Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Meta převezme sociální síť pro umělou inteligenci (AI) Moltbook. Tvůrci Moltbooku – Matt Schlicht a Ben Parr – se díky dohodě stanou součástí Meta Superintelligence Labs (MSL). Meta MSL založila s cílem sjednotit své aktivity na poli AI a vyvinout takovou umělou inteligenci, která překoná lidské schopnosti v mnoha oblastech. Fungovat by měla ne jako centralizovaný nástroj, ale jako osobní asistent pro každého uživatele.
RTFM - Read Tumič's FlaMes!
19.9.2006 01:20
| Přečteno: 2496×
| ostatní
| 
| poslední úprava: 19.9.2006 08:04
Moje první C++ GUI.
Přesto, že o mě někteří prohlašují, že jsem programátor (lež má krátké nohy!) a některým se to i snažím předstírat, s programováním GUI aplikací, neuvažujeme-li webové aplikace, mám zkušenosti menší než malé. Kdybych použil parafrázi slavného výroku Doc. Pluháčka o jeho programech pro DOP, znělo by to asi takto: "Kdybychom spočítali všechny mé GUI programy, došli bychom asi tak k číslu 0".
Toto je ale dneškem počínaje již historie a na mě čekají světlé zítřky pojídačů koláčků a lepičů kódu zvaných "programátoři aplikací". QSS (Qt Sudoku Solver) je tady! Jak si již bystřejší z vás všimli, jako toolkit jsem zvolil QT. Splňuje totiž několik důležitých parametrů - je pro C++, je multiplatformní a hlavně má poměrně dobrou a hlavně PŘEHLEDNOU dokumentaci. Nicméně cesta ke QT nebyla tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát. Původně jsem chtěl pro návrh GUI použít QT Designer, nicméně praxe ukázala, že chce-li člověk něco jenom trochu nestandartního, nezbude mu stejně nic jiného, než si to napsat "ručně".
V tenhle okamžik jsem na čas QT znechuceně opustil (jsem přece klikač, žádnej programátor!) a raději si stáhl MS Visual Studio. Jaký bylo ale moje překvapení když jsem zjistil, že v případě C++ aplikací mi pšenka nepokvete ani u MS - V MSVC jsem pro C++ totiž pro jistotu neobjevil žádnej GUI designer a "šablony" zdrojových kódů pro GUI aplikace vypadaly ještě 1000x děsivěji, než ty pro QT... Ze zkratek jako MFC mi šla hlava kolem, navíc jsem se v celém IDE naprosto ztrácel (Tak to dopadá, když si amatér stáhne verzi "Professional"...). Následoval tedy útěk zpět k QT a studování dokumentace a tutoriálů, které jsou ale jak už se zmiňuju výše, poměrně "user-driendly".
A výsledek? Nakonec to vypadá a funguje přibližně tak jak jsem zamýšlel. I u takhle primitivní aplikace jsem ale narazil na 2 bugy v QT:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.czQIntValidator ignoruje dolní mez (pane.cpp : 32)setFixedSize() nenastavuje minimální rozměr (gui.cpp : 62)P.S: Hlavně v tom nehledejte žádnej "vymazlenej" algoritmus na řešení sudoku - to co je v programu použitý je první co mě napadlo aniž bych někde studoval jak se sudoku automaticky řeší. Za čtvrt hodinky to "chodilo" a když jsem zjistil, že zadání z lidovek to řeší "instantně", dál jsem si s tim nehrál (Existují ale i zadání, například z Minimal sudoku, kde si na výsledek počkáte až 20s).
Tiskni
Sdílej:
Nebo uděláš drawing area a nakreslíš to.
... k ní pak GTK/Qt/Athena/Web frontendy ... proč mi dáváte tu ošklivou bílou košili s rukávy dozadu ?!?!?
Textově orientovanou utilitku ti můžu nabídnout, tančící propoje si ale už budeš muset implementovat sám...
Problém je spíš v tom, že tyhle "pokročilý" techniky jsou většinou poměrně složitý na pochopení a implementaci a ne všude se vyplatí se s tim babrat. Podívejte se třeba na ASM demo scénu - existují 3D FPS kvality Dooma 3, které mají 100kB, ale vývoj něčeho takovýho pro reálný použití by byl strašně neefektivní.
Proto sem se například netrápil s nějakými "tančícímy propoji" a použil "obyčejný" backtracing. Sudoku je NP problém, takže přesto, že ten Knuthův algoritmus bude asi efektivnější, rozhodně s ním nezískám oproti mému backtracingu tolik, co bych musel vynaložit do jeho studia... Kdybych chtěl program urychlit, tak před spuštěním backtracingu provedu možné "logické" dopočítání matice, což IMHO urychlí řešení úplně nejvíc...
Problém je spíš v tom, že tyhle "pokročilý" techniky jsou většinou poměrně složitý na pochopení a implementaci a ne všude se vyplatí se s tim babrat.Jasně, pro takovouhle hříčku je to pochopitelně overkill, ale taky skvělá příležitost se něco naučit. Záleží, proč to píšete.
Proto sem se například netrápil s nějakými "tančícímy propoji" a použil "obyčejný" backtracing. Sudoku je NP problém, takže přesto, že ten Knuthův algoritmus bude asi efektivnější, rozhodně s ním nezískám oproti mému backtracingu tolik, co bych musel vynaložit do jeho studia...Algoritmus X se taky implementuje backtrackingem (protože je nedeterministický), zfetované spoje jsou jenom způsob, jak o řád snížit jeho složitost (pokud dobře cituju). Ono by to asi mělo smysl pro řešení Sudoku ne 9x9, ale 9e9x9e9 :) A ačkoliv zrovna tohle je nesmysl, leckdy musí člověk řešit problémy netriviálních rozměrů, kde jsou tyhle pokročilé techniky potřeba. A pak dost chybí byť povědomí, že existují.
...leckdy musí člověk řešit problémy netriviálních rozměrů, kde jsou tyhle pokročilé techniky potřeba. A pak dost chybí byť povědomí, že existují.
Pokuď má někdo řešit takové úlohy, tak se snad předpokládá, že má nějaké vzdělání v oboru a minimálně ví, že existuje něco jako "The Art of Computer Programming", "Introduction to Algorithms" a podobné programátorské "bible".
Dokuď tihle "odborníci" zůstanou u webů a firemních sítí, a nevrhnou se na řízení jaderného zbrojního arzenálu, medicínskou techniku či jiné skutečně kritické oblasti tak je to čistě problém jejich zaměstnavatelů. Pokuď jim stačí děravá síť a IE-only web tak ať si zaměstnávaj pojídače koláčků. A pak - co já bych mohl asi tak dělat, kdyby všude brali jenom "opravdové programátory" a skutečné IT odborníky?!
19.9.2006 16:35
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
nevrhnou se na řízení jaderného zbrojního arzenálu, medicínskou techniku či jiné skutečně kritické oblastiLidé v těchto kritických oblastech nejsou v ničem jiní, než ti od webů a sítí. Zapomínají, dělají chyby, prostě nejsou dokonalí.
19.9.2006 23:43
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
(Tedy, ne, že by to vyloženě zakazovala, ale ten disclaimer je takový varující… ) Je pravda, že tu medicínu jsem opomněl.
"The Art of Computer Programming", "Introduction to Algorithms" a podobné programátorské "bible"Ale jistě... ovšem proč bych měl v Introduction to Algorithms hledat něco takovéhohle? A taky to tam, pokud můžu soudit podle obsahu a rejstříku, není. V TAOCP taktéž. O red-black stromech, B stromech, hashování a podobných záležitostech se dozvíte nejpozději ve druháku na vysoké škole. Ale máte snad sledovat ACM sborníky, abyste se dozvěděl o něčem vychytanějším (pochopitelně pro mnohem užší skupinu problémů, což je důvod, proč je zbytečné je hledat v běžných programátorských biblích)? Jasně, zveličuju a dá se říct, že vytvářím umělý problém, protože přinejmenším na webu se toho dá najít strašné množství. Mně by se holt líbila ta knížka; když si představím titul Hardcore programovací techniky a datové struktury, vyloženě se mi sbíhají sliny :)
A dovedete si představit, jak by ta knížka byla obsáhlá, když už zmiňované TAOCP neni zrovna žádnej rodokaps? To by byla celá knihovna... Obávám se, že google je mnohem flexibilnější řešení
A já jsem si je musel poctivě vymyslet sám! Až pak sjem je našel ve Wikipedii…
http://www.hackersdelight.org
19.9.2006 02:39
19.9.2006 08:41
19.9.2006 21:45
19.9.2006 19:42