Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 24.04-1.3. Současně oznámila, že nadcházející větší vydání 24.04-2.0 bude mít modernější webový prohlížeč.
Ploopy po DIY trackballech či sluchátkách představuje nový externí DIY trackpoint se čtyřmi tlačítky Bean. Obsahuje snímač Texas Instruments TMAG5273, spínače Omron D2LS-21 a řadič RP2040, používá firmware QMK. Schémata jsou na GitHubu; sadu lze předobjednat za 69 kanadských dolarů (bez dopravy a DPH).
Mozilla před dvěma týdny na svém blogu oznámila, že díky Claude Mythos Preview bylo ve Firefoxu nalezeno a opraveno 271 bezpečnostních chyb. Včera vyšel na Mozilla Hacks článek s podrobnějšími informacemi. Z 271 bezpečnostních chyb mělo 180 chyb vysokou závažnost, 80 chyb střední závažnost a 11 chyb nízkou závažnost. Celkově bylo v dubnu ve Firefoxu opraveno 423 bezpečnostních chyb. Čísla CVE nemusí být přiřazována jednotlivým chybám. CVE-2026-6784 například představuje 154 bezpečnostních chyb.
Před týdnem zranitelnost Copy Fail. Dnes zranitelnost Dirty Frag. Běžný uživatel může na Linuxu získat práva roota (lokální eskalaci práv). Na většině linuxových distribucí vydaných od roku 2017. Aktuálně bez oficiální záplaty a CVE čísla [oss-security mailing list].
Ačkoli je papež Lev XIV. hlavou katolické církve a stojí v čele více než miliardy věřících po celém světě, také on někdy řeší všední potíže. A kdo v životě neměl problémy se zákaznickou linkou? Krátce poté, co nastoupil do úřadu, musel papež se svou bankou řešit změnu údajů. Operátorka ale nechtěla uvěřit, s kým mluví, a Svatému otci zavěsila.
Incus, komunitní fork nástroje pro správu kontejnerů LXD, byl vydán ve verzi 7.0 LTS (YouTube). Stejně tak související LXC a LXCFS.
Google Chrome 148 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 148.0.7778.96 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Vypíchnout lze Prompt API (demo) pro přímý přístup k AI v zařízení. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 127 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Richard Hughes oznámil, že po společnostech Red Hat a Framework a organizacích OSFF a Linux Foundation, službu Linux Vendor Firmware Service (LVFS) umožňující aktualizovat firmware zařízení na počítačích s Linuxem, nově sponzorují také společnosti Dell a Lenovo. Do dnešního dne bylo díky LVFS provedeno více než 145 milionů aktualizací firmwarů od více než 100 různých výrobců na milionech linuxových zařízení.
Americké technologické společnosti Microsoft, Google a xAI souhlasily, že vládě Spojených států poskytnou přístup k novým modelům umělé inteligence (AI) před jejich uvedením na trh. Oznámila to americká vláda, která tak bude moci prověřit, zda modely nepředstavují hrozbu pro národní bezpečnost. Oznámení podtrhuje rostoucí obavy Washingtonu z rizik spojených s výkonnými AI systémy. Americké úřady chtějí v rámci předběžného přístupu
… více »Asi tak před rokem jsme si začal štárat v Linux from scratch až jsem diky memu 64bitovému procáku zakotvil u CLFS. Mno a štárání přerostlo v posedlost čistého UNIXU...
No a tak jsem se rozhodl že si udělám svoji vlastní 64bit distribuci. No tedka mi sem určitě napíšete určitě že dělat další distribuci je krávovina, což taky je, ale proti gustu žádný dišputát.
(si pamatuji ja jsem se v opilosti se hádal s tvůrcem DANIXU že dělat další distribuci je na ko...
))
Ale spátky k memu SUX-LINUXU. Tak tedy tedy co bude vubec SUX-LINUX?
0. Cílem SUX-LINUXU je udělat krásný jednoduchý systém bez balíčkovacího systému, aby ten UNIX byl i pro DEMENTA pochopitelný!
1. Systém bude bez balíčkovacího systému: Proč? protože updatovat na desktopu nemusim a težce na to bodám, kompl je stejně skoro vždicky za natem a tak proč se o to starat, zbytečný výdej energie. Prostě jednou za rok se udělá další distro a hotovka.
)
2. upravená adresářová struktura: SUX-LINUX bue srát na adresáře typu, /opt, /mnt, /usr/X11, /srv. Proč? protože na dekstopu nejsou potřeba.
) A kam se to bude všechno instalovat? základ unixu bude ve standartních adresářech typu /bin /sbin /usr/bin atd. A externí věci si budou lidi instalovat do adresáře /usr/local který by mohl spadat do skupiny user aby si tam mohli bez switchování usera dělat co chtějím třebas se stavět na hlavu. A k čemu to? Aby člověk jenom kliknul na nějaký instalátor a ten mu tam bez zadávání hesla root nainstaloval co potřebuje. A ještě je k zvážení jestli by neměl teneto adresář být na zvláštním disku aby se tím nedal systém schodit...
3.diskový rozdělení: standartně budu chtít něco prot / a /home, otázkou je zvláštní disk prot /usr/local. A proč? protože to stačí!
)
4. programové vybavení: distribuce bude jednoznačně zaměřená na KDE či Qt programy, CAD a multimediální programy, video a audio střižny a gamesy a vývojové nástroje (možná i nějaký cedega a wine by bola).
ale to neznamená že budou tyto programy už v základu. cílem bude udělat systém kde bude vše potřebné a človek si bude nahrávat či kompilovat už jenom koncové programy. Takže komplet KDE!
) Prostě by neměl nastat obvyklý problem když kompilujete nějakou hovadinu že hledáte po netu všechny ostatní závislé programy. A instalace by měla probíhat jako ve vidlích, tedy napsat nějaký instalátor ve stylu LOKI ale pro KDE na naisntalování prográmku.
Což znamená udělat stránky kde by byli potřebné programy zkompilované.
5.Ovádací centrum? na to seru: Distribuce bude jednoznačně zaměřená na KDE takže ovládací centrum není potřeba protože dost věci si dokážete nastavit v Control centrum pro KDE, což se týká tisku, atd... takže jestli by se něco dodělávalo tak jedině do tohoto Control centra jako modul!
COž by se týkalo třebas rozdělování disku atd, a nebo pouřít přímo programy typu QTparted...
6. Instalace?: Bude probíhat stylem kopírováním jako u slaxe: tedy prostě nabootne DVDčko jako live CD a pak to prostě jednoduše překopíruji na disk, zapíšu lilo(na GRUB sejřím) do MBR a hotovka.
Jediné co by stto za hřích by byla možnost zkompilovaní si vlastního kernelu při instalaci. to by bylo good.
No a proč sem píšu? Protože nemám moc času na tvorbu takovéto distribuce a chtěl jsme se zeptat jestli by neměl někdo čas mi s tím pomoct, nebo konzultovat nápady, prostě ve dvou lidech se ty nápady více tříbí... 
Co je hotového? Distribuce vychází z Cross Linux From scratch, takže mám hotový funkční skript na zkompilování funkčního základu CLFS, a další skript který by měl dokompilovat potřebné programy typu Xka, KDE atd je potřeba ještě zapracovat, tedy mám ho hotový ale jisté věci mě tam haprují, konkrétně Xka a KDEčka jinak je tam toho už moc moc napsáno.
asi dohormady 8000 řádků... 
Tiskni
Sdílej:
Nemůžu si pomoct ale systém bez balíčků mě přijde jako hrozná prasárna. Linux není opensource Windows, ačkoli si to hodně lidí myslí. Balíčkovací stém, kdy mám jistotu, že když si nainstaluju balíček (pro rýpaly: oficiální stable verzi) tak mi to nerozesere sytém je jedna z nejlepších věcí v linuxu. Navíc pokud by se uživatel toho tvého SUX-Linuxu rozhodl přejít na jinou distribuci tak bude úplně v místě, kam slunce nesvíti (a jeskyně to není).
Toť můj názor na tuto distribuci.
Nemůžu si pomoct ale systém bez balíčků mě přijde jako hrozná prasárna. Linux není opensource Windows, ačkoli si to hodně lidí myslí. Balíčkovací stém, kdy mám jistotu, že když si nainstaluju balíček (pro rýpaly: oficiální stable verzi) tak mi to nerozesere sytém je jedna z nejlepších věcí v linuxu.
Mno právě ty když si na normální distribuci instaluješ balíšek tak si celé distro rozesrat mužeš a naprosto jednoduše. Stačí abych ti podstrčil nějakou prasárničku v rpm a lehneš... Tohodle se chci totálně vyvarovat a proto jsem si vymyslele že bude prostor /usr/local/ kde si mužeš dělat co chceš klidně i instalovat tvé balíšky.
)
Navíš už jsem nškde slyšel že ten přiblblej uřed na standartizaci linuxu přichazí s naprosto dobrou myšlenkou udělat v systému alespon 2 baličkovací systémy ,kde jeden by byl systémovej a druhej pro imbecilního uživatele. Nevidím totiž duvod proč by se měl nějakej začátečník vrtat v glibc, kernelu, nebo coreutils... Je to celé přiblblé...
ú
pro rýpaly: oficiální stable verzi

jak si bude uživatel instalovat sw, když nebude mít pkg? To jako přes svatou trojici configure - make - make install ?
Mno právě ty když si na normální distribuci instaluješ balíšek tak si celé distro rozesrat mužeš a naprosto jednoduše. Stačí abych ti podstrčil nějakou prasárničku v rpm a lehneš...
Odpusťte starému skeptikovi, ale nějak nevidím, proč by v toto ohledu měl být váš systém á la Windows bez package managementu lepší…
))
file… Pak také nesmíme zapomínat na to, že i když nelze navázat spojení zvenku (což ostatně také není a priori pravda), síťové aplikace z klientů za maškarádami samy ochotně komunikaci navazují a při té komunikaci samozřejmě pracují s daty od těch, s kým se baví. A tak by se dalo pokračovat…
)
No ale to je to samé jako s rm rf /home/ napsaným ve skriptu s názvem SUPER-MEGA-GAMESA.SH protatě tě dostanu
Nevím sice, co znamená slovo protatě, ale pochybuji, že bych skript s takovým jménem jen tak spustil, aniž bych se podíval, co v něm je. On je docela rozdíl mezi tím, když si uživatel nechá smazat domácí adresář, protože je blb a spouští kód neznámého původu, a tím, když se ten kód spustí, protože někde někdo do veřejné diskuse vložil obrázek, zneužívající buffer overflow v prohlížeči. Co se týká reálné pravděpodobnosti, stačí mi, že takové útoky už byly zaznamenány.
Jeslti bzli takové to utokz zaznamenány, tak je to prostě smula, ale mě přijde zajímavější updatovat celé distro než dělat práci na bezpečnosti, která vyjde v niveč...
/usr/local by měl mít podobnou strukturu jako /usr. Někdy se ale hodí mít pro aplikaci samostatný adresář, jak je to v /opt, např. pokud chcete mít nainstalovaných víc verzí současně.
Bud si z toho někdo něco vezme a nebo ne, ale co nesnáším tak lidi co si hrajou na inteligety tím že mluvěj i píšou spisovně a přitom jsou to NULY, s kreativním myšlením prdele, která se tak umí maximálně posrat a nebo bejt omrdaná čurákem!