Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 3. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Průkopnická firma FingerWorks kolem roku 2000 vyvinula vícedotykové trackpady s gesty a klávesnice jako TouchStream LP. V roce 2005 ji koupil Apple, výrobu těchto produktů ukončil a dotykové technologie využil při vývoji iPhone. Multiplatformní projekt Apple Magic TouchstreamLP nyní implementuje funkcionalitu TouchStream LP na současném Apple Magic Trackpad, resp. jejich dvojici. Diskuze k vydání probíhá na Redditu.
Byla vydána nová verze 10.3 sady aplikací pro SSH komunikaci OpenSSH. Přináší řadu bezpečnostních oprav, vylepšení funkcí a oprav chyb.
Cloudflare představil open source redakční systém EmDash. Jedná se o moderní náhradu WordPressu, která řeší bezpečnost pluginů. Administrátorské rozhraní lze vyzkoušet na EmDash Playground.
Bratislava OpenCamp 2026 zverejnil program a spustil registráciu. Štvrtý ročník komunitnej konferencie o otvorených technológiách prinesie 19 prednášok na rôzne technologické témy. Konferencia sa uskutoční v sobotu 25. apríla 2026 v priestoroch FIIT STU v Bratislave.
Na iVysílání lze zhlédnout všechny díly kultovního sci-fi seriálu Červený trpaslík.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl v březnu 5,33 % (Windows -4,28 %, OSX +1,19 %, Linux +3,10 %). Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 24,48 %. Procesor AMD používá 67,48 % hráčů na Linuxu.
Společnost Apple slaví padesáté narozeniny. Založena byla 1. dubna 1976.
FreeTube, desktopový klient pro YouTube využívající lokální API, byl vydán ve verzi 0.24.0. Toto velké opravné vydání implementuje SABR (Server-Based Adaptive Bit Rate), což řeší část nedávných problémů s načítáním videí z YouTube, a aktualizuje základní komponenty jako Electron nebo přehrávač Shaka Player.
Je tu opět apríl. O víkendu zmizel kamion s 12 tunami tyčinek KitKat. Firmy to využívají k aprílovým žertům. Groupon má super akci. Koupíte 1 tyčinku a dostanete 100 zdarma. Ryanair si přelepil letadla. Šéf Outlooku se ptá, proč mají v baráku 14 beden tyčinek KitKat (𝕏). Prusa Research představuje Prusa Pro ACU a vysvětluje proč přílišné sušení škodí vaším filamentům. Telefon Sony Xperia má miliónnásobný zoom (𝕏). PC.net představil Super Ultrabox 2600 se zajímavými parametry. Další aprílové novinky například na April Fools' Day On The Web.
RTFM - Read Tumič's FlaMes!
Jaká je optimální šířka webu? Otázka, ketrá je schopná vyvolat stejný flame, jako obligátní LINUX versus Windows, Emacs vs. vim... Je lepší volit pevnou šířku, kde sice máme jistotu kompaktního layoutu, ale při větších rozlišeních je ze stránky úzká nudle, nebo radši zvolit procentuální rozložení, kde se při vyšších rozlišeních zase text kvůli příliš dlouhým řádkám nedá číst?
Ideálem by přitom byla stránka "přirozeně" měnící svojí šířku dle rozlišení monitoru. Jak na to? Řešení je poměrně jednoduché a vystačí si s CSS1, JavaScriptem (a tím myslím opravdu elementární javascript) a trochou matematiky.
Idea je následující: Zjistíme aktuální velikost obrazovky a podle této upravíme šířku layoutu tak, aby se stránka zobrazovala co nejlépe, tedy ani ne moc široká, ani ne moc úzká. Intuitivně by se toto dalo řešit pomocí předdefinovaných hodnot pro každé používané rozlišení, z praktických důvodů (lenost
) to však není řešení ideální. Zajímavější je použít nějakou funkci, která bude šířku layoutu měnit tak, aby se při libovolném rozlišení blížil ideálu. Jak takovou funkci ale najít?
Při "konstrukci" té své jsem vycházel z toho, že pro rozlišení 800x600 potřebuju 100% plochy, při 1024x768 už ale layout vypadá nejlíp, když zabírá 85% obrazovky. První co mě napadlo bylo sestrojit lineární funkci procházející těmito body ( [800,100], [1024,85] ). Výsledeky pro rozlišení od 800x600 do 1600x1200 (větší nejsem schpnej otestovat) sice je o něco lepší, než při použití procentuální hodnoty, ale není to úplně ono. Hledaná "přirozená" funkce musí vypadat jinak. Vyzkoušel jsem proto pro dané body všechny druhy regrese, co nabízí moje AlgebraFX2 a "nejhezčí" výsledky dává regrese mocninná:
y = ax^b , a = 8151, b = -0.6583
Implementace kódu měnícího šířku DIV elementu('boundingbox') pak vypadá následovně:
rozliseni = screen.width;
if (rozliseni > 800)
sirka = Math.floor(8151/(Math.pow(rozliseni, 0.6583)));
else
sirka = 100;
element = document.getElementById('boundingbox').style;
element.width = sirka + '%';
Důležitou fintou aby toto fungovalo, je načtení tohoto kódu ihned po výskytu otvíracího tagu elementu ve stránce. Pokuď by se kód načetl dříve, dojde k chybě, neboť element (a tudíž i jeho vlastnost) ještě není definován. Při umístění na konec stránky by pak došlo k nežádoucímu efektu přeformátování načtené stránky na novou velikost.
Při testování pozor na to, že žádný prohlížeč při změně rozlišení obrazovky automaticky nemění hodnotu screen.width. V IE je potřeba stránku znova načíst, v případě Mozilly je třeba restartovat dokonce celý prohlížeč. Praktickou použitelnost to ale moc neovlivní, protože, kolik uživatelů mění během brouzdání rozlišení?! Jak to celé vypadá v praxi je k vidění na straz.unas.cz. Na závěr pak ještě dodám, že toto řešení funguje ve všech moderních prohlížečích. (testoval jsem na: IE6, Mozilla, Opera, Konqueror)
V komentářích rád uvítám Vaše názory na tuto metodu, případně Vaše ideální míry 
Tiskni
Sdílej:
Nebylo by lepší nechat šířku stránky jen a pouze na samotném CSS?
IMHO nebylo, protože pak nastává jeden ze dvou problémů popsanejch nahoře - buď je to moc úzký, nebo moc široký a nedá se to číst.
Koukám, že neřešíš to jestli mám browser maximalizovaný nebo je to jen malé okénko.
To je pravda, vycházim z předpokladu, že většina uživatelů má prohlížeč maximalizovanej. Po pravdě řečeno ani nevim, jak aktuální velikost plochy okna zjistit... Javascript používám jenom v krajních případech a to jenom tak, aby to fungovalo i bez něj.
Tak jsem si s tim chvili hrál a použití document.body.offsetWidth (velikost okna) mi nepřijde lepší řešení než screen.width.
S vypnutym JS to neni "docela" použitelný ale zcela použitelný. Chová se to, jako kdyby to byl obyčejnej fluidní layout s šířkou 85%
Nicméně např. při 1600x1200 už je 85% opravdu moc a text se blbě čte. 63% je pak IMHO tak akorát. Nejde o to vnutit někomu to "správný" rozlišení, právě naopak jde o snahu, aby to bylo použitelný při libovolnym rozlišení.
width: 90ex; max-width: 980px; min-width: 700px; font-size: medium;Kazdy si muze zvetsit pismo dle libosti, sirka stranky se tomu prizpusobi, ovsem v rozumnych mezich. A kdyz pridas schovavaci sidebary a la abclinuxu, tak si prijde na sve snad kazdy. ukazka

max-width nepodporuje...
při větších rozlišeních je ze stránky úzká nudle
A co když má uživatel nastavené velké písmo (třeba 40px) - pak se mu i při rozlišení 2000 x nevimkolik px zobrazí na řádek třeba 40 znaků, což je v pořádku.
Není v tom případě snad lepší max-width:60em;? - IE to sice nepodporuje, ale když má někdo velké rozlišeni, vadí mu dlouhé řádky a přitom pořád používá IE, pak je mu každá pomoc drahá..
Stejná připomínka jako od Yetiho. Oba dva ale předpokládáte "uvědomělé" uživatele co si prohlížeč pro vysoký rozlišení náležitě "vyladí". Těch je ale IMHO zanedbatelný množství.
Když budu myslet na většinového uživatele, tak tam plácnu width:780px; a minimálně v 90% případů to bude v pořádku. Extrémně velké rozlišení má menšina, takže i všechny snahy o přizpůsobení jsou mířeny k menšině uživatelů, a stejně jako jsou menšinou lidi s velkým rozlišením, jsou menšinou i lidi s vypnutým javascriptem, jsou menšinou i lidi s nastaveným velkým písmem..
Oba dva ale předpokládáte "uvědomělé" uživatele co si prohlížeč pro vysoký rozlišení náležitě "vyladí".co je tohle za pitomost, s prominutím? co bych měl ladit? mám v práci 17'' monitor, na kterém je maximální použitelné rozlišení 1280*1024, doma taky 17'' ale s 1600*1200 a na notebooku cca 14'' s 1024*768, a když chci písmo "dvanáctku", tak je všude vysoké 12 bodů, bez ohledu na to, kolik to znamená pixelů nebo procent z výšky obrazu ... problém při návrhu webu není rozlišení, ale skutečně dostupná šířka okna, a to se prostě musí (ehm) nechat na uživateli