Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
Americký výrobce čipů Nvidia získal od vlády prezidenta Donalda Trumpa souhlas s prodejem svých pokročilých počítačových čipů používaných k vývoji umělé inteligence (AI) H20 do Číny. Prodej těchto čipů speciálně upravených pro čínský trh by tak mohl být brzy obnoven, uvedla firma na svém blogu. Americká vláda zakázala prodej v dubnu, v době eskalace obchodního sporu mezi oběma zeměmi. Tehdy to zdůvodnila obavami, že by čipy mohla využívat čínská armáda.
3D software Blender byl vydán ve verzi 4.5 s prodlouženou podporou. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Videopředstavení na YouTube.
Tiskni
Sdílej:
Opět propukají katastrofické scénáře, co všechno nás hrozného čeká, jaká katastrofa se na nás řítí. Tyhle scénáře samozřejmě píší „levicoví myslitelé,” co pořád operují dramatickými událostmiNo, ja v mediich vidim hlavne katastroficke scenare, kteryma strasi pravice - at uz treba straseni 'reckym scenarem' vyvoje verejneho dluhu, nebo straseni kolapsem duchodoveho systemu.
Řecký scénář a krizový vývoj veřejného dluhu by nás čekal, kdyby se k moci dostal po volbách Paroubek.Anebo taky necekal. To je prave to straseni, o kterem tu mluvim.
Banka vytvořením úvěru nezvýší objem peněz v ekonomice, to je jen optický klam. Jde jen o pružnější pohyb prostředků. Banka ty peníze totiž musela někde vzít, tam zase chybí (nebo lépe řečeno - momentálně nejsou tam potřeba, takže prozatím nechybí a po splacení úvěru zase chybět nebudou).Tohle prave neni pravda. To by platilo, kdybychom meli penize kryte zlatem (nebo necim jinym, co neumime vyrobit). Ale mame FRB (frakcni rezervni bankovnictvi) a tam to takhle nefunguje. Krome toho, ani FRB nefunguje jak ma, jak ukazuje Steve Keen.
Banka vytvořením úvěru nezvýší objem peněz v ekonomice, to je jen optický klam. Jde jen o pružnější pohyb prostředků.No, tady si je treba dat pozor, co presne znamena 'penize'. Banka vytvorenim penez nezvetsi mnozstvi majetku (celkoveho rozdilu aktiv a pasiv) v ekonomice, ale vytvori tim nova financni aktiva a nova pasiva. Celkove se ale zvetsi mnozstvi kratkodobych aktiv (penez). Samozrejme, takto vytvorene penize jsou kryte tema vytvorenyma pasivama.
V zasade ano, penize, ktere si pujcite, jsou virtualni. Ale jsou nerozeznatelne od tech ostatnich, takze se to neda takhle zjednodusit.Proc by jedny mely byt virtualni a druhe ne? Co to 'virtualni' v tomto kontextu znamena?
Pokud se dokazi nejak vyrovnat s faktem, ze M2 predbiha M0, pak jsem ochoten uznat, ze maji konkurenceschopnou teorii. Ale do te doby ne. To je skutecny hrebik do rakve peneznimu multiplikatoru.Jaky je teoreticky problem v tom, ze by M2 predbihal M0? Do M2 se AFAIK bezne pocitaji penize, na ktere banky nemusi vubec drzet rezervy (treba terminovane vklady). A kdybych uvazoval M1, kde banky rezervy drzi, tak tam stezi muze rust rychleji nez by vychazelo z penezniho multiplikatoru (uz z administrativnich duvodu).
Proste banka vytvorenim uveru zvysi objem penez v ekonomice, asi jako kdybyste nekam prilil vodu. Ale stejne dobre by bylo mozne dat ty penize primo vam (pokud jste si pujcil), a ekonomicky efekt by byl uplne stejny, akorat by neexistoval ten dluh.Az na to, ze by to rozhodilo ostatni ekonomicke vztahy. Penize jsou v podstate jen tokeny na realnou produkci. Realna produkce zbyva nikoliv proto, ze by nekteri lide byli prirozene asketicti, ale proto, ze preferuji dlouhodoba aktiva pred okamzitou spotrebou. Pokud system zajisti, ze jini lide si pujci a ziskaji tim okamzitou spotrebu (ktera by jinak zbyla), tak ti, kteri sporili, maji sanci ziskat dlouhodoba aktiva. Pokud by system penize primo rozdal, tak by ti lide byli podvedeni (mohli by to spotrebovat rovnou a nic by nezbylo). [*] Bankovni system pak nafukuje mnozstvi peniz v obehu do takove miry, aby vsechna volna produkce byla spotrebovana (pokud system nenarazi driv na sve vnitrni limity, jako treba ted). To nafouknuti je nekolikanasobne vetsi nez je mnozstvi odlozene spotreby. Tady se nabizi analogie s virtualni pameti - OS prideluje procesum vic virtualni pameti nez kolik ji realne ma proste proto, ze kdyby pridelil jen tolik, kolik ji ma, tak by cast pameti byla zabrana a nevyuzita. Jenze narozdil od pocitacu, kde zabrana a nevyuzita pamet zas tak moc nevadi, tak 'zabrane' a nevyuzite zdroje ekonomiky vedou k propadu a nezamestnanosti.
Duvod, proc ty penize "davame" (nechavame vytvorit) bankam a ne vam, je ten, ze predpokladame, ze banky budou rozumne a budou ty penize investovat, nikoli davat na spotrebu nebo s nimi spekulovat.Mechanismus, kterym banky tvori penize, v podstate neumoznuje, aby je davali na svou spotrebu - protoze je v konecnem dusledku po case musi vratit (a ziskaji jen inkasovany urok). Spekulovat s nima ale asi mohou.
Jaky je teoreticky problem v tom, ze by M2 predbihal M0?Teoreticky problem v tom asi neni, akorat ze to proste vypovida o tom, ze vlada (nebo centralni banka) nemuze dost dobre M2 ovlivnovat pomoci M0 (coz by mohla, kdyby platila jen teorie multiplikatoru).
Az na to, ze by to rozhodilo ostatni ekonomicke vztahy. Penize jsou v podstate jen tokeny na realnou produkci. Realna produkce zbyva nikoliv proto, ze by nekteri lide byli prirozene asketicti, ale proto, ze preferuji dlouhodoba aktiva pred okamzitou spotrebou. Pokud system zajisti, ze jini lide si pujci a ziskaji tim okamzitou spotrebu (ktera by jinak zbyla), tak ti, kteri sporili, maji sanci ziskat dlouhodoba aktiva. Pokud by system penize primo rozdal, tak by ti lide byli podvedeni (mohli by to spotrebovat rovnou a nic by nezbylo).No ja konkretne mel na mysli to, ze je totez, jako kdybychom dali penize Jilkovi primo, ale on by je utratil za stejnym ucelem. Slo me zkratka o to, ze ten dluh neni fyzickym dluhem (treba zanedbanim infrastruktury), ale jenom urcitou siti socialnich vztahu, kdo ma komu dat penize (a s nimi souvisejici narok). To je take jadro moji diskuse se Smolikem - ja tvrdim, ze v zasade neni problem (mimo otazku spravedlnosti) rozplest tu sit socialnich vztahu a nektere dluhy odepsat, kdezto on tvrdi, ze ty dluhy maji odraz v realne ekonomice a proto to problem je. Je ovsem pravda, ze kdybychom dali Jilkovi penize primo, a ne jako dluh, mohl by je vic spotrebovat, a take je pravda, ze ten, kdo do banky ulozil tu puvodni frakci, z ktere se Jilkovi pujcuje, muze mit jine preference (a to by se pak podepsalo na realne ekonomice tak, ze by se musela restrukturalizovat).
Mechanismus, kterym banky tvori penize, v podstate neumoznuje, aby je davali na svou spotrebu - protoze je v konecnem dusledku po case musi vratit (a ziskaji jen inkasovany urok). Spekulovat s nima ale asi mohou.Zase, mel jsem na mysli to, ze ne primo banky je budou davat na spotrebu a spekulace, ale ze si ohlidaji, aby je nepujcovaly na spotrebu a spekulace, ale spis na investice.
To spolu souvisí. Komerční banky dostaly signál, že v případě problémů je někdo "podrží"O jakem signalu je rec? O nekonkretnich nezavaznych deklaracich minule(!) vlady? To staci k tomu, aby banky riskovali svou existenci? Neni evidentni, ze pokud nekde byla pricina, tak primarne v neprimerene duvere (soukromych) bank v samotny mechanismus sekuritizace hypotekovych uveru a v jejich (komercnimi institucemi ohodnoceny) rating?
Výše zmíněná citace je základním jádrem tzv. levicového myšlení. Jakým způsobem ten koláč budeme dělit.To je nazor jak na levici z 19. stoleti. V druhe pulce 20. stoleti zapadni levicove vlady davaly duraz primarne na ekonomicky rust (zvetseni kolace), oproti tomu pravicove vlady primarne na nizsi inflaci (deleni kolace podle minulych zasluh). Koneckoncu hlavnim problemem, s kterym bojuje moderni levice, neni 'zly kapitalista nechavajici si velky podil', ale nezamestnanost, ktera zpusobuje ekonomicke ztraty vsem. A standardni recept proti nezamestnanosti je ekonomicky rust.
Víckrát nebudu mít co rozdat, když už jsem ho rozdal a nechal rozkrást.On ma stat porad jeste dost majetku, ktere by mohl nechat rozkrast (pod zaminkou 'financovani nutnych reforem') a pokud ne, tak muze rozdat a nechat rozkrast podily na budoucim prijmu (jako pri navrhovane 'duchodove reforme').