Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nemůžu si pomoct ale systém bez balíčků mě přijde jako hrozná prasárna. Linux není opensource Windows, ačkoli si to hodně lidí myslí. Balíčkovací stém, kdy mám jistotu, že když si nainstaluju balíček (pro rýpaly: oficiální stable verzi) tak mi to nerozesere sytém je jedna z nejlepších věcí v linuxu. Navíc pokud by se uživatel toho tvého SUX-Linuxu rozhodl přejít na jinou distribuci tak bude úplně v místě, kam slunce nesvíti (a jeskyně to není).
Toť můj názor na tuto distribuci.
Nemůžu si pomoct ale systém bez balíčků mě přijde jako hrozná prasárna. Linux není opensource Windows, ačkoli si to hodně lidí myslí. Balíčkovací stém, kdy mám jistotu, že když si nainstaluju balíček (pro rýpaly: oficiální stable verzi) tak mi to nerozesere sytém je jedna z nejlepších věcí v linuxu.
Mno právě ty když si na normální distribuci instaluješ balíšek tak si celé distro rozesrat mužeš a naprosto jednoduše. Stačí abych ti podstrčil nějakou prasárničku v rpm a lehneš... Tohodle se chci totálně vyvarovat a proto jsem si vymyslele že bude prostor /usr/local/ kde si mužeš dělat co chceš klidně i instalovat tvé balíšky. 
)
Navíš už jsem nškde slyšel že ten přiblblej uřed na standartizaci linuxu přichazí s naprosto dobrou myšlenkou udělat v systému alespon 2 baličkovací systémy ,kde jeden by byl systémovej a druhej pro imbecilního uživatele. Nevidím totiž duvod proč by se měl nějakej začátečník vrtat v glibc, kernelu, nebo coreutils... Je to celé přiblblé... ú
pro rýpaly: oficiální stable verzi
jak si bude uživatel instalovat sw, když nebude mít pkg? To jako přes svatou trojici configure - make - make install ?
Mno právě ty když si na normální distribuci instaluješ balíšek tak si celé distro rozesrat mužeš a naprosto jednoduše. Stačí abych ti podstrčil nějakou prasárničku v rpm a lehneš...
Odpusťte starému skeptikovi, ale nějak nevidím, proč by v toto ohledu měl být váš systém á la Windows bez package managementu lepší…
))
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
16.12.2006 12:40
24.1.2007 18:07
17.12.2006 11:18
16.12.2006 20:10
file… Pak také nesmíme zapomínat na to, že i když nelze navázat spojení zvenku (což ostatně také není a priori pravda), síťové aplikace z klientů za maškarádami samy ochotně komunikaci navazují a při té komunikaci samozřejmě pracují s daty od těch, s kým se baví. A tak by se dalo pokračovat…
)
No ale to je to samé jako s rm rf /home/ napsaným ve skriptu s názvem SUPER-MEGA-GAMESA.SH protatě tě dostanu
Nevím sice, co znamená slovo protatě, ale pochybuji, že bych skript s takovým jménem jen tak spustil, aniž bych se podíval, co v něm je. On je docela rozdíl mezi tím, když si uživatel nechá smazat domácí adresář, protože je blb a spouští kód neznámého původu, a tím, když se ten kód spustí, protože někde někdo do veřejné diskuse vložil obrázek, zneužívající buffer overflow v prohlížeči. Co se týká reálné pravděpodobnosti, stačí mi, že takové útoky už byly zaznamenány.
Jeslti bzli takové to utokz zaznamenány, tak je to prostě smula, ale mě přijde zajímavější updatovat celé distro než dělat práci na bezpečnosti, která vyjde v niveč...
OMFG
/usr/local by měl mít podobnou strukturu jako /usr. Někdy se ale hodí mít pro aplikaci samostatný adresář, jak je to v /opt, např. pokud chcete mít nainstalovaných víc verzí současně.
Bud si z toho někdo něco vezme a nebo ne, ale co nesnáším tak lidi co si hrajou na inteligety tím že mluvěj i píšou spisovně a přitom jsou to NULY, s kreativním myšlením prdele, která se tak umí maximálně posrat a nebo bejt omrdaná čurákem!
Tiskni
Sdílej:
