Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
Po roce vývoje od vydání verze 1.24.0 byla vydána nová stabilní verze 1.26.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.26.
Byla vydána nová verze 6.2 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.14.
Byla vydána nová verze 30.0.0 frameworku pro vývoj multiplatformních desktopových aplikací pomocí JavaScriptu, HTML a CSS Electron (Wikipedie, GitHub). Chromium bylo aktualizováno na verzi 124.0.6367.49, V8 na verzi 12.4 a Node.js na verzi 20.11.1. Electron byl původně vyvíjen pro editor Atom pod názvem Atom Shell. Dnes je na Electronu postavena celá řada dalších aplikací.
Původně jsem myslel, že napíši nějaký „vtipný ” blog na téma. „ FreeBSD a Fluxbox,” ale diskuse na abíčku o pravidlech mne zaujala natolik, že mi nedá abych napsal blog o FreeBSD a Fluxboxu. Fluxbox používá na Debianu, FreeBSD a Slackwaru. Nemám rád KDE, to už raději XFCE, nebo Gnome.
Fluxbox je o pocitu, nikoliv o kvalitách. Nejsem natolik zběhlý abych vyjmenoval všechny jeho výhody, ale přijde mi rychlý, lehce konfigurovatelný, stejně jako FreeBSD. Tam se mnohé změnilo od FreeBSD 4.8, který jsem instaloval ve svém IT pravěku. To jest asi před dvanácti lety. Ach jo, ten čas běží.
Takže nainstaluji základní systém na FreeBSD, lhostejno, jestli je to 9.3 10.1 nebo 8.4. Mezi těmito releasy se pohybuji. 8.4 má své výhody, protože tam je pro mne nejznámější způsob instalace, bezproblémově se tam rozdělí disk, nastaví boot. Ovšem zkoušel jsem ho upgradovat na 10.1 nebo 9.3, ale dělá ten upgrade potíže. Tedy samotný upgrade ani ne, jako spíš pak provoz. Takže pokud chci nový FreeBSD, nainstaluji jej jako novou instalaci. Beztak mi nikdy dlouho nevydrží, za týden dva zkouším zas něco jiného.
No a když nainstaluji základ, pak doinstalovávám xorg, mc vim fluxbox. X-ka spouštím z konsole, příkazem startx. Zdá se mi pohodlnější napsat do .bashrc, protože používám na FreeBSD bash,
alias sx=startxa vystaráno. Přihlášený jsem, takže není problém. Pochopitelně je dobré mít v .xinitrc napsáno:
exec fluxboxPřípadně jiné prostředí, třeba
exec xcfe4-sessionNapříklad. Každý podle své chuti. S tímhle si vystačím.
Konfigurace Fluxboxu je snadná, všechno je dobře okomentované, pokud chci spouštět aplikace myší, pak je potřeba jít do:
.fluxbox/menutam se podívat co a jak a obyčejně dopsat, co je potřeba. Tady je to třeba hezky popsané: fluxbox/menu
Na hraní je to akorát, chápu, že geeky neuspokojím, ale tohle si za cíl nekladu. Možná jen třeba s někým poklábosit o těhle věcech, něco nového se dozvědět, když se najde někdo, kdo má s takovými věcmi zkušenost. Politické debaty mne neberou, úvahy o mém charakteru, vzdělání beru zde jako folklor od některých lidí, kteří nejsou schopni napsat něco jiného, než levičácké bludy o odpovědnosti jedince ke společnosti a svobodě dělat, co jim společnost a stát přikáže.
Takže za chvíli mám klientku, pochopitelně placená záležitost, občas když
nemají jindy čas, v sobotu dopoledne jim hodinu, dvě věnuji. Víc ne. Skončím
a vyrazím do knihovny. Navíc mám schůzku se svou manažerkou, potřebujeme
probrat nějaké věci. Zítra divadelní zkouška. Zábavy dost a dost. Práce
také. Takže občas si hraji, občas pracuji. Život v rovnováze. 
Tiskni
Sdílej:
)
Abíčko jen kvete.
))
8.3.2015 12:30
Darth Phantom | skóre: 18
| blog: Kelvin_Fitnick
| Doma
7.3.2015 18:04
Darth Phantom | skóre: 18
| blog: Kelvin_Fitnick
| Doma
To si snad děláš prdel, Jendo. Jardík se tě ptá na podporu AMD grafik ve FreeeBSD. Ty mu dáš odkaz na PlayStation. Když se Jardík ptá na OSS ovladače, tak ty mu dáš odkaz na sound support. Víš vůbec co to je catalyst? To je proprietární ovladač gr. karet od AMD. Lysohlávky ještě nerostou, ale ty sis asi už nějaké vypěstoval doma v truhlíku, jinak si to nedovedu vysvětlit.
OSS ovladač na ATI či AMD grafiky (xf86-video-ati) ve FreeBSD funguje, byl portován z Linuxu. Zkoušel jsem to už před lety. Z proprietárních ovladačů tam funguje jen nvidiácký. Jinak ale provozování FreeBSD a jeho klonů na desktopu nemá dle mého názoru význam. Stěží se tam dá zprovoznit vše, co funguje bez obtíží v jakékoli linuxové distribuci. Hraní si s FreeBSD má asi stejnou hodnotu, jako kdyby sis hrál doma s camprdlíkem, Jendo.
8.3.2015 12:44
Darth Phantom | skóre: 18
| blog: Kelvin_Fitnick
| Doma
Ještě bych to kapánek upřesnil. Z linuxu byly portovány záležitosti jako KMS a DRM, driver xf86-video-ati portován přirozeně nebyl, ten je součástí xorgu a ten je pro všechny systémy unixového typu, to jsem se blbě vyjádřil. Jardíkovi šlo asi hlavně o to, zda má open source ovladač amd hardwarovou akceleraci. Pro některé (hlavně starší) grafiky ji má a koukal jsem, že na FreeBSD běží i Gallium3D. Na A10-7800 nevim, to je poměrně nový čip, časem to snad poběží dobře i na FreeBSD.
Určitě ale Jardíka nezajímal Open sound system, pravěký zvukový systém, co jsi nalinkoval. To jsi zabrousil úplně do jiných vod, Jendo
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz