Indická společnost eMudhra po bezpečnostním incidentu, tj. kompromitaci soukromých klíčů osmi mezilehlých certifikátů své certifikační autority, opouští globální byznys s SSL/TLS certifikáty.
Dle Phoronixu zveřejnila společnost Trend Micro prostřednictvím programu Zero Day Initiative (ZDI) několik hlášení bezpečnostních zranitelností přímo na veřejném mailing listu LKML, přestože některé chyby dosud nemají opravu začleněnou do hlavní větve jádra. Mezi hlášenými problémy jsou dvě zranitelnosti s hodnocením CVSS 9.0, týkající se SMB Direct a KSMBD, které mohou umožnit vzdálené spuštění kódu. Další hlášení se týkají … více »
Správce hesel KeePassXC byl vydán ve verzi 2.8.0. Přechází na Qt 6, podporuje vkládání hesel s Waylandem, rychlé odemykání pomocí Polkitu nebo možnost nastavení klávesových zkratek (seznam změn).
Databáze DuckDB (Wikipedie) byla vydána ve verzi 2.0.0 LTS. S kódovým názvem Cinnamon Teal (čírka skořicová). S vyladěným protokolem Quack.
V implementaci Broadcom 802.11 byla zjištěna chyba ve zpracování WPS/EAP, týká se to SDK od roku 2010. Broadcom podle výzkumníka Quentina Kaisera odmítl CVE přidělit. Modemy Huawei a Technicolor jsou používány i v ČR, v LTE routerech, běžných domácích routerech a firemních přístupových bodech, jejich současný počet a zranitelnost konkrétních verzí však zatím neznáme. Více detailů a demo. GitHub / Broadcom 802.11 SDK Detection Toolkit.
Byla vydána nová verze 10.8 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Přibyl balíček DietPi WireGuard.
Oslavte vydání openSUSE Leap 16.1 s námi v Praze! Ve středu 4. listopadu 2026 (den po vydání Leapu 16.1) vás zveme na malou oslavu vydání openSUSE Leap 16.1 do pražské kanceláře SUSE. Připravili jsme pro vás dvě krátké přednášky: … více »
Dle plánu bylo PHP vydáno v nových verzích 8.5.12, 8.4.27, 8.3.36 a 8.2.35. Opraveny jsou kritické zranitelnosti CVE-2026-109618 a CVE-2026-109619 aneb PHP2Shell.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 24.04-2.1 a 24.04-1.5. S opravou kritických zranitelností.
Společnost Škoda Auto zveřejnila na Printables bezplatné 3D modely příslušenství do svých vozů (držáky na nápoje, pomůcky pro vedení kabelů, mincovníky, háčky na USB kabely a čepice pro kapsy na zadních stranách opěradel sedadel, držáky na telefony a úchyty pro horní upevnění bezpečnostních pásů).
Lékařská věda oddělila tělesné a duševní pochody, atomizovala člověka na jednotlivé orgány, tkáně a skupiny buněk, aby se sama rozpadla na specialisty dílčích oborů.
Lékařské fakulty by měly mediky vzdělávat nejen v biologických, ale i v psychosociálních oborechMluví mi z duše
Zatřetí: přestat dotovat velké nemocnice a vytvářet malá zařízení s podmínkami, které budou nejbližší přirozenému rodinnému prostředí pacienta - s kvalitní stravou, s přívětivým jednáním a bez zbytečného ranního buzení.I to je velká pravda. Prostředí nemocnic bývá takřka hororové, a strava, co tam podávají nemocným a oslabeným lidem, evokuje mnohdy skřetí žrádlo. _____________________________ Nad tímto jsem se trochu pousmála:
Před lety jsem byl členem Klubu českých skeptiků Sisyfos. Vystupoval jsem proti akupunktuře, homeopatii, biotronice. Časem mi ale začalo vrtat hlavou, jak je možné, že alternativní metody tolika lidem pomáhají, když by vlastně neměly...
Zatřetí: přestat dotovat velké nemocnice a vytvářet malá zařízení s podmínkami, které budou nejbližší přirozenému rodinnému prostředí pacienta - s kvalitní stravou, s přívětivým jednáním a bez zbytečného ranního buzení.Bohužel je tu velkým problémem financování těchto malých nemocnic. Spousta těchto malých nemocnic a oddělení se orientuje jen na hon za ziskem (plastika apod. to jsou příklady nade vše.) Ale zase plastika je dnes inn. Stát to financovat nebude a soukromník půjde jen vždy za ziskem.
Bohužel je tu velkým problémem financování těchto malých nemocnic.To jistě ano. Já beru článek spíš jako poukázání, hezké snění, možná hudbu budoucnosti /podobně jako masové rozšíření elektrovozů/, až budou mít lidí větší potřebu či motivaci jinak se starat o své zdraví. Či vůbec nějak se o něj starat. Až třeba ubyde zbytečných chorob z nadváhy, kouření, alkoholu, nadměrného stresu, atp.
je menší zařízení schopno provádět špičkové operační výkony na hranici technických možností?Tahle otázka je dost mimo, když uvážíte, že 90 % pacientů žádné "špičkové operační výkony na hranici technických možností" nepotřebuje, navíc nikde není řečeno, že výkon a následná péče musí být na jednom místě.
to, že 90 % pacientů nepotřebuje špičkové operační výkony, není žádný argument. Ve hře je totiž právě těch 10 % pacientů, na kterých se pozná, na jaké úrovni zdravotnictví je.Zásadní nesouhlas. Zdravotnictví nemáme od toho, abychom se prsili nad jeho úrovní (a tu ještě odvozovali od péče o zlomek nemocných), ale k tomu, aby se co nejvíc nemocných co nejlépe uzdravilo. Dále je nesmysl myslet si, že běžné nemoci, které nevyžadují cutting-edge výkony, se vyléčí samy. Pacienti s těmito problémy také potřebují péči, jde o to, kde a jak ji dostanou.
Rýmu umí vyléčit každý polní felčar.To je hezký příklad. Má známá měla nedávno zánět dutin, tedy relativně běžné onemocnění. Strávila několik týdnů v krutých bolestech a nemoc se podařilo zvládnout přes absolvování několika (malých) zákroků až po vyšetření CT. Myslíte, že patří do oněch 10 %? Myslíte, že její případ ukazuje na dobrou (špatnou) úroveň zdravotnictví, nebo s úrovní zdravotnictví vůbec nesouvisí? Abyste měl nad čím přemýšlet, vězte, že se léčila ve "velké" nemocnici, ale to CT jí dělali v "malé". K situaci, kdy malá nemocnice něco nezvládne: Je to jistě možné. Ale v takovém případě není důvod, proč toho pacienta do malé nemocnice vůbec vozit. Např. lyžaře s komplikovaným poraněním klidně odveze vrtulník ze Špindlu na Bulovku (nebo do FN v HK), zatímco s jednoduchou zlomeninou dojede normálně sanitkou do Vrchlabí.
Nevím, jen uvažuji.To je právě problém, že lidi, co o věci nevědí nic, uvažují jako diví. Tu základní otázku můžeme (Vy i já) se svými znalostmi těžko rozlousknout, tak bych (nám oběma) doporučil do toho nekecat. Dá se říct, že trend už teď je centralizace náročných výkonů a decentralizace lůžkové péče, odklon od nemocniční léčby k ambulantní, takže "systém malých nemocnic" není nic převratného. Jestli je to dobře nebo špatně nedovedu říct. Za sebe si jen přeji (i Vám), abych nemocniční péče musel využít co nejméně, protože marodit doma je přeci jen příjemnější. A dále aby se s pokřikem "odborníků je na ministerstvu dost, ministr by měl být krizový manažer" nestal ministrem zdravotnictví někdo s Vašimi (ne)znalostmi, i když to dost hrozí.
Jinak - nemusím rozumět zdravotnictví v detailu, ale logistiku převozů a dislokaci nomocných bych pochopit mohl.Pravě že takto v jednotlivostech to pojímat nelze. Pokud v tomhle konkrétním případě nevíte, kteří pacienti by v těch nemocnicích leželi (a proč) a v jakých případech by ty převozy do centra probíhaly, nemůžete říct ani to, kolik těch převozů vlastně bude potřeba, což je dost zásadní parametr. A pak jsou tu jiné aspekty, jako že v malých nemocnicích je (prý - berte s rezervou) cena hotelových služeb nižší, a třeba to, že v nemocnici v místě bydliště můžou nemocného snáz navštěvovat příbuzní. Takhle izolovaně by se třeba dal vymyslet argument, že ve velké nemocnici někdo nahlásí bombu, a máte o logistický problém postaráno.
A ministrem zdravotnictví skutečně nemusí být špičkový lékař - stačí, když je to člověk s dobrými kombinačními schopnostmi a určitými zkušenostmi.Lékař být nemusí - ale musí rozumět zdravotnictví. Tzn. měl by vědět, co se děje, když v Čisté u Rakovníka někdo ohlásí, že po jídle zvrací a má horečku, jak se léčí konkrétní nemoci a kolik pacientů je má, kolik je kde doktorů a jakou péči zajišťují, kolik to všechno stojí, a v neposlední řadě to, že orgány pro transplantaci vydrží mezi odebráním dárci a voperováním příjemci jen 5 hodin (takže na transplantaci se čeká i roky a změnit to nejde). To jsou úplně jiné informace, než co potřebuje doktor.
Dietni lehce stravitelnou nemocnicni stravu pacient prezije, naprasknout se muze az kdyz jeho zeslably system po narkoze sytou stravu bez potizi snese.Dám příklad: Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze: Pacientkám ve věku přes 60 let po operaci /náhradě/ kyčelního kloubu předložili bez mrkutí oka k obědu paprikovou klobásu.../Údajně sponzorský dar/ Anebo Vinohradská nemocnice v Praze: Rizikově těhotným pacientkám běžně dávají k jídlu trvanlivé balené potraviny, obsahující konzervanty, plné tuků, cukrů, umělých barviv a příchutí.. Pokud vařené, velmi nechutné, často přesolené. Navíc některé pacietky musí jíst na posteli, protože pro 5 lidí na pokoji slolek cca 40x40 cm, přiražený ke zdi, málo židlí... Chléb podávaný dopoledne, byl večer již zelený, pokrytý plísní /osobní zkušenost/. A to myslím, že nejsem nijak náročná na jídlo
.
V obou těchto nemocnicích jídlo ve spěchu, nedočkavá odnašečka táců popohánějící pacietky a třískající s tácy a nádobím...
Takového typu převážně bývá "dietní" jídelníček pro pacienty v nemocnicích..
Abych ale někomu nekřivdila, mám i pozitivní zkušenost, která dokazuje, že to není o penězích. V Podolské porodnici /ÚPMD/ vařili jídlo včetně polévek chutné, možnost uvařit si ve společné kuchyňce v rychlovarné konvici čaj, ohřát něco v mikrovlnce. Každé ráno čerstvé křupavé rohlíčky, žádné zapařené gumáky. Důstojná možnost najíst se v klidu u stolu ve společné jídelničce...
.
PS: Mám takový zajímavý poznatek, že lidé v nemocnicích povětšinou toto přijímají rezignovaně. Když jsem si stěžovala, připadala jsem si jako drzý exot s přehnanými nároky.
byl ještě bez plísněbyl ještě bez viditelné plísně
Psychosomatické medicíně se také říká medicína příběhů. Jestliže ke mně přijde pacient, seznámím se nejdřív s příběhem jeho nemoci - kdy a jak začala, jaká prodělal vyšetření, jak se léčil a s jakým výsledkem, podrobně jej prohlédnu - sestavím jeho chorobopis. Současně se ale zajímám o to, jaká v uplynulých letech prodělal těžká životní období - sestavím jeho životopis. Když pak porovnám chorobopis se životopisem, zjistím, že bolesti hlavy a vysoký tlak se datují od doby, kdy se soudí o majetek s bývalou manželkou…infarkt ho postihnul, když přišel o místo vysokého manažera…pálení žáhy ho zlobí chvíle, kdy syn začal brát drogy. Nemoc se stala ztělesněním jeho životní situace. Nejlépe o tom vypovídají lidová přísloví: „má toho plnou hlavu…zlomilo mu to srdce…leze mu to krkem“.Tak tohle je vlastně esoterický přístup. Ty samé příklady myslím uvádí Thorwald Dethlefsen+ Rudiger Dahlke ve své esoterické knize o nemocích - Nemoc jako cesta.
Jak znam pana Hnizdila (mozna se od te doby zblaznil, nevim), tak on je proti vsem alternativnim (= nevedeckym) medicinam.Vaše reakce nasvědčuje tomu, že jste článek nepřečetl, to je pak těžká diskuse
. Své změny v postoji k "nevědeckým" přístupům pan Hnízdil popisuje v předposledním odstavci. Rozhodně nevypadá, že by se bláznil, spíš asi dospěl k jinému názoru skrze praktické lékařské zkušenosti
.
Jinak, nikdo zde neříká, že by se měla nahradit vědecká medicína tou "alternativní".
Pouze jsem podotkla, že pan Hnízdil v článku nastiňuje esoterický způsob chápání chorob. A na tom trvám. Zřejmě není pan Hnízdil omezen jednostranným pohledem na svět, je moudrý a dokáže si takříkajíc od všeho vzít to nejlepší.
.
Pokusím se o stručné vysvětlení esoterického způsobu chápání chorob:
Esoterika říká, že neexistuje žádná nemoc, která by se "přihodila" jen tak, náhodně. Náhoda neexistuje, vše má příčinu a následek, vše má své souvztažnosti. Přičemž tělesné formy příznaků nemocí či úrazů jsou vyjádřením psychických konfliktů v dušičce.
Např. migréna se v esoterice vysvětluje jako problém se sexualitou - "Jak nahoře, tak dole"
, aneb "orgasmus v hlavě", či konflikt mezi pudem a myšlením.
Anebo např. nezdravé zuby mohou značit potlačovanou agresi. Však také symbolika skřípání zubů je snad již ustáleným pojmem pro bezmocnou agresi...
.
Pokud psychologie, potažmo psychiatrie je vědecká metoda, pak značně pokulhává, vzhledem k nárůstu duševních nemocí
. Potíž je v tom, že věda je spíš uzpůsobena k tomu, aby zkoumala hmotné hmotným.
Může se tedy pokoušet zkoumat psychické jevy, činnosti mozku a nervové soustavy. Nikdy ale nemůže dát uspokojivou odpověď, kdo dává tomu mozku a nerovému systému, pokyn, aby pracoval.
ze pilulky s placebem funguji stejne dobre i pokud pacienti vedi, ze jde o placebo. Neni to prekvapive a zajimave?Nevím, o tom jsem doposud neslyšela.
.
Naopak, prý např. homeopatika nepůsobí placebo efektem, což mělo dokázat přimíchání léku zvířatům do krmení
.
V tom posledním odstavci máte pravdu.
Připadá mi, že léky jsou podávány často tak trochu alibisticky, mnohdy se navzájem "třískají", kontraindikace se tomu myslím říká. lékaři jsou mnohdy tlačeni do této role, určitě to nemají lehké. A tenhle neutěšený stav vyplývá z toho, že se medicína nepraktikuje celostně, jak podotýká pan Hnízdil v onom článku. Když mě bolí oči, jdu k "očaři", ten mi dá mastičku či kapání, což třeba na chvíli utiší, a pak se zase obtíže vrátí, protože příčina je třeba v ledvinách. Atp.
Vím, že se to snadno mluví, je mi těch lékařů občas líto, nemají to lehké. Změnit způsob přístupu k lidem a k léčbě je dlohodobá záležitost. Lidé by napřed asi měli mít více rádi sami sebe.
s podhodnocenou vlastní měnouPodhodnocena vlastni mena neni nic jineho nez systemove vyrabeni pod cenou (z pohledu celeho statu). A ze yuan dlouho nemel trzni kurz a i ted je jeho kurz silne ovlivnen cinskymi regulacemi importu kapitalu je AFAIK dobre dolozeny fakt.
.
.
Funkční ceny jsou takové, co podnítí největší objem výroby a největší objem prodeje. Funkční mzdy jsou takové, které mají sklon přinášet největší zaměstnanost a největší reálné mzdyPokud je mi znamo, tak klasicka mikroekonomie pracuje s pojmy trznich mezd a cen (vychazejich z rovnovahy nabidky a poptavky) a tyto ceny a mzdy sice (v mezich danych teoretickych modelu) zajistuji paretooptimalni alokaci (coz je BTW dost slaby vysledek, ktery je casto zvelicovan, nebot jde o neco dost jineho nez co si lide bezne predstavi pod pojmem efektivni a optimalni alokace), nulovou nezamestnanost a uspokojeni nabidky a poptavky, coz je ale neco jineho nez nejvetsi objem vyroby/prodeje a nejvetsi realne mzdy - tyhle veci trzni mechanismus nikterak nezajistuje. Co se tyce trznich mechanismu a spravelnosti, tak k tomu bych dodal ze trzni mechanismus je take zaroven vec, ktera rozptylenim odpovednosti za vyslednou alokaci mezi vsechny jeho aktery efektivne zbavi kazdeho odpovednosti za vysledek. A v nekterych krajnich pripadech muze byt ta vysledna alokace takova, ze kdyby stejne rozhodnuti neudelal trh ale nejaky jedinec, tak by byl davno odsouzen za zlociny proti lidskosti. Napr. Amartya Sen ve svych ekonomickych pracich (ocenenych v 1998 ekonomickou nobelovou cenou) ukazal, ze v mnoha hladomorech nepoklesla produkce potravin pod subsistencni uroven, ale kvuli nerovnovaze rozdeleni majetku ve spolecnosti proste na ne siroke vrstvy chude populace nemely - zjednodusene receno chudi lide nebyli schopni zaplatit vic za jidlo, nez kolik byli ochotni zaplatit bohati za lihoviny produkovane z jidla (ci jine neefektivni zpusoby vyuziti potravin).
Ale chápu v Irsku byl v devatenáctém století nedostatek brambor kvůli bramborové sněti, či jak se ona plíseň jmenovalaZrovna Irsko je jeden z tech pripadu - v dobe tehdejsiho nedostatku brambor (zpusobeneho primarne onou chorobou) se brambory vyvazely do vyrazne bohatejsi (a problemy mene postizene) Anglie.
V které demokratické zemi od nástupu průmyslové revoluce byl hladomor?Proc se omezovat na demokraticke zeme, kdyz mluvime obecne o trznim hospodarstvi? Vzhledem k tomu, ze trzni hospodarstvi je starsi nez moderni demokracie, ma smysl uvazovovat i ne-zcela-demokraticke zeme. Nehlede na to, ze treba zminovana kolonialni Indie byla pod nadvladou demokraticke a kapitalisticke Anglie. Co se tyce vlivu te demokracie, tak tam AFAIK jde take o to, ze demokraticka vlada je ochotnejsi docasne potlacit trzni mechanismus (treba zavedenim prideloveho systemu (jako v zap. evrope po valce) ci zakazem vyvozu klicovych potravin) a tak zabranit vyraznejsimu rustu cen potravin. Koneckoncu i v tom Irsku byl jeden z problemu v tom, ze slo v podstate o polo-kolonii Anglie, nikoliv o samostatnou demokratickou zemi.
Tohle nedokázala ani jedna socialistická země s řízeným hospodářstvím.Diktatorsky a ideologicky rizene hospodarstvi (v podobe, jake melo SSSR ci Cina) tu snad nikdo neobhajuje, ja tu diskusi vnimam jako spor paleokapitalisticky trzni system (odmitajici jakekoliv statni zasahy) (Jilek) vs. soucasny hybridni system (trzni s cetnymi statnimi regulacemi).
Ty tm zřejmě pojedeš chlastat, že?
Mezi třicítkou a padesátkou jsem chodil padesát kilometrů denně. Ted už jsem trochu povolil. Už jsem zpomalil a tolik nechodím. Je mi holt těch šedesát.
Kazdopadne, Ondrejova pointa byla, ze bez obcasneho zavedeni prideloveho - tedy netrzniho - systemu (v Evrope za valky) by byla hladomor i ve vyspelem svete.
Podobne je to s vodou. Rada zemi a kraju po svete treba v urcitych dobach zakazuje zalevani zahrady pomoci pitne vody. To znovu ilustruje ten problem - v trznim systemu je docela dobre pripustne reseni, kdy bohati zalevaji zahradu pitnou vodou a chudi ji nemaji dostatek. To ale neni moralne pripustne reseni.
A dalsi priklad treba benzin. Jak by se vam libilo, aby stat nemel na sanitku, protoze je benzin moc drahy, ale nejaci lide by v pohode jezdili SUV? Treba sanitky musi v tomhle vzdy dostat prednost.
Shrnuto - prijde mi, ze trzni system funguje "dobre" jen v okoli relativniho dostatku. Jinak fatalne selhava a musi nastoupit stat (neboli sila) ktera urci, jake pouziti zdroje je prijatelne nebo ne (coz trh nedela a z principu nemuze). Spolecnost, ktera se tak nebude chovat, prohraje evolucni zapas.
Tiskni
Sdílej: