Czkawka a Krokiet, grafické aplikace pro hledání duplicitních a zbytečných souborů, byly vydány ve verzi 11.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Od verze 7.0 je vedle frontendu Czkawka postaveného nad frameworkem GTK 4 vyvíjen nový frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Frontend Czkawka je už pouze v udržovacím módu. Novinky jsou implementovány ve frontendu Krokiet.
Jiří Eischmann na svém blogu publikoval článek Úvod do MeshCore: "Doteď mě radioamatérské vysílání úplně míjelo. Když jsem se ale dozvěděl, že existují komunity, které svépomocí budují bezdrátové sítě, které jsou nezávislé na Internetu a do značné míry taky elektrické síti a přes které můžete komunikovat s lidmi i na druhé straně republiky, zaujalo mě to. Když o tom přede mnou pořád básnili kolegové v práci, rozhodl jsem se, že to zkusím taky.
… více »Byla vydána verze 0.5.20 open source správce počítačových her na Linuxu Lutris (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře dětí v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.
Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
Byla vydána nová verze 3.7.0 multiplatformního svobodného frameworku pro zpracování obrazu G'MIC (GREYC's Magic for Image Computing, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy nových filtrů na PIXLS.US.
Všem na AbcLinuxu vše nejlepší k Valentýnu aneb Dni lásky ke svobodnému softwaru (I love Free Software Day, Mastodon, 𝕏).
Asi tak před rokem jsme si začal štárat v Linux from scratch až jsem diky memu 64bitovému procáku zakotvil u CLFS. Mno a štárání přerostlo v posedlost čistého UNIXU...
No a tak jsem se rozhodl že si udělám svoji vlastní 64bit distribuci. No tedka mi sem určitě napíšete určitě že dělat další distribuci je krávovina, což taky je, ale proti gustu žádný dišputát.
(si pamatuji ja jsem se v opilosti se hádal s tvůrcem DANIXU že dělat další distribuci je na ko...
))
Ale spátky k memu SUX-LINUXU. Tak tedy tedy co bude vubec SUX-LINUX?
0. Cílem SUX-LINUXU je udělat krásný jednoduchý systém bez balíčkovacího systému, aby ten UNIX byl i pro DEMENTA pochopitelný!
1. Systém bude bez balíčkovacího systému: Proč? protože updatovat na desktopu nemusim a težce na to bodám, kompl je stejně skoro vždicky za natem a tak proč se o to starat, zbytečný výdej energie. Prostě jednou za rok se udělá další distro a hotovka.
)
2. upravená adresářová struktura: SUX-LINUX bue srát na adresáře typu, /opt, /mnt, /usr/X11, /srv. Proč? protože na dekstopu nejsou potřeba.
) A kam se to bude všechno instalovat? základ unixu bude ve standartních adresářech typu /bin /sbin /usr/bin atd. A externí věci si budou lidi instalovat do adresáře /usr/local který by mohl spadat do skupiny user aby si tam mohli bez switchování usera dělat co chtějím třebas se stavět na hlavu. A k čemu to? Aby člověk jenom kliknul na nějaký instalátor a ten mu tam bez zadávání hesla root nainstaloval co potřebuje. A ještě je k zvážení jestli by neměl teneto adresář být na zvláštním disku aby se tím nedal systém schodit...
3.diskový rozdělení: standartně budu chtít něco prot / a /home, otázkou je zvláštní disk prot /usr/local. A proč? protože to stačí!
)
4. programové vybavení: distribuce bude jednoznačně zaměřená na KDE či Qt programy, CAD a multimediální programy, video a audio střižny a gamesy a vývojové nástroje (možná i nějaký cedega a wine by bola).
ale to neznamená že budou tyto programy už v základu. cílem bude udělat systém kde bude vše potřebné a človek si bude nahrávat či kompilovat už jenom koncové programy. Takže komplet KDE!
) Prostě by neměl nastat obvyklý problem když kompilujete nějakou hovadinu že hledáte po netu všechny ostatní závislé programy. A instalace by měla probíhat jako ve vidlích, tedy napsat nějaký instalátor ve stylu LOKI ale pro KDE na naisntalování prográmku.
Což znamená udělat stránky kde by byli potřebné programy zkompilované.
5.Ovádací centrum? na to seru: Distribuce bude jednoznačně zaměřená na KDE takže ovládací centrum není potřeba protože dost věci si dokážete nastavit v Control centrum pro KDE, což se týká tisku, atd... takže jestli by se něco dodělávalo tak jedině do tohoto Control centra jako modul!
COž by se týkalo třebas rozdělování disku atd, a nebo pouřít přímo programy typu QTparted...
6. Instalace?: Bude probíhat stylem kopírováním jako u slaxe: tedy prostě nabootne DVDčko jako live CD a pak to prostě jednoduše překopíruji na disk, zapíšu lilo(na GRUB sejřím) do MBR a hotovka.
Jediné co by stto za hřích by byla možnost zkompilovaní si vlastního kernelu při instalaci. to by bylo good.
No a proč sem píšu? Protože nemám moc času na tvorbu takovéto distribuce a chtěl jsme se zeptat jestli by neměl někdo čas mi s tím pomoct, nebo konzultovat nápady, prostě ve dvou lidech se ty nápady více tříbí... 
Co je hotového? Distribuce vychází z Cross Linux From scratch, takže mám hotový funkční skript na zkompilování funkčního základu CLFS, a další skript který by měl dokompilovat potřebné programy typu Xka, KDE atd je potřeba ještě zapracovat, tedy mám ho hotový ale jisté věci mě tam haprují, konkrétně Xka a KDEčka jinak je tam toho už moc moc napsáno.
asi dohormady 8000 řádků... 
Tiskni
Sdílej:
Nemůžu si pomoct ale systém bez balíčků mě přijde jako hrozná prasárna. Linux není opensource Windows, ačkoli si to hodně lidí myslí. Balíčkovací stém, kdy mám jistotu, že když si nainstaluju balíček (pro rýpaly: oficiální stable verzi) tak mi to nerozesere sytém je jedna z nejlepších věcí v linuxu. Navíc pokud by se uživatel toho tvého SUX-Linuxu rozhodl přejít na jinou distribuci tak bude úplně v místě, kam slunce nesvíti (a jeskyně to není).
Toť můj názor na tuto distribuci.
Nemůžu si pomoct ale systém bez balíčků mě přijde jako hrozná prasárna. Linux není opensource Windows, ačkoli si to hodně lidí myslí. Balíčkovací stém, kdy mám jistotu, že když si nainstaluju balíček (pro rýpaly: oficiální stable verzi) tak mi to nerozesere sytém je jedna z nejlepších věcí v linuxu.
Mno právě ty když si na normální distribuci instaluješ balíšek tak si celé distro rozesrat mužeš a naprosto jednoduše. Stačí abych ti podstrčil nějakou prasárničku v rpm a lehneš... Tohodle se chci totálně vyvarovat a proto jsem si vymyslele že bude prostor /usr/local/ kde si mužeš dělat co chceš klidně i instalovat tvé balíšky.
)
Navíš už jsem nškde slyšel že ten přiblblej uřed na standartizaci linuxu přichazí s naprosto dobrou myšlenkou udělat v systému alespon 2 baličkovací systémy ,kde jeden by byl systémovej a druhej pro imbecilního uživatele. Nevidím totiž duvod proč by se měl nějakej začátečník vrtat v glibc, kernelu, nebo coreutils... Je to celé přiblblé...
ú
pro rýpaly: oficiální stable verzi

jak si bude uživatel instalovat sw, když nebude mít pkg? To jako přes svatou trojici configure - make - make install ?
Mno právě ty když si na normální distribuci instaluješ balíšek tak si celé distro rozesrat mužeš a naprosto jednoduše. Stačí abych ti podstrčil nějakou prasárničku v rpm a lehneš...
Odpusťte starému skeptikovi, ale nějak nevidím, proč by v toto ohledu měl být váš systém á la Windows bez package managementu lepší…
))
file… Pak také nesmíme zapomínat na to, že i když nelze navázat spojení zvenku (což ostatně také není a priori pravda), síťové aplikace z klientů za maškarádami samy ochotně komunikaci navazují a při té komunikaci samozřejmě pracují s daty od těch, s kým se baví. A tak by se dalo pokračovat…
)
No ale to je to samé jako s rm rf /home/ napsaným ve skriptu s názvem SUPER-MEGA-GAMESA.SH protatě tě dostanu
Nevím sice, co znamená slovo protatě, ale pochybuji, že bych skript s takovým jménem jen tak spustil, aniž bych se podíval, co v něm je. On je docela rozdíl mezi tím, když si uživatel nechá smazat domácí adresář, protože je blb a spouští kód neznámého původu, a tím, když se ten kód spustí, protože někde někdo do veřejné diskuse vložil obrázek, zneužívající buffer overflow v prohlížeči. Co se týká reálné pravděpodobnosti, stačí mi, že takové útoky už byly zaznamenány.
Jeslti bzli takové to utokz zaznamenány, tak je to prostě smula, ale mě přijde zajímavější updatovat celé distro než dělat práci na bezpečnosti, která vyjde v niveč...
/usr/local by měl mít podobnou strukturu jako /usr. Někdy se ale hodí mít pro aplikaci samostatný adresář, jak je to v /opt, např. pokud chcete mít nainstalovaných víc verzí současně.
Bud si z toho někdo něco vezme a nebo ne, ale co nesnáším tak lidi co si hrajou na inteligety tím že mluvěj i píšou spisovně a přitom jsou to NULY, s kreativním myšlením prdele, která se tak umí maximálně posrat a nebo bejt omrdaná čurákem!