Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
V uplynulých dnech byla v depu Českých drah v Brně-Maloměřicích úspěšně dokončena zástavba speciální antény satelitního internetu Starlink od společnosti SpaceX do jednotky InterPanter 660 004 Českých drah. Zástavbu provedla Škoda Group. Cestující se s InterPanterem, vybaveným vysokorychlostním satelitním internetem, setkají například na linkách Svitava Brno – Česká Třebová – Praha nebo Moravan Brno – Břeclav – Přerov – Olomouc.
Byla vydána nová verze 8.7.0 správce sbírky fotografií digiKam (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení (NEWS). Nejnovější digiKam je ke stažení také jako balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo ke spuštění a spustit.
Před 30 lety, k 1. 7. 1995, byl v ČR liberalizován Internet - tehdejší Eurotel přišel o svou exkluzivitu a mohli začít vznikat první komerční poskytovatelé přístupu k Internetu [𝕏].
Byla vydána (𝕏) nová verze 7.4 open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Domnívám se že ano, protože:
A když neuděláš ani jedno, je ten web stejně čitelnej a použitelnej. Rozhodně to IMHO vypadá líp, než s velikostí nastavenou na řekněme 85%
A jak řešíte problém s délkou řádků, který jsou při vyšších rozlišeních moc dlouhý a velice špatně se pak čte text?
No nevim, mě se prostě ty řádky zdají už od 1280x1024 (a to i při použití 100% písma) dlouhý. A to nejsem na délku řádku nijak extrémně vysazenej - v LaTeXu dokonce používám ve svejch dokumentech \usepackage{a4wide}
body { ... font-size: 90%; }Mám nastavené takové písmo, jaké mi vyhovuje, proč mi nutíte o deset procent menší?
Ale no tak, pššst! Ber to třeba tak, že když máš chybně interpretující prohlížeč, tak za trest máš reklamu ))
Nicméně tohle je problém autora (mě), ne webu jako takovýho. A fakt je, že tady se Firefox chová chybně (v CSS specifikaci jsem nenašel jediný důvod, proč by box s Flashem neměl dědit atribut visibility
jako kterýkoliv jiný box...)
Já jsem to teda nenašel. Ne že by z toho vyplývalo, že to nelze, ale pro mě z toho vyplývá, že průměrný uživatel to taky nenajde... (pokuď teda nemyslíte velikost textu: Střední, Malé,... - o tom většina uživatelů ani neví, že to opravdu funguje, protože na webech s velikostí písma uvedenou v px to nefunguje...)
Problém je ale ten, že teď už je to celkem jedno. Co vím, tak většina lidí věří, že to nastavování nemá žádnej efekt. Zkusim to jednou - nefunguje. Zkusim to po druhý - nefunguje. Když přijdu na nějakej web, kde je písmo nastavený na 10px, zkusim to ze zoufalosti po třetí. Ale když mám tu smůlu, a jsem vždy na webu s písmem definovaným v px, tak jediný co z toho pro mě vyplývá je to, že to nefunguje.
Já sám jsem si to taky až do doby, než jsem na webu začal místo px používat em a % (teď doufám, že nemám v profilu kde bydlim... )) taky myslel a jen náhodou jsem na "princip" jak to vlastně je narazil až při pročítání článků o CSS...
Ale jak to člověk má tušit, když v Mozille i Opeře zvětšování/zmenšování písma funguje na jakkoliv definované písmo?
1. Defaultní velikost písma. To je velikost písma, která se použije, není-li na stránce velikost specifikována. Také se použije jako hodnota, pokud je (základní) velikost písma na stránce definována pomocí procent (nebo em
, což je vlastně totéž). Tato základní velikost se dá nastavit ve všech mně známých prohlížečích včetně MSIE. Na zobrazení stránek, které velikost písma specifikují (ať už v px
, pt
nebo třeba in
) ale samozřejmě nemůže mít vliv.
2. Zvětšování písma na už zobrazené stránce, tj. to, co např. ve Firefoxu uděláte pomocí Ctrl-+. To funguje bez ohledu na to, zda a jak je v HTML/CSS velikost písma specifikována. Pouze v MSIE z nějakých důvodů usoudili, že písmo, jehož velikost je na stránce specifikována v jednotkách px
, se tato funkce vztahovat nebude.
Měl jsem také to podezření, že vy o voze a já o koze... ale nastavení výchozí velikosti písma ve smyslu 1) stále, i přes zběsilé procházení všech možných i nemožných menu IE, nemůžu najít... Poradíte?
Tiskni
Sdílej: