Hledání a nalézání nerovná se boj

21.4.2007 12:44 | Přečteno: 936×

Seděla u mne v kanceláři Jiřina. Dopisoval jsem blog a chvátal jsem. Mírně jsem se rozčiloval pří vypisování tagu, který jsem zkazil. Zaklel jsem a řekl jí, že mi to nejde. Položila mi otázku. „Jak s tím bojuješ?” Přiznám se že druh těchto otázek je pro mne velmi těžko srozumitelný. Protože nerozumím s čím mám bojovat, pokud mi něco hned nejde. Tam se mohu maximálně pokusit se zklidnit a zkusit to znovu, dokud se mi to nepovede. Mohu se pokoušet o trpělivost, mohu se pokusit zvládnout emoce, jež samozřejmě při nezdaru nabíhají, ale nějak mě ani nenapadne použít slovní spojení: „Bojovat s něčím.” Spíše bych použil větně spojení: „ Pokus o nalezení klidu."

Termín boj v mé mysli znamená extrémní situaci, v níž jde o život a pokouším se porazit nějakého protivníka. Oprava chyby či omylu není v mé terminologii boj, ale jen a jen pouze oprava. Nějak nepotřebuji mít pocit vítěství nad něčím, ale vyhovuje mi pocit uspokojení pokud něco zvládnu. Zvládnu tak abych mohl být s výsledkem spokojen. Jestliže jsem se něco naučil,nevyhrál jsem nad tím,ale zvládl jsem dovednost. Nijak zvlášť mě neberou lidé, kteří stále za něco bojují, nad něčím vítězí, někoho provokují a bouří se. Mě když něco nejde a mám zájem aby mi to šlo, tak na prvním místě se snažím zklidnit.

Nějak si neumím představit jakým způsobem bojuji ze svým neklidem. Jako neklidný se tak maximálně několikrát zhluboka nadechnu a vydechnu, řeknu svému okolí. „Teď mě nechte.” A zkusím to znovu. Někdy zapomenu postup, který jsem už uměl. Zuřím, protože vím, že jsem už jednou na postup přišel, ale zapomněl jsem je. Tedy mi nezbude nic jiného, než se pokusit zklidnit, soustředit a posléze vydedukovat jak jsem to kdy si dělal. Ale jak bojovat z úkolem vyžadujícím paměť si vážně neumím představit.

Vždy jsem si používání terminologie, jež používá termíny „boj, vítězství, porážka” atd spojoval z lidmi, kteří potřebují mít sami pro sebe důkaz o jakési vlastní výjimečnosti vzhledem k tomu, že oni zvítězili nad protivníkem, jež usiloval o jejich život. Zdá se mi že dávají najevo, že zvládli situaci jež byla extrémně obtížná. Tato terminologie, jež má zdůraznit nadhled a zvládání situace v jakékoliv situaci na rozdíl od druhého člověka, jemuž tyto slogany jsou určeny v žádném případě komunikaci neulehčuje, nezjednodušuje a nezkracuje.

Jsou to mnohdy jen manipulující věty, jež mají druhému člověku ukázat jeho nedostatečnost, dát mu najevo, že je jeho věcí jak se vyrovná ze situací a v žádném případě nemá očekávat jakoukoliv pomoc. Ve společnosti je preferován typ bojovníka, typ člověka, který se nikdy nevzdává, vybojuje i zdánlivě ztracené bitvy a až do naprostého vyčerpání setrvá v pozici bojovníka, jež vytrvá až do hořkého konce.

Je to hezké do filmu a literatury, ale v praktickém životě je to velmi často destruktivní přístup, který nenese výsledky, ale jen zmar. Místo obyčejného zastavení, přemýšlení, mnozí lidé opakují vytrvale a bez jakéhokoliv výsledku stejnou akci v naději, že pokud ji budou opakovat dostatečně dlouho, nějaký výsledek se nutně musí dostavit. Mají pravdu. Výsledek se vždy dostaví, ale jiný než by si přáli. Vyčerpají prostředky a síly aby zjistili, že reservy jednoduše nejsou.

Sám za sebe jsem se už dávno naučil, že když něco nejde, je dobré se někdy jen tak zastavit a sednout a změnit tok myšlení a zaměřit jej na jiný objekt činnosti. Před chvíli jsem se zastavil v psaní tohoto příspěvku, protože mě napadaly samé vznešené kraviny. Šel jsem ke dřezu a umyl nádobí, doprala pračka, tedy jsem pověsil prádlo. To vše mi trvalo asi deset minut a najednou jsem zjistil, že mě napadá pokračování.

Uvědomil jsem si, že lidé jež používají termín boj pro většinu situací mají na mysli „ zvládnout, ovládnout, získat nad něčím moc.” Ale k získání moci a výhodného postavení jsou většinou nejvýhodnější cesty, které jdou klidnou pokojnou cestou a vytvářejí minimální odpor. Tím, že jsem přerušil činnost, která mě v tu chvíli nešla, dal jsem možnost volnému průběhu mysli, kdy jsem se zároveň zklidnil a pozoroval myšlenky bez nutnosti je formulovat.

Nenásilný způsob pozorování nechá vyprchat emoce, které jsou vyvolány marným úsilím a mají za výsledek pouze jedno. Napětí. Napětí , které zužuje úhel a rozsah pohledu na možnosti zvládnutí. Takové jednání se podobá bezhlavému bušení na zabouchnuté dveře, které jsme si zaklapli a vevnitř nikdo není. Místo hledání cesty, kterou je bud získání klíče, nebo nalezení někoho kdo odemkne, neboť má prostředky k odemknutí. Také se je mohu pokusit násilím vyrazit. Riskovat poškození a tím další náklady, které jsou většinou větší, než hledání pomoci.

Velmi často se používá ve současnosti sportovní terminologie. Jenže. Co je výhodné ve fotbalovém zápasu, nemusí být výhodné v běžném životě. Ve fotbalovém zápasu očekáváme nasazení, úsilí, někdy i ochotu jít do kontaktu a přímého střetu s protivníkem. Hráči, kteří mají tyto vlastnosti jsou ceněni. Ale stejně tak jsou ceněni hráči, kteří mají nápad, umějí zpomalit, umějí taktizovat a nepotřebuji k tomu ani ten přímý kontakt. Nebojují, hrají. Hrají svoji hru, kterou potřebují. Vědí, že je nutná míra kondice, ale kondice není všechno. Je nutná míra techniky, ale ani technika nic nezajistí. Je totiž potřeba ještě další věc. Chladnou hlavu, jež jim umožní tvořit.

A chladná hlava onu tvorbu zajistí, tím že se vyhnou střetu mají čas na vymýšlení. Sportoval jsem dost dlouho na to abych věděl, že utkání na žíněnce, které v té době trvalo třikrát tři minuty a vyžadovalo enormní nasazení, soustředění, sledovaní soupeře, okamžitou reakci na soupeřovo jednání, není stejná situace jako v ostatním životě mimo žíněnku. Řekněme, že v tu chvíli šlo o boj. Boj co měl vést k vítězství nad tím soupeřem. Jenže to bylo právě jen a jen těch třikrát tři minuty. Ne více.

Veškerý ostatní čas bylo a je důležité hledat možnost domluvy, spolupráce a pokud dojde ke konkurenčnímu tlaku, který zaměňují lidé za boj, zjistíme, že konkurenční tlak je právě často opakem boje. Je to soutěž a soutěž není boj. Soutěž nutí hledat svoje reservy, nutí hledat hluchá místa, nutí hledat koalice s dalšími lidmi a je založený právě na tom, že hledám své možnosti v objevení a rozvinutí vlastních možností. Možností jež mohu uplatnit právě v soutěži na základě konkurenčního tlaku. Nikoho nezabíjím, nikoho neničím. Konkurenční tlak nutí někdy také k hledání volného prostoru, který nemusím obsazovat násilím a šetřím tak prostředky a energii potřebné k tvoření.

Jestliže píši blogy a mám zájem aby je četli druzí lidé, musím je napsat tak, aby je měli zájem číst. Nijak nebojuji se svými konkurenty, kterých je na netu jistě hodně. Pouze hledám výrazové prostředky, jež upoutají společnost kolem mne i na mé blogy. Nespoléhám na svou sílu a moc, ale na zvědavost svého okolí. Tedy místo boje hledám a nalézám. Nalezení něčeho co mi prospívá, skutečně pro mne není boj. Nematu se a nezaměňuji termíny. Díky konkurenci dochází k růstu, nikoliv k porážce všech účastněných.

Jestliže nepoužívám slogany, jsem nucen hledat a nalézat vyjádření, jež jsou objasňující, vyčerpávající, méně matou. Nespoléhám na to, že všichni tomu rozumí a všichni mají stejný výrazový repertoár. Paradoxně si uvědomuji, že nebojování ale hledání a následné občasné nalézání mě jako člověka odlišuje od ostatních a zároveň mě k nim přibližuje.

Jak je vidět, úsilí nemusí být nutně boj, ale úsilí o tvorbu, úsilí o nalezení a nalézání. K dorozumění a pochopení je snadnější používat vlastní slova než slogany. Slogany jsou podle mne pro duševně líné. Líné myslet. Lidé žijí, milují, pracují, usilují o vytvoření výhodných podmínek, tvoří díla pro potěchu sobě a druhých a hledají cesty jak lidi kolem sebe oslovit. A někdy ale jen opravdu někdy to všechno brání, aby si zachovali svoji svobodu. Bojují. Jenže to je až to poslední extrémní řešení v extrémních situacích. Tehdy bojují o svůj život a někdy o život svých bližních.

       

Komentáře

[tobiasz29]

Hm, jelikoz mas Jirko ego jako hrom, tak prave slovo boj, je to, s cim bojujes, abys prikryl vlastni vycnivani nad okoli, ktere ale ani tak neni vysledkem Tvych snah o vycnivani, jako spis vysledkem byti tim, cim jsi. Preji klid v dusi. :)

[Bosý v tráve]

Mne sa to pacilo. Jeden z mala autorov na tomto serveri, ktory ma primal zastat ;)

[Shony]

Fakt ďakujem, dokonca som si zapol diakritiku, skľudnil sa a prišiel na to že mám doprané prádlo a šiel ho zavesiť. Po vyčerpávajúcej ceste milovickým courákom fakt blog, ktorý mi ukázal dalšiu cestu dnešným dňom. Dialóg s olím je doležitý ale treba naslúchať aj svojmu vnútru, prajem príjemný zvišok dňa.

S pozdravom Shony

[Hadice]

Teď už vím, že až budu zuřit, tak je to jen pokus o nalezení klidu Alespoň jsem si vzpomněla, že nemám pověšené prádlo