Hru The Legend of Zelda: Twilight Princess od společnosti Nintendo si lze nově díky projektu Dusklight (původně Dusk) a reverznímu inženýrství zahrát i na počítačích a mobilních zařízeních. Vyžadována je kopie původní hry (textury, modely, hudba, zvukové efekty, …). Ukázka na YouTube. Projekt byl zahájen v srpnu 2020.
Byla vydána nová major verze 29.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Detailní přehled novinek na GitHubu.
Po zranitelnostech Copy Fail a Dirty Frag přichází zranitelnost Fragnesia. Další lokální eskalace práv na Linuxu. Zatím v upstreamu neopravena. Přiřazeno ji bylo CVE-2026-46300.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří KDE částkou 1 285 200 eur.
Google na včerejší akci The Android Show | I/O Edition 2026 (YouTube) představil celou řadu novinek: Gemini Intelligence, notebooky Googlebook, novou generaci Android Auto, …
Evropská komise by do léta mohla předložit návrh normy omezující používání sociálních sítí dětmi v zájmu jejich bezpečí na internetu. Prohlásila to včera předsedkyně EK Ursula von der Leyenová, podle níž řada zemí Evropské unie volá po zavedení věkové hranice pro sociální sítě. EU částečně řeší bezpečnost dětí v digitálním prostředí v již platném nařízení o digitálních službách (DSA), podle německé političky to však není dostatečné a
… více »Multiplatformní open source aplikace scrcpy (Wikipedie) pro zrcadlení připojeného zařízení se systémem Android na desktopu a umožňující ovládání tohoto zařízení z desktopu, byla vydána v nové verzi 4.0.
Chybí vám někdo, s kým byste si popovídali o bastlení, technice, počítačích a vědě? Nechcete riskovat debatu o sportu u piva v hospodě? Pak doražte na virtuální pokec u virtuálního piva v rámci Virtuální Bastlírny organizované strahovským MacGyverem již tento čtvrtek. Možná se ptáte, co se tak může probírat? Dají se probrat slavná výročí - kromě 55 let obvodu 555 (což je mimochodem prý andělské číslo) a vzpomínky na firmu Signetics -
… více »GTK2-NG je komunitní fork GTK 2.24 (aktuální verze je 4.22). Oznámení a diskuse v diskusním fóru Devuanu, forku Debianu bez systemd. Není to jediný fork GTK 2. Ardour je například postaven na vlastním forku GTK 2 s názvem YTK.
V neděli 17. května 2026 proběhne v Českých Budějovicích první MobileLinux Hackday zaměřený na Linux v mobilech, embedded platformy a open source hardware. Po sedmi úspěšných měsíčních setkáních v Praze se akce přesouvá také do jižních Čech, aby se komunita mobilního Linuxu mohla potkat i mimo hlavní město. Akce se uskuteční v konferenčním sále Vajgar v Clarion Congress Hotelu (Pražská tř. 2306/14) se zahájením mezi 14:00 až 15:00 a … více »
RTFM - Read Tumič's FlaMes!
Moje první C++ GUI.
Přesto, že o mě někteří prohlašují, že jsem programátor (lež má krátké nohy!) a některým se to i snažím předstírat, s programováním GUI aplikací, neuvažujeme-li webové aplikace, mám zkušenosti menší než malé. Kdybych použil parafrázi slavného výroku Doc. Pluháčka o jeho programech pro DOP, znělo by to asi takto: "Kdybychom spočítali všechny mé GUI programy, došli bychom asi tak k číslu 0".
Toto je ale dneškem počínaje již historie a na mě čekají světlé zítřky pojídačů koláčků a lepičů kódu zvaných "programátoři aplikací". QSS (Qt Sudoku Solver) je tady! Jak si již bystřejší z vás všimli, jako toolkit jsem zvolil QT. Splňuje totiž několik důležitých parametrů - je pro C++, je multiplatformní a hlavně má poměrně dobrou a hlavně PŘEHLEDNOU dokumentaci. Nicméně cesta ke QT nebyla tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát. Původně jsem chtěl pro návrh GUI použít QT Designer, nicméně praxe ukázala, že chce-li člověk něco jenom trochu nestandartního, nezbude mu stejně nic jiného, než si to napsat "ručně".
V tenhle okamžik jsem na čas QT znechuceně opustil (jsem přece klikač, žádnej programátor!) a raději si stáhl MS Visual Studio. Jaký bylo ale moje překvapení když jsem zjistil, že v případě C++ aplikací mi pšenka nepokvete ani u MS - V MSVC jsem pro C++ totiž pro jistotu neobjevil žádnej GUI designer a "šablony" zdrojových kódů pro GUI aplikace vypadaly ještě 1000x děsivěji, než ty pro QT... Ze zkratek jako MFC mi šla hlava kolem, navíc jsem se v celém IDE naprosto ztrácel (Tak to dopadá, když si amatér stáhne verzi "Professional"...). Následoval tedy útěk zpět k QT a studování dokumentace a tutoriálů, které jsou ale jak už se zmiňuju výše, poměrně "user-driendly".
A výsledek? Nakonec to vypadá a funguje přibližně tak jak jsem zamýšlel. I u takhle primitivní aplikace jsem ale narazil na 2 bugy v QT:
QIntValidator ignoruje dolní mez (pane.cpp : 32)setFixedSize() nenastavuje minimální rozměr (gui.cpp : 62)P.S: Hlavně v tom nehledejte žádnej "vymazlenej" algoritmus na řešení sudoku - to co je v programu použitý je první co mě napadlo aniž bych někde studoval jak se sudoku automaticky řeší. Za čtvrt hodinky to "chodilo" a když jsem zjistil, že zadání z lidovek to řeší "instantně", dál jsem si s tim nehrál (Existují ale i zadání, například z Minimal sudoku, kde si na výsledek počkáte až 20s).
Tiskni
Sdílej:
Nebo uděláš drawing area a nakreslíš to.
... k ní pak GTK/Qt/Athena/Web frontendy ... proč mi dáváte tu ošklivou bílou košili s rukávy dozadu ?!?!?
Textově orientovanou utilitku ti můžu nabídnout, tančící propoje si ale už budeš muset implementovat sám... 
Problém je spíš v tom, že tyhle "pokročilý" techniky jsou většinou poměrně složitý na pochopení a implementaci a ne všude se vyplatí se s tim babrat. Podívejte se třeba na ASM demo scénu - existují 3D FPS kvality Dooma 3, které mají 100kB, ale vývoj něčeho takovýho pro reálný použití by byl strašně neefektivní.
Proto sem se například netrápil s nějakými "tančícímy propoji" a použil "obyčejný" backtracing. Sudoku je NP problém, takže přesto, že ten Knuthův algoritmus bude asi efektivnější, rozhodně s ním nezískám oproti mému backtracingu tolik, co bych musel vynaložit do jeho studia... Kdybych chtěl program urychlit, tak před spuštěním backtracingu provedu možné "logické" dopočítání matice, což IMHO urychlí řešení úplně nejvíc...
Problém je spíš v tom, že tyhle "pokročilý" techniky jsou většinou poměrně složitý na pochopení a implementaci a ne všude se vyplatí se s tim babrat.Jasně, pro takovouhle hříčku je to pochopitelně overkill, ale taky skvělá příležitost se něco naučit. Záleží, proč to píšete.
Proto sem se například netrápil s nějakými "tančícímy propoji" a použil "obyčejný" backtracing. Sudoku je NP problém, takže přesto, že ten Knuthův algoritmus bude asi efektivnější, rozhodně s ním nezískám oproti mému backtracingu tolik, co bych musel vynaložit do jeho studia...Algoritmus X se taky implementuje backtrackingem (protože je nedeterministický), zfetované spoje jsou jenom způsob, jak o řád snížit jeho složitost (pokud dobře cituju). Ono by to asi mělo smysl pro řešení Sudoku ne 9x9, ale 9e9x9e9 :) A ačkoliv zrovna tohle je nesmysl, leckdy musí člověk řešit problémy netriviálních rozměrů, kde jsou tyhle pokročilé techniky potřeba. A pak dost chybí byť povědomí, že existují.
...leckdy musí člověk řešit problémy netriviálních rozměrů, kde jsou tyhle pokročilé techniky potřeba. A pak dost chybí byť povědomí, že existují.
Pokuď má někdo řešit takové úlohy, tak se snad předpokládá, že má nějaké vzdělání v oboru a minimálně ví, že existuje něco jako "The Art of Computer Programming", "Introduction to Algorithms" a podobné programátorské "bible".
Dokuď tihle "odborníci" zůstanou u webů a firemních sítí, a nevrhnou se na řízení jaderného zbrojního arzenálu, medicínskou techniku či jiné skutečně kritické oblasti tak je to čistě problém jejich zaměstnavatelů. Pokuď jim stačí děravá síť a IE-only web tak ať si zaměstnávaj pojídače koláčků. A pak - co já bych mohl asi tak dělat, kdyby všude brali jenom "opravdové programátory" a skutečné IT odborníky?! 
nevrhnou se na řízení jaderného zbrojního arzenálu, medicínskou techniku či jiné skutečně kritické oblastiLidé v těchto kritických oblastech nejsou v ničem jiní, než ti od webů a sítí. Zapomínají, dělají chyby, prostě nejsou dokonalí.
(Tedy, ne, že by to vyloženě zakazovala, ale ten disclaimer je takový varující…
) Je pravda, že tu medicínu jsem opomněl.
"The Art of Computer Programming", "Introduction to Algorithms" a podobné programátorské "bible"Ale jistě... ovšem proč bych měl v Introduction to Algorithms hledat něco takovéhohle? A taky to tam, pokud můžu soudit podle obsahu a rejstříku, není. V TAOCP taktéž. O red-black stromech, B stromech, hashování a podobných záležitostech se dozvíte nejpozději ve druháku na vysoké škole. Ale máte snad sledovat ACM sborníky, abyste se dozvěděl o něčem vychytanějším (pochopitelně pro mnohem užší skupinu problémů, což je důvod, proč je zbytečné je hledat v běžných programátorských biblích)? Jasně, zveličuju a dá se říct, že vytvářím umělý problém, protože přinejmenším na webu se toho dá najít strašné množství. Mně by se holt líbila ta knížka; když si představím titul Hardcore programovací techniky a datové struktury, vyloženě se mi sbíhají sliny :)
A dovedete si představit, jak by ta knížka byla obsáhlá, když už zmiňované TAOCP neni zrovna žádnej rodokaps? To by byla celá knihovna... Obávám se, že google je mnohem flexibilnější řešení 
A já jsem si je musel poctivě vymyslet sám!
Až pak sjem je našel ve Wikipedii…
http://www.hackersdelight.org