Vojtěch Polášek představil Vojtux, tj. linuxovou distribuci pro zrakově postižené uživatele. Vychází ze spinu Fedory 43 s desktopovým prostředím MATE. Konečným cílem je, aby žádný Vojtux nebyl potřeba a požadovaná vylepšení se dostala do upstreamu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) druhá RC verze GIMPu 3.2. Přehled novinek v oznámení o vydání. Podrobně v souboru NEWS na GitLabu.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 160 (pdf).
Izrael od února zakáže dětem používat v prostorách základních škol mobilní telefony. Podle agentury AFP to uvedlo izraelské ministerstvo školství, které zdůraznilo negativní dopady, které na žactvo používání telefonů má. Izrael se tímto krokem přidává k rostoucímu počtu zemí, které dětem ve vzdělávacích zařízeních přístup k telefonům omezují.
Internetová společnost Google ze skupiny Alphabet pravděpodobně dostane příští rok pokutu od Evropské komise za nedostatečné dodržování pravidel proti upřednostňování vlastních služeb a produktů ve výsledcích vyhledávání. V březnu EK obvinila Google, že ve výsledcích vyhledávání upřednostňuje na úkor konkurence vlastní služby, například Google Shopping, Google Hotels a Google Flights. Případ staví Google proti specializovaným
… více »Byl oznámen program a spuštěna registrace na konferenci Prague PostgreSQL Developer Day 2026. Konference se koná 27. a 28. ledna a bude mít tři tracky s 18 přednáškami a jeden den workshopů.
Na webu československého síťařského setkání CSNOG 2026 je vyvěšený program, registrace a další informace k akci. CSNOG 2026 se uskuteční 21. a 22. ledna příštího roku a bude se i tentokrát konat ve Zlíně. Přednášky, kterých bude více než 30, budou opět rozdělené do tří bloků - správa sítí, legislativa a regulace a akademické projekty. Počet míst je omezený, proto kdo má zájem, měl by se registrovat co nejdříve.
Máirín Duffy a Brian Smith v článku pro Fedora Magazine ukazují použití LLM pro diagnostiku systému (Fedora Linuxu) přes Model Context Protocol od firmy Anthropic. I ukázkové výstupy v samotném článku obsahují AI vygenerované nesmysly, např. doporučení přeinstalovat balíček pomocí správce balíčků APT z Debianu místo DNF nativního na Fedoře.
Projekt D7VK dospěl do verze 1.0. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána nová verze 2025.4 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
. Ano, svět půjde dál, v životě jsou strasti i radosti, nějak to dopadne. No nic, dodělal jsem kus nějaké práce na zítřejší jednání a jdu spát.
Opět propukají katastrofické scénáře, co všechno nás hrozného čeká, jaká katastrofa se na nás řítí. Tyhle scénáře samozřejmě píší „levicoví myslitelé,” co pořád operují dramatickými událostmiNo, ja v mediich vidim hlavne katastroficke scenare, kteryma strasi pravice - at uz treba straseni 'reckym scenarem' vyvoje verejneho dluhu, nebo straseni kolapsem duchodoveho systemu.
Řecký scénář a krizový vývoj veřejného dluhu by nás čekal, kdyby se k moci dostal po volbách Paroubek.Anebo taky necekal. To je prave to straseni, o kterem tu mluvim.
Banka vytvořením úvěru nezvýší objem peněz v ekonomice, to je jen optický klam. Jde jen o pružnější pohyb prostředků. Banka ty peníze totiž musela někde vzít, tam zase chybí (nebo lépe řečeno - momentálně nejsou tam potřeba, takže prozatím nechybí a po splacení úvěru zase chybět nebudou).Tohle prave neni pravda. To by platilo, kdybychom meli penize kryte zlatem (nebo necim jinym, co neumime vyrobit). Ale mame FRB (frakcni rezervni bankovnictvi) a tam to takhle nefunguje. Krome toho, ani FRB nefunguje jak ma, jak ukazuje Steve Keen.
Banka vytvořením úvěru nezvýší objem peněz v ekonomice, to je jen optický klam. Jde jen o pružnější pohyb prostředků.No, tady si je treba dat pozor, co presne znamena 'penize'. Banka vytvorenim penez nezvetsi mnozstvi majetku (celkoveho rozdilu aktiv a pasiv) v ekonomice, ale vytvori tim nova financni aktiva a nova pasiva. Celkove se ale zvetsi mnozstvi kratkodobych aktiv (penez). Samozrejme, takto vytvorene penize jsou kryte tema vytvorenyma pasivama.
? Zkouset v realny ekonomice neco vysvetlit Jilkovi je opravdu nemozne, ten zustal v 19.stoletím, a jeste nezna ani to.
Snížením úrokových sazeb se zadlužuje kdo?
Tohle fakt muze napsat jenom terapeut, tvoje snaha i Smolikova rozhodne na urodnou pudu nepada. Treba by nam vseznalec Jilek mohl dat odkaz na toho sveho genialniho ekonoma - ze by potvrdil ty Jilkovy blaboly, to bych se divil, Tedy pokud neni ekonom-teoretik jako Jilek.
V zasade ano, penize, ktere si pujcite, jsou virtualni. Ale jsou nerozeznatelne od tech ostatnich, takze se to neda takhle zjednodusit.Proc by jedny mely byt virtualni a druhe ne? Co to 'virtualni' v tomto kontextu znamena?
Pokud se dokazi nejak vyrovnat s faktem, ze M2 predbiha M0, pak jsem ochoten uznat, ze maji konkurenceschopnou teorii. Ale do te doby ne. To je skutecny hrebik do rakve peneznimu multiplikatoru.Jaky je teoreticky problem v tom, ze by M2 predbihal M0? Do M2 se AFAIK bezne pocitaji penize, na ktere banky nemusi vubec drzet rezervy (treba terminovane vklady). A kdybych uvazoval M1, kde banky rezervy drzi, tak tam stezi muze rust rychleji nez by vychazelo z penezniho multiplikatoru (uz z administrativnich duvodu).
Proste banka vytvorenim uveru zvysi objem penez v ekonomice, asi jako kdybyste nekam prilil vodu. Ale stejne dobre by bylo mozne dat ty penize primo vam (pokud jste si pujcil), a ekonomicky efekt by byl uplne stejny, akorat by neexistoval ten dluh.Az na to, ze by to rozhodilo ostatni ekonomicke vztahy. Penize jsou v podstate jen tokeny na realnou produkci. Realna produkce zbyva nikoliv proto, ze by nekteri lide byli prirozene asketicti, ale proto, ze preferuji dlouhodoba aktiva pred okamzitou spotrebou. Pokud system zajisti, ze jini lide si pujci a ziskaji tim okamzitou spotrebu (ktera by jinak zbyla), tak ti, kteri sporili, maji sanci ziskat dlouhodoba aktiva. Pokud by system penize primo rozdal, tak by ti lide byli podvedeni (mohli by to spotrebovat rovnou a nic by nezbylo). [*] Bankovni system pak nafukuje mnozstvi peniz v obehu do takove miry, aby vsechna volna produkce byla spotrebovana (pokud system nenarazi driv na sve vnitrni limity, jako treba ted). To nafouknuti je nekolikanasobne vetsi nez je mnozstvi odlozene spotreby. Tady se nabizi analogie s virtualni pameti - OS prideluje procesum vic virtualni pameti nez kolik ji realne ma proste proto, ze kdyby pridelil jen tolik, kolik ji ma, tak by cast pameti byla zabrana a nevyuzita. Jenze narozdil od pocitacu, kde zabrana a nevyuzita pamet zas tak moc nevadi, tak 'zabrane' a nevyuzite zdroje ekonomiky vedou k propadu a nezamestnanosti.
Duvod, proc ty penize "davame" (nechavame vytvorit) bankam a ne vam, je ten, ze predpokladame, ze banky budou rozumne a budou ty penize investovat, nikoli davat na spotrebu nebo s nimi spekulovat.Mechanismus, kterym banky tvori penize, v podstate neumoznuje, aby je davali na svou spotrebu - protoze je v konecnem dusledku po case musi vratit (a ziskaji jen inkasovany urok). Spekulovat s nima ale asi mohou.
Jaky je teoreticky problem v tom, ze by M2 predbihal M0?Teoreticky problem v tom asi neni, akorat ze to proste vypovida o tom, ze vlada (nebo centralni banka) nemuze dost dobre M2 ovlivnovat pomoci M0 (coz by mohla, kdyby platila jen teorie multiplikatoru).
Az na to, ze by to rozhodilo ostatni ekonomicke vztahy. Penize jsou v podstate jen tokeny na realnou produkci. Realna produkce zbyva nikoliv proto, ze by nekteri lide byli prirozene asketicti, ale proto, ze preferuji dlouhodoba aktiva pred okamzitou spotrebou. Pokud system zajisti, ze jini lide si pujci a ziskaji tim okamzitou spotrebu (ktera by jinak zbyla), tak ti, kteri sporili, maji sanci ziskat dlouhodoba aktiva. Pokud by system penize primo rozdal, tak by ti lide byli podvedeni (mohli by to spotrebovat rovnou a nic by nezbylo).No ja konkretne mel na mysli to, ze je totez, jako kdybychom dali penize Jilkovi primo, ale on by je utratil za stejnym ucelem. Slo me zkratka o to, ze ten dluh neni fyzickym dluhem (treba zanedbanim infrastruktury), ale jenom urcitou siti socialnich vztahu, kdo ma komu dat penize (a s nimi souvisejici narok). To je take jadro moji diskuse se Smolikem - ja tvrdim, ze v zasade neni problem (mimo otazku spravedlnosti) rozplest tu sit socialnich vztahu a nektere dluhy odepsat, kdezto on tvrdi, ze ty dluhy maji odraz v realne ekonomice a proto to problem je. Je ovsem pravda, ze kdybychom dali Jilkovi penize primo, a ne jako dluh, mohl by je vic spotrebovat, a take je pravda, ze ten, kdo do banky ulozil tu puvodni frakci, z ktere se Jilkovi pujcuje, muze mit jine preference (a to by se pak podepsalo na realne ekonomice tak, ze by se musela restrukturalizovat).
Mechanismus, kterym banky tvori penize, v podstate neumoznuje, aby je davali na svou spotrebu - protoze je v konecnem dusledku po case musi vratit (a ziskaji jen inkasovany urok). Spekulovat s nima ale asi mohou.Zase, mel jsem na mysli to, ze ne primo banky je budou davat na spotrebu a spekulace, ale ze si ohlidaji, aby je nepujcovaly na spotrebu a spekulace, ale spis na investice.
To i me pripada prekvapive, ze by to bylo az tak snadne (zase na druhou stranu, jak jsem rikal, ty dluhy jsou z fiktivnich penez, takze v realne ekonomice ten dluh svuj protejsek nema). Asi si o tom budu muset neco precist.
, a asi i domacnosti.
To spolu souvisí. Komerční banky dostaly signál, že v případě problémů je někdo "podrží"O jakem signalu je rec? O nekonkretnich nezavaznych deklaracich minule(!) vlady? To staci k tomu, aby banky riskovali svou existenci? Neni evidentni, ze pokud nekde byla pricina, tak primarne v neprimerene duvere (soukromych) bank v samotny mechanismus sekuritizace hypotekovych uveru a v jejich (komercnimi institucemi ohodnoceny) rating?
, jejich pozici svetoveho hrace uz asi zpochybnuje jenom nejaky ekonomicky nebo politicky naiva s vlajkou Tibetu.
Výše zmíněná citace je základním jádrem tzv. levicového myšlení. Jakým způsobem ten koláč budeme dělit.To je nazor jak na levici z 19. stoleti. V druhe pulce 20. stoleti zapadni levicove vlady davaly duraz primarne na ekonomicky rust (zvetseni kolace), oproti tomu pravicove vlady primarne na nizsi inflaci (deleni kolace podle minulych zasluh). Koneckoncu hlavnim problemem, s kterym bojuje moderni levice, neni 'zly kapitalista nechavajici si velky podil', ale nezamestnanost, ktera zpusobuje ekonomicke ztraty vsem. A standardni recept proti nezamestnanosti je ekonomicky rust.
. Prostě buď a nebo. Na druhou stranu okamžitá privatizace bank by způsobila naprostý nedostatek finančních prostředků pro rozvoj podnikání. Peníze totiž neměl skoro nikdo a úvěry by byly nedosažitelné.
. Tohle bych chtěl umět taky.
. Problém vzniká až tehdy, nejsou-li dluhy spláceny ve větším rozsahu. Jinak ani já si v bance nepůjčuji, ale podnikatelský úvěr sám o sobě není zlá věc. Někdy je nutný - pokud má podnikatel zdravý podnikatelský záměr, bývá splácení bez problémů. Existující firma - to je to bohatství. Ne ten úvěr. Ale bez tohoto úvěru by se podnikatelský záměr neuskutečnil. To je jasné.
Víckrát nebudu mít co rozdat, když už jsem ho rozdal a nechal rozkrást.On ma stat porad jeste dost majetku, ktere by mohl nechat rozkrast (pod zaminkou 'financovani nutnych reforem') a pokud ne, tak muze rozdat a nechat rozkrast podily na budoucim prijmu (jako pri navrhovane 'duchodove reforme').
Tiskni
Sdílej: