Editor kódů Zed (Wikipedie) po macOS a Linuxu s verzí 0.208.4 už běží také ve Windows.
Apple dnes představil 14palcový MacBook Pro, iPad Pro a Apple Vision Pro s novým čipem M5.
Debian pro mobilní zařízení Mobian (Wikipedie) byl vydán ve verzi 13 Trixie. Nová stabilní verze je k dispozici pro PINE64 PinePhone, PinePhone Pro a PineTab, Purism Librem 5, Google Pixel 3a a 3a XL, OnePlus 6 a 6T a Xiaomi Pocophone F1.
Operátor O2 představil tarif Datamanie 1200 GB . Nový tarif přináší 1200 GB dat s neomezenou 5G rychlostí, a také možnost neomezeného volání do všech sítí za 15 Kč na den. Při roční variantě předplatného zákazníci získají po provedení jednorázové platby celou porci dat najednou a mohou je bezstarostně čerpat kdykoli během roku. Do 13. listopadu jej O2 nabízí za zvýhodněných 2 988 Kč. Při průměrné spotřebě tak 100 GB dat vychází na 249 Kč měsíčně.
Byly publikovány informace o útoku na zařízení s Androidem pojmenovaném Pixnapping Attack (CVE-2025-48561). Aplikace může číst citlivá data zobrazovaná jinou aplikací. V demonstračním videu aplikace čte 2FA kódy z Google Authenticatoru.
Free Software Foundation (FSF) spustila projekt Librephone, jehož cílem je vytvoření svobodného operačního systému pro mobilní telefony. Bez binárních blobů.
Byla vydána verze 7 s kódovým název Gigi linuxové distribuce LMDE (Linux Mint Debian Edition). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Linux Mint vychází z Ubuntu. LMDE je postaveno na Debianu.
Byl vydán Mozilla Firefox 144.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vypíchnout lze lepší správu profilů. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 144 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Discord potvrdil únik osobních údajů přibližně 70 000 uživatelů. Incident se týká uživatelů po celém světě, především těch, kteří v rámci ověřování svého věku nahráli do aplikace doklad totožnosti. Únik informací se netýkal systémů samotné platformy, ale došlo k němu přes kompromitovaný účet pracovníka zákaznické podpory u externího poskytovatele služeb.
Americká společnost OpenAI, která provozuje chatbota ChatGPT, kvůli výrobě vlastních procesorů pro umělou inteligenci (AI) spojí síly s firmou Broadcom. Firmy o tom informovaly (en) ve svém včerejším sdělení. OpenAI se snaží zajistit si výpočetní výkon potřebný k uspokojení rostoucí poptávky po svých službách. Akcie Broadcomu po zprávě výrazně zpevnily.
Domnívám se že ano, protože:
A když neuděláš ani jedno, je ten web stejně čitelnej a použitelnej. Rozhodně to IMHO vypadá líp, než s velikostí nastavenou na řekněme 85%
A jak řešíte problém s délkou řádků, který jsou při vyšších rozlišeních moc dlouhý a velice špatně se pak čte text?
No nevim, mě se prostě ty řádky zdají už od 1280x1024 (a to i při použití 100% písma) dlouhý. A to nejsem na délku řádku nijak extrémně vysazenej - v LaTeXu dokonce používám ve svejch dokumentech \usepackage{a4wide}
body { ... font-size: 90%; }Mám nastavené takové písmo, jaké mi vyhovuje, proč mi nutíte o deset procent menší?
Ale no tak, pššst! Ber to třeba tak, že když máš chybně interpretující prohlížeč, tak za trest máš reklamu ))
Nicméně tohle je problém autora (mě), ne webu jako takovýho. A fakt je, že tady se Firefox chová chybně (v CSS specifikaci jsem nenašel jediný důvod, proč by box s Flashem neměl dědit atribut visibility
jako kterýkoliv jiný box...)
Já jsem to teda nenašel. Ne že by z toho vyplývalo, že to nelze, ale pro mě z toho vyplývá, že průměrný uživatel to taky nenajde... (pokuď teda nemyslíte velikost textu: Střední, Malé,... - o tom většina uživatelů ani neví, že to opravdu funguje, protože na webech s velikostí písma uvedenou v px to nefunguje...)
Problém je ale ten, že teď už je to celkem jedno. Co vím, tak většina lidí věří, že to nastavování nemá žádnej efekt. Zkusim to jednou - nefunguje. Zkusim to po druhý - nefunguje. Když přijdu na nějakej web, kde je písmo nastavený na 10px, zkusim to ze zoufalosti po třetí. Ale když mám tu smůlu, a jsem vždy na webu s písmem definovaným v px, tak jediný co z toho pro mě vyplývá je to, že to nefunguje.
Já sám jsem si to taky až do doby, než jsem na webu začal místo px používat em a % (teď doufám, že nemám v profilu kde bydlim... )) taky myslel a jen náhodou jsem na "princip" jak to vlastně je narazil až při pročítání článků o CSS...
Ale jak to člověk má tušit, když v Mozille i Opeře zvětšování/zmenšování písma funguje na jakkoliv definované písmo?
1. Defaultní velikost písma. To je velikost písma, která se použije, není-li na stránce velikost specifikována. Také se použije jako hodnota, pokud je (základní) velikost písma na stránce definována pomocí procent (nebo em
, což je vlastně totéž). Tato základní velikost se dá nastavit ve všech mně známých prohlížečích včetně MSIE. Na zobrazení stránek, které velikost písma specifikují (ať už v px
, pt
nebo třeba in
) ale samozřejmě nemůže mít vliv.
2. Zvětšování písma na už zobrazené stránce, tj. to, co např. ve Firefoxu uděláte pomocí Ctrl-+. To funguje bez ohledu na to, zda a jak je v HTML/CSS velikost písma specifikována. Pouze v MSIE z nějakých důvodů usoudili, že písmo, jehož velikost je na stránce specifikována v jednotkách px
, se tato funkce vztahovat nebude.
Měl jsem také to podezření, že vy o voze a já o koze... ale nastavení výchozí velikosti písma ve smyslu 1) stále, i přes zběsilé procházení všech možných i nemožných menu IE, nemůžu najít... Poradíte?
Tiskni
Sdílej: