Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
RTFM - Read Tumič's FlaMes!
Původně jsem vám chtěl dát tip na jisté krátkodobé 25% zhodnocení vašich investic, ale jde to rychleji než jsem očekával a akcie Avastu budou "zpátky na svém" možná už v pondělí. Takže bohužel, zpět k Bitcoinům
Jestli si někdo představuje, že se byznys se strachem zhroutí kvůli takové prkotině, jako že někdo znovu vytáhne - ano není to ani poprvé, co na to někdo upozornil - že váš antivirus prodává vaše data, tak vůbec nemá tušení jak pevné a prorostlé kořeny tohoto byznysu dneska jsou. Takových kauz za poslední roky u Avastu bylo několik a nikdy to neskončilo jinak, než že to brzo vyšumnělo do ztracena. Namátkou:
Mohli bychom přidat ještě několik populárních bezpečnostních problémů (viz Twitter Tavise Ormandy, je tam toho tolik, že se mi to ani nechce procházet a linkovat) ale ty pro cílovou skupinu uživatelů AV nejsou relevantní, protože oni si kupují POCIT bezpečnosti, nikoliv bezpečnost samotnou. Co by naopak uživatele Avastu zajímat mohlo jsou různé nechutné obchodní praktiky zmíňené třeba v rozhovoru s Petrem Dvořákem. Ne, opravdu to není náhoda, že vám popup s nabídkou Avast Secureline VPN vyskočí zrovna když koukáte na porno...
Nicméně jak je vidět na počtu uživatelů i dlouhodobém růstu akcií Avastu, nezajímá to nikoho. Důvod je celkem jednoduchý - obchod se strachem už si roky žije vlastním životem a teze, že MUSÍTE mít antivirus je v lidech zakořeněná asi jako že Země je kulatá. Ve všech diskuzích pod články o současných "problémech" Avastu se řeší pouze to, co místo Avastu. Ne jestli AV skutečně zvyšuje bezpečnost a zdali vůbec dává na daný systém smysl AV instalovat. Přitom jinde to není jiné - bezpečnostní problémy, které AV přidává jsou všude prakticky stejné (opět odkáži na Tavise) a o tom co se děje s vašimi daty nevíte vůbec nic. Že Kaspersky spolupracuje s FSB je veřejné tajemství a myslet si, že to u Amerických/Izraelských antivirových firem je jinak může jenom někdo s inteligencí a rozhledem voliče Andreje Babiše.
Mimochodem, když už jsme u toho Andreje, tak při sledování rozhovoru s Ondřejem Vlčkem a čtení vyjádření jsme měl pocit, že Mára Prchal začal dělat pro Avast. Velice pěkně marketingově zvládnutá situace, všechna čest, ale realita je někde úplně jinde. Jumpshot nebyl žádný experiment, kde by se zkoušely nové příležitosti, ale především snaha diverzifikovat firemní portfolio před vstupem na burzu, protože investoři byli skeptičtí k tak úzce zaměřené firmě jakou tenkrát Avast byl. A že celý ten byznys je za hranou, pokuď se Avast chce alespoň tvářit, že je bezpečnostní firma, to se nejenom vědělo ale spousta lidí se vůči tomu v Avastu vymezovala. Ti co dostali firemní akcie (a co o tom rozhodovali) to ale samozřejmě viděli trochu jinak, protože mít 100 nebo 200 milionů je 100 milionů rozdíl...
Avast je dneska v takové situaci, že do dalšího skandálu někoho z konkurence, nebo nějaké nové vlny ransomware, který jim zase kořeny vrátí to v pohodě ustojí. Lidská blbost je nekonečná a strach z neznámého věčný, takže o budoucnost antivirového byznysu se není třeba obávat. Proto kupujte, dokuď jsou akcie dole...
Tiskni Sdílej:
MITM bylo v Avastu ještě před Jumpshotem a sloužilo k "morálně ospravedlnitelnejm" účelům. Ono i ta data pro Jumpshot původně chodila pouze z AOS (pluginy do prohlížečů), protože veškerý provoz prohlížeče byl moc dat, která by se musela zpracovat (a případně přenášet). Přitom vás 95% těch URL nezajímá (obrázky, scripty, css, ...) a z pluginů můžete jednoduše získat jenom ta URL, která vás zajímají.
Až postupem času, jak Avastu vyhazovali prohlížeče ty pluginy ze storů (a zaváděla se přísnější pravidla pro pluginy, takže je do prohlížečů Avast nemohl jen tak cpát sám) se ten sběr ale pravděpodobně přesunul do enginu (to už je ale jen má neověřená spekulace). Každopádně že takový sběr je za hranou Avast samozřejmě věděl už jenom z toho, že mu to Chrome/Firefox několikrát zařízl* a kdyby byl ten redaktor co kčemu, musel by Vlčka s těmahle faktama v rozhovoru konfrontovat.
* Tady je krásně vidět to známé "too big to fail". Kdybych já instaloval uživatelům Androidu appku pomocí vykrádání cookies v prohlížeči a opakovaně porušoval pravidla pro Chrome pluginy sběrem dat, už si u Googlu ani neškrtnu. Ale v případě Avastu to problém pro Google není a ještě Avastu platil(stále platí?) za instalaci Chrome uživatelům...
Že Kaspersky spolupracuje s FSB je veřejné tajemství a myslet si, že to u Amerických/Izraelských antivirových firem je jinak může jenom někdo s inteligencí a rozhledem voliče Andreje Babiše.Chces to trochu rozvest? Americke/Izraelske firmy take spolupracuji s FSB? Proc? A proc ti vadi izraelske firmy? Co treba nejaky palestiskych nebo egyptsky antivir? Proc v tech zemich neumi udelat ani slusny feta syr, nemluve o nejakych antivirech? Co takhle prozkoumat vlastni bias a ruzne nenavisti?
Americké/Izraelské firmy spolupracují samozřejmě se svými vlastními bezpečnostními složkami. A netvrdil bych, že mě to nějak zásadně pohoršuje. Ale kdybych třeba chtěl prodávat v USA "cinklý" diesly, tak to určitě nebudu řešit přes PC "chráněné" Nortnem/McAfee... Co se týče SW ze severu Afriky, tak tady máš pravdu, že by spousta lidí ocenila, kdyby tam místo řídících jednotek pro Valeo psali radši nějakej ten antivirus...
VPN je dneska především způsob, jak se dostat k "regionálně nedostupnému" obsahu, o nějakou bezpečnost prakticky nejde.
Co se týče toho vyšetřování, tak tady by mě dost překvapilo, kdyby výsledek měl Avast skutečně bolet (pokuta alespoň v desítkách milionů). S největší pravděpodobností to skončí klasickým: "vyšetřování skončilo, zapomeňte".
VPN je dneska především způsob, jak se dostat k "regionálně nedostupnému" obsahu, o nějakou bezpečnost prakticky nejde.Presne proto jsem to tenkrat koupil (na rok) kvuli italske RAI, Mediaset, s TORem to nebylo spolehlive.