nebylo

22.2.2006 13:06 | ProPotěšení | poslední úprava: 11.5.2006 19:41

smazáno        

Komentáře

[xkesh]

Jeho činy mluví za něho. Ať již je to programování, učení hudby, jazyků, lékařský výkon nebo něco jiného.

To sice ano, ale v praxi to predpoklada "kompetentni publikum", co dokaze "ciny" ocenit - a jelikoz spis neplati, ze "kompetentni publikum" = "platici publikum" (v jakemkoliv smyslu), je "medialni image" cloveka v praktickem zivote nesrovnatelne dulezitejsi nez realne ciny nebo kompetence. Rekl bych, ze to plati i obecne v mezilidskem styku.

[xkesh]

A v duchu mu děkuji za jeho těžkou práci. Ať již je to program pro wokna nebo Linux nebo jiná práce.

Tohle jsem jeste chtel pridat. Takovi "kompetentni lide" ziskaji spousty podekovani "v duchu", zato ti, co o sobe prohlasuji, jak jsou skveli, byvaji nenavideni - a placeni v "cash" ;)

[Isah]

Já nemyslím, že je zapotřebí kompetentní publikum. Jde o to, jestli činnost, kterou vykoná třeba zubařka nebo programátor je pro někoho užitečná. A to jakkoliv. U Vás se přiznám, že čtu Váš magazín na webu a něco mi to dá. Zde, na Ábíčku mě kdysi někdo zkritizoval, jak správně psát a od té doby se o to snažím. Byla to konstruktivní kritika. Něvěděla jsem, jak psát správně v blogu na Netu. Někdo mne poučil a i tomu člověku jsem vděčná. A nejsem kompetentní. Myslím, že opět pro mne někdo něco udělal a ten člověk si zaslouží můj vděk či jen mou myšlenku na něj.

[xkesh]

Já nemyslím, že je zapotřebí kompetentní publikum. Jde o to, jestli činnost, kterou vykoná třeba zubařka nebo programátor je pro někoho užitečná. A to jakkoliv.

Dobra, uznavam, ze jsem trochu posunul myslenku vaseho blogpostu, ale myslim, ze se tyka tehoz tematu: totiz, jak je takova "uzitecnost" v praxi videt. Na jedne strane nekdo, kdo pro vas vykona velmi uzitecnou vec a vy mu za to venujete vzpominku a podekujete "v duchu". Na strane druhe nekdo, kdo si dela jeste dobrou reklamu a ackoliv neni pro vas az tolik uzitecny, stejne mu (ve vire, "presvedcena", ze uzitecny je) venujete penize, pozornost, lasku. Tim bych chtel hlavne poznamenat, ze nejsem presvedcen o fungovani modelu, ze "dobre veci se prosadi samy", ani ne tak polemizovat s vasim zapisem.

U Vás se přiznám, že čtu Váš magazín na webu a něco mi to dá.

Dekuji. Cimz jste se kvalifikovala jako naprosto kompetentni :))))))

Zde, na Ábíčku mě kdysi někdo zkritizoval, jak správně psát a od té doby se o to snažím. Byla to konstruktivní kritika. Něvěděla jsem, jak psát správně v blogu na Netu. Někdo mne poučil a i tomu člověku jsem vděčná. A nejsem kompetentní.

Ja myslim, ze prave tohle je vase kompetence: poznate, co je pro vas dobre. Nekompetentni clovek nebude za konstruktivni kritiku vdecny, ten se bude citit urazen, ponizen a zesmesnen.

Myslím, že opět pro mne někdo něco udělal a ten člověk si zaslouží můj vděk či jen mou myšlenku na něj.

No, a nekteri lidi jsou jeste takovi idealisti, ze si mysli, ze kdybychom byli vsichni ochotni za skutecne uzitecne veci platit, tak by se vedlo dobre i tem, kteri takove uzitecne veci pro nas delaji. Zatim je vetsina lidi (protoze jsou bohuzel nekompetentni) ochotna platit pouze za neco, co "je vychvaleno", tedy co si drze o platbu rekne, bez ohledu na skutecny prinos. Tim nemyslim jen "platbu" v penezich, ale taky.

