Srpen přinesl nejen další spalující vedro, ale také Virtuální Bastlírnu s neméně žhavými novinkami. Využijte tedy předpovědi na deštivý čtvrteční večer a od 20:00 se připojte online k tomuto neformálnímu setkání kutilů, techniků a vědců, kde se strahovskými bastlíři proberete nejzajímavější věci, na které jste narazili za poslední měsíc. Pokud jde o novinky, řeč zcela jistě přijde na systém INDX pro tiskárny Průša, který na konci
… více »Firma T-Mobile blokovala „dezinformační web“ AC24 bez toho, aniž by k tomu měla závazný pokyn orgánů veřejné moci. Píše to ve svém rozsudku Městský soud v Praze, který po čtyřech letech uzavřel kauzu blokace zmíněného webu. Operátor musí uhradit škodu ve výši 35 tisíc korun. Advokát společnosti T-Mobile se snažil i u odvolacího senátu argumentovat tím, že firma jednala v dobré víře, když na stránky omezila přístup poté, co ji k tomu vyzvalo
… více »Padla obžaloba v bitcoinové kauze. Státní zástupkyně chce pro Blažka 6,5 roku vězení, pro Titze 8 let.
Z aktuálních globálních statistik společnosti Statcounter: na desktopu má Linux celosvětově podíl 7,53 % (USA 11,92 %, Česko 4,31 %, Slovensko 4,36 %) a Firefox celosvětově podíl 6,51 % (USA 10,86 %, Česko 11,07 %, Slovensko 13,61 %).
Na GitHubu byl publikován seznam 55 kritických bezpečnostních chyb v SQLite s přiřazenými CVE čísly. JFrog Security informuje, že se jedná jenom o AI slop, části kódu na které CVE odkazují, v daných verzích vůbec neexistují. Upozorňuje také, že čísla CVE jsou přiřazována bez ověřování.
Příspěvek na blogu Google Security popisuje, jak tým Chrome Security využívá umělou inteligenci k zásadnímu zrychlení a zlepšení procesu odhalování, třídění a opravování bezpečnostních chyb v prohlížeči Chrome. Díky AI byla nalezena kritická chyba, která byla v kódu přes 13 let. Ve verzích Chrome 149 a 150 bylo opraveno více chyb než v předchozích 23 verzích dohromady.
Firmy v EU musí počínaje dnešním dnem označovat obsah vytvořený umělou inteligencí. Znamená to povinnost informovat uživatele, že člověk komunikuje s chatbotem či jiným systémem AI. Rovněž obrázky, audia či videa, které jsou vytvořené nebo zmanipulované pomocí umělé inteligence a které mohou působit jako autentické, musejí být jasně označeny jako uměle vytvořené.
Byla vydána nová major verze 11.0 open source unixového operačního systému NetBSD (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) se zapojil do mezinárodní iniciativy vedené americkou agenturou CISA (Cybersecurity and Infrastructure Security Agency) a dalšími partnery, jejímž cílem je stanovit minimální náležitosti pro tzv. Software Bill of Materials (SBOM). Nový dokument přináší praktická doporučení, jak by měl vypadat přehled komponent softwaru a jak s ním v praxi pracovat. SBOM lze
… více »V aktuálním přehledu vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) bylo oznámeno vydání nové verze 0.4.0. Výrazně se zlepšilo vykreslování stránek jako lichess.org, Zulip nebo Speedtest.
RTFM - Read Tumič's FlaMes!
Na živě.cz nedávno vyšel článek o GPS cyklocomputerech, kde testujou "hračky" od Garminu a srovnávají je s mobilem. Typický linuxák ovšem na takové zařízení nemá peníze a proto je třeba hledat pro linux typické "do it yourself" rešení.
A simple tutorial showing how to use DHCP network interface configuration in Xilinx Platform Studio applications based on lwip v2.00.a.
S Dijkstrovým algoritmem pro vyhledávání nejkratší cesty v ohodnoceném grafu se již setkal asi každý, kdo se v programování dostal alespoň o trochu dále, než k obligátnímu "Hello World!".
Používejte na webu stylesheety pro tisk, ušetří to práci nejenom Vašim návštěvníkům, ale občas i Vám samotným.
Internetem se poslední dobou šíří taková zlá, nemilá, ošklivá věc - spam v komentářích k článkům, záznamech v knihách hostů (jak říkáme my češi - guestboocích) a vůbec všem, co má nějaký formulář. Následující článek popisuje jednoduchou ochranu proti botům napsanou v PHP.
Asi tak před dvěma rokama jsem se díky přechodu od HTML k XHTML poprvé dostal k XML. Koupil jsem si tenkrát skvělou knížečku od pravděpodobně největšího propagátora XML u nás - Jirky Koska a jal se možnosti XML zkoušet v praxi.
V prvním díle jsme si ukázali, jak se to dělat nemá
, tak že by na podruhé jako Pája? Aneb Ideální rozměry webu 2.
Ačkoliv od jisté osudné doby vidím rudě, kdykoliv zahlédnu větu začínající "Nechť...", důkaz exotermičnosti pekla mě opravdu dostal.
Jenom škoda, že tohle se dozvim až v okamžiku, kdy poprvé od první třídy základní školy nemám předmět s názvem "Matematika"...
Jaká je optimální šířka webu? Otázka, ketrá je schopná vyvolat stejný flame, jako obligátní LINUX versus Windows, Emacs vs. vim... Je lepší volit pevnou šířku, kde sice máme jistotu kompaktního layoutu, ale při větších rozlišeních je ze stránky úzká nudle, nebo radši zvolit procentuální rozložení, kde se při vyšších rozlišeních zase text kvůli příliš dlouhým řádkám nedá číst?
Ideálem by přitom byla stránka "přirozeně" měnící svojí šířku dle rozlišení monitoru. Jak na to? Řešení je poměrně jednoduché a vystačí si s CSS1, JavaScriptem (a tím myslím opravdu elementární javascript) a trochou matematiky.