Bylo vydáno do češtiny přeložené číslo 717 týdeníku WeeklyOSM přinášející zprávy ze světa OpenStreetMap.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová stabilní verze 2.10.38 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Google zveřejnil seznam 1220 projektů od 195 organizací (Debian, GNU, openSUSE, Linux Foundation, Haiku, Python, …) přijatých do letošního, již dvacátého, Google Summer of Code.
Na základě DMCA požadavku bylo na konci dubna z GitHubu odstraněno 8535 repozitářů se zdrojovými kódy open source emulátoru přenosné herní konzole Nintendo Switch yuzu.
Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.1.0. Po devíti letech od vydání předchozí verze 3.0.5. Doména dillo.org již nepatří vývojářům Dilla.
O víkendu probíhá v Bostonu, a také virtuálně, konference LibrePlanet 2024 organizovaná nadací Free Software Foundation (FSF).
Nová vývojová verze Wine 9.8 řeší mimo jiné chybu #3689 při instalaci Microsoft Office 97 nahlášenou v roce 2005.
Coppwr, tj. GUI nástroj pro nízkoúrovňové ovládání PipeWire, byl vydán v nové verzi 1.6.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Byla vydána dubnová aktualizace aneb nová verze 1.89 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že v terminálu lze nově povolit vkládání kopírovaného textu stisknutím středního tlačítka myši. Ve verzi 1.89 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Proton, tj. fork Wine integrovaný v Steam Play a umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 9.0-1 (𝕏). Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled her pro Windows běžících díky Protonu také na Linuxu na stránkách ProtonDB.
pokud dv kamera po připojení do firewire nedělá nic, zřemě chybí zařízení RAW1394
takže: modprobe raw1394
a modprobe video1394
pak už jen dát uživatele do skupiny disk, nebo jinak vyřešit práva pro přístup k zařízení raw1394
nn tam byl jinej problém, a to kamera která není v linuxu vůbec podporována. sem tam se tu mrchu podařilo alespoň rozběhnout ale většinou to končilo segfaultem nebo podobnou legráckou, jednou dokonce sundala celej kernel
"--me esa" není o moc lepší než "--me umh" a je o dost pomalejší. Prakticky vždy se doporučuje používat --me umh (uneven multi-hexagon search) , protože je značně lepší než --me hex, a vyšší módy jsou neúměrně pomalé k malému zlepšení, které nabízejí. (ESA je v podstatě optimalizovaný exhaustive search, i když s nějak upravený, takže to není úplně hrubá síla.)
Nikde tam nevidím adaptive quantization, to by měla být nutnost, jinak vám to naprosto zlikviduje oblasti s nízkm jasem nebo kontrastem (hnus!): "--aq-strength 0.8" (tipoval bych že patřičné číslo bude 0.6 - 1.1).
s tou esa to bude tím, že razíme heslo "encoduješ jen jednou" takže čas nehraje roli, a co je dobré může být vždycky lepší, jinak na tu quantization se mrknu jestli bude nějaký rozdíl, encodoval sem s tím několik takřka stejných videí z posledního Mistrovství ČR ve squashi kde je jas akorát a kontrast taky
No jo, ale vtip je v tom, že místo esa by pravděpodobně víc pomohly jiné žravé možnosti. Zvýšit počet referenčních snímků, třeba na deset (maximum je 16). To sice pomáhá hlavně s anime, ale myslím (tipuju), že třeba --ref 10 by mělo pomoct víc než ESA vždycky.
Mimochodem existuje i --me tesa (používá SATD/hadamard místo SAD, blabla), když už opravdu nejde o rychlost., ale to bych asi opravdu zvolil až když budu mít všecko na max (teda asi kromě --merange, to asi nemá smysl víc jak 32 ani na fullhd videu, 24 je zřejmě jen neznatelně lepší než 16).
jeste k tomu aq-strengt - pry je v x264 automaticky nastaveny na 1
Ještě bych podotkl, že vážní zájemci by si měli bezpodmínečně zprovoznit avisynth pod wine (prý to jede velmi dobře, nevím; chce to pak nástroj avs2yuv a rouru do kodeku myslím), neboť prostě nemá ve filtrování konkurenci. O takových věcech, jako je možnost porovnávání zdroje a výsledného videa snímek po snímku (funkce interleave) a možnostech skriptování (třeba s různými maskami) ani nemluvě.
Pokud vím, tak jsou tam taky k dispozici lepší filtry než v mencoderu/mplayer - třeba pro to odstranění prokládání.
Já mám kameru SONY Handycam, není nad USB rozhraní, mass storage a soubory z kamery jednoduše překopíruji do počítače
Vy se ty uživatel linuxu snad snažítě vážně odradit
Zeditoval jsem už hodně videa, ale za poslední roky jsem nepotřeboval nic jiného než trojici GUI programů: Kino, Avidemux, Kdenlive.
Nagrabovat v aplikaci Kino. Má hezkou detekci kamery v GUI.
Kdenlive umí celou řadu exportních formátů, je to vysoce konfigurovatelné a řada hotových výstupních profilů je přímo v aplikaci. Mělo by to podporovat vše co umí ffmpeg a mencoder není nic jiného než nadstavba ffmpegu čili co dokáže mencoder musí umět i kdenlive. Bohužel názvy a použití parametrů se může lišit, kdenlive profily používají notaci ffmpegu.
Opravdu jste testoval že Kdenlive nezvládá Matrosku?
Tiskni Sdílej: