Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
mluvím o nějakých myšlenkách které by byli progresivní a jestli o něčem víš tka to sem hoď, já budu jenom rád a ostatní si myslím též.
to je jenom dohoda jak co bude vypadatTak se dohodneme a udelejme to, ne?
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-free
. To jenom fóra, domovský stránky menších projektů a hlavně oss projektů, jsou velmi jednoduché a bez animací 
Ale to by byla asi pohádka z jiného soudku... bohužel...
...Jenže Gnome není windowmanager, defaultní window manager v Gnome je pokud, se nemýlím Metacity. Gnome je desktop environment. A na gnome je dle mého názoru "novátorská" myšlenka (neříkám, že šťastná) HIG, nebo jak se tomu nadává, prostě vcelku vysoké nároky na to, jak mají aplikace pro Gnome vypadat, aby se všechny tvářily podobně, a ovládali se podobně, vše ve stylu "aby uživatel nebyl zmaten".
, protože všechno mělo xlet zpátky nějakýho svýho předchůdce, který si řekl, ááá, budu kreslit na PC a udělám na to program => takový photoshop je tudíž taky neoriginální a takhle bych mohl pokračovat. Kdo bude určovat hranice toho, co je originální a co ne? A budeme tedy ignorovat originální nápady v "neoriginálních" aplikacích, nebo to budem všechno strkat do jednoho pytle a říkat, že tento projekt není originální? Sepiš to a pak dej vědět, jak si to teda přesně představuješ, urči hranice a pak se můžem hádat dál
... :D
Opravdu ještě jednou ti z celého srdce děkuji a teším se na osobní setkání s GURU dnešního Unix like systémů. Třebas se něco nového naučím.
Vim je Vi Improved, a vi je snad jediný editor, který má svůj standard (mj. v IEEE Std 1003.1), vi je určitě starší než linux.
třebas vynález UNIXu, jakožto principu fungování OS, vynález způsobu ovládání něčeho v komplu pomocí myši, vynález oken, třebas vynález způsobu ovládání a fungování 3D CAD systémů, atd...
To je možná škoda že neprogramím, třebas by mě něco napadlo.
))
Ale jistě vím že Pro/E jede na vlastním jádru a má vlastní, doufám že se nemýlím, metodu konečných prvků, tzv P metodu myslím...jinak CADDS je součástí ptc company... A o CSG sytsémy ani tak nejde jako o mylšenku parametrem řízené geometrie. To by mě zajímalo kdy tato myšlenka vlastně vznikla a kdo jí poprvé použil. nevíš náhodou?
. Pod Parasolidem běží jen PRO/Desktop, což byl původně samostatný, slibně se vyvíjející CAD jiné firmy, ale PTC je odkoupila a "postarala" se o něj.
CADDS je součástí PTC protože je také někdy na konci 90 let odkoupili.
Vytvářet parametrem řízenou geometrii byl možná záměr už prvních systémů. Pokud jsem to pochopil správně tak to byly spíše nějaké skriptovací jazyky, jejichž výstupem byl 3D model. Takže stačilo spustit něco jako VytvořOzubení (m,d1 ...) a byla parametrická geometrie
.
Kdo to první navázal na GUI a kóty nevím, tak staré CADy jsem nikdy ani na vlastní oči neviděl. PRO/E je sice někdy uváděn jako první plně parametrický, ale možná je to myšleno tak, že každá entita musí být plně zavazbená, jinak tě to nepustí dál
.
Jak s tím souvisí MKP???
))
Tiskni
Sdílej: