Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
V uplynulých dnech byla v depu Českých drah v Brně-Maloměřicích úspěšně dokončena zástavba speciální antény satelitního internetu Starlink od společnosti SpaceX do jednotky InterPanter 660 004 Českých drah. Zástavbu provedla Škoda Group. Cestující se s InterPanterem, vybaveným vysokorychlostním satelitním internetem, setkají například na linkách Svitava Brno – Česká Třebová – Praha nebo Moravan Brno – Břeclav – Přerov – Olomouc.
Byla vydána nová verze 8.7.0 správce sbírky fotografií digiKam (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení (NEWS). Nejnovější digiKam je ke stažení také jako balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo ke spuštění a spustit.
pokud dv kamera po připojení do firewire nedělá nic, zřemě chybí zařízení RAW1394
takže: modprobe raw1394
a modprobe video1394
pak už jen dát uživatele do skupiny disk, nebo jinak vyřešit práva pro přístup k zařízení raw1394
nn tam byl jinej problém, a to kamera která není v linuxu vůbec podporována. sem tam se tu mrchu podařilo alespoň rozběhnout ale většinou to končilo segfaultem nebo podobnou legráckou, jednou dokonce sundala celej kernel
"--me esa" není o moc lepší než "--me umh" a je o dost pomalejší. Prakticky vždy se doporučuje používat --me umh (uneven multi-hexagon search) , protože je značně lepší než --me hex, a vyšší módy jsou neúměrně pomalé k malému zlepšení, které nabízejí. (ESA je v podstatě optimalizovaný exhaustive search, i když s nějak upravený, takže to není úplně hrubá síla.)
Nikde tam nevidím adaptive quantization, to by měla být nutnost, jinak vám to naprosto zlikviduje oblasti s nízkm jasem nebo kontrastem (hnus!): "--aq-strength 0.8" (tipoval bych že patřičné číslo bude 0.6 - 1.1).
s tou esa to bude tím, že razíme heslo "encoduješ jen jednou" takže čas nehraje roli, a co je dobré může být vždycky lepší, jinak na tu quantization se mrknu jestli bude nějaký rozdíl, encodoval sem s tím několik takřka stejných videí z posledního Mistrovství ČR ve squashi kde je jas akorát a kontrast taky
No jo, ale vtip je v tom, že místo esa by pravděpodobně víc pomohly jiné žravé možnosti. Zvýšit počet referenčních snímků, třeba na deset (maximum je 16). To sice pomáhá hlavně s anime, ale myslím (tipuju), že třeba --ref 10 by mělo pomoct víc než ESA vždycky.
Mimochodem existuje i --me tesa (používá SATD/hadamard místo SAD, blabla), když už opravdu nejde o rychlost., ale to bych asi opravdu zvolil až když budu mít všecko na max (teda asi kromě --merange, to asi nemá smysl víc jak 32 ani na fullhd videu, 24 je zřejmě jen neznatelně lepší než 16).
jeste k tomu aq-strengt - pry je v x264 automaticky nastaveny na 1
Ještě bych podotkl, že vážní zájemci by si měli bezpodmínečně zprovoznit avisynth pod wine (prý to jede velmi dobře, nevím; chce to pak nástroj avs2yuv a rouru do kodeku myslím), neboť prostě nemá ve filtrování konkurenci. O takových věcech, jako je možnost porovnávání zdroje a výsledného videa snímek po snímku (funkce interleave) a možnostech skriptování (třeba s různými maskami) ani nemluvě.
Pokud vím, tak jsou tam taky k dispozici lepší filtry než v mencoderu/mplayer - třeba pro to odstranění prokládání.
Já mám kameru SONY Handycam, není nad USB rozhraní, mass storage a soubory z kamery jednoduše překopíruji do počítače
Vy se ty uživatel linuxu snad snažítě vážně odradit
Zeditoval jsem už hodně videa, ale za poslední roky jsem nepotřeboval nic jiného než trojici GUI programů: Kino, Avidemux, Kdenlive.
Nagrabovat v aplikaci Kino. Má hezkou detekci kamery v GUI.
Kdenlive umí celou řadu exportních formátů, je to vysoce konfigurovatelné a řada hotových výstupních profilů je přímo v aplikaci. Mělo by to podporovat vše co umí ffmpeg a mencoder není nic jiného než nadstavba ffmpegu čili co dokáže mencoder musí umět i kdenlive. Bohužel názvy a použití parametrů se může lišit, kdenlive profily používají notaci ffmpegu.
Opravdu jste testoval že Kdenlive nezvládá Matrosku?
Tiskni
Sdílej: