Společnost Perplexity AI působící v oblasti umělé inteligence (AI) podala nevyžádanou nabídku na převzetí webového prohlížeče Chrome internetové firmy Google za 34,5 miliardy dolarů (zhruba 723 miliard Kč). Informovala o tom včera agentura Reuters. Upozornila, že výše nabídky výrazně převyšuje hodnotu firmy Perplexity. Společnost Google se podle ní k nabídce zatím nevyjádřila.
Intel vydal 34 upozornění na bezpečnostní chyby ve svých produktech. Současně vydal verzi 20250812 mikrokódů pro své procesory řešící 6 bezpečnostních chyb.
Byla vydána nová verze 1.25 programovacího jazyka Go (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.2 s kódovým jménem Zara. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze novou XApp aplikaci Fingwit pro autentizaci pomocí otisků prstů nebo vlastní fork knihovny libAdwaita s názvem libAdapta podporující grafická témata. Linux Mint 22.2 bude podporován do roku 2029.
Provozovatel internetové encyklopedie Wikipedie prohrál v Británii soudní spor týkající se některých částí nového zákona o on-line bezpečnosti. Soud ale varoval britského regulátora Ofcom i odpovědné ministerstvo před zaváděním přílišných omezení. Legislativa zpřísňuje požadavky na on-line platformy, ale zároveň čelí kritice za možné omezování svobody slova. Společnost Wikimedia Foundation, která je zodpovědná za fungování
… více »Byla vydána verze 2.0.0 nástroje pro synchronizaci dat mezi vícero počítači bez centrálního serveru Syncthing (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu.
Americký prezident Donald Trump se v pondělí osobně setkal s generálním ředitelem firmy na výrobu čipů Intel Lip-Bu Tanem. Šéfa podniku označil za úspěšného, informují agentury. Ještě před týdnem ho přitom ostře kritizoval a požadoval jeho okamžitý odchod. Akcie Intelu v reakci na schůzku po oficiálním uzavření trhu zpevnily asi o tři procenta.
Byl vydán Debian GNU/Hurd 2025. Jedná se o port Debianu s jádrem Hurd místo obvyklého Linuxu.
V sobotu 9. srpna uplynulo přesně 20 let od oznámení projektu openSUSE na konferenci LinuxWorld v San Franciscu. Pokuď máte archivní nebo nějakým způsobem zajímavé fotky s openSUSE, můžete se o ně s námi podělit.
Byl vydán Debian 13 s kódovým názvem Trixie. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Původně jsem myslel, že napíši nějaký „vtipný ” blog na téma. „ FreeBSD a Fluxbox,” ale diskuse na abíčku o pravidlech mne zaujala natolik, že mi nedá abych napsal blog o FreeBSD a Fluxboxu. Fluxbox používá na Debianu, FreeBSD a Slackwaru. Nemám rád KDE, to už raději XFCE, nebo Gnome.
Fluxbox je o pocitu, nikoliv o kvalitách. Nejsem natolik zběhlý abych vyjmenoval všechny jeho výhody, ale přijde mi rychlý, lehce konfigurovatelný, stejně jako FreeBSD. Tam se mnohé změnilo od FreeBSD 4.8, který jsem instaloval ve svém IT pravěku. To jest asi před dvanácti lety. Ach jo, ten čas běží.
Takže nainstaluji základní systém na FreeBSD, lhostejno, jestli je to 9.3 10.1 nebo 8.4. Mezi těmito releasy se pohybuji. 8.4 má své výhody, protože tam je pro mne nejznámější způsob instalace, bezproblémově se tam rozdělí disk, nastaví boot. Ovšem zkoušel jsem ho upgradovat na 10.1 nebo 9.3, ale dělá ten upgrade potíže. Tedy samotný upgrade ani ne, jako spíš pak provoz. Takže pokud chci nový FreeBSD, nainstaluji jej jako novou instalaci. Beztak mi nikdy dlouho nevydrží, za týden dva zkouším zas něco jiného.
No a když nainstaluji základ, pak doinstalovávám xorg, mc vim fluxbox. X-ka spouštím z konsole, příkazem startx. Zdá se mi pohodlnější napsat do .bashrc, protože používám na FreeBSD bash,
alias sx=startxa vystaráno. Přihlášený jsem, takže není problém. Pochopitelně je dobré mít v .xinitrc napsáno:
exec fluxboxPřípadně jiné prostředí, třeba
exec xcfe4-sessionNapříklad. Každý podle své chuti. S tímhle si vystačím.
Konfigurace Fluxboxu je snadná, všechno je dobře okomentované, pokud chci spouštět aplikace myší, pak je potřeba jít do:
.fluxbox/menutam se podívat co a jak a obyčejně dopsat, co je potřeba. Tady je to třeba hezky popsané: fluxbox/menu
Na hraní je to akorát, chápu, že geeky neuspokojím, ale tohle si za cíl nekladu. Možná jen třeba s někým poklábosit o těhle věcech, něco nového se dozvědět, když se najde někdo, kdo má s takovými věcmi zkušenost. Politické debaty mne neberou, úvahy o mém charakteru, vzdělání beru zde jako folklor od některých lidí, kteří nejsou schopni napsat něco jiného, než levičácké bludy o odpovědnosti jedince ke společnosti a svobodě dělat, co jim společnost a stát přikáže.
Takže za chvíli mám klientku, pochopitelně placená záležitost, občas když
nemají jindy čas, v sobotu dopoledne jim hodinu, dvě věnuji. Víc ne. Skončím
a vyrazím do knihovny. Navíc mám schůzku se svou manažerkou, potřebujeme
probrat nějaké věci. Zítra divadelní zkouška. Zábavy dost a dost. Práce
také. Takže občas si hraji, občas pracuji. Život v rovnováze.
Tiskni
Sdílej:
To si snad děláš prdel, Jendo. Jardík se tě ptá na podporu AMD grafik ve FreeeBSD. Ty mu dáš odkaz na PlayStation. Když se Jardík ptá na OSS ovladače, tak ty mu dáš odkaz na sound support. Víš vůbec co to je catalyst? To je proprietární ovladač gr. karet od AMD. Lysohlávky ještě nerostou, ale ty sis asi už nějaké vypěstoval doma v truhlíku, jinak si to nedovedu vysvětlit.
OSS ovladač na ATI či AMD grafiky (xf86-video-ati) ve FreeBSD funguje, byl portován z Linuxu. Zkoušel jsem to už před lety. Z proprietárních ovladačů tam funguje jen nvidiácký. Jinak ale provozování FreeBSD a jeho klonů na desktopu nemá dle mého názoru význam. Stěží se tam dá zprovoznit vše, co funguje bez obtíží v jakékoli linuxové distribuci. Hraní si s FreeBSD má asi stejnou hodnotu, jako kdyby sis hrál doma s camprdlíkem, Jendo.
Ještě bych to kapánek upřesnil. Z linuxu byly portovány záležitosti jako KMS a DRM, driver xf86-video-ati portován přirozeně nebyl, ten je součástí xorgu a ten je pro všechny systémy unixového typu, to jsem se blbě vyjádřil. Jardíkovi šlo asi hlavně o to, zda má open source ovladač amd hardwarovou akceleraci. Pro některé (hlavně starší) grafiky ji má a koukal jsem, že na FreeBSD běží i Gallium3D. Na A10-7800 nevim, to je poměrně nový čip, časem to snad poběží dobře i na FreeBSD.
Určitě ale Jardíka nezajímal Open sound system, pravěký zvukový systém, co jsi nalinkoval. To jsi zabrousil úplně do jiných vod, Jendo