FEL ČVUT vyvinula robotickou stavebnici pro mladé programátory. Stavebnice Brian byla navržená speciálně pro potřeby populární Robosoutěže. Jde ale také o samostatný produkt, který si může koupit každý fanoušek robotiky a programování od 10 let, ideální je i pro střední školy jako výuková pomůcka. Jádro stavebnice tvoří programovatelná řídicí jednotka, kterou vyvinul tým z FEL ČVUT ve spolupráci s průmyslovými partnery. Stavebnici
… více »Ubuntu bude pro testování nových verzí vydávat měsíční snapshoty. Dnes vyšel 1. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Společnost Netgate oznámila vydání nové verze 2.8.0 open source firewallové, routovací a VPN platformy pfSense (Wikipedie) postavené na FreeBSD. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 6.16 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.3. Linux na verzi 6.1.140. Další změny v příslušném seznamu.
Člověk odsouzený za obchod s drogami daroval letos ministerstvu spravedlnosti 468 kusů kryptoměny bitcoin, které pak resort v aukcích prodal za skoro miliardu korun. Darováním se zabývá policejní Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). Deníku N to potvrdil přímo ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Podle resortu bylo nicméně vše v souladu s právem.
Svobodný a otevřený multiplatformní editor EPUB souborů Sigil (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 2.5.0. Stejně tak doprovodný vizuální EPUB XHTML editor PageEdit (GitHub).
Na základě národního atribučního procesu vláda České republiky označila Čínskou lidovou republiku za zodpovědnou za škodlivou kybernetickou kampaň proti jedné z neutajovaných komunikačních sítí Ministerstva zahraničních věcí ČR. Tato škodlivá aktivita, která trvala od roku 2022 a zasáhla instituci zařazenou na seznam české kritické infrastruktury, byla provedena kyberšpionážní skupinou APT31, veřejně spojovanou se zpravodajskou službou Ministerstvo státní bezpečnosti (MSS).
Google Chrome 137 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 137.0.7151.55 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 11 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Byl vydán AlmaLinux OS 10 s kódovým názvem Purple Lion. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Na rozdíl od Red Hat Enterprise Linuxu 10 nadále podporuje x86-64-v2.
Byl vydán Mozilla Firefox 139.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 139 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Tiskni
Sdílej:
Opět propukají katastrofické scénáře, co všechno nás hrozného čeká, jaká katastrofa se na nás řítí. Tyhle scénáře samozřejmě píší „levicoví myslitelé,” co pořád operují dramatickými událostmiNo, ja v mediich vidim hlavne katastroficke scenare, kteryma strasi pravice - at uz treba straseni 'reckym scenarem' vyvoje verejneho dluhu, nebo straseni kolapsem duchodoveho systemu.
Řecký scénář a krizový vývoj veřejného dluhu by nás čekal, kdyby se k moci dostal po volbách Paroubek.Anebo taky necekal. To je prave to straseni, o kterem tu mluvim.
Banka vytvořením úvěru nezvýší objem peněz v ekonomice, to je jen optický klam. Jde jen o pružnější pohyb prostředků. Banka ty peníze totiž musela někde vzít, tam zase chybí (nebo lépe řečeno - momentálně nejsou tam potřeba, takže prozatím nechybí a po splacení úvěru zase chybět nebudou).Tohle prave neni pravda. To by platilo, kdybychom meli penize kryte zlatem (nebo necim jinym, co neumime vyrobit). Ale mame FRB (frakcni rezervni bankovnictvi) a tam to takhle nefunguje. Krome toho, ani FRB nefunguje jak ma, jak ukazuje Steve Keen.
Banka vytvořením úvěru nezvýší objem peněz v ekonomice, to je jen optický klam. Jde jen o pružnější pohyb prostředků.No, tady si je treba dat pozor, co presne znamena 'penize'. Banka vytvorenim penez nezvetsi mnozstvi majetku (celkoveho rozdilu aktiv a pasiv) v ekonomice, ale vytvori tim nova financni aktiva a nova pasiva. Celkove se ale zvetsi mnozstvi kratkodobych aktiv (penez). Samozrejme, takto vytvorene penize jsou kryte tema vytvorenyma pasivama.
V zasade ano, penize, ktere si pujcite, jsou virtualni. Ale jsou nerozeznatelne od tech ostatnich, takze se to neda takhle zjednodusit.Proc by jedny mely byt virtualni a druhe ne? Co to 'virtualni' v tomto kontextu znamena?
Pokud se dokazi nejak vyrovnat s faktem, ze M2 predbiha M0, pak jsem ochoten uznat, ze maji konkurenceschopnou teorii. Ale do te doby ne. To je skutecny hrebik do rakve peneznimu multiplikatoru.Jaky je teoreticky problem v tom, ze by M2 predbihal M0? Do M2 se AFAIK bezne pocitaji penize, na ktere banky nemusi vubec drzet rezervy (treba terminovane vklady). A kdybych uvazoval M1, kde banky rezervy drzi, tak tam stezi muze rust rychleji nez by vychazelo z penezniho multiplikatoru (uz z administrativnich duvodu).
Proste banka vytvorenim uveru zvysi objem penez v ekonomice, asi jako kdybyste nekam prilil vodu. Ale stejne dobre by bylo mozne dat ty penize primo vam (pokud jste si pujcil), a ekonomicky efekt by byl uplne stejny, akorat by neexistoval ten dluh.Az na to, ze by to rozhodilo ostatni ekonomicke vztahy. Penize jsou v podstate jen tokeny na realnou produkci. Realna produkce zbyva nikoliv proto, ze by nekteri lide byli prirozene asketicti, ale proto, ze preferuji dlouhodoba aktiva pred okamzitou spotrebou. Pokud system zajisti, ze jini lide si pujci a ziskaji tim okamzitou spotrebu (ktera by jinak zbyla), tak ti, kteri sporili, maji sanci ziskat dlouhodoba aktiva. Pokud by system penize primo rozdal, tak by ti lide byli podvedeni (mohli by to spotrebovat rovnou a nic by nezbylo). [*] Bankovni system pak nafukuje mnozstvi peniz v obehu do takove miry, aby vsechna volna produkce byla spotrebovana (pokud system nenarazi driv na sve vnitrni limity, jako treba ted). To nafouknuti je nekolikanasobne vetsi nez je mnozstvi odlozene spotreby. Tady se nabizi analogie s virtualni pameti - OS prideluje procesum vic virtualni pameti nez kolik ji realne ma proste proto, ze kdyby pridelil jen tolik, kolik ji ma, tak by cast pameti byla zabrana a nevyuzita. Jenze narozdil od pocitacu, kde zabrana a nevyuzita pamet zas tak moc nevadi, tak 'zabrane' a nevyuzite zdroje ekonomiky vedou k propadu a nezamestnanosti.
Duvod, proc ty penize "davame" (nechavame vytvorit) bankam a ne vam, je ten, ze predpokladame, ze banky budou rozumne a budou ty penize investovat, nikoli davat na spotrebu nebo s nimi spekulovat.Mechanismus, kterym banky tvori penize, v podstate neumoznuje, aby je davali na svou spotrebu - protoze je v konecnem dusledku po case musi vratit (a ziskaji jen inkasovany urok). Spekulovat s nima ale asi mohou.
Jaky je teoreticky problem v tom, ze by M2 predbihal M0?Teoreticky problem v tom asi neni, akorat ze to proste vypovida o tom, ze vlada (nebo centralni banka) nemuze dost dobre M2 ovlivnovat pomoci M0 (coz by mohla, kdyby platila jen teorie multiplikatoru).
Az na to, ze by to rozhodilo ostatni ekonomicke vztahy. Penize jsou v podstate jen tokeny na realnou produkci. Realna produkce zbyva nikoliv proto, ze by nekteri lide byli prirozene asketicti, ale proto, ze preferuji dlouhodoba aktiva pred okamzitou spotrebou. Pokud system zajisti, ze jini lide si pujci a ziskaji tim okamzitou spotrebu (ktera by jinak zbyla), tak ti, kteri sporili, maji sanci ziskat dlouhodoba aktiva. Pokud by system penize primo rozdal, tak by ti lide byli podvedeni (mohli by to spotrebovat rovnou a nic by nezbylo).No ja konkretne mel na mysli to, ze je totez, jako kdybychom dali penize Jilkovi primo, ale on by je utratil za stejnym ucelem. Slo me zkratka o to, ze ten dluh neni fyzickym dluhem (treba zanedbanim infrastruktury), ale jenom urcitou siti socialnich vztahu, kdo ma komu dat penize (a s nimi souvisejici narok). To je take jadro moji diskuse se Smolikem - ja tvrdim, ze v zasade neni problem (mimo otazku spravedlnosti) rozplest tu sit socialnich vztahu a nektere dluhy odepsat, kdezto on tvrdi, ze ty dluhy maji odraz v realne ekonomice a proto to problem je. Je ovsem pravda, ze kdybychom dali Jilkovi penize primo, a ne jako dluh, mohl by je vic spotrebovat, a take je pravda, ze ten, kdo do banky ulozil tu puvodni frakci, z ktere se Jilkovi pujcuje, muze mit jine preference (a to by se pak podepsalo na realne ekonomice tak, ze by se musela restrukturalizovat).
Mechanismus, kterym banky tvori penize, v podstate neumoznuje, aby je davali na svou spotrebu - protoze je v konecnem dusledku po case musi vratit (a ziskaji jen inkasovany urok). Spekulovat s nima ale asi mohou.Zase, mel jsem na mysli to, ze ne primo banky je budou davat na spotrebu a spekulace, ale ze si ohlidaji, aby je nepujcovaly na spotrebu a spekulace, ale spis na investice.
To spolu souvisí. Komerční banky dostaly signál, že v případě problémů je někdo "podrží"O jakem signalu je rec? O nekonkretnich nezavaznych deklaracich minule(!) vlady? To staci k tomu, aby banky riskovali svou existenci? Neni evidentni, ze pokud nekde byla pricina, tak primarne v neprimerene duvere (soukromych) bank v samotny mechanismus sekuritizace hypotekovych uveru a v jejich (komercnimi institucemi ohodnoceny) rating?
Výše zmíněná citace je základním jádrem tzv. levicového myšlení. Jakým způsobem ten koláč budeme dělit.To je nazor jak na levici z 19. stoleti. V druhe pulce 20. stoleti zapadni levicove vlady davaly duraz primarne na ekonomicky rust (zvetseni kolace), oproti tomu pravicove vlady primarne na nizsi inflaci (deleni kolace podle minulych zasluh). Koneckoncu hlavnim problemem, s kterym bojuje moderni levice, neni 'zly kapitalista nechavajici si velky podil', ale nezamestnanost, ktera zpusobuje ekonomicke ztraty vsem. A standardni recept proti nezamestnanosti je ekonomicky rust.
Víckrát nebudu mít co rozdat, když už jsem ho rozdal a nechal rozkrást.On ma stat porad jeste dost majetku, ktere by mohl nechat rozkrast (pod zaminkou 'financovani nutnych reforem') a pokud ne, tak muze rozdat a nechat rozkrast podily na budoucim prijmu (jako pri navrhovane 'duchodove reforme').