[Isah]

Já jsem za Mandrivu zaplatila, i když jsem si jí mohla stáhnout a vypálit. Zaplatila jsem jednak proto, že si vážím práce těch lidí, kteří na ní pracovali a pak také proto, že jsem chtěla české manuály. Ty se však dají koupit i samotné.

Blogpost jsem psala pod vlivem filmu, kdy Clement Mathieu, vychovatel a hudebník v jedné osobě dá šanci a naději dětem z pasťáku. Něco je naučí, má je rád a na základě toho z nich mohou vyrůst lidé, kteří v životě něco zmůžou. Končí to však těmito slovy :"Clement Mathieu až do konce života dával hodiny hudby. Aniž čekal na uznání. Vše, co vykonal si nechával pro sebe. Pro sebe? Nejen pro sebe..."

Tak mně to motivovalo k zamyšlení, o kterém píšu.

[rastos]

Mně osobně přijde mnohem statečnější a cennější člověk, který dělá pro jiné a moc o tom nemluví.

Tiež som si to kedysi myslel. Ale kto ma pochváli ak nie ja sám? A kto mi zvýši plat keď o to nepožiadam? A ktorá baba si so mnou vyjde ak jej to nenavrhnem sám?

Život ma naučil, že ak niečo chcem (uznanie), musím si o to povedať(ďať o sebe vedieť).

[Josef Kufner]

„Všeho moc škodí“

Když ten člověk bude tajit co udělal, tak se mu za to uznání nedostane nikdy. Když se bude chlubit na každém rohu s kdejakou ptákovinou, tak akorát spoustu lidí naštve. Myslím, že to chce odhadnout, kdy je správná chvíle ukázat na své činy a jak moc na ně ukázat.

[Isah]

To máte asi pravdu. Mít asi i ten rozum ty věci od sebe rozeznat.

[fettgesicht (líný se přihlásit, jako vždy)]

Já myslím, že díky těm lidem, kteří dělají něco prospěšného a nikde to nerozhlašují (mj. protože na takové věci nemají čas), tenhle svět funguje. Čas od času mi to něco připomene.

Rozhodně si takových lidí víc vážím, ale ty druhé bych nezatracoval. Plevel roste, i když ho nemáme rádi

[Miloslav Ponkrác]

Já se přiznám, že s tímto blogem skoro absolutně nesouhlasím.

Za prvé, jak poznáte, který čin je dobrý? Věřte mi, že toto je zásadní otázka, a dobrotu některých činů druhých lidí si uvědomíte někdy až po letech. A naopak, cesta do pekla je dlážděna dobrými skutky.

Za druhé, dobrý čin je naprosto hodnotný sám o sobě! Bez ohledu na to, jestli ho někdo dělá tiše, nebo u toho huláká! Pokud vás třeba někdo zachrání nezištně od smrti hladem a pomůže vám v nouzi, tak se čerta starýho budete starat o to, jestli to udělal tiše, nebo zda se za to hlasitě pochválil. A nebudu do toho plést žádnou statečnost, ani podobné idealistické věci.

[Isah]

Ano je to idealizmus, ale bez něj by se nám moc dobře nežilo. Souhlasím, někdy až po letech si člověk uvědomí, že pro něj třeba kdysi učitel udělal něco dobrého.

Nemám v úmyslu nic hodnotit, dotazuji se na názory a nápady ostatních.

[Miloslav Ponkrác]

Dobře, já vám napíšu svůj idealismus. Dobro je pro vás naprosto každý člověk. Od každého se můžete něco naučit a od každého si můžete něco vzít. Jenže naprostá většina lidí si myslí, že dobrý člověk musí být skromný, tichý, takový, makový atd.. jak jste popsala ve Vašem článku. Můj idealismus je, že i starej vejtaha, co halasně rozkřikuje svoje skutky může mít zlaté srdce a jeho skutky mohou značně převyšovat jeho špatné vlastnosti. Je strašně moc dobrých lidí, kteří se nevejdou do Vašich požadavků popsaných v článku.

[vencour]

Asi vás upřesním: dobro může občas udělat i ten největší lotr. Jednou, dvakrát. Více je těch, co jsou i tak dobří a s chybami. A těch dobráků, co na sebe doplácí, je míň. I ten popis v blogpostu snad není tak jednoduchý, ten, kdo nabízí své služby a zdánlivě za to nic nedostane, tak se nějaké odezvy a satisfakce nakonec dočká, má to pro něj smysl, jinak by to přece nedělal. Jsem rád, že nemusím nikoho soudit, kdo jaký je.

[Isah]

Ano, dobrý může být opravdu každý člověk. A mohu souhlasit i s tím, že i starý vejtaha může být dělat velké věci. I když s tím, že by člověk, který všude mluví o tom, jaký je skvělý, co vše dělá pro druhé a jak rád pomáhá se já často nesetkávám. Pokud jsem měla co do činění se starým vejtahou, většinou to bylo tak, že jen mluvil a skutek utek. Ale neříkám, že nemůže udělat nic dobrého. Klidně může. V místě, kde píšu, že považuji za cennější jiný přístup, vyjadřuji pouze své mínění. Nevydávám ho za obecně platné a vím, že se mohu mýlit.

A také nevnucuji,jakým by měl ten pomáhající být. Také jsem se setkala s lidmi od nichž by nikdo nic dobrého nečekal, a přesto dělali pro ostatní co mohli. Někteří lidé si neumějí představit, že by jim mohl nezištně pomoci třeba člověk, který má zelené vlasy a tetování. Ti jsou pak velmi překvapeni a většinou si svůj postoj opraví. Předsudky moc dobré nejsou, ale dají se pomocí zkušenosti odstranit.

[vencour]

Při této zvědavosti připomenu, jak u nás skončilo kádrování po "sametové revoluci" - mnoha lidem se zdál jejich soused dobrým člověkem a další tvrdili, že to tak nemusí být. Čili ono je to i o relativnosti a mezích soudu a poznání. Už pan Čapek o tom psával.

Člověk musí něčemu věřit a podle toho jednat.

[Jan Jílek]

Někteří nemluví, protože to nepovažují za důležité. Někteří nemají o čem mluvit. Někteří mluví, a má to smysl. Smysl ten, že se od nich ti další něco důležitého naučit. A pro každého je důležité něc jiného, takže to co máte ráda je sice vaše mínění, ale zřejmě to nebude obecně platná pravda. Ani nijak zvlášt ušlechtilý postoj.

[vencour]

...to co máte ráda je sice vaše mínění, ale zřejmě to nebude obecně platná pravda

Jako byste někde psal, že nehodnotíte a jste taktní? Ani omylem. Stejně tak soudím, že vaše slova dohromady moc logicky nezní.

[Jan Jílek]

A kde hodnotim? To co dama tvrdi neni obecne platna pravda ani uslechtily postoj, je to jen jejji mineni, nerekl jsem ze je dobry nebo zly , spatny nebo spravny. . je to jen nazor a postoj. Nic vic. A taktnosti jsem nikde nemluvil ve svych prispecvcich. Pane zrejme jste je necetl.

[vencour]

Pokud formulujete svou odpověď zřejmě to nebude obecně platná pravda. Ani nijak zvlášt ušlechtilý postoj., tak mne napadá, že nejste tak na výši, jak se snažíte jevit (to je zase faux pas z mé strany). Tj. ani to mé ani to Vaše se ke zralému věku moc nehodí.

[Jan Jílek]

Co máte "ráda" je pouhá póza. Vaše póza. Lidé dělají to co jim prospívá a to co udělají pro druhé se jim jednoduše většinou vrátí. A všichni o tom víme. Na vzájemnosti je založen každý vztah. A někdy je velmi dobré si pamatovat co jsem pro druhé udělal, a co jsou mi ještě dlužni. A někdy je dobré o tom nemluvit. Ani na jednom není nic špatného. A jestli o tom mluví či nikoliv nehraje roli. Ona i "skromnost" někdy může být i určitým projevem agrese. Žádné absolutní pravdy v tomto směru prostě neplatí. Ani ty vaše ne. . Jako jedenáct let připravující se na dráhu psychoanalytičky by jste tohle mohla vědět. Pokud ne. Bůh ochraňuj psychoanalysu a její klienty.

[vencour]

Říkáte víc, než vidím v blogpostu výše. Chcete soudit? Suďte. Obrázek si už uděláme všichni.

11 let přípravy? Říká se někde, že Isah něco neví? Při Vaší Životní mnohaleté praxi? Vy to vidíte, co Isah neví?

...jednoduše většinou

Jste si jist, že lze tak jednoduše většinou házet do jednoho pytle? S Vaší praxí?

Nějak moc zjednodušujete, nebude tohleto ta obecně platná pravda a ten nijak zvlášt ušlechtilý postoj?

[Jan Jílek]

Když mi někdo řekne, že se jedenáct let připravuje na dráhu psychoanalytika je to víc než divné, průměrný čas je tak čtyři pět let. Ne více. To je jedna věc. Druhá věc, neřekl jsem že neví nebo ví. Jen sjem řekl, že by některé věci měla vědět pokud chce vykonávat tu

[vencour]

Ok. Na ten průměrný čas se zkusím poptat. To už je ale i o drzosti a slušnosti k ostatním, zda si troufnu při náročnosti k sobě radit ostatním hned po škole/školení/tréninku. Je v tom i véce neznámých proměnných.

Měla by vědět? To se přece nevylučuje, sondování cizího názoru a vlastní vztah k dané otázce.

[Jan Jílek]

Víte pane, ona ta terapie není o radění, to je jedna věc. Ona je o spoustě jiných věcech, než radění. To je vždy až naposled a většinou vůbec. Většinou je o porozumění klientovi, akceptaci a toleranci ke klientovi. A o schopnosti terapeuta porozumět a snášet zátěž, kterou teraputický vztah vyžaduje. Také je to o talentu. Co se týčé délky přípravy, je vždy na školícím lektorovi jestli rozhodne, že jste schopný vykonávat praxi a dá vám osvědčení a tím možnost vykonávat praxi. Ale jedenáct let žádný školitel adepta nepřipravuje. Ani v psychoanalyse. Jedenáct let je možná terapie. A i to bych považoval za velmi dlouhou d obu. Ve vyjimečných případech to možné je.

[vencour]

Vzhledem k její náročnosti (psychoterapie apod.) mi přijde tak důležité nic neuspěchat. Píši jako laik ovšem, převážně "z venku".

[dancelli]

Vy toho o Psychoanalýze asi moc nevíte, co? Příprava na povolání psychoanalytika může trvat libovolně dlouho. I 20 let. Je to nejpropracovanější medoda a od kandidátů vyžaduje veliké úsilí. Z ní vycházejí ostatní směry psychoterapie. Ve výcviku v psychoanalýze nejdřív musí kandidát projít osobní analýzou (libovolně dlouhou), pak je teoretická fáze (minimálně 3 roky) a pak cvičná analýza (opět několik let). Poté dostane kandidát 3 případy,analýzy, které vede pod supervizí.

Ceny psychoanalytických sessí se pohybují ve vysokých částkách /600-1200Kč za sessi,podle toho u koho/. Kandidát také musí být z něčeho živ, takže má i více zaměstnání,čímž se logicky výcvik prodlouží.

I hotový psychoanalytik podstupuje supervizi a cítí-li nějaké trable ve svých analytických případech, je běžné že souběžně s tím, jak analyzuje chodí na osobní analýzu ke kolegovi.

[vencour]

Fíííha, dík za info, já tušil, že to tak lehký nebude.

[Jan Jílek]

Když mi někdo řekne, že se jedenáct let připravuje na dráhu psychoanalytika je to víc než divné, průměrný čas je tak čtyři pět let. Ne více. To je jedna věc. Druhá věc, neřekl jsem že neví nebo ví. Jen jsem řekl, že by některé věci měla vědět pokud chce vykonávat toto povolání. Obávám se že zřejmě čtete něco co tam není. Jen jsem dámu upozornil na jisté věci, které je radno v životě vědět. Nejen v tom terapeutickém. A co se týče mých zkušeností, o těch klidně můžete pochybovat a nemusíte je brát zcela vážně. Pouze pozorně čtěte co se píše a říká. To velmi v diskusi pomáhá. Dáma chtěla znát i můj názor na svůj blog a svůj postoj. Tedy jsem ji ho poskytl.

[Jan Jílek]

Vy si uděláte obrázek, jiní si udělají obrázek, každý si udělá obrázek.Prostě jsem jiného názoru než vy. A jestli vnímáte moje názory jako zjednodušující, pak máte možnost mi sdělit jak to je složitéa v čem se mýlím. Konkrétně. Rád si to přečtu.

[vencour]

Při té zmínce o zjednodušování jsem psal reakci na Váš předchozí příspěvek, měl jsem pocit, že to berete moc hopem. Omlouvám se, že nediskutuji, mám pocit, že tolik utraceného času se mi na ni nechce vynaložit, je to dost velké téma. Snad časem.

[Isah]

Pane Jílek, pravděpodobně neumíte číst. A to mně zrovna u vás nepřekvapuje. Já ve svém zápisu nehodnotím. Zamýšlím se, ptám se a v jednom místě vyjadřuji svůj postoj, který ovšem nikomu nevnucuji. Zrovna vy hodnotíte vše a vnucujete nějaké své pravdy, řešení a vydáváte je za obecně platná.

A jako vždy mi i zde něco podsouváte. Je-li zde někdo agresivní ve svých přízpěvcích jste to vy.

[Jan Jílek]

Nikdo vas neobvinuje z agresivity, pouze vam davam informaci, ze urcity projev "skromnosti" muze vypadat jako agresivita. Co se nejak jevi jeste tak neni. Kdyz se mi zdalky neco jevi jako mrak, zblizka se muze ukazat jako skala. Jenom se to jevi. A co jsem vyrozumel z vaseho prispevku jsem napsal. Take se mi pouze "jevi". No a ze me obvinujete stabilne z neceho. Damo s tim fakt nic nenadelam. Skala a Ruzicka vam nejsou dost mravni, kdyz chteji za vzdelani, ktere poskytuji penize. Ja se vam zdam agresivni a proto vam nejsem dost dobry. Nic asi tim vasim hodnocenim nenadelam a brat vam jej nebudu.

[Isah]

Co máte stále s tím Skálou a Růžičkou ? To je nějaká vaše haluzka. Proč to pořád taháte někam, kam to nepatří. To jsou vaši bozi moji ne. Nikdy jsem neabsolvovala neplacený výcvik. Jen si své výcvikové terapeuty vybírám, abych již nenaletěla šarlatánům typu p. Růžičky.

Můžete mít rád koho chcete, mně jste vy lhostejný, stejně tak jako vaše názory. Vás považuji za jednoho z těch co moc a zbytečně mluví, protože mají nějakou utkvělou představu, ža svět o nich musí vědět za každou cenu. Smůla, pane Jílek, mně jste nezaujal a dávám vás do blokovaných uživatelů. Přeji příjemný zbytek života.

[stanka]

Když pro druhé něco udělám,tak proto, že pomoc potřebují,ne proto že za to "něco" očekávám. Čerta starého se starám o to kdy mi to vrátí.

[vencour]

Proč ta kurzíva?

Zažitá (snad) praxe je, že se tak píše názor, na který reaguji - a pod něj napíši svou odpověď.

[Jan Jílek]

Vetsina z nas vime co jsme pro koho udelali a vetsina z nas si pamatuje jakou laskavast nam ti druzi dluzi, Samozrejme ze nekdy to udelame bez nejakeho rozmysleni. To je vse co rikam. A jestli chcete zduraznovat kursivou, me osobne se to nijak nedotyka.

[stanka]

Vás se to tak moc nedotýká,že na to tedy pořád reagujete?Mám z Vás nepříjemný pocit,pokaždé když tato autorka něco napíše,ubližujete svými výpady,kdo vlastně ve skutečnosti jste?Víříte a vířite, ještě že nepotřebuji psychoanalýzu(zatím) a nedostanu se Vám do rukou.Myslím, že pak už bych byla na vleklou léčbu.

[Isah]

Hmm, někteří lidé nemají pocit, že jim svět něco dluží a nemají potřebu pomoc vnucovat a recipročně vynucovat. Jinak vaše asertivně agresivní výpady jdou mimo terč.

[vencour]

Nebo se někdo chová tak, jak si myslí, že je správné, nezávisle na okolí, je tak nad věcí, že si může dovolit takové chování. Něco jako buddhisti, když se blíží k nirváně.

Jenže takoví asi nemohou být všichni, v tom, jak jsou lidé různí, jak různě přistupují k sobě, se i navzájem doplňují. Čet jsem dřív něco o teorii her a genetických algoritmech, byla tam zmínka o tom, že se vyplácí hrát dlouhodobě fér - ať si pod tou formulací každý představí, co chce.

[Dag]

Buddhisti to mají jednoduché. Pořádnej „sobec“ dělá dobro a pomáhá všem živým bytostem, protože jen tak si pomůže a nenarodí se znova do tohodle xindlu.

[Dag]

Ono mi to přijde putýnka, jestli se ten člověk pochválí a nebo ne. Ale na druhou stranu si nějak nemůžu vzpomenout na nikoho, kdo by zvládl se chválit a ještě něco dělat. Asi zákon zachování energie. Tedy ti mlčící jsou asi věrohodnější. A splehlivější. Halasní, když pomoc by byla mimo světla ramp, tak se dost možná vzdálí.

Pak je další. Lidé co chtějí činit dobro, jsou přesvědčení že vědí co je dobro a jsou rozhodnutí ho nacpat okolí, klidně i násilím. A když se jim to nepovede, tak se cítí ukřivdění.

[Isah]

Ano, syndrom spasitele. To je pak smutná pomoc.

[Dag]

Já ještě zapátral v paměti a pamatuji už dost. Opravdu naprostá většina lidí aktivně, opravdu aktivně a účině pomáhajících toho moc o tom nenakecala.
Druhá věc, v naprosté většině případů působili (ti lepší) spíš nevlídně a cynicky. Zkušenost mi naučila velké obezřetnosti před lidmi přespřiliš hlásajícími ušlechtilost a dobrotu.
Třetí. Konat dobro a nenadělat kolem sebe paseku a spoušť je někdy velmi obtížné.
Za dobré skutky opravdu velmi často dostanete po hubě. Ale to k tomu patří.

[Miloslav Ponkrác]

Pane, sice Vás neznám, ale Váš příspěvek mě potěšil. Připadá mi, že na základě mých zkušeností jste nejblíže pravdě tak, jak jí vnímám já.

Já bych ještě dodal, že zvláště pokud se budete pohybovat mezi velmi prostými lidmi, snadno se dočkáte toho, že vám velmi pomůže člověk (samozřejmě v rámci svým možností), který toho nakecá až až.

A stejně tak souhlasím s tím, že většina lidí, kteří skutečně pomáhají působí dost nevlídně.

S tím za třetí souhlasím nejvíce a dvakrát podepisuji!

A poslední věta je taktéž platná.

Přiznám se, že jak původní zápis od Isah a její názor na dobré činy, stejně tak jako mnoho jiných názorů mi přišlo trochu dětinských a nedospělých. Tím samozřejmě neříkám, že můj názor dospělý je, i já jsem jenom člověk.