Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 3. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Průkopnická firma FingerWorks kolem roku 2000 vyvinula vícedotykové trackpady s gesty a klávesnice jako TouchStream LP. V roce 2005 ji koupil Apple, výrobu těchto produktů ukončil a dotykové technologie využil při vývoji iPhone. Multiplatformní projekt Apple Magic TouchstreamLP nyní implementuje funkcionalitu TouchStream LP na současném Apple Magic Trackpad, resp. jejich dvojici. Diskuze k vydání probíhá na Redditu.
Byla vydána nová verze 10.3 sady aplikací pro SSH komunikaci OpenSSH. Přináší řadu bezpečnostních oprav, vylepšení funkcí a oprav chyb.
Cloudflare představil open source redakční systém EmDash. Jedná se o moderní náhradu WordPressu, která řeší bezpečnost pluginů. Administrátorské rozhraní lze vyzkoušet na EmDash Playground.
Bratislava OpenCamp 2026 zverejnil program a spustil registráciu. Štvrtý ročník komunitnej konferencie o otvorených technológiách prinesie 19 prednášok na rôzne technologické témy. Konferencia sa uskutoční v sobotu 25. apríla 2026 v priestoroch FIIT STU v Bratislave.
Na iVysílání lze zhlédnout všechny díly kultovního sci-fi seriálu Červený trpaslík.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl v březnu 5,33 % (Windows -4,28 %, OSX +1,19 %, Linux +3,10 %). Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 24,48 %. Procesor AMD používá 67,48 % hráčů na Linuxu.
Společnost Apple slaví padesáté narozeniny. Založena byla 1. dubna 1976.
FreeTube, desktopový klient pro YouTube využívající lokální API, byl vydán ve verzi 0.24.0. Toto velké opravné vydání implementuje SABR (Server-Based Adaptive Bit Rate), což řeší část nedávných problémů s načítáním videí z YouTube, a aktualizuje základní komponenty jako Electron nebo přehrávač Shaka Player.
Je tu opět apríl. O víkendu zmizel kamion s 12 tunami tyčinek KitKat. Firmy to využívají k aprílovým žertům. Groupon má super akci. Koupíte 1 tyčinku a dostanete 100 zdarma. Ryanair si přelepil letadla. Šéf Outlooku se ptá, proč mají v baráku 14 beden tyčinek KitKat (𝕏). Prusa Research představuje Prusa Pro ACU a vysvětluje proč přílišné sušení škodí vaším filamentům. Telefon Sony Xperia má miliónnásobný zoom (𝕏). PC.net představil Super Ultrabox 2600 se zajímavými parametry. Další aprílové novinky například na April Fools' Day On The Web.
RTFM - Read Tumič's FlaMes!
Moje první C++ GUI.
Přesto, že o mě někteří prohlašují, že jsem programátor (lež má krátké nohy!) a některým se to i snažím předstírat, s programováním GUI aplikací, neuvažujeme-li webové aplikace, mám zkušenosti menší než malé. Kdybych použil parafrázi slavného výroku Doc. Pluháčka o jeho programech pro DOP, znělo by to asi takto: "Kdybychom spočítali všechny mé GUI programy, došli bychom asi tak k číslu 0".
Toto je ale dneškem počínaje již historie a na mě čekají světlé zítřky pojídačů koláčků a lepičů kódu zvaných "programátoři aplikací". QSS (Qt Sudoku Solver) je tady! Jak si již bystřejší z vás všimli, jako toolkit jsem zvolil QT. Splňuje totiž několik důležitých parametrů - je pro C++, je multiplatformní a hlavně má poměrně dobrou a hlavně PŘEHLEDNOU dokumentaci. Nicméně cesta ke QT nebyla tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát. Původně jsem chtěl pro návrh GUI použít QT Designer, nicméně praxe ukázala, že chce-li člověk něco jenom trochu nestandartního, nezbude mu stejně nic jiného, než si to napsat "ručně".
V tenhle okamžik jsem na čas QT znechuceně opustil (jsem přece klikač, žádnej programátor!) a raději si stáhl MS Visual Studio. Jaký bylo ale moje překvapení když jsem zjistil, že v případě C++ aplikací mi pšenka nepokvete ani u MS - V MSVC jsem pro C++ totiž pro jistotu neobjevil žádnej GUI designer a "šablony" zdrojových kódů pro GUI aplikace vypadaly ještě 1000x děsivěji, než ty pro QT... Ze zkratek jako MFC mi šla hlava kolem, navíc jsem se v celém IDE naprosto ztrácel (Tak to dopadá, když si amatér stáhne verzi "Professional"...). Následoval tedy útěk zpět k QT a studování dokumentace a tutoriálů, které jsou ale jak už se zmiňuju výše, poměrně "user-driendly".
A výsledek? Nakonec to vypadá a funguje přibližně tak jak jsem zamýšlel. I u takhle primitivní aplikace jsem ale narazil na 2 bugy v QT:
QIntValidator ignoruje dolní mez (pane.cpp : 32)setFixedSize() nenastavuje minimální rozměr (gui.cpp : 62)P.S: Hlavně v tom nehledejte žádnej "vymazlenej" algoritmus na řešení sudoku - to co je v programu použitý je první co mě napadlo aniž bych někde studoval jak se sudoku automaticky řeší. Za čtvrt hodinky to "chodilo" a když jsem zjistil, že zadání z lidovek to řeší "instantně", dál jsem si s tim nehrál (Existují ale i zadání, například z Minimal sudoku, kde si na výsledek počkáte až 20s).
Tiskni
Sdílej:
Nebo uděláš drawing area a nakreslíš to.
... k ní pak GTK/Qt/Athena/Web frontendy ... proč mi dáváte tu ošklivou bílou košili s rukávy dozadu ?!?!?
Textově orientovanou utilitku ti můžu nabídnout, tančící propoje si ale už budeš muset implementovat sám... 
Problém je spíš v tom, že tyhle "pokročilý" techniky jsou většinou poměrně složitý na pochopení a implementaci a ne všude se vyplatí se s tim babrat. Podívejte se třeba na ASM demo scénu - existují 3D FPS kvality Dooma 3, které mají 100kB, ale vývoj něčeho takovýho pro reálný použití by byl strašně neefektivní.
Proto sem se například netrápil s nějakými "tančícímy propoji" a použil "obyčejný" backtracing. Sudoku je NP problém, takže přesto, že ten Knuthův algoritmus bude asi efektivnější, rozhodně s ním nezískám oproti mému backtracingu tolik, co bych musel vynaložit do jeho studia... Kdybych chtěl program urychlit, tak před spuštěním backtracingu provedu možné "logické" dopočítání matice, což IMHO urychlí řešení úplně nejvíc...
Problém je spíš v tom, že tyhle "pokročilý" techniky jsou většinou poměrně složitý na pochopení a implementaci a ne všude se vyplatí se s tim babrat.Jasně, pro takovouhle hříčku je to pochopitelně overkill, ale taky skvělá příležitost se něco naučit. Záleží, proč to píšete.
Proto sem se například netrápil s nějakými "tančícímy propoji" a použil "obyčejný" backtracing. Sudoku je NP problém, takže přesto, že ten Knuthův algoritmus bude asi efektivnější, rozhodně s ním nezískám oproti mému backtracingu tolik, co bych musel vynaložit do jeho studia...Algoritmus X se taky implementuje backtrackingem (protože je nedeterministický), zfetované spoje jsou jenom způsob, jak o řád snížit jeho složitost (pokud dobře cituju). Ono by to asi mělo smysl pro řešení Sudoku ne 9x9, ale 9e9x9e9 :) A ačkoliv zrovna tohle je nesmysl, leckdy musí člověk řešit problémy netriviálních rozměrů, kde jsou tyhle pokročilé techniky potřeba. A pak dost chybí byť povědomí, že existují.
...leckdy musí člověk řešit problémy netriviálních rozměrů, kde jsou tyhle pokročilé techniky potřeba. A pak dost chybí byť povědomí, že existují.
Pokuď má někdo řešit takové úlohy, tak se snad předpokládá, že má nějaké vzdělání v oboru a minimálně ví, že existuje něco jako "The Art of Computer Programming", "Introduction to Algorithms" a podobné programátorské "bible".
Dokuď tihle "odborníci" zůstanou u webů a firemních sítí, a nevrhnou se na řízení jaderného zbrojního arzenálu, medicínskou techniku či jiné skutečně kritické oblasti tak je to čistě problém jejich zaměstnavatelů. Pokuď jim stačí děravá síť a IE-only web tak ať si zaměstnávaj pojídače koláčků. A pak - co já bych mohl asi tak dělat, kdyby všude brali jenom "opravdové programátory" a skutečné IT odborníky?! 
nevrhnou se na řízení jaderného zbrojního arzenálu, medicínskou techniku či jiné skutečně kritické oblastiLidé v těchto kritických oblastech nejsou v ničem jiní, než ti od webů a sítí. Zapomínají, dělají chyby, prostě nejsou dokonalí.
(Tedy, ne, že by to vyloženě zakazovala, ale ten disclaimer je takový varující…
) Je pravda, že tu medicínu jsem opomněl.
"The Art of Computer Programming", "Introduction to Algorithms" a podobné programátorské "bible"Ale jistě... ovšem proč bych měl v Introduction to Algorithms hledat něco takovéhohle? A taky to tam, pokud můžu soudit podle obsahu a rejstříku, není. V TAOCP taktéž. O red-black stromech, B stromech, hashování a podobných záležitostech se dozvíte nejpozději ve druháku na vysoké škole. Ale máte snad sledovat ACM sborníky, abyste se dozvěděl o něčem vychytanějším (pochopitelně pro mnohem užší skupinu problémů, což je důvod, proč je zbytečné je hledat v běžných programátorských biblích)? Jasně, zveličuju a dá se říct, že vytvářím umělý problém, protože přinejmenším na webu se toho dá najít strašné množství. Mně by se holt líbila ta knížka; když si představím titul Hardcore programovací techniky a datové struktury, vyloženě se mi sbíhají sliny :)
A dovedete si představit, jak by ta knížka byla obsáhlá, když už zmiňované TAOCP neni zrovna žádnej rodokaps? To by byla celá knihovna... Obávám se, že google je mnohem flexibilnější řešení 
A já jsem si je musel poctivě vymyslet sám!
Až pak sjem je našel ve Wikipedii…
http://www.hackersdelight.org