Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
V uplynulých dnech byla v depu Českých drah v Brně-Maloměřicích úspěšně dokončena zástavba speciální antény satelitního internetu Starlink od společnosti SpaceX do jednotky InterPanter 660 004 Českých drah. Zástavbu provedla Škoda Group. Cestující se s InterPanterem, vybaveným vysokorychlostním satelitním internetem, setkají například na linkách Svitava Brno – Česká Třebová – Praha nebo Moravan Brno – Břeclav – Přerov – Olomouc.
Byla vydána nová verze 8.7.0 správce sbírky fotografií digiKam (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení (NEWS). Nejnovější digiKam je ke stažení také jako balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo ke spuštění a spustit.
Před 30 lety, k 1. 7. 1995, byl v ČR liberalizován Internet - tehdejší Eurotel přišel o svou exkluzivitu a mohli začít vznikat první komerční poskytovatelé přístupu k Internetu [𝕏].
Byla vydána (𝕏) nová verze 7.4 open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Vůbec si nemyslím, že abíčko umírá, jen žije jinak. Vidím že já sám osobně patřím mezi lidi, co mají potřebu psát jiné věci, protože třeba mají jiné potřeby a my, co jsme měli před léty nějakou představu o fungování komunity, najednou zjišťujeme, že k tomu co je nově preferováno, nemáme potřebu něco extra říkat.
Už dávno mne nebaví psát blogy o politice, blogy o ekonomice, ale spíš o svých pocitech, osobních preferencích, pohledu na život, nebo na lidské děje. Psát blogy o radostech a potížích s Linuxem, zřejmě baví už málokoho. Všechno většinou funguje, dokonce, nic není problém, podobně jako u Slackwaru, protože neznám snadnější instalaci, než je nainstalovat Slackware. Stačí si zapamatovat postup, ten se nemění a mohu klidně nainstalovat jen základní prostředí a pak vše potřebné postupně doinstalovat. Stejně tak u FreeBSD.
Takže, lidé zde mají jiné preference a zřejmě zbude malá komunita nadšenců, co se bude zabývat jen a jen technickými záležitostmi a nebude se zabývat liskými životy. Ale tehdy, když Linux byl nový a změna operačního systému mohla změnit i život, protože aby člověk zprovoznil, pochopil, musel věnovat více času a úsilí, spojoval se s lidmi, co měli jiné potřeby, jiné zájmy, odděloval se od části společnost, která nechápala jeho potřebu mít svobodu i v tom operačním systému.
O ekonomiku také šlo, proto ten tehdejší zájem o možnost o finanční efekt, který provozování Linuxu mělo, neb koupit si Windows, či jiný OS, bylo poměrné nákladné. S tím přícházel i zájem o ekonomické dění, politické preference se odvíjely u mnohých v souvislosti představami, že co funguje u Linuxu, může fungovat jinak. Důkazy o pravicové a levicové výhodnosti se jen na Abíčku míhaly.
Ano s Linuxem přišla jiná životní filozofie, kterou ti lidé vyznávali, přišla představa o spolupráci, která měla svou dynamiku, leč nadšenci stárli, děti a složenky přibývaly. A všední starosti najednou utlumily starost o Linux. Ona se dokonce mění i feťácká komunita, nejen ta linuxová. Takže i na tom je vidět, že vše se mění. Vše plyne.
Prostředí se měnilo, Linux se měnil, přicházeli lidé s jinými představami, požadavky. A najednou bylo všechno jinak. A mnozí se divili, ač údajně mladí, odolní, nemohli unést změnu, co nastala. Pokoušeli se vrátit něco někam, kde to podle jejich představ bylo, ale to je stejný jako chtít aby Linux byl ve stavu jako byl, v roce 2002, kdy jsem ho začal používat. Madrake 9 a něco. Už si přesně nevzpomínám. Prostě se nejde vrátit.
Abíčko několikrát změnilo majitele, myslím, že i to se podepsalo, nové Abíčko čistě pro nadšence nevzniklo a dnes je jiné. I blogy jsou jiné, píší je lidé s jinými prioritami a představami o světě. Osobně jsem odešel, protože jsem už tu nic nenacházel, co by mne oslovilo. Kvality je málo. A co mne zajímá, je fakt jinde snadnější a kvalitnější než tady. A sekacka, či dad nejsou mírou co kvalitu určuje.
A pokud si někdo stěžuje na mé minulé chování, pak si většinou o to chování jen řekl. S tím jsem se nikdy netajil, že nemám problém být sprostý na ty, co jsou sprostí. A není-li jim z toho dobře, pak si jen o to, být jim špatně, řekli. Mě hned tak špatně není. A nepovažuji to za vadu. A měl-li, čí má někdo potřebu investovat energii do mé změny, nechť si poslouží. Vděku z mé strany nedojde. Dostane se mu zcela něčeho jiného.
Tiskni
Sdílej:
A pokud si někdo stěžuje na mé minulé chování, pak si většinou o to chování jen řeklJaký je to pocit používat stejnou rétoriku jako násilníci, co mlátí ženy?
A co mne zajímá, je fakt jinde snadnější a kvalitnější než tady.Čo sa týka komunity, tak sem chodí kopec výborných ľudí a aj keď som občas na niekoho bol hulvát, tak ma to dodatočne mrzelo. Na sesterskom slovenskom portáli zďaleka nie je tak živo, ale zas sme si pred dvoma týžďami spravili peknú stretávku a padla mi sánka, koľko šikovných ľudí z komunity tam je. Vxmery nahodil tému ako sa kto dostal k Linuxu a čo robí, to bolo super a aj srandy kopec. Vekové spektrum od vysokej školy po tuším osemdesiatnika.