Na Humble Bundle běží akce Linux: All the Things by O'Reilly a Picos, HATs, and More by Raspberry Pi Press. Elektronické knihy lze koupit se slevou a současně podpořit organizace Code for America a Raspberry Pi Foundation.
FreeCAD (Wikipedie), tj. svobodný multiplatformní parametrický 3D CAD, má nový vtipný a současně užitečný doplněk Banana For Scale (GitHub). Aktuálně umožňuje do výkresu vložit banán nebo plechovku pro porovnání a určení měřítka.
Blender Studio nedávno oznámilo plán vytvořit svůj první otevřený (open source) celovečerní film. Film by se měl jmenovat Overgrown (YouTube). Film vznikne, pokud se zajistí financování. Prvním krokem je získat 7 000 předplatitelů Blender Studia. Cena je od 11,50 eur měsíčně. Aktuálně počet předplatitelů je 5 289. Předplatné pokryje 20 % nákladů. Zbytek, 80 % nákladů, má být financován externími producenty nebo distributory.
Byl vydán Debian 13.6, tj. šestá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.15, tj. poslední patnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm, k dispozici je LTS. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
V jádře Linux byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost GhostLock aneb CVE-2026-43499. Lokálnímu uživateli umožňuje získat práva roota a také obejít kontejnerovou izolaci. Zranitelnost existovala v Linuxu 15 let, tj. od roku 2011, od Linuxu verze 2.6.39.
Evropská komise předběžně shledala, že návykový design aplikací Instagram a Facebook od americké společnosti Meta porušuje unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Návykový design zahrnuje například takzvané nekonečné posouvání, automatické přehrávání videí, tzv. push notifikace, kdy aplikace uživatele vybízí k návratu do jejího prostředí, či vysoce personalizovaný algoritmus, který rychle pozná, co uživatele baví a snaží
… více »Byla vydána verze 1.97.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Švýcarská společnost Punkt. má nově v nabídce telefon Punkt. MC03. Telefon byl navržen ve Švýcarsku s důrazem na soukromí a digitální suverenitu a vyroben v Německu. V telefonu běží operační systém AphyOS (Apostrophy OS) založený na AOSP (Android Open Source Project) 15. Cena telefonu je 745 eur.
TypeScript (Wikipedie), tj. JavaScript rozšířený o statické typování a další atributy, byl vydán v nové verzi 7.0. Kompilátor byl kvůli výkonu přepsán z TypeScriptu do Go.
Europarlament podpořil pozměněnou verzi výjimky známé jako „chat control 1.0“ umožňující firmám skenovat soukromou komunikaci na internetu kvůli ochraně dětí před zneužitím. Pozměňovací návrhy přijaté europoslanci však počítají s tím, že z výjimky bude vyřazena šifrovaná komunikace. Výjimka přestala platit začátkem dubna poté, co se Evropský parlament a Rada EU nedokázaly shodnout na jejím prodloužení. Rada následně přijala
… více »
RTFM - Read Tumič's FlaMes!
V prvním díle jsme si ukázali, jak se to dělat nemá
, tak že by na podruhé jako Pája? Aneb Ideální rozměry webu 2.
Řešení číslo 2 reflektující některé oprávněné připomínky z minula je zcela prosté. Rozměr ohraničující oblasti je sice "fixní", ale udán v em. Je tedy závislý na velikosti písma a umožňuje tak roztahování designu podle toho, jaké má uživatel nastavené písmo.
Problém při nízkém rozlišení, kdy se při dané velikosti celý web "nevejde" na stránku pak řeší pro Mozilu (a jiné standarty implementující prohlížeče) parametr max-width: 100%. Ten způsobí, že obsah stránky "nepřeleze" její rozměry. Pro IE je pak pomocí podmíněného komentáře:
<!--[if IE]> <link rel="stylesheet" type="text/css" href="ie.css"/> <![endif]-->
připraven alternativní styl, ve kterém je minimální šířka webu řešena pomocí funkce expression():
/* min-width pro IE */
#boundingbox {
width: auto;
width: expression(
(document.body.offsetWidth < 820) ? 'auto' : '58em'
);
}
Toto řešení už sice není tak sexy jako to minulé
, ale zato přináší následující vlastnosti:
Ukázka, stejně jako minule, na http://straz.unas.cz.
Tiskni
Sdílej:
Domnívám se že ano, protože:
A když neuděláš ani jedno, je ten web stejně čitelnej a použitelnej. Rozhodně to IMHO vypadá líp, než s velikostí nastavenou na řekněme 85%
Zmenšení okna řeší problém s pruhem v prohlížeči, ale zase mám pruh mimo prohlížeč, takže si moc nepomůžu
A zvětšení písma by zase rozsypalo případnou grafiku, takže nic.
A jak řešíte problém s délkou řádků, který jsou při vyšších rozlišeních moc dlouhý a velice špatně se pak čte text?
No nevim, mě se prostě ty řádky zdají už od 1280x1024 (a to i při použití 100% písma) dlouhý. A to nejsem na délku řádku nijak extrémně vysazenej - v LaTeXu dokonce používám ve svejch dokumentech \usepackage{a4wide} 
body {
...
font-size: 90%;
}
Mám nastavené takové písmo, jaké mi vyhovuje, proč mi nutíte o deset procent menší?
Ale no tak, pššst! Ber to třeba tak, že když máš chybně interpretující prohlížeč, tak za trest máš reklamu
))
Nicméně tohle je problém autora (mě), ne webu jako takovýho. A fakt je, že tady se Firefox chová chybně (v CSS specifikaci jsem nenašel jediný důvod, proč by box s Flashem neměl dědit atribut visibility jako kterýkoliv jiný box...)
Já jsem to teda nenašel. Ne že by z toho vyplývalo, že to nelze, ale pro mě z toho vyplývá, že průměrný uživatel to taky nenajde... (pokuď teda nemyslíte velikost textu: Střední, Malé,... - o tom většina uživatelů ani neví, že to opravdu funguje, protože na webech s velikostí písma uvedenou v px to nefunguje...)
.
Problém je ale ten, že teď už je to celkem jedno. Co vím, tak většina lidí věří, že to nastavování nemá žádnej efekt. Zkusim to jednou - nefunguje. Zkusim to po druhý - nefunguje. Když přijdu na nějakej web, kde je písmo nastavený na 10px, zkusim to ze zoufalosti po třetí. Ale když mám tu smůlu, a jsem vždy na webu s písmem definovaným v px, tak jediný co z toho pro mě vyplývá je to, že to nefunguje.
Já sám jsem si to taky až do doby, než jsem na webu začal místo px používat em a % (teď doufám, že nemám v profilu kde bydlim...
)) taky myslel a jen náhodou jsem na "princip" jak to vlastně je narazil až při pročítání článků o CSS...
Ale jak to člověk má tušit, když v Mozille i Opeře zvětšování/zmenšování písma funguje na jakkoliv definované písmo?
1. Defaultní velikost písma. To je velikost písma, která se použije, není-li na stránce velikost specifikována. Také se použije jako hodnota, pokud je (základní) velikost písma na stránce definována pomocí procent (nebo em, což je vlastně totéž). Tato základní velikost se dá nastavit ve všech mně známých prohlížečích včetně MSIE. Na zobrazení stránek, které velikost písma specifikují (ať už v px, pt nebo třeba in) ale samozřejmě nemůže mít vliv.
2. Zvětšování písma na už zobrazené stránce, tj. to, co např. ve Firefoxu uděláte pomocí Ctrl-+. To funguje bez ohledu na to, zda a jak je v HTML/CSS velikost písma specifikována. Pouze v MSIE z nějakých důvodů usoudili, že písmo, jehož velikost je na stránce specifikována v jednotkách px, se tato funkce vztahovat nebude.
Měl jsem také to podezření, že vy o voze a já o koze... ale nastavení výchozí velikosti písma ve smyslu 1) stále, i přes zběsilé procházení všech možných i nemožných menu IE, nemůžu najít... Poradíte?
http://www.misajadrna.com/
Zdenek