Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Podle Charváta mají zmíněné domény velmi špatné hodnocení. "Uvedené subjekty mají dlouhodobě špatnou reputaci, kterou je možné sledovat například na Konšpirátori.sk. Tento web bereme v potaz, protože odvádí fantasticky transparentní práci."
Ber to tak, že i Wiki Leaks jsou web plný neověřitelných, obvykle protiamerických, konspiračních teorií.No a co s tím? Když mě někdo začne spamovat odkazama na wikileaks, tak chci aby to padalo do spamu úplně stejně, jako kdyby mě spamoval kdokoliv jiný.
preco take riesenie pouziva?Protože je relativně jednoduché a brutálně efektivní. To že to udělá křivdu nízkému procentu uživatelů, kteří o ten spam fakt stojí je prostě jen vedlejší efekt technologie. Dodám, že úplně každá technologie na filtrování spamu má vedlejší efekt a nefunguje na 100%.
a nenapadlo ta, ze ho pouziva uz od cias ked nic take prevadzkovatel daneho freemailu nerobil a ani sa teraz nepochvalil, ze tak zacal robit? ako ma niekto prist na to, ze prevadzkovatel zahodil ten ci onen mail, ked ani odosielatela a ani prijemcu o tom neinformuje?Nijak, můžeš si trhnout nohou, když používáš freemail a chceš od nich nějaké garance, nebo cokoliv.
obhajovat to tym, ze sukromna firma si moze robit co chce neobstoji, lebo ani ona si nemoze robit co chceTo sis měl asi přečíst podmínky použití, protože si pleteš pojmy s dojmy.
prevadzkovatel nema rozhodovat o tom ake maily ti mozu byt dorucene a ake nie toto keby spravil google v amerike tak uz na neho letia hromadne zaloby a snad to dotknute weby a uzivatelia tych freemailov tiez nenechaju len tak, lebo tu je takmer istota, ze pripadne zaloby vyhrajuJo, Amerika, země zaslíbená. Doporučuji se tam odstěhovat, pokud máš fakt pocit, že je to tam výrazně lepší.
nieje mozne aby bol mail zahodeny len preto, ze obsahuje link na domenu ktoru nejaky zamindrakovany stredoskosky ucitel zaradil do nejakeho pofiderneho zoznamu, ktorym medialny mainstream bojuje so svojou konkurenciou ak nevies, tak za konspiratori.sk stoja ludia a kapital od vydvatela dennika sme.sk a samozrejme tu ich slavnu komisiu tvoria jednostranne ideovo vyhraneni ludia, takze s nejakou objektivnostou sa tam ani pocitat neda za taku komisiu by sa ani v casoch najtvrdsieho komunizmu nemuseli hanbit :)Očividně to možné je. A v rámci boje proti fake news, ze kterého se pomalu ale jistě stává i vládní a armádní priorita, očekávej, že bude hůř. Mnohem hůř.
Očividně to možné je. A v rámci boje proti fake news, ze kterého se pomalu ale jistě stává i vládní a armádní priorita, očekávej, že bude hůř. Mnohem hůř.Bez zakazu drzeni zbrani a zakazu svobody slova nejde nastolit socialismus. Vzhledem k tomu, ze se nadpolovicni vetsina milenialu vyjardila, ze preferuji socialismus misto demokracie, ocekavam s velkou mirou jistoty zakaz obojiho.
Bez zakazu drzeni zbrani a zakazu svobody slova nejde nastolit socialismus. Vzhledem k tomu, ze se nadpolovicni vetsina milenialu vyjardila, ze preferuji socialismus misto demokracie, ocekavam s velkou mirou jistoty zakaz obojiho.No já nevím, kde v tom vidíš zákaz svobody slova? Komerční poskytovatel freemailů se rozhodl implementovat nějakou strategii filtrování nevyžádané pošty, na kterou si pár uživatelů stěžovalo. Filtrace poté přestala. Kde je zákaz svobody slova?
Já si ani nemyslím, že to přijde salámovou metodou. To ostatně nepřišlo nikdy.Co tím myslíš? Mě spíš přijde, že státem vynucovanou cenzuru ze dne na den ani zavést nejde.
Tyhle weby rozesílají tuny hoven do světa a uživatelé je označují jako spam. Mimo jiné například pro mě je to spam. A spamový filtr se z toho učí, že když tisíc lidí označí něco jako spam, tak je to pravděpodobně spam, i když jeden člověk si o tom rád počte a označí to jako ham.
S tímhle opatrně. Řada uživatelů to tlačítko „označit jako spam“ použije ve smyslu „tohle se mi nelíbí“ a neřeší při tom, zda jde o skutečně nevyžádaný e-mail1 a klikne na to klidně i v případě, že to napsal někdo z jeho známých a jedná se o legitimní ručně napsaný e-mail (který může obsahovat názor, se kterým nesouhlasím, nebo může být objektivně lživý, ale rozhodně to není spam). A pokud ten systém bude fungovat takhle, tak povede nikoli k eliminaci spamu, ale k podpoře většinového názoru – a naopak názory, které dostatečný počet uživatelů označí za spam, budou cenzurovány.
Velká chyba je taky v tom, že se odesílatel nedozví o tom, že jeho e-mail byl zahozen. Tohle jsem psal už na Root:
Ne, to bych rozhodně za rozumné nastavení nepovažoval. Zahazovat v tichosti zprávy a nikomu o tom neříct, je to nejhorší, co může poštovní server dělat – je to selhání jeho primární funkce (doručování zpráv).
Pokud zpráva vypadá jako spam, tak by měla být a) odmítnuta v rámci navázaného SMTP spojení (chybová odpověď na RCTP TO nebo DATA) nebo b) uložena do složky Spam příjemce. Vždy se ale o nedoručení někdo dozví – buď příjemce nebo odesílatel – a zprávy se nebudou „záhadně“ ztrácet.
V některých případech dává ještě smysl možnost c): zpráva skončí v karanténě, kde ji prověří administrátor a následně rozhodne, zda ji doručí příjemci nebo vrátí odesílateli.
E-mailový systém tu není od toho, aby hodnotil pravdivost nebo užitečnost informací obsažených v přenášených zprávách.
[1] on je svým způsobem každý e-mail nevyžádaný, pokud ses s odesílatelem předem nedomluvil, že ti něco pošle – ale většina „nevyžádaných e-mailů“ se za spam nepovažuje
Zjisti si prvni co znamena slovo cenzura nez se jim nekde zacnes ohanet..
Vím, že tohle se mnohým nelíbí, mají pocit, že tento portál vytvořila komunita, ale nikdy tento portál žádné komunity nebyl. Prostě ji nepatří. Ani adminovi. Pouze a jen vlastníkům. Ti určují míru svobody zdejšího portálu.Portál sice komunita asi nevytvořila, ale rozhodně ho aktivně utváří. Bez ní je to jen mrtvý kus software, kterých jsou po celém internetu stovky. Abclinuxu není výjimečné redakčním systémem, který je brutálně nedotažený, zastaralý a děravý, ale právě komunitou.
No, uživatelé smějí zde publikovat. Svou tvorbu. Ale není ten portál jejich.Souhlasím
Majitel ho může kdykoliv vypnout a je po "komunitě."Ano. To mi ale nepřijde nijak důležitý. Ábičko tu určitě nebude na věky věků, takže je jasné, že někdy to skončit musí. Potom komunita buď zanikne, nebo bude pokračovat třeba v nějaké jiné formě někde jinde, to se uvidí. Netrápil bych se tím
Řekl bych, že komunita Abíčka zanikla už dávno. Proto to tu vypadá jak to vypadá.Myslíš zdejší bohaté diskuze o stovkách až tisíci příspěvcích?
Netrápil bych se tím
Byla by škoda toho vytvořeného obsahu. Jasně, každý má právo si svoje příspěvky vykopírovat a publikovat jinde, ale u anonymů to jde těžko a u registrovaných uživatelů by to musel udělat každý uživatel sám.
Byla by škoda toho vytvořeného obsahu. Jasně, každý má právo si svoje příspěvky vykopírovat a publikovat jinde, ale u anonymů to jde těžko a u registrovaných uživatelů by to musel udělat každý uživatel sám.Imho nejsem jediný, kdo má kompletní obsah ve strojově zpracovatelné podobě. Asi by byl problém s copyrightem, ale přechod na nějakou jinou platformu by byl rozhodně technicky uskutečnitelný i s kompletním uživatelským obsahem blogů a komentářů.
Bavíme se o právech. Nikoliv o tvorbě.Já se tedy bavím o komunitě. Ta má mimo jiné například autorská práva, ale i různá přirozená práva, například právo odejít. Portálů je všude spousta. Existuje linuxexpress, root.cz, soom.cz, security-portal, linuxos.sk a to je jen těch pár, na které si okamžitě vzpomenu. Čím se liší od abclinuxu? Co do redakčního systému ničím podstatným, pouze komunitou. To je to jediné, co dělá abclinuxu skutečně unikátním.
O co zde ta "komunita" usiluje, jaký je její společný cíl?Highlevel cíl je imho spolu sdílet informace a diskutovat nad nimi.
Pokud např. zavedeš CAPTCHu nebo systém registrací jen na doporučení, tak vlastně apriori předpokládáš, že jsou všichni špatní a chtějí škodit, a jen těm, které jsi explicitně vyhodnotil jako dobré, povolíš přístup. Zástupy migrantů na hranicích jsou pak něco jako spam – je tam příliš velké procento těch škodlivých, příliš špatná zkušenost z minulosti.
Co uděláš na e-mailovém serveru, který je zahlcený spamem? Budeš posuzovat každou zprávu individuálně nebo zavedeš nějaká pravidla a zprávy pocházející z určitých zdrojů nebo vyznačující se určitými rysy nebudeš přijímat?
Při překračování hranic je to běžná praxe – viz vízová povinnost – pro některé země neplatí, zatímco pro jiné ano, a pak musíš explicitně prokazovat, že té zemi, kam chceš cestovat, nebudeš škodit.
Jestli se mi to líbí? Zatím jsem tím prošel v případě USA, Ruska a Číny. Ano, je opruz někam chodit, vyplňovat nějaké formuláře, mluvit s úředníky… ale chápu to.
Že tě někam nepustí neznamená, že ohrožují tvoje lidská práva – ta ohrožuje někdo jiný, ne ta země, která tě nepustila na svoje území.
Na hranicích je právě příliš mnoho „spamu“ a „malwaru“ a jen část z těch lidí jsou ti, kteří by zasloužili pomoc. Jenže pomoci všem (včetně těch škůdců a příživníků) nejde a ani by to nedávalo smysl.
Pouštět na území svého státu nebezpečné lidi, zase poškozuje místní obyvatele, ohrožuje to jejich práva a zájmy.
Že tě někam nepustí neznamená, že ohrožují tvoje lidská práva – ta ohrožuje někdo jiný, ne ta země, která tě nepustila na svoje území.Takhle ale právo nefunguje. To bys přišel na policii, a dozvěděl by ses akorát: „Že vás vykradli? Hm, to máte blbý. Ale my to nebyli. To si běžte vyřídit s tím, kdo to udělal.“
Na hranicích je právě příliš mnoho „spamu“ a „malwaru“Na to jsi přišel jak?
Pouštět na území svého státu nebezpečné lidiCož se ale neděje.
Takhle ale právo nefunguje. To bys přišel na policii, a dozvěděl by ses akorát: „Že vás vykradli? Hm, to máte blbý. Ale my to nebyli. To si běžte vyřídit s tím, kdo to udělal.“
Existuje něco, čemu se říká společenská smlouva. Občané platí daně a za to dostávají od státu určité služby. Mimo jiné i policii. U migrantů nic takového v podstatě neexistuje. Nejsme povinni jim cokoliv poskytovat. Přesněji řečeno - podepsali jsme konvence, které nás sice k něčemu zavazují, ale ty závazky nejsou moc konkrétní a hlavně nejsou vymahatelné. A dají se snadno obejít po vzoru Austrálie - zřízením táborů v bezpečných zemích mimo naše území.
Modlete se, abyste se sám nikdy nedostal do takové situace, že o vašem životě či smrti bude rozhodovat lidé, kteří uvažují stejně, jako vy.
To se může stát. Paradoxně se pravděpodobnost toho, že Evropané budou muset utíkat ze svých zemí, zvyšuje s tím, jak si budeme hrát na humanisty a pomáhat celému světu. Naopak, když se prioritně budeme starat o sebe, tak nebudeme mít potřebu žádat někde o azyl. Uvědomte si, že stát je tady pro občany. Teprve když se řádně postará o své občany, můžeme uvažovat o tom, že bychom mohli pomoci i někde jinde.
Paradoxně se pravděpodobnost toho, že Evropané budou muset utíkat ze svých zemí, zvyšuje s tím, jak si budeme hrát na humanisty a pomáhat celému světu.Neřekl bych. Podle mne se tím ta pravděpodobnost naopak snižuje.
Naopak, když se prioritně budeme starat o sebe, tak nebudeme mít potřebu žádat někde o azyl.Jo jo, v 1938, 1948 nebo 1968 nám to náramně pomohlo, že jsme se starali sami o sebe. Ne, když se budeme starat jen sami o sebe, ta pravděpodobnost se náramně zvyšuje. Jednak tím, že je prostě spousta věcí, které neovlivníme. Za druhé tím, že „nás“ je velmi málo, a když se ti ostatní budou starat hlavně sami o sebe, tak nás prostě převálcují početně. A za třetí tím, že jsme velmi zhýčkaní, a k tomu „starání se o sebe“ potřebujeme, aby nám pořád někdo s něčím asistoval, tu aby chránil svobodu slova, támhle svobodu pohybu atd. Když přijde někdo, kdo se bude starat hlavně sám o sebe a nebude se ohlížet na nějaké naše svobody, opět nás velice snadno převálcuje.
Teprve když se řádně postará o své občany, můžeme uvažovat o tom, že bychom mohli pomoci i někde jinde.Jenže někdy platí, že nejlépe se stát o své občany postará tím, když tu a tam drobně pomůže i někde jinde.
Neřekl bych. Podle mne se tím ta pravděpodobnost naopak snižuje.
Již nyní jsou v západní Evropě oblasti, kde v podstatě neplatí evropské zákony, policie se odváží jen ve velkých počtech, hasiči a záchranáři musí mít početný policejní doprovod atd. A to tvoří migranti a jejich potomci jen pár procent populace. Jak to bude vypadat, až jejich počet naroste třeba na 20%?
Ne, když se budeme starat jen sami o sebe, ta pravděpodobnost se náramně zvyšuje. Jednak tím, že je prostě spousta věcí, které neovlivníme.
Už tady si protiřečíte. Jak říkáte, spoustu věcí neovlivníme, tj. rozdíl mezi staráním a nestaráním se je nulový.
Za druhé tím, že „nás“ je velmi málo, a když se ti ostatní budou starat hlavně sami o sebe, tak nás prostě převálcují početně.
Tohle platilo v pravěku. Když se utkaly dvě tlupy pralidí, ta početnější zvítězila. Dnes do hry vstupuje technologie. Četa (asi 30 mužů) pěšáků zastaví tisícihlavý dav. Jeden vrtulník nebo stíhačka má ten poměr ještě vyšší. Podívejte se na Izrael. Několikamilionový státeček je obklopen desetinásobně početnějšími nepřáteli, přesto jeho převálcování není na pořadu dne.
Jenže někdy platí, že nejlépe se stát o své občany postará tím, když tu a tam drobně pomůže i někde jinde.
Teoreticky možná ano. Ale vysvětlujte to lidem, kterým pojišťovna neproplatí léčbu. Opravdu zahraniční pomoc přináší nějaký efekt? Kdo to kontroluje a vyhodnocuje? Podívejte se, jak vypadá integrace Romů v ČR. Za téměř třicet let se vynaložily možná stovky miliard korun (dávky všeho druhu, integrační programy, vzdělání, neziskovky) a výsledek? Situace je horší, než byla. Obávám se, že efekt zahraniční pomoci bude podobný.
Již nyní jsou v západní Evropě oblasti, kde v podstatě neplatí evropské zákony, policie se odváží jen ve velkých počtech, hasiči a záchranáři musí mít početný policejní doprovod atd.Tyhle informace je dlouhodobě dost náročný ověřovat. Na jednu stranu jsou tu celkem zřejmé vládní snahy některých států (Švédsko) věc zlehčovat / zmést pod koberec. Na druhou stranu různé alt-right, 'alternativní' a podobné weby kolikrát skutečnost značně přibarví nebo si informace klidně úplně vymyslí. Máš nějaký tip, jak zjistit skutečnost?
Opravdu zahraniční pomoc přináší nějaký efekt? Kdo to kontroluje a vyhodnocuje?Spíš je otázka, jaký efekt způsobí nečinnost. Varuješ tady před tím, že když zastoupení imigrantů (tj. hlavně těch chudých s relativně vysokým zastoupením zločinnosti) ve společnosti vzrůstá, má to na ni negativní vliv. Řekl bych, že něco podobného platí i v globálu.
Máš nějaký tip, jak zjistit skutečnost?
Jít se tam podívat (a chvíli tam bydlet)? Viz kyknos. ^_^
Tyhle informace je dlouhodobě dost náročný ověřovat. Na jednu stranu jsou tu celkem zřejmé vládní snahy některých států (Švédsko) věc zlehčovat / zmést pod koberec. Na druhou stranu různé alt-right, 'alternativní' a podobné weby kolikrát skutečnost značně přibarví nebo si informace klidně úplně vymyslí. Máš nějaký tip, jak zjistit skutečnost?
Pokud někam jezdí záchranáři jen s policejním doprovodem a na Nový rok (i jindy) tam hoří auta po stovkách, tak asi není co řešit. Povídejte se na rostoucí počet útoků granáty ve Švédsku. Napadlo by vás před 30 lety, že ve Švédsku, té nudně klidné zemi, budou ročně desítky až stovky granátových útoků ročně?
Spíš je otázka, jaký efekt způsobí nečinnost. Varuješ tady před tím, že když zastoupení imigrantů (tj. hlavně těch chudých s relativně vysokým zastoupením zločinnosti) ve společnosti vzrůstá, má to na ni negativní vliv. Řekl bych, že něco podobného platí i v globálu.
Starejme se o to, co můžeme a musíme ovlivnit, tj. situaci u nás. Ve světě je mnoho konfliktů a chudoby, ale co s tím máme dělat? Importovat jim demokracii? To už tady bylo a moc se to neosvědčilo.
Povídejte se na rostoucí počet útoků granáty ve Švédsku.Ok, to je bohužel ale takové nepřímé. Spíš bych dal na tohle:
Several pieces by Norsk rikskringkasting, the state-run media channel in the neighbouring country Norway have described the "no-go zones" as areas in which ambulances, the fire brigade and police are routinely attacked, with reporter Anders Magnus in 2016 threatened and hurled rocks at by masked men when he tried to make interviews in Husby. Norwegian minister of immigration and integration Sylvi Listhaug and opposition politician Bård Vegard Solhjell stated that they were "shocked" by the emergence of no-go zones in Sweden.z článku Crime in Sweden.
Starejme se o to, co můžeme a musíme ovlivnit, tj. situaci u nás. Ve světě je mnoho konfliktů a chudoby, ale co s tím máme dělat? Importovat jim demokracii? To už tady bylo a moc se to neosvědčilo.Myslimže jsou věci, které můžeme dělat u nás, dnes. Např. v politice nebýt tak připosraní a postavit se do kritičtější pozice vůči velkým státům, které mají na svědomí spoustu problémů. Zvýšit důraz na ekologii, udržitelnou energetiku a udržitelné hospodářství. V tomhle kontextu by možná nebylo špatný přehodnotit naši závislost na automobilovém průmyslu. Dále třeba přísnější pravidla pro import zboží ze zemí a/nebo od výrobců, u kterých je podezření na špatné zacházení se zaměstnanci, vykořisťování, etc. Bohužel užitečné věci jsou typicky v politice těžce nepopulární, takže se dá celkem očekávat, že místo toho převládně něco jako "áááá rychle postavte plot proti bubákům"...
Ok, to je bohužel ale takové nepřímé. Spíš bych dal na tohle:
To je pořád ještě slabé. Doporučuji tento článek z Reuters, tedy žádný Aeronet. Švédský premiér nevylučuje nasazení armády v no-go zónách, které ovšem ve Švédsku vůbec nejsou. Tedy aspoň podle tvrzení některých lidí.
Bohužel užitečné věci jsou typicky v politice těžce nepopulární, takže se dá celkem očekávat, že místo toho převládně něco jako "áááá rychle postavte plot proti bubákům"...
Tohle všechno můžeme dělat, ale uvědomte si priority. Automobilový průmysl nám tady ještě pár let vydrží. Ale imigrace je (téměř) nevratný krok. Musíme se poučit z chyb, které udělali na Západě.
To je pořád ještě slabé. Doporučuji tento článek z Reuters, tedy žádný Aeronet. Švédský premiér nevylučuje nasazení armády v no-go zónách, které ovšem ve Švédsku vůbec nejsou. Tedy aspoň podle tvrzení některých lidí.V čem je problém s tím článkem z idnes? Viděl jsem videa na youtube s podobným experimentem i výsledkem.
Tohle všechno můžeme dělat, ale uvědomte si priority. Automobilový průmysl nám tady ještě pár let vydrží. Ale imigrace je (téměř) nevratný krok. Musíme se poučit z chyb, které udělali na Západě.No myslim si, že "my" ve smyslu ČR nemusíme aktuálně ohledně imigrace dělat skoro nic. Žádní imigranti k nám AFAIK aktuálně nechtějí a i kdyby se to v budoucnu změnilo, veřejnost i politici jsou už naladěni IMHO dostatečně odmítavě. Nebo bychom snad měli preventivně začít stavět plot na Šumavě? To si myslim, že spíše ty ostatní věci mají prioritu.
V čem je problém s tím článkem z idnes? Viděl jsem videa na youtube s podobným experimentem i výsledkem.
Snad jen to, že se do této neexistující no-go zóny, která je bezpečnější než Kladno, chystají poslat armádu. Něco tu nesedí.
No myslim si, že "my" ve smyslu ČR nemusíme aktuálně ohledně imigrace dělat skoro nic. Žádní imigranti k nám AFAIK aktuálně nechtějí a i kdyby se to v budoucnu změnilo, veřejnost i politici jsou už naladěni IMHO dostatečně odmítavě. Nebo bychom snad měli preventivně začít stavět plot na Šumavě? To si myslim, že spíše ty ostatní věci mají prioritu.
Tohle všechno se může velmi rychle změnit.
Snad jen to, že se do této neexistující no-go zóny, která je bezpečnější než Kladno, chystají poslat armádu. Něco tu nesedí.Nerozumim. Tj. jsi toho názoru, že ten člověk si to pro iDnes vymyslel? Nebo to tam vypadalo mnohem hůř a on to zamlčel?
Tohle všechno se může velmi rychle změnit.Velmi rychle změnit se může cokoli jakýmkoli způsobem, to mi nepřijde jako argument.
Nerozumim. Tj. jsi toho názoru, že ten člověk si to pro iDnes vymyslel? Nebo to tam vypadalo mnohem hůř a on to zamlčel?
To je nejpravděpodobnější vysvětlení. Další věc je, že někteří lidé si neuvědomují základní fakta. Dotyčnému studentovi se během půl roku nic nestalo, tak má pocit je tam relativně bezpečno. Ale no-go zóna neznamená, že tam člověka zastřelí, jen co vyleze na ulici.
Ale no-go zóna neznamená, že tam člověka zastřelí, jen co vyleze na ulici.No taknějak to ale je typicky je prezentováno. Já to zatím chápu tak, že se jedná spíše o problém s organizovaným zločinem. Což se typicky běžného člověka (který nepodniká apod.) až tak netýká. Jestliže ale vlivem imigrace a/nebo dalších faktorů vzrostly problémy s organizovaným zločinem, chápu, že s tím může mít policie problém a může uvažovat o armádě. Čili spíše bych mluvil o tomhle než o "no-go" zónách, které jsou sporné a často bulvarizovatelné.
No taknějak to ale je typicky je prezentováno.
Nevím, jak se co prezentuje. Ale vy byste chtěl žít v oblasti, kde sice téměř nevraždí, ale je tam hluk, špína, vykrádají a pálí se auta, občas vás někdo přepadne atd.? Kolik takových oblastí bylo ve Švédsku před třiceti lety?
Já to zatím chápu tak, že se jedná spíše o problém s organizovaným zločinem.
A to je lepší, než kdyby šlo o neorganizovaný zločin?
Což se typicky běžného člověka (který nepodniká apod.) až tak netýká.
Takže podnikatelé si mají zvyknout na to, že občas najdou pod autem granát?
Ale vy byste chtěl žít v oblasti, kde sice téměř nevraždí, ale je tam hluk, špína, vykrádají a pálí se auta, občas vás někdo přepadne atd.?A to je která oblast? Bavíme se stále ještě o Švédsku, nebo to už je Francie nebo jiná země?
Kolik takových oblastí bylo ve Švédsku před třiceti lety?Mě spíš zajímá otázka, kolik jich tam je dnes, k tomu jsme totiž stále ještě nedošli.
A to je lepší, než kdyby šlo o neorganizovaný zločin?Ne, spíš to může být ještě horší.
Takže podnikatelé si mají zvyknout na to, že občas najdou pod autem granát?Wat? Ne, to jsem napsal jako možný důvod, proč v těch reportážích se ty "no-go" zóny jeví celkem v pohodě - tj. že to není nějaká konspiraci zlých médií, ale prostě problém je jiný, než jak ho maluje bulvár.
A to je která oblast? Bavíme se stále ještě o Švédsku, nebo to už je Francie nebo jiná země?
Tyto oblasti se objevují ve většině zemí, které dosáhly vyššího stupně multikulturního obohacení.
Mě spíš zajímá otázka, kolik jich tam je dnes, k tomu jsme totiž stále ještě nedošli.
Minimálně padesát.
Ne, to jsem napsal jako možný důvod, proč v těch reportážích se ty "no-go" zóny jeví celkem v pohodě - tj. že to není nějaká konspiraci zlých médií, ale prostě problém je jiný, než jak ho maluje bulvár.
Záleží, co je pro vás "v pohodě". V ČR máme také podobné lokality typu Chanov. Tam se také nevraždí na potkání, přesto bych tam nechtěl bydlet ani náhodou. Vy asi také ne.
Již nyní jsou v západní Evropě oblasti, kde v podstatě neplatí evropské zákony, policie se odváží jen ve velkých počtech, hasiči a záchranáři musí mít početný policejní doprovod atd. A to tvoří migranti a jejich potomci jen pár procent populace. Jak to bude vypadat, až jejich počet naroste třeba na 20%?Nejen v západní Evropě, i u nás. A vůbec nijak to nesouvisí s migranty – u nás jsou nejčastěji obětí Romové. Jediná příčina je, že společnost vytlačí některé lidi na okraj, ti pak vytvářejí takováhle ghetta. Ano, je to skutečný problém, a jediným viníkem je majoritní společnost a právě lidé, kteří některé lidi považují za lidi druhé kategorie a vytlačují je do takovýchhle ghett.
Už tady si protiřečíte. Jak říkáte, spoustu věcí neovlivníme, tj. rozdíl mezi staráním a nestaráním se je nulový.Neprotiřečím. Neovlivníme třeba dopady globálního oteplování, zemětřesení nebo jiné přírodní živly. Ale ovlivnit můžeme to, jak se budou ostatní chovat – zda budou ochotní nám v případě potřeby pomoci, protože my jsme jim pomohli, když to potřebovali oni.
Tohle platilo v pravěku. Když se utkaly dvě tlupy pralidí, ta početnější zvítězila. Dnes do hry vstupuje technologie. Četa (asi 30 mužů) pěšáků zastaví tisícihlavý dav. Jeden vrtulník nebo stíhačka má ten poměr ještě vyšší. Podívejte se na Izrael. Několikamilionový státeček je obklopen desetinásobně početnějšími nepřáteli, přesto jeho převálcování není na pořadu dne.Jenže rozdíl mezi pravěkem a dnes je mimo jiné i v tom dodržování lidských práv. Když na ně rezignujete, vracíte se do „pravěku“ a vítězit bude zase jen počet.
Teoreticky možná ano.Hlavně prakticky.
Ale vysvětlujte to lidem, kterým pojišťovna neproplatí léčbu.To s tím přímo nesouvisí. Samozřejmě to souvisí nepřímo – aby nějaká taková drahá léčba vůbec připadala v úvahu, potřebujete drahé nemocnice, drahé doktory. Těžko budete řešit drahou léčbu, když budou lidé bojovat o holé přežití. Ostatně, pokud budou cizinci lidmi druhé kategorie, nemocní jsou hned další na řadě.
Opravdu zahraniční pomoc přináší nějaký efekt? Kdo to kontroluje a vyhodnocuje? Podívejte se, jak vypadá integrace Romů v ČR. Za téměř třicet let se vynaložily možná stovky miliard korun (dávky všeho druhu, integrační programy, vzdělání, neziskovky) a výsledek? Situace je horší, než byla. Obávám se, že efekt zahraniční pomoci bude podobný.Když se něco, co je nutné, nedělá moc dobře, má se to dělat lépe – ne ještě hůř nebo vůbec.
Ta otázka je nesmyslná. „Cikáni“ je skupina, u které vy sám libovolně rozhodujete, kdo tam patří a kdo ne. Ti lidé z té skupiny nemají spolu společného nic jiného než to, že jste je zařadil do jedné skupiny.Tenhle názor je tak odtržený od reality, až nad tím zůstává rozum stát. Už jen např. z toho důvodu, že by s ním nesouhlasili sami Cikáni. Říká ti například něco pojem "gadžo"? Zřejmě ne.
Rozum zůstává stát nad tím, které základní věci vy nechápete. To, že někdo používá nějaké označení pro skupinu lidí, vůbec neznamená, že je pravdivé vaše přiřazování náhodných vlastností nějaké skupině lidí.Zatím jsem ani nikomu žádné vlastnosti nepřiřadil. Pouze jsem poukázal na nepravdivost tohohle tvrzení:
„Cikáni“ je skupina, u které vy sám libovolně rozhodujete, kdo tam patří a kdo ne.
Označení „cikán“ jste v této diskusi začal používat vy, bůhvíproč ho píšete s velkým písmenem a nikdy jste nenapsal, koho nebo co tím myslíte.Nezačal, já jsem citoval tvůj výrok. Zřejmě máš na mysli kolegu Blaazna.
a nikdy jste nenapsal, koho nebo co tím myslíteJá tím myslím lidi, kteří se tak sami označují. Což se stalo v mé přítomnosti naposledy před několika měsíci, když jsem byl s jedním z nich na pivu. Promiň, ale jsi v téhle diskusi opravdu hodně mimo. Nemám ti na dotyčného člověka dát kontakt, aby tě trochu uvedl do obrazu? Pracuje jako sociální asistent (taknějak, neznám přesné jméno pozice), snaží se pomáhat zejména lidem téhle skupiny/etnika. Možná by ti rozhovor pomohl pochopit, že ne všechny problémy těchto lidí se dají hodit na předsudky bílého člověka (ačkoli ty samozřejmě také hrají významnou roli).
Je to deadlock. A nemůže být bez B, B nemůže být bez A. Oni se nemůžou integrovat, pokud jim to okolní společnost plně neumožní, a okolní společnost nezmění svůj postoj, dokud se neintegrují. Řešit to je nesmírně obtížné proto, že je těžké zodpovědět už jen to, jestli se to vlastně má řešit, na základě čeho, jaké je to morální opodstatnění za tím a především pak kdo to má řešit.+1
Tak nějaké statistické vlastnosti tu jsou, to zas ne, že ne.To znamená co? Že jste z 0,002 % násilník, z 0,03 % zloděj, z 0,0005 % vrah?
A souhlasím s vámi v tom, že svůj podíl viny nese i okolní společnost, ale taky za to může jen z části.Nikoli, pokud je někde pachatel a oběť, je vina vždy na straně pachatele.
Řešit to je nesmírně obtížné proto, že je těžké zodpovědět už jen to, jestli se to vlastně má řešit, na základě čeho, jaké je to morální opodstatnění za tím a především pak kdo to má řešit. Máme právo nějak intervenovat a převychovávat určitou minoritu jen proto, že je nás víc? Nelze se prostě smířit s tím, že v České republice žijí bok po boku dvě (či více) různé kultury? Za předpokladu, že se dosáhne nějakého kompromisu, aby docházelo k co nejméně konfliktům. Což nevím, zda je možné, protože ta kultura, o které se bavíme, byla původně, pokud vím, kočovná.Obtížnost odpovědi na vaši otázku je ovšem v tom, že řešíte nesmyslnou otázku. Nikdo normální nechce „převychovávat minoritu“. To, co chtějí obhájci lidských práv, je to, aby nikdo nebyl diskriminován kvůli své odlišnosti. To je vše.
Kdybych byl politik a měl to nějak řešit, asi bych si prvně udělal cestu (osobně, nebo prostřednictvím asistentů) do různých ghett a snažil se pochopit, co ti lidé vlastně chtějí. Pak je to o tom nějak identifikovat ty, kteří v ghettu (s tím spojeným stylem života) žít nechtějí, ale neznají cestu ven, a ty, kterým takový způsob života vyhovuje. U těch, kteří chtějí žít jinak je nutné hledat cestu, u zbytku hledat ten kompromis, jak si vzájemně co nejmíň překážet. Připomínám, že pokud to jsou občané České republiky, tak vyhoštění opravdu není jednou z možných variant.Takže byste se zeptal lidí, jestli by se chtěli mít lépe. Někteří vám odpoví, že ano, někteří, že ne. To jste toho opravdu zjistil. Samozřejmě, že by se všichni chtěli mít lépe, ale někteří už to vzdali – a ani u těch, kteří odpoví „ano“, nebudete vědět vůbec nic o tom, jak si to představují, co pro to dokážou udělat, co jim v tom brání.
Mimochodem, že se nejedná striktně o rasovou otázku je patrné už z toho, že jsem nejednou viděl bělochy inklinující k podobnému způsobu života a integrující se do takových sociálních skupin.Já jsem hned na začátku psal o lidech vyloučených na okraj společnosti. Protože se tam může dostat úplně kdokoli, akorát je to pravděpodobnější u těch, kteří se nějak viditelně liší a je proti nim zaměřena určitá část společnosti.
Nikoli, pokud je někde pachatel a oběť, je vina vždy na straně pachatele.Srandovní je, jak jsi zatím nikdy nikde nijak neprokázal vinu pachateli. Ale přitom máš jasno, kdo to je. IMHO "pachatelem" odpovědným za tento deadlock, jak to kolega tredně nazval, je v podstatě historický vývoj.
To znamená co? Že jste z 0,002 % násilník, z 0,03 % zloděj, z 0,0005 % vrah?Znamená to, že určité vzorce chování jsou u této etnické skupiny (Romů) častější než je v ČR běžné. Dále jsem pak rozváděl, proč ten jev existuje a proč si myslím, že to nesouvisí s genetikou. Tedy že samotná příslušnost k nějakému etniku v tom vlastně není rozhodující (proto jsem pak dále mluvil spíše o obyvatelích ghett).
Nikoli, pokud je někde pachatel a oběť, je vina vždy na straně pachatele.Hm, hm. Proto jsem tam psal o tom deadlocku. Není mou vinou, že pozoruji svět okolo sebe, rozpoznávám určité vzorce a uzpůsobuji své chování tak, abych hájil své zájmy. Neúčastnil jsem se metodicky správně provedeného A/B testování, ale tuším, že před Romy budu ve stejné situaci obecně o něco ostražitější než bych byl před česky mluvícími bělochy. Je to rychlá aproximace, je nepřesná a je diskriminační. Jsem si toho vědom, ale je to zkrátka důsledek osobních zkušeností a prostředí, ve kterém jsem vyrůstal. To není moje vina. Asi bych mohl podstoupit psychoterapii, která mé podvědomé vnitřní reakce patřičně pozmění, ale vcelku mi to nepřijde jako šťastné rozhodnutí. Co mi už nepřijde v pořádku by byla diskriminace v případě, že mám možnost na tom člověku hodnotit i něco jiného než vzhled (např. styl mluvy a vyjadřovací schopnosti, neverbální komunikaci a nebo různé informace o něm). Tedy např. jej nezaměstnat nebo mu nepronajmout byt. Prostoru pro objektivnější ohodnocení toho člověka, než zvládne za pár milisekund ještěrčí mozek, který vyšle nějakou emoci, je tam víc než dost. Pro překonání té prvotní emoce možná bude potřeba těch informací zjistit o něco víc než u jiného člověka, což je opět jistá forma diskriminace, ale ta už není tak eminentně škodlivá. Když si nakreslíme nějakou osu s mírou diskriminace, tak někde na ní bude bod vyjadřující míru diskriminace, které se já dopouštím, a bod, který vyjadřuje míru diskriminace, které se ještě můžu dopouštět, aniž by to byla moje vina (behaviorismus). Tady se dostáváme na tenký led, protože posoudit, co plně projde vědomím jedince (a tedy za to je zodpovědný), není jednoduché a je to do jisté míry i filozofickou otázkou. Ty míry se samozřejmě u každého jednotlivce budou lišit (mj. v závislosti na intelektu).
Obtížnost odpovědi na vaši otázku je ovšem v tom, že řešíte nesmyslnou otázku. Nikdo normální nechce „převychovávat minoritu“.Přijde mi, že ta snaha o převýchovu je vcelku dlouhodobý politický trend. Jestli jsou odpovědné osoby normální nehodnotím. Co je na té otázce nesmyslného fakt nevím. Však se ta otázka vlastně ptá, jestli máme řešit, že existují nějaká ghetta. To je nesmyslné?
Takže byste se zeptal lidí, jestli by se chtěli mít lépe. Někteří vám odpoví, že ano, někteří, že ne. To jste toho opravdu zjistil. Samozřejmě, že by se všichni chtěli mít lépe, ale někteří už to vzdali – a ani u těch, kteří odpoví „ano“, nebudete vědět vůbec nic o tom, jak si to představují, co pro to dokážou udělat, co jim v tom brání.WTF? Žít v ghettu nutně neznamená být nespokojený. Někomu to může vyhovovat. Do otázky, jestli se chtějí mít lépe, bych to rozhodně neformuloval a z mého komentáře to jednoznačně vyplývá. Vždyť jsem to úplně jednoznačně psal!
snažil se pochopit, co ti lidé vlastně chtějí
identifikovat ty, kteří v ghettu (s tím spojeným stylem života) žít nechtějí, ale neznají cestu ven, a ty, kterým takový způsob života vyhovujeJakože... Dal jsem si s tím komentářem docela dost práce, tak mě štve, když to někdo ani pořádně nepřečte a tak brutálně to dezinterpretuje.
Znamená to, že určité vzorce chování jsou u této etnické skupiny (Romů) častější než je v ČR běžné.A plyne z toho něco podstatného? Mezi lidmi narozenými třeba v pondělí je statisticky více vrahů. No a co?
Není mou vinou, že pozoruji svět okolo sebe, rozpoznávám určité vzorce a uzpůsobuji své chování tak, abych hájil své zájmy.Je vaší chybou, když rozpoznáváte chybné vzorce a chování se snažíte předvídat například na základě barvy kůže nebo barvy ponožek. Takový vzorec je totiž zjevně chybný a může akorát uškodit – buď vám, nebo tomu, koho takhle posuzujete.
je to zkrátka důsledek osobních zkušeností a prostředí, ve kterém jsem vyrůstal. To není moje vina.Není to důsledek vašich zkušeností, je to důsledek chybné interpretace vašich zkušeností. Tím pádem je to vaše vina.
Co mi už nepřijde v pořádku by byla diskriminace v případě, že mám možnost na tom člověku hodnotit i něco jiného než vzhledAle kdepak, to hodnocení na základě vzhledu je přece vaše volba, nikdo vás k tomu nenutí. Úplně stejně můžete hodnotit podle barvy očí, tvaru nosu, barvy ponožek, křestního jména (pokud ho znáte), tvaru hlavy, poměru délky palce a malíčku na levé ruce a milionu dalších vlastností, které s chováním daného člověka vůbec nijak nesouvisí. Je vaše chyba, že někoho hodnotíte na základě znaků, o kterých víte, že nemají na jeho chování vůbec žádný vliv – a že to ještě obhajujete, místo abyste se toho snažil zbavit, pokud je to nějaký vypěstovaný předsudek.
Když si nakreslíme nějakou osu s mírou diskriminace, tak někde na ní bude bod vyjadřující míru diskriminace, které se já dopouštím, a bod, který vyjadřuje míru diskriminace, které se ještě můžu dopouštět, aniž by to byla moje vina (behaviorismus).Nad tím ještěrčím mozkem pořád máte racionální mozek homo sapiens. Pokud ho nepoužíváte a místo toho si racionalizujete rozhodnutí toho ještěrčího mozku, je to vaše vina. Racionální by bylo ten ještěrčí mozek trénovat, aby se to odnaučil, a vědomě se ho snažit korigovat v případech, kdy se vám ještě nepodařilo ho to odnaučit.
Tady se dostáváme na tenký led, protože posoudit, co plně projde vědomím jedince (a tedy za to je zodpovědný), není jednoduché a je to do jisté míry i filozofickou otázkou.Očekávám, že to, co píšete do diskuse, vaším vědomím prošlo. Když si uvědomujete, že někdy jednáte na základě předsudků, nemůže přece vaše racionální reakce být „to se nedá nic dělat, budu v tom pokračovat a nepokusím se to nijak změnit“, ale právě naopak „musím udělat maximum proto, abych následky toho zmírnil“. (Což je mimochodem jeden z důvodů, proč má smysl pozitivní diskriminace – protože vyvažuje důsledky těch předsudků, které si někdo ani neuvědomuje a nemůže je tedy žádným způsobem korigovat.)
Přijde mi, že ta snaha o převýchovu je vcelku dlouhodobý politický trend. Jestli jsou odpovědné osoby normální nehodnotím. Co je na té otázce nesmyslného fakt nevím. Však se ta otázka vlastně ptá, jestli máme řešit, že existují nějaká ghetta. To je nesmyslné?Nesmysl je pokoušet se někoho převychovávat, aby se choval podle toho, jak si představujeme, že by se chovat měl. Existují nějaké mantinely dané zákony, a pokud se někdo chová v rámci těchto mantinelů, je to jeho věc a nemá ho co někdo převychovávat. Ghetta nevznikají tím, že se někdo chová jinak, ale tím, že jsou někteří lidé vytlačováni na okraj společnosti. Já třeba nesdílím kulturu fanoušků fotbalových klubů (myslím opravdu fanoušků, ne těch, kteří to mají jen jako záminku ke rvačkám), ale to neznamená, že bych chtěl, aby je někdo převychovával, nebo že bych je vytlačoval do ghett.
Žít v ghettu nutně neznamená být nespokojený. Někomu to může vyhovovat. Do otázky, jestli se chtějí mít lépe, bych to rozhodně neformuloval a z mého komentáře to jednoznačně vyplývá. Vždyť jsem to úplně jednoznačně psal!To, že by to někdo neformuloval tak, že je nespokojený nebo že mu to tak nevyhovuje, neznamená, že by dotyčný nakonec nebyl raději, kdyby se z toho ghetta dostal do normálního prostředí. To, co jste úplně jednoznačně napsal, je ale právě neuvěřitelně naivní. V ghettu, tedy proti své vůli vyloučený z normální společnosti, nechce žít nikdo. Ptát se těch lidí, co vlastně chtějí, je zbytečné, protože ten, kdo to dokáže zformulovat, už tam většinou není. Odpověď na tu otázku nezjistíte tak, že se jako politik budete procházet po ghettu a ptát se lidí. Na to je potřeba soustavná práce sociologů, psychologů, antropologů, terénních pracovníků – a pak dostanete přibližné odpovědi na ty otázky a doporučení, co spíš pomůže a co spíš nepomůže. Takové studie se dělají, i tady v ČR, akorát že to skoro nikoho nezajímá, místo toho si radši každý vymýšlí moudra, že si za to mohou sami, a že jsou v tom dobrovolně atd.
Jakože... Dal jsem si s tím komentářem docela dost práce, tak mě štve, když to někdo ani pořádně nepřečte a tak brutálně to dezinterpretuje.To nebyla dezinterpretace, to byla snaha ukázat, jak je to naivní. Mimochodem, lidé, kteří se tomu věnují, na tom pracují roky – to je podstatně víc, než kolik vy jste si dal práce s tím komentářem. a váš komentář shazuje práci těch lidí, když naznačujete, že byste se prošel po ghettu a „snažil se pochopit“ a „identifikovat“, a věděl byste to lépe, než ti, kteří se tomu věnují třeba celý svůj profesní život.
A plyne z toho něco podstatného? Mezi lidmi narozenými třeba v pondělí je statisticky více vrahů. No a co?To by bylo zvláštní, proto zjistíme, proč to taková korelace existuje a jestli/jak se to má řešit. A přesně v tom duchu jsem psal své komentáře.
Je vaší chybou, když rozpoznáváte chybné vzorce a chování se snažíte předvídat například na základě barvy kůže nebo barvy ponožek. Takový vzorec je totiž zjevně chybný a může akorát uškodit – buď vám, nebo tomu, koho takhle posuzujete.To nejsou chybné vzorce, ale hledání společného jmenovatele. Barva pleti zde je jeden z možných varovných signálů. Pak je tu třeba oblečení, osobní hygiena, pozorovatelný vliv alkoholu nebo jiných drog, způsob neverbální komunikace apod. Řídit se takovými signály je naprosto přirozené. Tím někoho můžu diskriminovat na úrovni větší (přinejmenším počáteční) nedůvěřivosti k němu. V praxi mám s Romy i pozitivní zkušenosti, které bych stěží mohl mít, kdybych je odsuzoval nebo se jich zcela stranil jen kvůli etnické příslušenosti.
Není to důsledek vašich zkušeností, je to důsledek chybné interpretace vašich zkušeností. Tím pádem je to vaše vina.Doporučuji nastudovat si něco z psychologie. Jedná se zde o podobný mechanismus jako u fobie (ostatně, pojem xenofobie leccos naznačuje). Rozdíl je mj. v tom, že typická fobie je zcela iracionální, což se zde nutně říct nedá. Jinak viz předchozí bod.
Ale kdepak, to hodnocení na základě vzhledu je přece vaše volba, nikdo vás k tomu nenutí. Úplně stejně můžete hodnotit podle barvy očí, tvaru nosu, barvy ponožek, křestního jména (pokud ho znáte), tvaru hlavy, poměru délky palce a malíčku na levé ruce a milionu dalších vlastností, které s chováním daného člověka vůbec nijak nesouvisí. Je vaše chyba, že někoho hodnotíte na základě znaků, o kterých víte, že nemají na jeho chování vůbec žádný vliv – a že to ještě obhajujete, místo abyste se toho snažil zbavit, pokud je to nějaký vypěstovaný předsudek.Opět viz předchozí bod.
Nad tím ještěrčím mozkem pořád máte racionální mozek homo sapiens. Pokud ho nepoužíváte a místo toho si racionalizujete rozhodnutí toho ještěrčího mozku, je to vaše vina. Racionální by bylo ten ještěrčí mozek trénovat, aby se to odnaučil, a vědomě se ho snažit korigovat v případech, kdy se vám ještě nepodařilo ho to odnaučit.Dám vám tlačítko, které když stisknete, dostanete šok. Stisknete ho znovu a zase dostanete šok. Zopakujete to 100x a z toho 80x dostanete šok. Když vám někdo řekne, ať to tlačítko po téhle zkušenosti zmáčknete, budete mít strach, nebo ne? Dislaimer: Konstanty jsou náhodně zvolené.
Když si uvědomujete, že někdy jednáte na základě předsudků, nemůže přece vaše racionální reakce být „to se nedá nic dělat, budu v tom pokračovat a nepokusím se to nijak změnit“, ale právě naopak „musím udělat maximum proto, abych následky toho zmírnil“.Veskrze jsem to opět vysvětloval výše. Technicky vzato se o předsudky jedná. Jsou opodstatněné a jejich následky jsou natolik mírné, že je mírnit fakt nepotřebuji. Mám blízkého kamaráda s romským rodičem/prarodičem (nevím přesně), v minulosti jsem udržoval přátelské vztahy s lidmi z různých dalších etnických skupin a národností. O mého dědečka se na smrtelné posteli staral černošský lékař. Důvod, proč jsem tu na někoho podal to trestní oznámení není náhodný. S jakou diskriminací se ti lidé setkávají v každodenním životě jsem měl možnost vidět na vlastní oči, vím, co to s nimi dělá, a zastával jsem se jich. Mě fakt není třeba poučovat o tom, jak se chovat. Ale mám tu empatii i na druhou stranu a chápu, proč u jiných jsou ty předsudky mnohdy mnohem silnější – neospravedlňuji to a vadí mi to, ale popisuji to jako sociologický jev. Řešení jsem naznačil. Vy jste nenaznačil žádné. Tolik asi k tomu.
Nesmysl je pokoušet se někoho převychovávat, aby se choval podle toho, jak si představujeme, že by se chovat měl. Existují nějaké mantinely dané zákony, a pokud se někdo chová v rámci těchto mantinelů, je to jeho věc a nemá ho co někdo převychovávat.A já chci někoho převychovávat? Vždyť jsem to sám zpochybňoval, tak proč mi to tady vytýkáte?
Ghetta nevznikají tím, že se někdo chová jinak, ale tím, že jsou někteří lidé vytlačováni na okraj společnosti.Ne nutně.
To, co jste úplně jednoznačně napsal, je ale právě neuvěřitelně naivní. V ghettu, tedy proti své vůli vyloučený z normální společnosti, nechce žít nikdo.To víte jak? Naivní je myslet si, že každý chce žít v západním stylu se všemi nevýhodami s tím spojenými.
Ptát se těch lidí, co vlastně chtějí, je zbytečné, protože ten, kdo to dokáže zformulovat, už tam většinou není. Odpověď na tu otázku nezjistíte tak, že se jako politik budete procházet po ghettu a ptát se lidí. Na to je potřeba soustavná práce sociologů, psychologů, antropologů, terénních pracovníků – a pak dostanete přibližné odpovědi na ty otázky a doporučení, co spíš pomůže a co spíš nepomůže.Proto jsem psal sám nebo prostřednictvím asistentů. Koho jste si pod těmi asistenty představoval?
To nebyla dezinterpretace, to byla snaha ukázat, jak je to naivní.Která že část byla naivní? Identifikovat lidi, kteří se chtějí začlenit do okolní společnosti se vším všudy, ale nejsou schopni třeba sehnat práci? A pak se snažit zjistit proč tu práci nemůžou sehnat a řešit to? Tak sorry, no.
Mimochodem, lidé, kteří se tomu věnují, na tom pracují roky – to je podstatně víc, než kolik vy jste si dal práce s tím komentářem. a váš komentář shazuje práci těch lidí, když naznačujete, že byste se prošel po ghettu a „snažil se pochopit“ a „identifikovat“, a věděl byste to lépe, než ti, kteří se tomu věnují třeba celý svůj profesní život.Hm, hm. A já někde řekl, že bych tu jejich práci úplně zahodil a nevycházel z ní? Však proto jsem zmiňoval ty asistenty. Informace, které už mají, bych si rád nastudoval a to, co by mi chybělo, bych si od nich vyžádal. Ale i kdybych začínal úplně od začátku, tak nevidím důvod, proč bych se prostou aplikací základní vědecké metodiky neměl dobrat dobrých výsledků. Ne nutně lepších než nyní mají oni – to nemůžu posoudit, nakolik s jejich prací detailně seznámen nejsem.
To by bylo zvláštní, proto zjistíme, proč to taková korelace existuje a jestli/jak se to má řešit. A přesně v tom duchu jsem psal své komentáře.Ne, nebylo by to zvláštní a nebyla by to žádná korelace. Když si seřadíte jednotlivé dny v týdnu podle toho, kolik se v daném dni narodilo odsouzených vrahů, dostanete nějakou posloupnost – protože je extrémně nepravděpodobné, že by to náhodou na všechny dny vyšlo stejně. Už jenom proto, že je pravděpodobnost jen 1/7, že počet odsouzených vrahů bude dělitelný sedmi. Jenže to nevypovídá vůbec o ničem, není to ani korelace, protože ten rozdíl je statisticky nevýznamný. Než budete pokračovat o korelacích, podívejte se na tenhle graf: Internet Explorer vs Murder Rate Will Be Your Favorite Chart Today.
To nejsou chybné vzorce, ale hledání společného jmenovatele.Ale v případě posuzování chování podle barvy pleti je to zjevně chybný vzorec.
Barva pleti zde je jeden z možných varovných signálů. Pak je tu třeba oblečení, osobní hygiena, pozorovatelný vliv alkoholu nebo jiných drog, způsob neverbální komunikace apod.A asi tak milion dalších signálů.
Řídit se takovými signály je naprosto přirozené.Ne, přirozené to není, je to naučené. Ale hlavně – ty signály jsou mylné, takže řídit se jimi je především zavádějící, neefektivní – a také hloupé, když se jimi řídí někdo, kdo ví, že jsou ty signály falešné.
Tím někoho můžu diskriminovat na úrovni větší (přinejmenším počáteční) nedůvěřivosti k němu.Ano, diskriminovat někoho můžete mnoha způsoby. A vždy je to špatně a vždy na tom někdo tratí – vy, diskriminovaný, nebo nejčastěji oba. Racionální je snažit se té diskriminace zbavit.
Doporučuji nastudovat si něco z psychologie. Jedná se zde o podobný mechanismus jako u fobie (ostatně, pojem xenofobie leccos naznačuje). Rozdíl je mj. v tom, že typická fobie je zcela iracionální, což se zde nutně říct nedá.Nezbývá než zopakovat, že v převážné většině situací má člověk prostor pro racionální uvažování, může své jednání reflektovat, může se snažit předsudkům předcházet nebo je alespoň odfiltrovat. Pokud to nedělá a vymlouvá se na to, že je něco „přirozené“, není to nic jiného, než výmluvy. „Přirozená“ je spousta věcí, které ale dokáže racionalita překonat.
Dám vám tlačítko, které když stisknete, dostanete šok. Stisknete ho znovu a zase dostanete šok. Zopakujete to 100x a z toho 80x dostanete šok. Když vám někdo řekne, ať to tlačítko po téhle zkušenosti zmáčknete, budete mít strach, nebo ne? Dislaimer: Konstanty jsou náhodně zvolené.To nemá nic společného s tím, o čem tady diskutujeme. Vhodnější příklad by byl: „Někdo vám tvrdí, že když rozhodčí zapíská, začne pršet.“ Budete pak pokaždé, když uvidíte rozhodčího, rozevírat deštník? A nebo se aspoň zamyslíte nad tím, jestli hvizd píšťalky rozhodčího opravdu může mít vliv na déšť?
Jsou opodstatněné a jejich následky jsou natolik mírné, že je mírnit fakt nepotřebuji.Vy možná ne, ale ti diskriminovaní by potřebovali, abyste je mírnil.
Mě fakt není třeba poučovat o tom, jak se chovat.To, že něco děláte lépe, než jiní, neznamená, že to děláte dostatečně dobře. Problém diskriminace je, že tím poškozujete někoho jiného – takže jakákoli i sebenepatrnější diskriminace je vždy problém. Taky bych vám mohl vyprávět, jak se snažím nikoho nediskriminovat, ale pro mne osobně je podstatně důležitější reflektovat všechny případy, kdy nějaký předsudek proklouzne – a snažit se tomu příště předejít.
Ale mám tu empatii i na druhou stranu a chápu, proč u jiných jsou ty předsudky mnohdy mnohem silnější – neospravedlňuji to a vadí mi to, ale popisuji to jako sociologický jev.Takovéhle předsudky vedly třeba ke koncentračním táborům. Popisovat je je trochu málo.
Řešení jsem naznačil. Vy jste nenaznačil žádné.Řešení je jediné – ty předsudky odstraňovat. Chytří lidé to mohou dělat sami na sobě tím, že si je budou uvědomovat a budou je odstraňovat pomocí racionálního uvažování. Hloupé je potřeba to odnaučit formálními pravidly (např. pozitivní diskriminace, politická korektnost) a jejich trestáním, aby se ten ještěrčí ještě víc než černocha bál diskriminace černocha.
A já chci někoho převychovávat? Vždyť jsem to sám zpochybňoval, tak proč mi to tady vytýkáte?Ptal jste se, jestli máme právo někoho převychovávat. Podle mne je špatně (pokud nejde o nějaký patologický případ) vůbec uvažovat o tom, že byste někoho převychovával – no a když nikoho převychovávat nechcete, je zbytečné se ptát, zda na to máme právo. V tomto smyslu jsem na to reagoval.
Ne nutně.Jak tedy vznikají jinak?
To víte jak?Z definice. Když se něco děje proti mé vůli, nechci to. Nebo snad máte příklad něčeho, co by se dělo proti mé vůli a já bych to chtěl?
Naivní je myslet si, že každý chce žít v západním stylu se všemi nevýhodami s tím spojenými.Ale o západním stylu já jsem nic nepsal.
Proto jsem psal sám nebo prostřednictvím asistentů.Jenže to nejde dělat ani sám ani prostřednictvím asistentů. Jediná smysluplná možnost je radit se s těmi, kdo se tomu dlouhodobě věnují.
Která že část byla naivní? Identifikovat lidi, kteří se chtějí začlenit do okolní společnosti se vším všudy, ale nejsou schopni třeba sehnat práci? A pak se snažit zjistit proč tu práci nemůžou sehnat a řešit to? Tak sorry, no.Naivní je, že už zase chcete lidi nějak škatulkovat. Ti, co se „chtějí“ začlenit – jak se to určí, kdo chce a kdo nechce? Co znamená „začlenit se vším všudy“? Je „pražská náplava“ na vesnici začlenění se vším všudy? Když se puberťák chytí nějaké party feťáků, je to začlenění se vším všudy? A „snažit se zjistit, proč tu práci nemohou sehnat“ – to se nemusíte „snažit zjišťovat“, ty příčiny jsou známé.
A já někde řekl, že bych tu jejich práci úplně zahodil a nevycházel z ní?Ono úplně stačí to, co píšete. Když máte někde kvalitní výsledky nějaké práce, můžete je zcela znehodnotit i jen tím, že použijete část nebo z té práce vyjdete. Komplexní práci lze snadno úplně rozmetat tím, že si vyberete jen nějaké části – protože důležitost těch skrytých vazeb nepoznáte.
Informace, které už mají, bych si rád nastudoval a to, co by mi chybělo, bych si od nich vyžádal.Jasně, to, čím se někdo zabývá spoustu let, vy nastudujete během pár hodin, a to na té úrovni, abyste si následně dožádal něco, co vám bude chybět. Postupoval byste stejně i v případě operace? Že byste si od chirurgů nastudoval informace, pak byste si vyžádal, co by vám chybělo, a pak byste se operoval sám?
Ale i kdybych začínal úplně od začátku, tak nevidím důvod, proč bych se prostou aplikací základní vědecké metodiky neměl dobrat dobrých výsledků.Můžete. Můžete se tomu věnovat desítky let, na plný úvazek a přibrat k tomu spoustu dalších lidí. Abyste za dvacet třicet let věděl to, co oni vědí dnes. Akorát mi není jasné, k čemu by celé to zdržení bylo dobré. Aby za těch dvacet let přišel zase někdo nový, prohlásil, že ty vaše výsledky jsou sice fajn, ale že si to radši vyzkoumá sám?
To fakt ale nemá smysl pokračovat, pokud se neshodneme na tom, jak vůbec pracovat s korelací.Ne, nejdříve se musíme shodnout na tom, co korelace je a co korelace není. Korelace je prokázaný vztah mezi dvěma veličinami. Pokud mají nějaké veličiny podobný průběh, vůbec to neznamená, že mezi sebou mají nějaký vztah – proto jsem uváděl ten známý graf.
Pokud se statisticky významně více než 1/7 vrahů narodila v pondělí, je třeba zjistit, proč tomu tak je. Např. to rozpadnout dle místa narození a zjistit, že to koreluje taky. A třeba se dopátrat, že se ti vrazi rodili v jedné porodnici, která postupovala chybně a děti tam při porodu běžně měly kyslíkovou nedostatečnost. Rovnou od stolu tvrdit, že ta korelace je prostě zcela náhodná, a nijak to neprošetřit, opravdu není moc vědecký postup.Pořád je to vědečtější postup, než jen tak od stolu tvrdit, že tam nějaký vztah je. Ve vědě platí, že dokud se souvislost nějakých jevů neprokáže, má se za to, že neexistuje. Kdybyste měl o každé myslitelné kombinaci jevů dokazovat, že spolu nesouvisí, tak se udokazujete. Na zbylá tvrzení podobně nereagujte, raději se vraťte na začátek a přestaňte za korelaci označovat něco, u čeho jste žádný vztah neprokázal.
Ten graf má stejný význam ve všech kulturách, které znají grafy jako způsob vyjádření závislosti několika veličin.A ověřils to? Mně se zdá, že ne. Nikde žádné ověření nevidím.
Ano, je absurdní, že si někdo myslí, že podobný vývoj dvou veličin automaticky znamená, že jsou ty veličiny závislé.Ale ty veličiny jsou závislé. Dalo by se to popsat nějakou rovnicí, do které bys dosadil hodnotu jedné veličiny a vypadla by ti přibližná hodnota druhé veličiny. Ta rovnice reprezentuje tu závislost.
A ověřils to?Ověřil co?
Ale ty veličiny jsou závislé. Dalo by se to popsat nějakou rovnicí, do které bys dosadil hodnotu jedné veličiny a vypadla by ti přibližná hodnota druhé veličiny. Ta rovnice reprezentuje tu závislost.Jasně. Takže můžeme snadno vypočítat, že počet vražd v USA v roce 1980 byl 0.
Ověřil co?Že "graf má stejný význam ve všech kulturách, které znají grafy jako způsob vyjádření závislosti několika veličin."
Jasně. Takže můžeme snadno vypočítat, že počet vražd v USA v roce 1980 byl 0.To si myslim, že nepůjde, odhaduju, že kdyby ten graf byl rozšířen takhe do minulosti, ukázalo by se, že to nekoreluje / koreluje jen na nějakém omezeném intervalu.
takže to, že se nějaké veličiny někdy vyvíjejí podobně, neznamená, že je mezi nimi korelaceV tom úseku, kdy se vývíjejí stejně, je mezi nimi korelace. Viz ten graf, co jsi linkoval. Pokud bys vyžadoval, že ta korelace musí existovat odevždy a na věku věků, tak to by nemohlo korelovat nikdy nic, protože nic netrvá věčně.
Jo, takže vztah mezi veličinami vzniká tím, že je namalujete do grafu.Huh? Nic takovýho jsem přece neřekl.
A ten vzorec, který odvodíte pro výpočet jedné hodnoty z druhé, funguje jenom pro hodnoty, které už znáte.Ano, vždyť korelace je především o pozorování. Co je na tom divnýho? Kdyby tam existovala nějaká kauzální spojitost (ať už jakákoli), tak bychom třeba mohli něco extrapolovat. Ta tam ale není.
Ne, korelace je to, že existuje nějaký vztah.Goto #292. Vztah existuje - popisuje ho ta rovnice.
Ale už jste aspoň přišel na to, že v tomto případě nemůžete nic extrapolovat – což bylo to, čím tato debata původně začala.Nezačala, diskuse začala prostým pozorováním korelace.
Vztah existuje - popisuje ho ta rovnice.Ne, ta rovnice popisuje jenom nějaký úsek, který jste pozoroval a pro který jste tu rovnici vytvořil. Sám jste to uváděl u toho grafu, že nemůžete interpolovat údaje pro rok 1980, který na tom grafu není.
Nezačala, diskuse začala prostým pozorováním korelace.Nikoli. Diskuse začala vyslovením předpokladu o tom, že existuje nějaký vztah, aniž by ten předpoklad byl jako předpoklad označen a aniž by byl nějak dokázán, a zároveň byl ten předpoklad interpolován na novou, dosud neznámou situaci. Když to převedu na ten případ s grafem uživatelů MSIE a počtem vražd v USA, diskuse začala tvrzením: „Počet vražd v USA letos klesne, protože klesl počet uživatelů MSIE, a mezi těmi dvěma hodnotami je korelace.“ Tedy žádné konkrétní údaje, jenom ničím nepodložené tvrzení, že korelace existuje, doplněné navíc ještě o vyvozování závěru vycházejícího z předpokladu, že to není jen korelace, ale že je tam kauzalita.
Ne, ta rovnice popisuje jenom nějaký úsek, který jste pozoroval a pro který jste tu rovnici vytvořil.Ano, tak funguje korelace. Jak už bylo řečeno, nic neexistuje na věky věků. Možná tak Bůh, ale to je nevíme jistě.
Když to převedu na ten případ s grafem uživatelů MSIE a počtem vražd v USA, diskuse začala tvrzením: „Počet vražd v USA letos klesne, protože klesl počet uživatelů MSIE, a mezi těmi dvěma hodnotami je korelace.“Ok, rozumim. Nejsem si jistej, jestli teda tohle vidím zrovna v tomhle podvláknu, ale něco podobného řeší např. kolega Randy ve vedlejším, takže beru. Ano, v tomto případě se jedná o extrapolaci. K tomu komentář: Jeden z problémů v diskusi s tebou je, že často vyžaduješ absolutní kategorické odpovědi, nejlépe boolovské ano/ne. Tady jsme ale spíše v oblasti fuzzy logiky. Všimni si, že ta tvoje extrapolace do roku 1980 násobně přesahuje rozsah té pozorované korelace. Naproto tomu třeba v tom příkladu, který uváděl Randy, se jedná o extrapolaci do budoucnosti mnohonásobně kratší než je rozsah té korelace. Pokud bys v tom příkladu s IE extrapoloval v roce 2010 třeba na den dobředu, celkem spolehlivě se trefíš. Pro pochopení je asi nejlepší vnímat člověka jako neuronovou síť. Trénink neuronové sítě v podstatě není nic moc jiného než sbírání korelací (klidně i jen dočasných) a neuronová síť následně klasifikuje věci jenom podle nich, žádnou kauzalitu neobjevuje (resp. ne nutně). Proto se taky občas plete, ale může fungovat i velmi dobře, to záleží na mnoha faktorech. Když půjdeš večer domů a proti tobě se zpoza rohu vyloupne skupinka týpků s nějakými znaky, tvoje síť tě upozorní na možné nebezpečí a přejdeš na druhý chodník. Ty znaky můžou být holý hlavy, mikiny určité značky, etnikum, pohlaví nebo více různých věcí dohromady... Ano, je to "neoprávněná" extrapolace a ano může to být fuj ošklivě hnusně předpojaté hrůza hanba, ale také to může být velmi velmi užitečné. Hodnocení správnosti tohoto chování není boolovské správné/nesprávné, ale je to fuzzy hodnota. S čímž tvoje spíše černobílé vnímání bude mít, předpokládám, velký problém, ale s tím já nemůžu nic dělat.
A pak si jen tak od boku vystřelíte větu: „v místech se zvýšeným výskytem Romů jsou častější sociopatologické jevy“ a tváříte se, že to prostě je pravda a nebudete se přece namáhat jejím dokazováním.Stačily by jako důkaz informace o několika takových místech?
.. lidé, které rodiče pojmenovali Milan, statisticky častěji spáchají nějaký zločin, tak by se většinová společnost rozhodla je rovnou preventivně zavřít.V tomhle je právě ta základní chyba. Jakmile někdo někdo upozorní na nějakou korelaci, tak hned předpokládáš, že z toho někdo vyvodí nějakou represi. Proč? Kdyby taková korelace platila, a já byl onen neškodý rodič Milana, spolupracoval bych na odhalení příčiny té korelace.
Kdyby taková korelace platila, a já byl onen neškodý rodič Milana, spolupracoval bych na odhalení příčiny té korelace.Skutečně? Co když je to jen manévr, jak vás oslabit? Pokud mám STK a jsem zaujatý vůči značce Z a auta této značky budu podrobovat přísnější kontrole než všechny ostatní vozy, tak tam najdu víc chyb. Ty chyby jsou skutečné, ty jsem si nevymyslel. Na těch ostatních autech bych je našel taky, kdybych byl na ně tak přísný. Ale mám statistiku a mám korelaci, že auta Z jsou špatná. A proč by teda výrobce Z měl spolupracovat na odhalení korelace? Proč by on měl utrácet prostředky, které ostatní výrobci utrácet nemusejí a je tedy konkurenčně znevýhodněn? Pokusy o něco podobného vidím poměrně často, někdo na vás různými triky chce hodit vlastní odpovědnost, vy máte dělat nákladná měření, protože on má podezření apod.
Samozřejmě, nechci být zlořinec.To nejste, protože jste nic nespáchal. Mít nějaké jméno z vás zločince nedělá. Zdá se mi to, nebo opravdu přistupujete na presumpci viny a tedy, za situace, kdy nějaký blb tvrdí, že Milanové jsou častěji zločinci, tak vy ochotně přijmete tuto roli a budete se obhajovat? Nelegitimizujete tím ten jeho postoj? A co lidé, kteří nic nespáchali a nedokáží se obhájit. Ti mají být preventivně zavřeni?
Jakmile někdo někdo upozorní na nějakou korelaci, tak hned předpokládáš, že z toho někdo vyvodí nějakou represi. Proč?Nepředpokládám. Ale bavili jsem se tu o případu, kdy na základě domnělé korelace někdo někoho diskriminuje – proto uvádím jiné příklady takové diskriminace.
Kdyby taková korelace platilaNo právě. Když někdo v diskusi jen tak bez jakéhokoli důkazu plácne, že existuje nějaká korelace, jako prvních chci vědět, zda ta korelace doopravdy existuje.
No právě. Když někdo v diskusi jen tak bez jakéhokoli důkazu plácne, že existuje nějaká korelace, jako prvních chci vědět, zda ta korelace doopravdy existuje.Vtip je v tom, že pokud jde o ty Romy a nepatřičné chování, nemálo lidí ono korelaci zná z vlastní zkušenosti. Problém je v tom, že velká část z nich ji považuje za kauzalitu (a z tebe mám pocit, že to se toho dopouštíš taky, jen to bereš opačně - takže existenci té korelace kvůli tomu popíráš).
Ne, že by to byl důkaz, ale kdyby nikdy nic takového neexistovalo, tak nevedeme tuhle diskuzi, protože by nás to ani nenapadlo.Takže na tom, že Země je placatá, asi taky něco bude, protože jinak by to nikoho nenapadlo. Taky bych vám rád připomněl, že nacisty napadlo, že někteří lidé jsou méněcenní, a je potřeba se jich postupně zbavit – a mezi ty méněcenné řadili i Slovany.
Otázka není, co z ní plyne, ale proč existuje.Pokud nejpádnější důkaz, který o její existenci máte, je to, že si to myslíte, měl byste především řešit to, zda vůbec existuje.
Takže na tom, že Země je placatá, asi taky něco bude, protože jinak by to nikoho nenapadlo.
Cože?
Na plochosti Země panoval jistou část dějin vědecký konsenzus, protože to plynulo z tehdy proveditelných měření.
Tak já to napíšu ještě jednou stručně a jasně. Neexistuje vůbec žádná souvislost mezi tím, že je někdo Rom, a tím, že by se choval „nepatřičně“ (ať už to znamená cokoli). Vy si myslíte něco jiného?Já ano. Existují statistiky, že Romové mají násobně vyšší kriminalitu než společnost celkově. Toť ten vztah. Ještě než ti zrudnou oči bych rád podotkl, že z téhle korelace nevyvozuju nic o podstatě Romů.
Ještě než ti zrudnou oči bych rád podotkl, že z téhle korelace nevyvozuju nic o podstatě Romů.Co z té korelace nevyvozujete asi nikoho nezajímá. Když jí v diskusi uvádíte, bylo by dobré napsat, co z ní tedy vyvozujete.
Co z té korelace nevyvozujete asi nikoho nezajímá. Když jí v diskusi uvádíte, bylo by dobré napsat, co z ní tedy vyvozujete.Zaprvé bych z toho vyvodil, že se Romové nemají dobře, že je to nepříznivé pro ně samotné a druhotně i pro společnost jako celek. Neumim si představit situaci, kdy mají takhle vysokou kriminalitu a zároveň je všechno v naprostém pořádku. IMHO by bylo dobrý se zajímat o to, proč to tak je, místo aby stát zakázal ty statistiky dále vytvářet a tím takříkajíc zavrtal hlavu do písku a tvářil se, že ten rozdíl neexistuje. Už minimálně proto, abychom věděli, jestli se situace zlepšuje/zhoršuje, by bylo fajn mít ta čísla aktuální. A pokud vyvozovat ještě něco dalšího, tak nejspíše to, že to podporuje tu myšlenku o tom deadlocku. Samozřejmě tohle je dost hypotéza, odhad, nemám pro to důkaz, ale v porovnání s jinými přístupy - např. přístupem rasistickým nebo tím tvým - mi to přijde mnohem pravděpodobnější a také mnohem férovější, než když někdo prostě jen tak halabala hodí vinu na jednu ze stran, typicky na tu, se kterou má osobní problém.
Takže celá ta vaše statistika, pokud existuje, říká jenom to, že mezi kriminálníky je větší podíl těch, kteří se považují za Romy, než je tomu v celkové populaci. Podle mne z toho neplyne vůbec nic. Že se Romové nemají dobře? Proč? Co třeba že se kriminálníci nebojí tvrdit, že jsou Romové?Tak samozřejmě, dá se vymyslet spousta různých alternativních vysvětlení. Jen je otázka, které je pak pravděpodobné. Zpochybnit můžeš kdykoli cokoli a s absolutní jistotou nemůžeš ověřit nikdy nic. Tj. v diskusi ti nejsem schopen na úplných 100% prokázat, že se Romové mají špatně ani cokoli jinýho, pokud to dostatečně vehementně budeš odmítat.
Já s žádnou stranou osobní problém nemám. Mám problém s tím, že se pořád snažíte hledat dvě strany někde, kde žádné strany nejsou. Jsou jenom konkrétní lidé, kteří se nějak chovají v konkrétních situacích. A v jedné situaci může být jeden člověk diskriminovaným, a za pár okamžiku v jiné situaci může být diskriminujícím.Víceméně tedy tvrdíš, že ve společnosti jsou asi nějací lidé, kteří nějaké jiné lidi asi diskrimiují, ale nevíš kdo to je a připouštíš, že se navzájem prohazují. Tj tvůj názor v téhle diskusi je tím pádem v podstatě triviální, prázdný.
Tak samozřejmě, dá se vymyslet spousta různých alternativních vysvětlení.Takže už chápete, že vymýšlet si vysvětlení je k ničemu? Že je potřeba místo toho zjistit, v čem je skutečný problém a jaké jsou jeho skutečné příčiny?
Víceméně tedy tvrdíš, že ve společnosti jsou asi nějací lidé, kteří nějaké jiné lidi asi diskrimiují, ale nevíš kdo to je a připouštíš, že se navzájem prohazují. Tj tvůj názor v téhle diskusi je tím pádem v podstatě triviální, prázdný.Problém je na vaší straně. Oprostěte se od představy, že musíte lidi škatulkovat, nalepit jim na čelo cedulku, zda diskriminují nebo jsou diskriminovaní, a hned to pochopíte. Je potřeba omezovat a postupně úplně vymýtit tu diskriminaci. A k tomu vám žádné škatulkování nepomůže.
Problém je na vaší straně. Oprostěte se od představy, že musíte lidi škatulkovat, nalepit jim na čelo cedulku, zda diskriminují nebo jsou diskriminovaní, a hned to pochopíte. Je potřeba omezovat a postupně úplně vymýtit tu diskriminaci. A k tomu vám žádné škatulkování nepomůže.A na to myteni diskriminace bude potreba udelat nejaky urad, a musi byt hodne mocny, aby ho nikdo nemohl zastavit. Nebo aspon nejake organizace, treba neziskovky, jejichz existence bude zaviset na tom, ze budou mit co mytit, takze si vzdy najdou nejakou diskriminaci. A taky by pomohlo vysvetlit skoro kazdemu, ze je obet systemu, aby vedel koho nenavidet. Tim se tomu taky pomuze, a vydrzi protidiskriminacni boj se udrzi dalsich par generaci. A urcite pomuze tlacit na pozitivni diskriminaci, ta sice nepomuze tem nove nalezenym "obetem", ale s jistotou nasere zbytek, majoritu, ktere to predtim bylo tak nejak jedno, a to je taky uzitecne...ze? /sarc
Takže už chápete, že vymýšlet si vysvětlení je k ničemu? Že je potřeba místo toho zjistit, v čem je skutečný problém a jaké jsou jeho skutečné příčiny?To se ti víceméně snažím celou dobu vysvětlit, tj. že je lepší se snažit přijít na důvody než prostě říct "Může za to diskriminace a basta".
Je potřeba omezovat a postupně úplně vymýtit tu diskriminaci.Až dodáš nějaký důkaz, že 1) k diskriminaci dochází a 2) že ta diskriminace je příčina problému, můžeme se o něčem bavit.
Pokud je někde útočník a oběť, je vina vždy na straně útočníka. Často někdo přijde s tím, že si za to okradený nebo třeba znásilněný může sám, ale to je nesmysl.Je rozdíl mezi vinou a příčinou. Když nechám dveře od bytu do kořán a nědko mě vykrada, tak viník bude jednoznačně on, ale mezi příčiny budou patřit i ty otevřené dveře.
Když někdo v diskusi jen tak bez jakéhokoli důkazu plácne, že existuje nějaká korelace, jako prvních chci vědět, zda ta korelace doopravdy existuje.
Aplikujete toto uvažování i opačným směrem? Např. v populaci žije 20 % nebílých obyvatel. Firma XY zaměstnává tisíce lidí, ale nebílých zaměstnanců je pouze 1 %, tj. jejich podíl ve firmě zcela jasně neodpovídá podílu v populaci. Můžeme z toho vyvozovat, že firma XY se chová diskriminačně?
Pak je to o tom nějak identifikovat ty, kteří v ghettu (s tím spojeným stylem života) žít nechtějí, ale neznají cestu ven, a ty, kterým takový způsob života vyhovuje.Někdo třeba nesežene práci. Možná se mu nedostalo dostatečného vzdělání (protože žil v ghettu), ale stále existuje dost low-skilled prací. Nevzpomínám si, kdy jsem naposledy viděl (a jestli vůbec někdy) na pokladně v obchodním domě Roma. Přitom prodavačů je zrovna nedostatek; není to tak dávno, co jsem stál ve frontě snad půl hodiny. Umím si představit, že by někdo takovou práci rád přijal, ale prostě ho kvůli barvě pleti nepřijmou. Nebo že ho přijmou, ale lidé se mu budou vyhýbat a raději budou chodit k jiné pokladně, takže ho zase propustí. To je závažný problém a měl by se řešit. Neřeším teď jak, protože to je složité. Jen naznačím, že po pečlivém zvážení důsledků by toto možná mohl být adept na tzv. podporované zaměstnávání (stát by přispíval na mzdu, ponižoval daně, nebo jinak zvýhodňoval zaměstnavatele). Do důsledků, které je třeba zvážit, řadím především reakce „bílých“ – poté, co nedostanou práci, protože na ně zaměstnavatel ty dotace nedostane. Proto je vhodné začít tam, kde nedostatek pracovníků opravdu je a ideálně není třeba někoho odmítat (z jiných důvodů než neschopnost tu práci vykonávat). Třeba zrovna teď u těch pokladních. Pokladna může být prázdná, nebo za ni může usednout někdo diskriminovaný. Zákazníci si časem zvyknou, že za pokladnou občas sedí i někdo snědý (expozice). Než čekat ve dlouhé frontě u „bílé“ pokladny, raději půjdou do kratší fronty vedle. Párkrát to proběhne v pořádku, strach mizí, pravděpodobnost budoucí diskriminace klesá. Jen ještě upřesňuji, že těmi, co „neznají cestu ven“, jsem měl původně na mysli spíše lidi, kteří nemají vytvořené návyky, nechápou, jak ten systém funguje (životopisy, pohovory, vyjednávání o pracovních podmínkách, smlouvy, ...), ale diskriminaci bych tam zařadil určitě taky. Přijde vám to jako dobré řešení? Dále bych nějak rozdělil pojem diskriminace ve dví. Asi bych rozlišoval vnitřní a vnější diskriminaci (pokud někdo máte návrh na lepší pojmy, tak sem s nimi). Pod vnější diskriminací si představuji to, co se projeví navenek netriviálním způsobem (kam patří právě nezaměstnání, nepronajmutí bytu, nebo sociální izolace). Do vnitřní diskriminace by spadal můj postoj detailně rozebíraný výše. Mezi těmi pojmy není exaktní hranice a bavíme se o nějakém thresholdu, co už je vnější diskriminace a co ještě není. Obecně do té vnitřní diskriminace bude spadat nějaká větší nedůvěřivost, horší počáteční dojem apod. – tedy obecně to, co se vám odehrává v hlavě. Ta vnitřní diskriminace ale neimplikuje vnější diskriminaci. Každá vnější diskriminace začne u té vnitřní, ale ne nutně se z každé vnitřní diskriminace stane ta vnější. Ta vnitřní diskriminace pomine ve chvíli, kdy pro ni nebude žádný důvod (v praxi: zmizí ghetta a sociálně vyloučené oblasti apod.; pokud je jedním ze zdrojů vnější diskriminace, pak eliminace vnější diskriminace sníží i tu eliminaci vnitřní). Shodnem se nějak? Rád bych se dobral nějakého závěru. Tím závěrem může být případně i to, že se v něčem neshodneme. Zatím mi přišlo, že si ani nerozumíme.
Každá vnější diskriminace začne u té vnitřní, ale ne nutně se z každé vnitřní diskriminace stane ta vnější.Obávám se, že tohle není pravda. I ta vnitřní diskriminace se nakonec někde projeví, i když nepřímo. A často to má ještě horší důsledky, protože proti té vnější diskriminaci se ještě dá nějak bránit, ale proti té vnitřní je to extrémně obtížné, navíc i ten diskriminující může být bytostně přesvědčen, že nikoho nediskriminuje, a že jeho rozhodnutí má jiné racionální důvody (zatímco u té vnější diskriminace si diskriminující bývá vědom, že diskriminuje, jen si myslí, že má oprávněné důvody k diskriminaci), a navíc to působí i na toho diskriminovaného, který si nejspíš začne myslet, že je tedy chyba opravdu v něm.
Ta vnitřní diskriminace pomine ve chvíli, kdy pro ni nebude žádný důvod (v praxi: zmizí ghetta a sociálně vyloučené oblasti apod.; pokud je jedním ze zdrojů vnější diskriminace, pak eliminace vnější diskriminace sníží i tu eliminaci vnitřní).Takhle jednoduché to bohužel není, opravdu si to budou muset až do konce odpracovat ti, kteří diskriminují. Ta kauzalita je přesně opačná, ta ghetta a sociálně vyloučené oblasti apod. zmizí teprve tehdy, až zmizí ta diskriminace, a to v jakékoli podobě, tedy i ta vnitřní. Přesněji řečeno, až úplně zmizí vůbec to rozlišování – tedy v tomto případě kdo je nebo není Rom. Až to bude jak psal Prqek – že nikoho ani nenapadne, proč by se měl zabývat tím, zda je někdo Rom. Což je běh na hodně dlouhou trať. Dobře je to myslím vidět na genderové nerovnosti. Vypadalo to, že jsme si v první polovině dvacátého století vyřešili volební právo žen, pak uplatnění v zaměstnání, a teď už jen doladíme nějaké detaily jako platovou nerovnost nebo zastoupení v politice a bude hotovo. Ale ono to vypadá, že jsme ve skutečnosti teprve na úplném začátku, protože teprve teď začíná pomalu vybublávat, kde všude ty rozdíly jsou, co všechno je považováno za samozřejmé a kolik lidí je přesvědčeno o tom, že je to tak vlastně v pořádku – a opravdu bytostně nechápou, v čem je problém. Viz třeba #MeToo. Podobně je to s diskriminací afroameričanů v USA, i když tam asi o něco lépe fungují formální pravidla, ale zase je vidět, že spousta lidí se s tím nesmířila, a jakmile je někde příležitost, tak ten rasismus vybublá na povrch. Ale opravdu se to nedá hodit na ty diskriminované, ani trochu, co na tom neodpracujeme my, diskriminující, to nebude. (My, diskriminující, neznamená „běloši“ nebo něco takového. Diskriminace je úplně stejně zastoupena i mezi těmi diskriminovanými. Což nemusí znamenat, že třeba Rom diskriminuje Neromy, může klidně diskriminovat i jiné Romy. Prostě to škatulkování lidí nefunguje a nejde o to zacházet se všemi škatulkami stejně, ale na ty škatulky se nedívat, když nedávají žádný smysl.) Snad už si rozumíme v tom, že existují různé způsoby diskriminace, některé více přiznané a jiné skrytější. Ale nevím, jestli jsem vás přesvědčil i o tom, že problém vzniká čistě jen na straně diskriminujících, a také jedině na jejich straně půjde vyřešit. Těm diskriminovaným je občas možné trochu pomoci nebo ulehčit, trochu dočasně zmírnit dopady diskriminace, ale ten problém tohle nikdy nevyřeší. Čímž neříkám, že to nemáme dělat – jsem pro každé zmírnění dopadů diskriminace. Ale dělat jenom to ani zdaleka nestačí.
Ta kauzalita je přesně opačná, ta ghetta a sociálně vyloučené oblasti apod. zmizí teprve tehdy, až zmizí ta diskriminace, a to v jakékoli podobě, tedy i ta vnitřní. Přesněji řečeno, až úplně zmizí vůbec to rozlišování – tedy v tomto případě kdo je nebo není Rom.
Vy máte spoustu vzletných obecných frází, ale když se zeptám na konkrétní příklady, tak mlčíte. Zkusím to tedy ještě jednou.
Vy pořád ten problém chcete řešit u té vyloučené skupiny, jenže tam ten problém nevzniká, tam jsou jen důsledky.
Ta skupina odnikud nepřišla, nemá žádné historické a kulturní kořeny,…?
Já tvrdím, že ten problém vzniká v majoritní společnosti, takže je potřeba tam ho také řešit. Vy pořád ten problém chcete řešit u té vyloučené skupinyTak zaprvé to druhé tvrzení není pravda, kolega v tom textu o deadlocku jasně mluví o problémů na obou stranách. Zadruhé, jak se tyhle dva přístupy liší od sebe co se předpojatosti týče? Ten, kdo bez důkazu vidí problém u Romského etnika, je předpojatý, má předsudek nebo je rovnou rasista, na tom se asi shodneme. Ty zase bez důkazu vidíš problém u Čechů. Nechápu, v čem má být ten tvůj přístup lepší. Mně to přijde jako úplně stejně špatný přístup.
Ty zase bez důkazu vidíš problém u Čechů.A to jsem si říkal, jestli tam to vysvětlování v závorce v předposledním odstavci opravdu musím psát. že jsem ho napsal je tedy dobře, teď by to ještě chtělo, abyste si ho přečetl.
A to jsem si říkal, jestli tam to vysvětlování v závorce v předposledním odstavci opravdu musím psát. že jsem ho napsal je tedy dobře, teď by to ještě chtělo, abyste si ho přečetl.V té závorce vidím, že diskriminaci přisuzuješ ještě větší skupině lidí, než jsem si myslel, důkaz ale žádný. To úplně nevidím, jak by mělo tvému argumentu pomoct. Spíš naopak.
To, že je to obvyklý způsob uvažování je fakt - nikdy jsi nečetl nějaký cestopis, ve kterém autor připisoval obyvatelům dané země nějaká paušální vlastnosti (třeba, že Němci jsou puntičkáři)?Obvyklý neznamená správný. To, že někdo v nějakém cestopise připisuje někomu nějaké vlastnosti ještě neznamená, že je daný národ (nebo obyvatelé v nějaké oblasti) opravdu má. Na to by totiž byla potřeba opravdu hodně důkladná a odborně vedená studie. Což cestopis není. Většinou je to totiž taková neškodná společenská hra. V nějakém turistickém průvodci si přečtu: "místní lidé jsou vysocí, krásní a až překvapivě pohostinní, což se snoubí s exotickou přírodou". Co na tom, že na té větě není nic pravdivého. Pokud tam pojedu na dovolenou, tak se pravděpodobně budu mít dobře (pokud mě teda cestovka nepodvede a nezaveze mě na nějaké smetiště) a kdybych pravdivost toho výroku chtěl zkoumat, tak si tu dovolenou jen zkazím. Takže hraju společenskou hru i když trochu vím, že je to odtržené od reality. Problém ovšem nastává tehdy, pokud se tato společenská hra hraje s negativními vlastnostmi (o jejichž platnosti se opět dá celkem úspěšně pochybovat). Zatímco turistický cestopis se většinou snaží nalákat (prostě reklama) lidi k tomu, aby se někde bavili a moc o tom nepřemýšleli, tak pokud hraju tutéž hru s negativními vlastnostmi, tak může hodně rychle nastat pořádný problém, protože minimálně jedna strana této hry se moc bavit nebude. Nehledě teda na to, že ani hra s těmi pozitivními vlastnosti nemá vždy jen pozitivní působení. Lze se inspirovat třeba u poruch příjmu potravy způsobené tím, že módní průmysl desítky let preferoval jakési mutanty nemající nic společného s reálnými lidmi.
Norwegians are shaped by surviving a harsh climate more than war and social hierarchy, and you'll find them to be generally friendly, but stubborn and fiercely individualistic.Hrůůůůůzááááá!!! Honem to někdo zeditujte. Tohle vůbec není politicky korektní.
Nevzpomínám si, kdy jsem naposledy viděl (a jestli vůbec někdy) na pokladně v obchodním domě Roma.Já ano, v místním Albertu pracoval Rom jako ten bachař na ploše prodejny (co tam prostě chodí, tváří se, že tam není, a kontroluje lidi jestli nekradou). Několikrát jsme si fajn pokecali. (Já mám tendenci zdravit lidi, se kterými se takřka denně potkávám, takže jsem zdravil i jeho a ono po deseti pozdravech už nezůstane jen u pozdravu.) Aktuálně tam pracuje v pokladně jedna hnědá mladá holka s dredy. Zákazníci k ní chodí naprosto normálně, není žádný problém.
Přitom prodavačů je zrovna nedostatek; není to tak dávno, co jsem stál ve frontě snad půl hodiny.Ano. Prodavačů je nedostatek. V týdnu vydal Lidl zprávu o tom, že nástupní plat na pokladnu stanovuje na 28tis. To na titulce novinek kralovalo asi tak půl hodiny aby to potom na půl dne nahradil tento článek. Jinými slovy (zpráva vyslaná k lidem): zvyšovat mzdy je vlastně problém a lidi to nemají chtít
Já ano, v místním Albertu pracoval Rom jako ten bachař na ploše prodejny (co tam prostě chodí, tváří se, že tam není, a kontroluje lidi jestli nekradou).Však to je dobře, ne? Teď si uvědomuju, že taky jednoho snědšího prodavače vídám, ale netuším, jestli je to Rom, a ani mě nenapadlo nad tím přemýšlet. (Tak asi takhle moc někoho diskriminuju... K té diskuzi výše). To tvrzení nebylo o tom, že žádný Rom, který by přicházel třeba do kontaktu se zákazníky, neexistuje, ale že to není úplně časté (buď; nebo můj vzorek není dost velký; nebo to nerozeznávám) a nabízí se otázka, jestli tady k té diskriminaci nedochází. Zaměstnáním Romů někde na pokladnách se řeší dva problémy: nezaměstnanost (a možná částečně v důsledku toho i nutnost bydlet v ghettu) a předsudky společnosti. Dal jsem to jako příklad, co je zrovna aktuální, samozřejmě si tam můžete dosadit jinou pozici (měl jsem celou dobu na mysli specificky lidi z ghett, kde nějaké vysoké vzdělání prostě nějak neočekávám, tak proto low-skilled job). Zbytek toho komentáře nechápu, ale jsem těžce jet-lagged a napůl spím, takže těžko říct. Byl to souhlas, nebo nesouhlas? Ta myšlenka podporovaného zaměstnávání dlouhodobě nezaměstnaných lidí z vyloučených lokalit se líbí/nelíbí? Fakt mi uniká pointa.
Zdá se mi to, nebo tam úplně chybí pointa?Asi chybí.
Však to je dobře, ne?Jo? V době, kdy se spouští první obchod zcela bez pokladních, tady u pokladen nechce nikdo dělat, tak se na to berou lidi z východu ochotni pracovat za ještě nižší mzdu než místní (a to je co říct). Nevím. Přidám k tomu ještě další náhodnou zprávu bez pointy. Jako zcela upřímně, fakt nevím, jestli to někdo nevypustil jen jako pokusný balonek nebo na zakrytí jiného případu. Tohle je zpráva jak z roku 1970. Zatímco ostatní země řeší kurzy programování a průmysl 4.0, kdy pomalu i kominík potřebuje minimálně bc a pracuje s digitální technikou, se ČR bude zabývat dílnami na ZŠ... Koncepce školství par excelence.
Zaměstnáním Romů někde na pokladnách se řeší dva problémy: nezaměstnanost (a možná částečně v důsledku toho i nutnost bydlet v ghettu) a předsudky společnosti.Já chápu dobrý úmysl, ale viz výše.
Ta myšlenka podporovaného zaměstnávání dlouhodobě nezaměstnaných lidí z vyloučených lokalit se líbí/nelíbí?To není o líbí / nelíbí. Nevím, zda jsi viděl film Hranice práce, ale Saša to tam perfektně vystihuje. Pokud jsou potřeba třídící linky na odpady (což nevím), tak rozhodně není potřeba třídit odpad na tři směny a je možné ztrojnásobit počet linek a pracovat jen přes den. Tahle zdánlivě nepodstatná změna způsobí to, že ti lidé, i když stále budou dělat v třídírně odpadu, nebudou muset nesmyslně chodit na směny (což je masakr), budou mít více čas na své děti a na svůj volný čas, který teď vůbec nemají. Takže zaměstnávání ano, ale ta práce musí za něco stát. Fakt není řešením to, že ty lidi hodíme na místa, která za 5 let nebudou existovat, za minimální mzdu. Tím jen ten problém odsuneme na dalších 5 let (zase na druhou stranu je to více než životnost jedné vlády).
Koncepce školství par excellence.
O něčem, co neexistuje, můžeš říct cokoliv…
Jo? V době, kdy se spouští první obchod zcela bez pokladních, tady u pokladen nechce nikdo dělat, tak se na to berou lidi z východu ochotni pracovat za ještě nižší mzdu než místní (a to je co říct). Nevím. [...] Fakt není řešením to, že ty lidi hodíme na místa, která za 5 let nebudou existovat, za minimální mzdu.Je lepší dát jim práci aspoň teď na pár let, nebo je dál nechat hnít v ghettu? Je snažší zvyšovat kvalifikaci někomu, kdo žije v tom ghettu, nebo někomu, kdo už pracuje, má pracovní návyky a chápe okolní socioekonomický systém (smlouvy, platby, ... – nevím, jakým termínem to označit)? Je lepší, aby děti vyrůstaly v ghettu mezi odpadkami, nebo v rodině, kde oba rodiče pracují? Ve kterém případě se těm dětem spíš dostane lepších podmínek, lepšího vzdělání a budou méně exponovány různým negativním vlivům?
Copak jméno má nějaký vliv na člověka? Ale rasa ano.Právě že rasa má úplně stejný vliv na chování člověka, jako jeho jméno – tedy vůbec žádný. Úplně vedle jste vy, ale co taky čekat od robota Emilka…
Právě že rasa má úplně stejný vliv na chování člověka, jako jeho jméno – tedy vůbec žádný.
To je zase jirsákovina.
„Rasu“ jde samozřejmě chápat různě, ale ta nejméně od reality odtržená varianta počítá se společnými biologickými rysy… které se samozřejmě projeví v určitých nuancích chování, které se ale mohou během generací kumulovat.
Nemate pravdu. Ale nejspis si to neumite (nebo ve sve pyse nedokazete) pripustit, ze? chcete emiricky priklad ktery POTVRZUJE, ze rasa MA VLIV na chovani? Dobra, premluvil jste mne, prestoze vetsinou ucim kvalitnejsi material. Je zname, se alergie na mlecne vyrobky [lactose intolerance] je u americkych indianu v temer 100%. A proto indiani mlecne vyrobky nevyhledavaji, naopak se jim vyhybaji, protoze vedi nebo veri, ze by se z nich posrali, a vyhybaji se jim na zaklade rasy, bez ohledu na to, ze prave oni mohou byt tim nepatrnym doplnkem do uplnych 100%. Vybybani se mleku je chovani, na ktere ma vliv rasa. QED.Copak jméno má nějaký vliv na člověka? Ale rasa ano.Právě že rasa má úplně stejný vliv na chování člověka, jako jeho jméno – tedy vůbec žádný.
Arthur de Gobineau je opravdu pasé, o tom není sporu (leda s Petrem z Frýdku Místku ^_^).
Vcelku výstižný mi přijde úryvek z The Ancestor's Tale:
We can all happily agree that human racial classification is of no social value and is positively destructive of social and human relations. That is one reason why I object to ticking boxes on forms and why I object to positive discrimination in job selection. But that doesn't mean that race is of "virtually no genetic or taxonomic significance." This is Edwards's point, and he reasons as follows. However small the racial partition of total variation may be, if such racial characteristics as there are highly correlated with other racial characteristics, they are by definition informative, and therefore of taxonomic significance.
Informative myslí v kontextu teorie informace.
A vy si myslíte, že dokážete namalovat jasnou čáru mezi rasami.
A to jsem zase napsal kde…?
Je vaší chybou, když rozpoznáváte chybné vzorce a chování se snažíte předvídat například na základě barvy kůže nebo barvy ponožek. Takový vzorec je totiž zjevně chybný a může akorát uškodit – buď vám, nebo tomu, koho takhle posuzujete.Proč je to zjevně chybné? Můžeš tohle tvrzení nějak podložit?
Úplně stejně můžete hodnotit podle barvy očí, tvaru nosu, barvy ponožek, křestního jména (pokud ho znáte), tvaru hlavy, poměru délky palce a malíčku na levé ruce a milionu dalších vlastností, které s chováním daného člověka vůbec nijak nesouvisí.Jenže ono to s chováním člověka (bohužel) souvisí. Samozřejmě je extrémně důležité mít na paměti, že korelace != kauzalita. Tohle je ten případ korelace. Naposledy, když jsme tady na ábíčku tuhle debatu vedli, odkázal jsem na dokument ukazující násobně vyší kriminalitu u Romů/Cikánů, který jsi nerozporoval. Neakceptování existence téhle korelace vede k prohloubení problému, k udržování toho deadlocku. A co se týče těch ostatních vlastností, asi to byl pokus o ironii, ale ono to tak skutečně je - i řada dalších vlastností má podobné korelace. Například oblečení, třeba některé druhy bomberů, že...
Když si uvědomujete, že někdy jednáte na základě předsudků, nemůže přece vaše racionální reakce být „to se nedá nic dělat, budu v tom pokračovat a nepokusím se to nijak změnit“, ale právě naopak „musím udělat maximum proto, abych následky toho zmírnil“.Vždyť ale přesně o tom uživatel ehm psal, viz ten deadlock.
Nesmysl je pokoušet se někoho převychovávat, aby se choval podle toho, jak si představujeme, že by se chovat měl. Existují nějaké mantinely dané zákony, a pokud se někdo chová v rámci těchto mantinelů, je to jeho věc a nemá ho co někdo převychovávat.Jedná se právě o případ, kdy chování je mimo zákon nebo na hraně zákona. Měnit chování, které je v soulasu se zákonem, se tady opravdu nikdo nechystá...
Což je mimochodem jeden z důvodů, proč má smysl pozitivní diskriminace – protože vyvažuje důsledky těch předsudkůNevyvažuje. Pozitivní diskriminace rasismus a předsudky "legitimizuje", minimálně v očích rasistů, a to zejména protože je porušením toho pravidla o stejných podmínkách pro všechny (o kterém ty sám mluvíš v jiném komentáři). Jakmile tuhle rovnost porušíš, jde to celé do kýblu, předsudky tím budou pouze narůstat.
Proč je to zjevně chybné? Můžeš tohle tvrzení nějak podložit?Protože neexistuje žádná známá spojitost mezi barvou kůže nebo barvou ponožek a chováním daného člověka.
Tohle je ten případ korelace.Korelace je statistický jev, který můžete pozorovat na nějaké množině prvků. My se bavíme o jednom konkrétním člověku. Když je v ČR ve vězení 20 000 lidí, asi nebudete tvrdit, že vy osobně jste z 0,2 % ve vězení.
Vždyť ale přesně o tom uživatel ehm psal, viz ten deadlock.Deadlock znamená, že jsou dvě nebo více stran, které se navzájem nějak zablokují – a když by chtěl jeden z nich něco udělat pro odblokování, nemůže, protože je to podmíněné tím, že něco udělá druhý, který opět nemůže, protože je to (přímo či nepřímo) podmíněné zase tím prvním. V případě diskriminace na základě třeba rasy žádný deadlock není – prostě ten, kdo někoho diskriminuje kvůli rase, s tou diskriminací musí přestat. Není to ničím podmíněné, jako že by se třeba černoši měli předělat na bělochy.
Měnit chování, které je v soulasu se zákonem, se tady opravdu nikdo nechystá...To bohužel není pravda. Všichni ti odpůrci uprchlíků a „nejsem rasista ale“ chtějí lidi kádrovat na základě věcí, které nemají v zákoně žádnou oporu.
Pozitivní diskriminace rasismus a předsudky "legitimizuje", minimálně v očích rasistůV případě rasistů je potřeba v první řadě řešit to, aby začali dodržovat zákony a přestali být rasisty. Není možné nechat rasisty porušovat zákony a ještě se jim dál ustupovat.
zejména protože je porušením toho pravidla o stejných podmínkách pro všechnyNaopak, pozitivní diskriminace (v určitých případech) naopak ty stejné podmínky pro všechny zajistí. Stejnými podmínkami pro všechny se myslí reálné podmínky, ne nějaké formalismy. Aby to nebylo jako v tom vtipu, že bude pstruh, liška a orel soutěžit, kdo je rychlejší, a aby byly stejné podmínky pro všechny, půjdou všichni po zemi.
Protože neexistuje žádná známá spojitost mezi barvou kůže nebo barvou ponožek a chováním daného člověka.
Pro jednoho konkrétního člověka to nefunguje, pro velké skupiny ano.
V případě diskriminace na základě třeba rasy žádný deadlock není – prostě ten, kdo někoho diskriminuje kvůli rase, s tou diskriminací musí přestat.
Prosil bych o několik stručných popisů základních životních situací, abych se lépe zorientoval, co je diskriminace a co ne, v každodenním životě. Pokud možno i s uvedením, jak se diskriminace konkrétně prokazuje. Např. jdu po ulici, proti mně jde skupinka lidí a já někdy přejdu na druhý chodník a jindy ne. Může jít o diskriminaci, ať už na jakémkoliv základě (rasa, pohlaví, věk)? Podobný příklad při pronájmu, nákupu či prodeji nemovitosti, přijímání zaměstnanců atd.
Pro jednoho konkrétního člověka to nefunguje, pro velké skupiny ano.Vy jste někdy osobně potkal nějakou velkou skupinu lidí? Jdete si takhle po ulici a najednou proti vám skupina milionu černochů a nějak se chová?
Vy jste někdy osobně potkal nějakou velkou skupinu lidí?
Nejde o potkání na ulici. Ale např. v USA černoši vraždí 7x častěji než běloši. Asi to je skvrnami na Slunci. Nebo jiný příklad - když v paneláku bydlí samí Češi, vypadá to zcela jinak, než když je plný Romů. Další náhoda?
Jdete si takhle po ulici a najednou proti vám skupina milionu černochů a nějak se chová?
Ptám se na konkrétní situaci. Jdu po ulici, proti mě jde skupina mladíků. Když jsou bílí, pokračuji dál, v případě Romů přecházím na druhou stranu. Jde o rasismus (případně diskriminaci, nebo předsudek)? Jaký je váš názor?
Jdu po ulici, proti mě jde skupina mladíků. Když jsou bílí, pokračuji dál, v případě Romů přecházím na druhou stranu. Jde o rasismus (případně diskriminaci, nebo předsudek)?Samozřejmě. Co by to mělo být jiného? Přecházíte snad na druhou stranu ulice, když je mezi těmi mladíky někdo jménem František? Nebo když má kostkovanou košili? Nebo pihu na nose?
Samozřejmě. Co by to mělo být jiného? Přecházíte snad na druhou stranu ulice, když je mezi těmi mladíky někdo jménem František? Nebo když má kostkovanou košili? Nebo pihu na nose?... nebo když mají holé hlavy a mikiny Lonsdale? Pak je odpověď ano. Je vtipné, jak vždycky jako "protipříklady" uvádíš něco dost zaručeně neškodného, jako třeba ponožky nebo pihy na nose.
Piha vás jen tak neškodně polechtá, zatímco barva pleti vám dá ránu až spadnete?Ano, v zásadě to tak je. Samozřejmě to neplatí 100%, ale ta zvýšená pravděpodobnost tam (bohužel) je.
Nebo co je na barvě pleti tak škodlivého nebo nebezpečného?Je nebezpečná podobným způsobem jako ty holé hlavy a mikiny Lonsdale.
Aha, takže vám někdy barva pleti nafackovala, příjmení vám zlomilo nohu, věk vám ukradl peněženku a krevní skupina vám poškrábala auto.To ani ne, spíš některé tyhle znaky občas způsobí snížený pocit osobní bezpečnosti. O tom se tady přece bavíme.
Tak si také zjistěte, kolikrát častěji vraždí muži než ženy. A z toho si dělejte závěry.
Vzhledem k tomu, že muži tvoří přibližně polovinu populace, ale páchají asi 90 % trestných činů, tak je to jasný případ genderové diskriminace. Zjevně je trestní zákoník a vůbec celá společnost nastavena diskriminačně proti mužům. Urychleně by se s tím mělo něco dělat.
Samozřejmě. Co by to mělo být jiného?
Co přesně to tedy je? Rasismus? Diskriminace? Předsudek? Všechno dohromady? A jaký je správný postup? Přecházet na druhý chodník vždy? Nebo nikdy?
Pokud jsou podle váš vraždy důsledek, nikoli příčina diskriminace, tím spíš byste se měl snažit diskriminaci odstranit.
Jak říkám, celý systém (zákony, policie, státní zástupci, soudci) je zcela zjevně genderově biasovaný proti mužům. Jinak si není možné vysvětlit, že polovina populace páchá 90 % trestných činů, zatímco druhá polovina jen 10 %. Tento nepoměr bije do očí a nelze ho jinak vysvětlit, než biasem.
to konkrétní chování může být i diskriminací
Opravdu někoho diskriminuji tím, že přejdu na druhý chodník? Není to příliš odvážné tvrzení?
Správný postup je snad jasný – nepřecházet na druhý chodník bezdůvodně.
Jistě, ale to jsou pořád obecné rady. Já bych chtěl konkrétní radu pro konkrétní situaci. Kdy můžu přejít na druhý chodník a kdy ne? Nechci nikoho diskriminovat, ale v konkrétní situaci si prostě nevím rady, tak se chci poradit, abych byl lepším člověkem.
Protože neexistuje žádná známá spojitost mezi barvou kůže nebo barvou ponožek a chováním daného člověka.Neexistuje žádná známá kauzalita mezi barvou kůže a chováním, ale korelace buhužel ano. Lidé to velmi často nerozlišují a pak vznikají zbytečná nedorozumění.
Doporučuji ke studiu graf korelace mezi počtem uživatelů Internet Exploreru a počtem vražd v USA. Dával jsem tu na něj odkaz.Ten graf znám, je profláklej, ale co s ním? Nevidím relevanci v diskusi. Jestli se snažíš ukázat na to, že kauzaliza != korelace, tak to se vlamuješ do otevřených dvěří.
Zvlášť když je zpochybnění tak triviální, že byste na to měl přijít sám.Povídej, přeháněj.
Vy jste muž – a u mužů já násobně vyšší násilná kriminalita. Tu korelaci bych tedy považoval za prokázanouAno, to je poměrně dobře známo.
a přece si nemyslíte, že budu věřit nějakému násilníkovi.Ano, však si taky v diskusi navzájem nevěřime. To je celkem normální.
odkázal jsem stránku popisující násobně vyšší kriminalituMno. A co s tím? To, že lidé nosící ponožky s puntíky mají vyšší míru kriminality nemusí vůbec znamenat, že ti lidé jsou horší než ostatní. Můžou být stejní i lepší. Záleží na prostředí. Pokud nějaký blb ukecá dostatečné množství lidí, že lidé nosící puntíkované ponožky jsou divní a dostatečné množství lidí tomu uvěří, tak se může stát, že budou proti lidem s puntíky vystupovat mnohem obezřetněji a možná i agresivněji, než k ostatním. Třeba je nebudou pouštět k sobě do krámu, děti puntíkovaných lidí budou častěji posílané do okrajových škol, a schopní lidé s puntíkovanými ponožkami se nedostanou na lepší pracovní pozice a pokud, tak budou mít třetinový plat a budou muset snášel posměšky od kolegů. Prostě jsou divní. Nevzdělaní, nemakačenka, lidi s puntíkama na ponožkách. Vždyť to každý vidí. I statistika to potvrzuje. Takže posílat odkaz na statistiku nějak nedává smysl, pokud k tomu není doplněná studie, proč tomu tak je. A je taky celkem dobré si uvědomit, že v té statistice namířené proti někomu můžeme být příště i my. Nějaké společné vlastnosti se vždy najdou.
Problém je v tom, že k podobné statistice u nás člověk velmi snadno a rychle dospěje sám a je to vcelku přirozené. Barva kůže je něco, co je obvykle nepřehlédnutelné a neměnné.Ano, někteří lidé k této statistice dospějí přirozeně a naprosto chybně. Prostě si spojí dva nesouvisející jevy. Tohle vídám velmi často a netýká se to jen lidských vlastností. Tuším, že byl proveden test na holubech, kdy se jim (po vzoru Pavlovových experimentů) pouštěly zcela náhodné podněty. A protože mozek rád hledá vzory, tak si různí jedinci v těch náhodných datech něco našli. Takže třeba jeden holub se při určitém podnětu začal točit na místě, protože už mu to pětkrát před tím náhodně vyšlo. Jiný si začal čistit peří, protože to už korelovalo před tím. A tak dále. Každý z nich si v náhodných podnětech našel nějakou korelaci se svým vlastním chováním a snažili se to opakovat i nadále (aby třeba dostali potravu nebo tak něco). Každý jedinec měl jiný vzor chování. A všichni v tom jistě viděli korelaci. Na tohle je potřeba si dávat pozor a vědět, že se něco takového může stát i mě. Já jsem trochu vycvičený ze školy a spíš se k tomu musím nutit. Ale je třeba zajímavé pozorovat kolegy a jejich závěry. Například nám odešlo 7 disků během 14 dnů. A kolegové, protože to přece nemůže být náhoda, začali vymýšlet různé teorie, proč se to stalo. Jenže na to bylo velmi málo dat. Žádný závěr z toho nešel udělat. To jim ovšem nebránilo si jej vytvořit. Prostě to, že 6x za sebou padne na hrací kostce stejné číslo se občas stane. Neznamená to nutně, že ta kostka je cinknutá.
Mno. A co s tím? To, že lidé nosící ponožky s puntíky mají vyšší míru kriminality nemusí vůbec znamenat, že ti lidé jsou horší než ostatní.To jsem ale přece vůbec nenapsal. Něco takového řešit podle mě vůbeec nedává smysl a k ničemu to není.
Takže posílat odkaz na statistiku nějak nedává smysl, pokud k tomu není doplněná studie, proč tomu tak je.Dnes je zakázáno tu statistiku vytvářet (ty statistiky, které máme, jsou z 90. let), natožpak zjišťovat, proč tomu tak je. "Správná cesta" je dnes předstírat, že ta statistika neexistuje. A když už se podaří někoho dokopat k tomu, aby vzal její existenci na vědomí, tak to okamžitě vyhodnotí tak, že za to zceala určitě může nesnášenlivost a rasismus ze strany společnosti. Žádné hledání důvodu, proč tomu tak je, se nekoná. Prostě rasismus a basta. Takže hodně štěstí.
Když mi vletí do okna relativně velký, žlutý hmyz, zbystřím.Mno. Když se nám to občas stane v kanclu, tak se kolegové začnou chovat tak, že si to píchnutí nebo co sršeň vlastně dělá, zaslouží. Já jim (těm hmyzákům, ne kolegům
inb4 HeronTo má být na mě? Pokud ano, dalo by se to napsat nějak srozumitelněji?
Takže pokud se bojíš snědého ... Protože tady je řádově pravděpodobnější, že je chudý z ghetta, tak to nedává smysl, protože chudých (už exekuovaných) lidí je tady 834tis. a další stovky tisíc lidí jsou těsně před mí.
Přemýšlím, zda tu část z ghetta ignoruješ schválně, zvláště v kontextu:
Stále nevidím souvislost.
Takže ano, pokud máš problém s chudými lidmi, tak skutečně nejspíš nemůžeš na ulici vůbec.
Chudoba se váže s různými sociálně patologickými jevy a záleží, jak moc jsou koncentrované – jsme zpět u ghetta, resp. o židovském ghettu asi řeč není, takže příhodněji vyloučených lokalit, ale v kontextu diskuze skutečně ghett.
V některých dírách typicky v pohraničí bych si také dával bacha, leč na poněkud jiné indicie.
V ČR není 834 tis. Romů.Tomu tvému argumentu s 834k lidí v dluzích moc nerozumim. Přijde mi, že se na to ptáš obráceně, než co by dávalo smysl. Tj. ne "Kolik z těch 834k je Romů?", ale "Kolik % Romů je v těch 834k?"
Uvedu reálný příklad takové zadlužené rodiny:
Otec hodný, milý, poměrně chytrý člověk, dělník. V důsledku peer pressure chodí s kolegy v pátek večer do hospody a bohužel pod vlivem alkoholu trpí výbuchy agresivity. Několikrát rozbil nějaké popelnice a dopravní značku, byl za to sedět.
Matka hodná, milá, ne moc bystrá a nadělala dluhy, jinak výtvarnice. Vyvinula se u ní úzkostná a paranoidní porucha osobnosti, nevychází mezi lidi. Pravidelně hospitalizována.
Tři děti, o které se starají prarodiče, když je tatínek v base nebo maminka ve cvokárně.
Je to smutné, ale ne bezprostředně nebezpečné, to leda otec rodiny cestou z hospody; panují ale pochopitelně jisté obavy, co vyroste z dětí.
Takových různých případů je mnoho.
Srovnej s obyvateli ghetta, kde se topí parketami, provozuje incest, probíhají bitky na ulici a občas je konfrontován někdo mimo komunitu. O těch je vlákno o řadu příspěvků výše. Mě ani tak bezprostředně nefrustruje ta devastace bydlení, incest atd. jako konflikty a zlodějina, do kterých jsem byl zatažen, ať už to byly útoky cikánských výrostků (for the lulz) na mě a spolužáky (bylo nám cca 11-14 let) cestou ze školy (už jsem to tu dříve zmiňoval), nabízené kradené hodinky a vyhrožování propíchnutím duší kola, krádež telefonu (na ten si mimochodem natáčeli ten incest, telefon se poté PČR podařilo dostat zpět) aj.
Uvedu reálný příklad takové zadlužené rodinyReálnými případy se tady můžeme utloukat donekonečna. Otázkou je, co s tím.
Srovnej s obyvateli ghettaA proč? Co teda má být myšlenkou? Že by ghetta neměla existovat? No na tom se shodneme, akorát za posledních 25 let nevidím nikoho, kdo by s tím chtěl reálně a systémově něco dělat (osamělí dobrovolníci starající se o jednotky případů s tím bohužel nehnou). Místo toho se tady vytvořilo něco, pro co existuje souhrnný termín obchod s chudobou. Někdo si na tom napakuje kapsu (nejdřív na lichvářských úvěrech, potom na exekucích, potom na realitce, potom na příspěvku na bydlení na ubytovnách), politici jsou nadšení, protože mohou sbírat body odsunutím lidí v kontejnerech za město a tak dále. Jen těm lidem to vůbec nepomůže. A postupně vyrůstá další generace s minimálním vzděláním (jak v takovém prostředí chceš studovat), bez jakékoliv naděje na lepší život (pokud už po dvacáté někdo přijde s "pomocí" typu: "my vás oddlužíme, stačí, když budete 7 let o chlebu a vodě", tak jakákoliv naděje umírá).
No na tom se shodneme, akorát za posledních 25 let nevidím nikoho, kdo by s tím chtěl reálně a systémově něco dělat (osamělí dobrovolníci starající se o jednotky případů s tím bohužel nehnou).
Co navrhujete vy? Pár návrhů je jasných (omezení doplatků na bydlení, omezení poplatků exekutorů), ale co dál?
A postupně vyrůstá další generace s minimálním vzděláním (jak v takovém prostředí chceš studovat)
Opět - co konkrétně dělat? Vzít z těchto rodin děti a poslat je někam na převýchovu?
bez jakékoliv naděje na lepší život (pokud už po dvacáté někdo přijde s "pomocí" typu: "my vás oddlužíme, stačí, když budete 7 let o chlebu a vodě", tak jakákoliv naděje umírá).
Stejná otázka. Smazat lidem plošně dluhy? Všem lidem nebo jen některým? A co věřitelé? Všichni věřitelé nejsou lichváři. Co dělat, když člověka oddlužíte a za pár let bude opět zadlužen?
Pár návrhů je jasných (omezení doplatků na bydlení, omezení poplatků exekutorů), ale co dál?Tohle je hašení již existujícího požáru. K tomu požáru by vůbec nemělo dojít. Jízda načerno (tj jízdenka do 500Kč max, pokud někdo jede přes celou republiku) nemůže vést ke koncové sumě 60 000 Kč. Půjčka 100tis. Kč nemůže vést ke ztrátě bytu za milion. Spousta smluv je neplatných od počátku (tj nemorální, využití zoufalé situace, oklamání apod. - tzv. šmejdi ať už s elektřinou nebo s hrnci). Řešit to až na vrstvě exekuce je jen další podílení se na obchodu s chudobou. Omezení doplatku na bydlení je opět totéž, "řešení" problému na jiné vrstvě. Předně asi není normální, že za holobyt 1+sociálky na chodbě někdo chce 12tis nájem. A od všech 6 lidí, kteří tam mají bydlet. Už jen to by mělo toho úředníka trknout. Pokud v tom tedy sám nejede.
Smazat lidem plošně dluhy?V této situaci ano. A potom upravit systém tak, aby k tomu už nedošlo. Tento příměr jsem psal několikrát, použiji jej zase. Máme úřady na kontrolu kvality vody, masa, zeleniny, výrobků apod. Pokud se v nějaké provozovně zjistí, že např. prodávají shnilé a savem omyté maso, tak to tam prostě zavřou a někdo dostane pokutu (bohužel dost minimální). Stejně tak lze mít úřad na kontrolu smluv a pokud bude otrávená, tak to prostě zavřít. To, že na trhu jsou otrávené smlouvy se vědělo několik let. Stejně jako že jsou tady šmejdi s dekami za 60 tis. Nikdo s tím nic neudělal, až jedna studentka musela natočit film. Efekt veškerý takový, že o tom premiér jednou promluvil v TV. Asi bude potřeba víc než film.
Co dělat, když člověka oddlužíte a za pár let bude opět zadlužen?To se prostě může stát, ale takových případů určitě nebude 834 tis. Stačí si jít pokecat s některými bezdomovci. Někteří lidé se zklamali jednou (podvedla je žena a kamarád, se kterým se pustili do nějakého projektu je okradl o veškerý majetek vložený do společné firmy), a už to dál nechtějí řešit. Jednotky takových lidí prostě existují. Pokud mají nějakou psychiatrickou diagnózu, mají být léčeni.
Předně asi není normální, že za holobyt 1+sociálky na chodbě někdo chce 12tis nájem. A od všech 6 lidí, kteří tam mají bydlet. Už jen to by mělo toho úředníka trknout. Pokud v tom tedy sám nejede.
Pokud to zákon umožňuje, tak s tím úředník nemůže nic dělat.
V této situaci ano.
Chcete všem lidem smazat všechny jejich dluhy? Opravdu?
Stejně tak lze mít úřad na kontrolu smluv a pokud bude otrávená, tak to prostě zavřít. To, že na trhu jsou otrávené smlouvy se vědělo několik let.
Máme analýzu, kolik procent lidí se dostalo do exekuce kvůli předraženým dekám?
To se prostě může stát, ale takových případů určitě nebude 834 tis.
Když bude možné se zadlužit a následně snadno docílit smazání dluhu, tak počet takových případů naroste na miliony. Já osobně bych to také udělal, klidně i opakovaně.
Pokud to zákon umožňuje, tak s tím úředník nemůže nic dělat.To je právě otázka, zda to umožňuje. To je na právníky. Těm konkrétním úředníkům především mělo být podezřelé, že dávky na jeden byt v nejnižší kategorii jsou v úhrnu třeba 50tis korun měsíčně a že to asi není adekvátní. Mapa místně obvyklého nájemného je na stránkách MMR už hodně dlouho.
Chcete všem lidem smazat všechny jejich dluhy? Opravdu?Všem ne, stále se bavím v kontextu těch 834tis. lidí. Tady nějaký právník uvádí 200tis. protiprávních exekucí. A to jsou jen exekuce, někteří jiní právníci se dívají o krok zpět a zneplatňují přímo ty původní smlouvy.
Když bude možné se zadlužit a následně snadno docílit smazání dluhu, tak počet takových případů naroste na miliony.Nikde jsem nepsal o opakovaném oddlužování. Především je třeba odstranit ty pasti, aby k tomuto zadlužování nedocházelo.
Všem ne, stále se bavím v kontextu těch 834tis. lidí
Jistě, ale mezi ně není těžké se dostat. Prostě si půjčím, přestanu splácet, nechám na sebe vypsat exekuci a můj dluh bude smazán. Není to super? Jaký má smysl řádně splácet dluhy, když si je můžu nechat odmazat?
Nikde jsem nepsal o opakovaném oddlužování.
To je pravda, v podstatě jste se odpovědi na otázku, co s opakovanými bankrotáři, elegantně vyhnul.
Především je třeba odstranit ty pasti, aby k tomuto zadlužování nedocházelo.
Něco odstranit můžeme, ale pořád zůstane velké množství možností, jak se zadlužit. Člověk dokáže utratit neomezené množství peněz.
Prostě si půjčímVladimíra Dvořáková (asi jako jediná ve veřejném prostoru), měla tu odvahu říct, že za dluh odpovídá i strana půjčující. Pokud někdo "prostě půjčí" někomu, kdo evidentně není schopen splácet, je to i jeho problém. (Tady to bylo myšleno v kontextu úvěrovo-exekutorské mafie, kdy různé firmy lákaly na úvěry lidi, kteří to nebyli schopni splácet, ale měli třeba dům nebo pozemek. O ten potom přišli v dražbách, kde to za nízkou hodnotu koupila předem domluvená realitka a následně to prodala za trží cenu a zisk šel do kapsy všem třem: úvěrovce, exekuční kanceláři a realitce - což v některých případech bylo pod jednou střechou se stejnými lidmi.) Takže je otázkou, kde si "prostě půjčíš" s cílem to nesplácet.
To je pravda, v podstatě jste se odpovědi na otázku, co s opakovanými bankrotáři, elegantně vyhnul.Nevyhnul. Cílem je odstranění pastí, které vedou k opakovanému zadlužení. Pokud hoří dvakrát po sobě na přesně stejném místě, asi není dobré to tam chodit jen opakovaně hasit, ale je dobré důkladně vyšetřit, co k tomu vedlo a danou příčinu odstranit.
Vladimíra Dvořáková (asi jako jediná ve veřejném prostoru), měla tu odvahu říct, že za dluh odpovídá i strana půjčující.
To je pravda, ale zapomínáte, že dluh nemusí vzniknout pouze půjčkou. Je mnoho dalších možností - vypořádání majetku při rozvodu či dědictví, způsobení škody, neplacení za poskytnuté služby (nájem, elektřina, telefon atd.). Těmto věřitelům také řeknete, že to je jejich smůla?
Takže je otázkou, kde si "prostě půjčíš" s cílem to nesplácet.
Tím pádem v podstatě končí spotřebitelské úvěry. Když ne pro všechny, tak pro lidi s nižšími příjmy. A uvědomte si, že spotřebitelské úvěry mohou být i legitimní. Když se chudšímu člověku rozbije lednička a nemá na novou, tak je relativně OK koupit ji na splátky. Ovšem v nové realitě takovému člověku půjčí jen opravdoví lichváři, kteří své pohledávky nevymáhají exekučně.
Pokud hoří dvakrát po sobě na přesně stejném místě, asi není dobré to tam chodit jen opakovaně hasit, ale je dobré důkladně vyšetřit, co k tomu vedlo a danou příčinu odstranit.
Jak odstraníte hloupé chování?
neplacení za poskytnuté služby (nájem, elektřina, telefon atd.)K dalším věcem z toho seznamu se nemohu vyjádřit, ale k tomuto ano. Jsem předsedou SVJ a ze zákona máme povinnost min. jednou za 3 měsíce kontrolovat stav plateb a dluhy na službách. Děláme to průběžně, o nezaplacené záloze víme hned po první v termínu nezaplacené záloze. Průměrná měsíční záloha za byt je cca 4tis Kč. Tedy po 3 měsících je to max 12 tis. To je částka, která se dá řešit. Lidé s nižšími příjmy mají navíc i nižší spotřebu, takže to je tak do 9 tis. Způsobů řešení je více, prostě se s tím člověkem domluvíme, pokud je schopen udělat něco pro dům (vždy je nutná nějaká údržba), dá se s ním sepsat dohoda o provedení práce apod. Nehledě na to, že se všichni známe, takže lze pomoci i jinak.
Když se chudšímu člověku rozbije lednička a nemá na novou, tak je relativně OK koupit ji na splátky.Off Topic: já mám chladničku v bytě zadarmo od jedné paní, které jsem pomohl a které v bytě překážela. Ne, že bych byl ve finanční nouzi, ale nemám rád, když se vyhazují funkční věci, tak jsem si ji prostě vzal (a taky se mi hodila). To je současně i návod, jak tyto věci také možno řešit. Ano, není to vždy a pro každého, ale je to lepší, než se dávat všanc úvěrovým společnostem, a přeplatit jim to o několik tisíc. Možná je lepší se na chvíli domluvit se sousedem a tak podobně. Když vidím, co mají lidé naházeno ve sklepech, tak se nějaká ta chladnička vždy najde (já mám ve sklepě funkční mikrovlnku, chtěl jsem ji rozdělat a použít MOT na hraní, ale už k tomu asi nedojde (mám ještě dva další), tedy kdyby někdo zazvonil, že nemá v čem ohřívat jídlo, tak mu to dám.) Nějak podobně jsem ostatně přišel k tomuto OSC. (Prostě se mě v domě někdo zeptal, jestli to nechci, než se to vyhodí.)
Jak odstraníte hloupé chování?Neodstraníte jej zcela, ale můžete eliminovat jeho následky. Třeba to, že hloupou půjčkou 100tis. korun nepřijdete o střechu nad hlavou. Ono je to taky prostě o tom, jakou společnost chcete mít. Společnost, kde každý na každého bude dělat podvody a každá druhá smlouva bude otrávená (s tím, že ještě budeme tvrdit, že je to chyba oběti, že si to měla přečíst), stejně nemůže dlouhodobě fungovat.
Průměrná měsíční záloha za byt je cca 4tis Kč. Tedy po 3 měsících je to max 12 tis. To je částka, která se dá řešit.
Jenže v případě nájemného je možné dát nájemníkovi výpověď až po třech měsících neplacení nájmu. Neplatič musí objekt vyklidit do měsíce, to tedy máme čtyři nezaplacené nájmy, nemluvě o energiích. To už může být pěkná suma, na kterou má majitel právní i morální nárok.
, pokud je schopen udělat něco pro dům (vždy je nutná nějaká údržba), dá se s ním sepsat dohoda o provedení práce apod.
Řekl bych, že dodavatel plynu, elektřiny nebo mobilní operátor takový postup moc neuplatní.
Ono je to taky prostě o tom, jakou společnost chcete mít. Společnost, kde každý na každého bude dělat podvody a každá druhá smlouva bude otrávená (s tím, že ještě budeme tvrdit, že je to chyba oběti, že si to měla přečíst), stejně nemůže dlouhodobě fungovat.
Opakuji otázku - máme analýzu, kolik lidí se do problémů dostalo v důsledku takového jednání a v kolika případech šlo o jejich hloupost či lehkomyslnost? Já totiž znám hlavně tyto případy. Oni se tím i chlubili - "Ty jsi blbec, že so platíš zdravotní a sociální, já na kašlu."
IMHO není až tak těžké postupně splatit dluh za něco, co člověk reálně spotřeboval (pokud nežil v luxusu zcela nepřiměřeném jeho schopnostem vydělávat peníze). Problém je spíš v tom, když se ten původní dluh několikanásobně zvýší v důsledku různých pokut, poplatků, exekutorů, likvidačních úrokových sazeb atd.
Jenže v případě nájemného je možné dát nájemníkovi výpověď až po třech měsících neplacení nájmu. Neplatič musí objekt vyklidit do měsíce, to tedy máme čtyři nezaplacené nájmy, nemluvě o energiích. To už může být pěkná suma, na kterou má majitel právní i morální nárok.SVJ nic nepronajímá. Pokud vlastník bytu ten byt pronajímá (což v SVJ působí další potíže), tak je to je jeho problém. Vidím to jako jeho podnikatelské riziko. Někteří vlastníci si to představují jako generátor peněz, neúčastí se shromáždění, vlastně se nijak nepodílí na správě domu a nájemníci taky nejsou zrovna nadšeni. Máme tady byt, kde je fluktuace nájemníku asi tak 4 různí do roka (a není to k vůli neplacení).
Řekl bych, že dodavatel plynu, elektřiny nebo mobilní operátor takový postup moc neuplatní.Což ovšem způsobuje další problémy, opět někomu jinému. U nás se to ještě nestalo, protože to hlídáme, ale v jiných domech se stalo to, že energetická společnost (šmejdi) postupovala velmi tvrdě, v podstatě bagatelní částku (jako kolik je spotřeba elektřiny za rok v normálním bytě? 6000kč?) vymáhala v exekuci, toho člověka dostala do totální platební neschopnosti (tedy pokud by tu původní částku byl ještě schopen splácet, tak s tím "příslušenstvím" už ani omylem) a SVJ už potom nemá žádný manévrovací prostor s tím cokoliv dělat, protože jinak se vystavuje stíhání, a chtě nechtě muselo dlužnou částku na službách (která vznikla jen k vůli tomuto incidentu), vymáhat po tom vlastníkovi (resp. přihlásit se jako věřitel k tomu původnímu vymáhání). A toto je přesně případ, kdy systém z toho člověka po jedné chybě udělá v podstatě bezdomovce. Věc, která by se normálně dala řešit, se vyeskalovala do neřešitelna.
Opakuji otázku - máme analýzuJá žádnou analýzu nemám, to by mělo být věcí státu.
"Ty jsi blbec, že so platíš zdravotní a sociální, já na kašlu."Ok a o koho se teda jedná? Pokud jsou to zaměstnanci, tak soc a zdravko platí automaticky, pokud jsou na pracáku, tak taky. Takže o koho jde? OSVČ? (Švarc systém?)
a v kolika případech šlo o jejich hloupost či lehkomyslnostAle já si jako nemyslím, že by člověk po hlouposti nebo chybě měl být vyřazen ze společnosti. To je o co mě celou dobu jde. Ano, pokud někdo udělá chybu, půjčí (pokud to teda není nátlak, šmejdi, využití nouze, apod, prostě si to fakt půjčí dobrovolně) si 100tis a utratí to za kraviny, tak by měl splatit 100tis + normální úrok navázaný na úrokovou sazbu ČNB. A ne, že se z toho různými triky udělá milion. A má to dopad i na společnost, pokud ten člověk svoji chybu zaplatí, tak po splacení v podstatě normálního slušného úvěru bude platným a přínosným členem společnosti, ze své chyby se může poučit a dá si větší pozor. Ideální stav. Ale pokud na někoho za blbost hodíme exekuci na milion (což žádný normální člověk nemá šanci nikdy splatit), tak to ten člověk pochopitelně splácet nebude (já bych taky neplatil), stane se z něj potencionální bezdomovec nebo prostě člověk na sociálce a nikdy už pro společnost nebude přínosný. A kdo z toho má co pozitivního? On ne. Stát ne, ten se o něj bude muset pravděpodobně starat. Jediný, kdo na tom něco trhne, je ta lichvářská mafie. A tohle je něco, co by přece společnost chtít neměla, ne?
SVJ nic nepronajímá. Pokud vlastník bytu ten byt pronajímá (což v SVJ působí další potíže), tak je to je jeho problém. Vidím to jako jeho podnikatelské riziko
Nemluvil jsem o SVJ, ale o normálním pronájmu. Chápu, že podnikatel vždy nese riziko, ale zase není možné říct, že za služby není nutné platit a riziko ať si nese podnikatel.
Ok a o koho se teda jedná? Pokud jsou to zaměstnanci, tak soc a zdravko platí automaticky, pokud jsou na pracáku, tak taky. Takže o koho jde? OSVČ? (Švarc systém?)
Nevím přesně, jestli pracoval jako OSVČ a neobtěžoval se platit daně a pojištění, nebo jestli dělal načerno a nebyl ani registrován na pracáku. Každopádně je teď v osobním bankrotu.
Ano, pokud někdo udělá chybu, půjčí (pokud to teda není nátlak, šmejdi, využití nouze, apod, prostě si to fakt půjčí dobrovolně) si 100tis a utratí to za kraviny, tak by měl splatit 100tis + normální úrok navázaný na úrokovou sazbu ČNB. A ne, že se z toho různými triky udělá milion.
Jak už jsem říkal, neúměrné navýšení dluhu o všemožné penále a poplatky je nutné omezit. Nicméně nějaké náklady na vymáhání tam budou a v přiměřené výši s nimi nemám problém.
za dluh odpovídá i strana půjčující.Jo na to by se nemelo zapominat. Ono totiz problem nema ten komu jeste pujci u Homecreditu, Cofidisu nebo podobne spolecnosti. Tyhle spolecnosti totiz jeste vetsinu zadosti o pujcku zamitaji jiz na zacatku. Pricemz z poloviny je duvod, ze zadatel uz nejaky dluh v registru dluzniku ma. Pricemz i pres ujisteni, ze si to zkontroluji, vetsina zadatelu stejne lze. Druha polovina zadatelu vubec nechape, ze dostane penize, a vznikne jim zavazek, ktery budou muset resit. Jinak receno pro ne je zcela ekvivalentni zda-li si koupi telefon za hotove, nebo si na nej vezmou spotrebitelsky uver. Proste maji mobil, a dal nevidi. Veritele, ktere takovym lidem pujci, si podle mne zadnou ochranu od statu nezaslouzi.
Protože neexistuje žádná známá spojitost mezi barvou kůže nebo barvou ponožek a chováním daného člověka.Zaprvé, nemluvil jsem o barvě kůže ale etnické příslušnosti. Může to být někdy podobné, ano, ale není to to samé. Zadruhé ta spojitost existuje v obojím případě. V tom druhém případě to tedy není zrovna barva ponožek, ale typ a barva bundy už ano. Něco ti na tom případá divné?
My se bavíme o jednom konkrétním člověku.To mi není známo. AFAIK se bavíme o etniku.
V případě diskriminace na základě třeba rasy žádný deadlock není – prostě ten, kdo někoho diskriminuje kvůli rase, s tou diskriminací musí přestat.Ano, to je jedna část toho deadlocku. (Upřesnil bych ji z "diskriminace na základě rasy" na "předsudky na základě etnika", ale to je víceméně detail.) Druhá část je lety (spíše staletími) zažitá memetika romské menšiny. Tj. ideálně docílit toho, aby romská menšina více vychovávala děti ke vzdělání a dalším ctnostem a méně ke kriminalitě. Co se týče té druhé části, nechtěl bych řešit nějaké hledání příčiny/viníka, k čemuž ty i rasisté snadno sklouzáváte (je zajímavé, jak tohle máte společné). Rasisté se to snaží hodit na etnikum, geny a podobně. Ty se to zase snažíš hodit na diskriminaci ze strany ne-Romů. Asi sis řekl, že když rasismus je špatný, tak (-1)*rasismus bude určitě ta nejvíc správná věc. Obojí je nicméně s největší pravděpodobností nepravdivé a hlavně to nemá cenu řešit, není to konstruktivní.
Všichni ti odpůrci uprchlíků a „nejsem rasista ale“ chtějí lidi kádrovat na základě věcí, které nemají v zákoně žádnou oporu.Ty jsi tady ten, kdo je chce na základě tohoto v zákoně kádrovat - jak jinak bys chtěl rozlišit, kdo má nárok na pozitivní diskriminaci?
V případě rasistů je potřeba v první řadě řešit to, aby začali dodržovat zákony a přestali být rasisty. Není možné nechat rasisty porušovat zákony a ještě se jim dál ustupovat.V tom nejsme nijak ve sporu. Mam dojem, že to vnímáš jako boj proti rasismu versus ústupky proti rasismu, tak to ale není. To, že kromě rasismu začneš řešit ještě další problémy, které jsou součástí celkového efektu (viz ten deadlock), neznamená, že tomu prvnímu budeš dělat ústupky nebo se na něj úplně vykašleš. To by bylo zcela proti duchu toho, co se ti tady snažíme s tím deadlockem vysvětlit.
Naopak, pozitivní diskriminace (v určitých případech) naopak ty stejné podmínky pro všechny zajistí. Stejnými podmínkami pro všechny se myslí reálné podmínky, ne nějaké formalismy. Aby to nebylo jako v tom vtipu, že bude pstruh, liška a orel soutěžit, kdo je rychlejší, a aby byly stejné podmínky pro všechny, půjdou všichni po zemi.O tohle se ale už stará sociální systém, není potřeba do toho ještě tahat nějakou rasu nebo etnicitu.
V ghettu, tedy proti své vůli vyloučený z normální společnosti, nechce žít nikdo. Ptát se těch lidí, co vlastně chtějí, je zbytečné,
Jedna věc je, co chtějí. Kdokoliv může chtít cokoliv. Další věc je, co pro to jsou schopni a ochotni udělat. Např. získat nějakou kvalifikaci a následně ji využít na pracovním trhu. U některých lidí tato fáze jaksi nefunguje.
Mezi lidmi narozenými třeba v pondělí je statisticky více vrahů. No a co?Pokud to tak opravdu je, tak je pro společnost žádoucí zjistit, co je příčinou této korelace.
to, že platí stejná pravidla pro všechny, považuju za základní podmínku demokracie a za důvod, proč je naše společnost tak úspěšná
Stát a společnost v něm žijící funguje na základě určité společenské smlouvy (abstrakce). A ta může spočívat mj. v tom, že všichni přispívají do společné pokladny (přiměřeně svým možnostem) a společnost pomůže svým členům v případě, že tuto pomoc potřebují (ztráta zaměstnání, zdravotní problémy, nepřízeň osudu1, týrání dětí rodiči, oběť trestného činu, pachatel trestného činu2, oběť selhání státu, někdy i vlastní selhání daného občana atd.). A tahle společenská smlouva může fungovat jen za předpokladu, že ty problémové jevy jsou ve společnosti dostatečně málo časté a jejich statistické rozložení se od doby uzavření společenské smlouvy výrazně nezměnilo.
Jenže pokud to zobecníš na všechny lidi a ne jen členy dané společnosti (občany státu resp. původní obyvatelstvo), tak se ti klidně může stát (resp. stane), že se ti tam nastěhují problémoví lidé z celého světa a tvůj původní systém3 přestane fungovat. A taková společnost opravdu nebude úspěšná.
Je potřeba rozlišovat lidská práva a občanská práva.
[1] např. nadané dítě, které se narodilo do chudé rodiny – společnost mu zaplatí školu
[2] toho je zase potřeba hledat policií, soudit, ubytovat ve vězení a živit
[3] tvoje původní společenská smlouva kalibrovaná na určité statistické rozložení jevů ve společnosti
BTW:
Německá charita Tafel (tabule) nedávno v Essenu oznámila, že bude dávat jídlo jen chudým s německým pasem. Migrantů je totiž moc.
Protože je to ona, kdo od sebe ty minority odstrkuje. Jak to ostatně předvádíte vy sám – vůbec neřešíte, kdo jak chce doopravdy žít, prostě dotyčného někam zaškatulkujete a máte jasno. Proč by měl někdo cítit vinu za to, že vy ho považujete za „cikána“?
Ještě bych pochopil, že minoritní ghetta vznikají v rasistickém a xenofobním Česku. To dává smysl. Ale není mi jasné, proč k tomu dochází i v otevřených, tolerantních a multikulturních zemích jako je Švédsko, Francie nebo Německo?
Jediná příčina je, že společnost vytlačí některé lidi na okraj, ti pak vytvářejí takováhle ghetta. Ano, je to skutečný problém, a jediným viníkem je majoritní společnost a právě lidé, kteří některé lidi považují za lidi druhé kategorie a vytlačují je do takovýchhle ghett.
Právě proto nesmíme přijímat žádné migranty. To těm chudákům nemůžeme udělat, aby tady s námi rasisty museli žít.
Jenže rozdíl mezi pravěkem a dnes je mimo jiné i v tom dodržování lidských práv. Když na ně rezignujete, vracíte se do „pravěku“ a vítězit bude zase jen počet.
Dokud nezmizí technologie, tak počet nebude rozhodující. Střílet ostrými je navíc ta poslední možnost, když vše ostatní selže. Jak se ukázalo na hranicích Makedonie s Řeckem, v pohodě postačí nesmrtící prostředky - ploty, slzný plyn, možná gumové projektily.
To s tím přímo nesouvisí. Samozřejmě to souvisí nepřímo – aby nějaká taková drahá léčba vůbec připadala v úvahu, potřebujete drahé nemocnice, drahé doktory. Těžko budete řešit drahou léčbu, když budou lidé bojovat o holé přežití. Ostatně, pokud budou cizinci lidmi druhé kategorie, nemocní jsou hned další na řadě.
Asi jste mě nepochopil. Přijde mi nespravedlivé, že pro občany ČR nejsou dostupné některé služby (např. zdravotní), zatímco na zahraniční pomoc peníze jsou. To se musí změnit. Nejdříve musíme uhradit nezbytné výdaje, teprve potom ty zbytné. Je to stejné, jako u fyzických osob. Nejdřív zaplatím bydlení, jídlo a další nezbytnosti a až potom můžu utrácet za zábavu.
Jo, nějaký ghetta... ghetta v US, Evropě složený z migrantů, nebo z jinejch chudáků, to je ještě úplný nic proti tomu, co dokázal udělat Ivan na Ukrajině. Tam mají no-go zónu zabírající souvisle pětinu země. Asi špatně hlídali hranice a pustili tam moc muslimů, počítám (z Čečenska?).Již nyní jsou v západní Evropě oblasti, kde v podstatě neplatí evropské zákony, policie se odváží jen ve velkých počtech, hasiči a záchranáři musí mít početný policejní doprovod atd. A to tvoří migranti a jejich potomci jen pár procent populace. Jak to bude vypadat, až jejich počet naroste třeba na 20%?
jaj zas tie ludske prava ziadatelov o azyl :) a co ludske prava domorodcov? :)Ta nikdo neohrožuje. A ke zbytku – nesmíte tolik věřit dezinformačním webům.
Jaká generalizace? Že někdo odsuzuje znásilňování bílých holek nějakými negerskými teroristy? Co je na tom za generalizaci? To potom generalizuje každý policajt, který bez výčitek používá donucovací prostředky vůči někomu, kdo páchá násilí vůči bezbranné osobě.Já jsem tam teda nic o teroristech neviděl a i kdyby ano, tak jejich barva pleti v tom nehraje žádnou roli.
Mimochode, podle tebe je úplně stejné, jestli bílou holku znásilní běloch, nebo černoch?Je to stejně špatné, i když konkrétní zážitek a výsledek může být rozdílný.
Výsledek bude zcela jistě rozdílný. Hádej proč?Nechám se podat.
Já teda o teroristech nepsal, já jsem psal o znásilnění, ale každý si to otočil jak se mu zachtělo.Nevím co si myslíš, že jsi psal, ale to co jsi skutečně napsal znělo jako generalizace na základě barvy pleti, která navíc generalizuje i směrem že všichni z daného etnika (či jeho podskupiny) rádi znásilňují. Mně je to docela jedno, nepřijde mi to úplně vhodné, ale piš si co chceš, nijak se mě to nedotýká a mám úplně jiné problémy k řešení. Ale nediv se, že jsou lidé, co na to reagují dost negativně.
Viděl jsem na netu hodně stránek kde negři a muslimové vyzývají ke znásilňování bílých holek, nebo evropanek. Stačí hledat, dostal jsem nějaké odkazy třeba na tumblr, ale už nevím jak se to jmenovalo, stačí zadat do google klíčová slova.
To je funkční gramotnost asi na úrovni poslance za SPD…
Každý se může sám přesvědčit, že takových webů je spousta a může sem třeba poslat odkazy na ně. [...] Že se v mnoha případech jedná o výzvy již skutečně těžce za hranou podněcování k nenávisti dojde snad i tomu nejzarytějšímu sluníčkáři.Co z existence takových webů lze vyvodit?
Tuším, že jsem na webu kde se vyskytují lidé, co umí používat počítač a google a znají slova, nebo si je umí přeložit jako rape, white, black cock atdOsobně takové vyhledávací dotazy nezadávám a ani nevím, jak by mě to napadlo.
Dokonce jsem dohledal i weby které prezentují porno obrázky černocha s běloškou na slovní spojení white genocide, atd.Gratuluji.
Ale opravdu jsem nenašel jedinou stránku, kde by bílý muž burcoval jiné bílé muže, aby vybělovali černou rasu tím, že podniknou invazi do afriky a budou dělat děti černoškám.Znovu stejná otázka. Co z toho lze vyvodit?
Že černoši znásilňují, nebo se minimálně motivují ať znásilňují bílé holky.A běloši krátí daně. Třeba tady o tom jeden mluvil. To je, co? V mojí větě chybí slovo někteří, protože mám rád přesné vyjadřování. Zkontroluj si, jestli v té tvojí nechybí taky.
Ale je docela jedno, jestli napíšeš lidi kradnů, nebo někteří lidi kradnů, IMHO je to to samé a každý člověk se schopností vlastního myšlení pochopí, že když někdo napíše že černoši znásilňují, tak né všichni, ale někteří.Čísla jsou dělitelná dvěmi. Ne, není to totéž. Chybějící kvalifikátor se zpravidla interpretuje ve významu všichni, nebo skoro všichni, popř. se jedná o poukaz na typickou vlastnost. Například u věty typu: „Italové mají rádi špagety.“. Lze to vyložit různě, ale určitě ne ve významu: „Blíže nespecifikovaná minorita Italů má ráda špagety.“ Ale tak aspoň jsme si vyjasnili, jak jsi to myslel. Tuhle chybu dělá hodně lidí.
Mimmochodem srovnávat krácení daní se znásilňováním je i na mně hrubé zrno.To nebyl příměr.
When Banks Fail, It Is Seldom Bankers Who Starve. Your Actions Have Taken Money From Those Who Had Little Enough To Begin With. In A Myriad Small Ways You Have Hastened The Deaths Of Many. You Do Not Know Them. You Did Not See Them Bleed. But You Snatched Bread From Their Mouths And Tore Clothes From Their Backs.
Going Postal
Určitě možná úplně nesouhlasím.
Každý se může sám přesvědčit, že takových webů je spousta a může sem třeba poslat odkazy na ně.
To už jsem někde slyšel.
Na ověření nebyl čas, navíc jsem neměl brýle.
Nechutne. Na tomhle serveru vzdy bonzaci byli, slo ale relativne o prkotiny, jako donaseni zamestnavatelum a podobne. Toto ale prerostlo unosnou miru. Prestoze petrfm neni muj salek caje a jeho projevy zde byly ponekud stupidni, preji bonzakovi spravedlivou karmu a serveru brzky konec. Ja uz se toho ucastnit nebudu. Nazdar.To by bylo podstatně údernější, kdyby jsme měli tušení, kdo že to vlastně jsi a proč by nám na tom mělo záležet.
Tiskni
Sdílej: