma specifikována. Pouze v MSIE z nějakých důvodů usoudili, že písmo, jehož velikost je na stránce specifikována v jednotkách px, se tato funkce vztahovat nebude.
Měl jsem také to podezření, že vy o voze a já o koze... ale nastavení výchozí velikosti písma ve smyslu 1) stále, i přes zběsilé procházení všech možných i nemožných menu IE, nemůžu najít... Poradíte?
http://www.misajadrna.com/
Zdenek
Tiskni
Sdílej: