Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Byla vydána prosincová aktualizace aneb nová verze 1.108 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.108 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na lasvegaském veletrhu elektroniky CES byl předveden prototyp notebooku chlazeného pomocí plazmových aktuátorů (DBD). Ačkoliv se nejedná o první nápad svého druhu, nepochybně to je první ukázka praktického použití tohoto způsobu chlazení v běžné elektronice. Co činí plazmové chladící akční členy technologickou výzvou je především vysoká produkce jedovatého ozonu, tu se prý podařilo firmě YPlasma zredukovat dielektrickou
… více »Patchouli je open source implementace EMR grafického tabletu (polohovací zařízení). Projekt je hostován na GitLabu.
Český Nejvyšší soud potvrdil, že česká právní úprava plošného uchování dat o elektronické komunikaci porušuje právo Evropské unie. Pravomocným rozsudkem zamítl dovolání ministerstva průmyslu a obchodu. To se teď musí omluvit novináři Českého rozhlasu Janu Cibulkovi za zásah do práv na ochranu soukromí a osobních údajů. Ve sporu jde o povinnost provozovatelů sítí uchovávat údaje, ze kterých lze odvodit, kdo, s kým a odkud komunikoval.
Google bude vydávat zdrojové kódy Androidu pouze dvakrát ročně. Ve 2. a 4. čtvrtletí.
. Ano, svět půjde dál, v životě jsou strasti i radosti, nějak to dopadne. No nic, dodělal jsem kus nějaké práce na zítřejší jednání a jdu spát.
Opět propukají katastrofické scénáře, co všechno nás hrozného čeká, jaká katastrofa se na nás řítí. Tyhle scénáře samozřejmě píší „levicoví myslitelé,” co pořád operují dramatickými událostmiNo, ja v mediich vidim hlavne katastroficke scenare, kteryma strasi pravice - at uz treba straseni 'reckym scenarem' vyvoje verejneho dluhu, nebo straseni kolapsem duchodoveho systemu.
Řecký scénář a krizový vývoj veřejného dluhu by nás čekal, kdyby se k moci dostal po volbách Paroubek.Anebo taky necekal. To je prave to straseni, o kterem tu mluvim.
Banka vytvořením úvěru nezvýší objem peněz v ekonomice, to je jen optický klam. Jde jen o pružnější pohyb prostředků. Banka ty peníze totiž musela někde vzít, tam zase chybí (nebo lépe řečeno - momentálně nejsou tam potřeba, takže prozatím nechybí a po splacení úvěru zase chybět nebudou).Tohle prave neni pravda. To by platilo, kdybychom meli penize kryte zlatem (nebo necim jinym, co neumime vyrobit). Ale mame FRB (frakcni rezervni bankovnictvi) a tam to takhle nefunguje. Krome toho, ani FRB nefunguje jak ma, jak ukazuje Steve Keen.
Banka vytvořením úvěru nezvýší objem peněz v ekonomice, to je jen optický klam. Jde jen o pružnější pohyb prostředků.No, tady si je treba dat pozor, co presne znamena 'penize'. Banka vytvorenim penez nezvetsi mnozstvi majetku (celkoveho rozdilu aktiv a pasiv) v ekonomice, ale vytvori tim nova financni aktiva a nova pasiva. Celkove se ale zvetsi mnozstvi kratkodobych aktiv (penez). Samozrejme, takto vytvorene penize jsou kryte tema vytvorenyma pasivama.
? Zkouset v realny ekonomice neco vysvetlit Jilkovi je opravdu nemozne, ten zustal v 19.stoletím, a jeste nezna ani to.
Snížením úrokových sazeb se zadlužuje kdo?
Tohle fakt muze napsat jenom terapeut, tvoje snaha i Smolikova rozhodne na urodnou pudu nepada. Treba by nam vseznalec Jilek mohl dat odkaz na toho sveho genialniho ekonoma - ze by potvrdil ty Jilkovy blaboly, to bych se divil, Tedy pokud neni ekonom-teoretik jako Jilek.
V zasade ano, penize, ktere si pujcite, jsou virtualni. Ale jsou nerozeznatelne od tech ostatnich, takze se to neda takhle zjednodusit.Proc by jedny mely byt virtualni a druhe ne? Co to 'virtualni' v tomto kontextu znamena?
Pokud se dokazi nejak vyrovnat s faktem, ze M2 predbiha M0, pak jsem ochoten uznat, ze maji konkurenceschopnou teorii. Ale do te doby ne. To je skutecny hrebik do rakve peneznimu multiplikatoru.Jaky je teoreticky problem v tom, ze by M2 predbihal M0? Do M2 se AFAIK bezne pocitaji penize, na ktere banky nemusi vubec drzet rezervy (treba terminovane vklady). A kdybych uvazoval M1, kde banky rezervy drzi, tak tam stezi muze rust rychleji nez by vychazelo z penezniho multiplikatoru (uz z administrativnich duvodu).
Proste banka vytvorenim uveru zvysi objem penez v ekonomice, asi jako kdybyste nekam prilil vodu. Ale stejne dobre by bylo mozne dat ty penize primo vam (pokud jste si pujcil), a ekonomicky efekt by byl uplne stejny, akorat by neexistoval ten dluh.Az na to, ze by to rozhodilo ostatni ekonomicke vztahy. Penize jsou v podstate jen tokeny na realnou produkci. Realna produkce zbyva nikoliv proto, ze by nekteri lide byli prirozene asketicti, ale proto, ze preferuji dlouhodoba aktiva pred okamzitou spotrebou. Pokud system zajisti, ze jini lide si pujci a ziskaji tim okamzitou spotrebu (ktera by jinak zbyla), tak ti, kteri sporili, maji sanci ziskat dlouhodoba aktiva. Pokud by system penize primo rozdal, tak by ti lide byli podvedeni (mohli by to spotrebovat rovnou a nic by nezbylo). [*] Bankovni system pak nafukuje mnozstvi peniz v obehu do takove miry, aby vsechna volna produkce byla spotrebovana (pokud system nenarazi driv na sve vnitrni limity, jako treba ted). To nafouknuti je nekolikanasobne vetsi nez je mnozstvi odlozene spotreby. Tady se nabizi analogie s virtualni pameti - OS prideluje procesum vic virtualni pameti nez kolik ji realne ma proste proto, ze kdyby pridelil jen tolik, kolik ji ma, tak by cast pameti byla zabrana a nevyuzita. Jenze narozdil od pocitacu, kde zabrana a nevyuzita pamet zas tak moc nevadi, tak 'zabrane' a nevyuzite zdroje ekonomiky vedou k propadu a nezamestnanosti.
Duvod, proc ty penize "davame" (nechavame vytvorit) bankam a ne vam, je ten, ze predpokladame, ze banky budou rozumne a budou ty penize investovat, nikoli davat na spotrebu nebo s nimi spekulovat.Mechanismus, kterym banky tvori penize, v podstate neumoznuje, aby je davali na svou spotrebu - protoze je v konecnem dusledku po case musi vratit (a ziskaji jen inkasovany urok). Spekulovat s nima ale asi mohou.
Jaky je teoreticky problem v tom, ze by M2 predbihal M0?Teoreticky problem v tom asi neni, akorat ze to proste vypovida o tom, ze vlada (nebo centralni banka) nemuze dost dobre M2 ovlivnovat pomoci M0 (coz by mohla, kdyby platila jen teorie multiplikatoru).
Az na to, ze by to rozhodilo ostatni ekonomicke vztahy. Penize jsou v podstate jen tokeny na realnou produkci. Realna produkce zbyva nikoliv proto, ze by nekteri lide byli prirozene asketicti, ale proto, ze preferuji dlouhodoba aktiva pred okamzitou spotrebou. Pokud system zajisti, ze jini lide si pujci a ziskaji tim okamzitou spotrebu (ktera by jinak zbyla), tak ti, kteri sporili, maji sanci ziskat dlouhodoba aktiva. Pokud by system penize primo rozdal, tak by ti lide byli podvedeni (mohli by to spotrebovat rovnou a nic by nezbylo).No ja konkretne mel na mysli to, ze je totez, jako kdybychom dali penize Jilkovi primo, ale on by je utratil za stejnym ucelem. Slo me zkratka o to, ze ten dluh neni fyzickym dluhem (treba zanedbanim infrastruktury), ale jenom urcitou siti socialnich vztahu, kdo ma komu dat penize (a s nimi souvisejici narok). To je take jadro moji diskuse se Smolikem - ja tvrdim, ze v zasade neni problem (mimo otazku spravedlnosti) rozplest tu sit socialnich vztahu a nektere dluhy odepsat, kdezto on tvrdi, ze ty dluhy maji odraz v realne ekonomice a proto to problem je. Je ovsem pravda, ze kdybychom dali Jilkovi penize primo, a ne jako dluh, mohl by je vic spotrebovat, a take je pravda, ze ten, kdo do banky ulozil tu puvodni frakci, z ktere se Jilkovi pujcuje, muze mit jine preference (a to by se pak podepsalo na realne ekonomice tak, ze by se musela restrukturalizovat).
Mechanismus, kterym banky tvori penize, v podstate neumoznuje, aby je davali na svou spotrebu - protoze je v konecnem dusledku po case musi vratit (a ziskaji jen inkasovany urok). Spekulovat s nima ale asi mohou.Zase, mel jsem na mysli to, ze ne primo banky je budou davat na spotrebu a spekulace, ale ze si ohlidaji, aby je nepujcovaly na spotrebu a spekulace, ale spis na investice.
To i me pripada prekvapive, ze by to bylo az tak snadne (zase na druhou stranu, jak jsem rikal, ty dluhy jsou z fiktivnich penez, takze v realne ekonomice ten dluh svuj protejsek nema). Asi si o tom budu muset neco precist.
, a asi i domacnosti.
To spolu souvisí. Komerční banky dostaly signál, že v případě problémů je někdo "podrží"O jakem signalu je rec? O nekonkretnich nezavaznych deklaracich minule(!) vlady? To staci k tomu, aby banky riskovali svou existenci? Neni evidentni, ze pokud nekde byla pricina, tak primarne v neprimerene duvere (soukromych) bank v samotny mechanismus sekuritizace hypotekovych uveru a v jejich (komercnimi institucemi ohodnoceny) rating?
, jejich pozici svetoveho hrace uz asi zpochybnuje jenom nejaky ekonomicky nebo politicky naiva s vlajkou Tibetu.
Výše zmíněná citace je základním jádrem tzv. levicového myšlení. Jakým způsobem ten koláč budeme dělit.To je nazor jak na levici z 19. stoleti. V druhe pulce 20. stoleti zapadni levicove vlady davaly duraz primarne na ekonomicky rust (zvetseni kolace), oproti tomu pravicove vlady primarne na nizsi inflaci (deleni kolace podle minulych zasluh). Koneckoncu hlavnim problemem, s kterym bojuje moderni levice, neni 'zly kapitalista nechavajici si velky podil', ale nezamestnanost, ktera zpusobuje ekonomicke ztraty vsem. A standardni recept proti nezamestnanosti je ekonomicky rust.
. Prostě buď a nebo. Na druhou stranu okamžitá privatizace bank by způsobila naprostý nedostatek finančních prostředků pro rozvoj podnikání. Peníze totiž neměl skoro nikdo a úvěry by byly nedosažitelné.
. Tohle bych chtěl umět taky.
. Problém vzniká až tehdy, nejsou-li dluhy spláceny ve větším rozsahu. Jinak ani já si v bance nepůjčuji, ale podnikatelský úvěr sám o sobě není zlá věc. Někdy je nutný - pokud má podnikatel zdravý podnikatelský záměr, bývá splácení bez problémů. Existující firma - to je to bohatství. Ne ten úvěr. Ale bez tohoto úvěru by se podnikatelský záměr neuskutečnil. To je jasné.
Víckrát nebudu mít co rozdat, když už jsem ho rozdal a nechal rozkrást.On ma stat porad jeste dost majetku, ktere by mohl nechat rozkrast (pod zaminkou 'financovani nutnych reforem') a pokud ne, tak muze rozdat a nechat rozkrast podily na budoucim prijmu (jako pri navrhovane 'duchodove reforme').
Tiskni
Sdílej: