Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia AI asistenta Lumo.
Amazon koupil společnost Bee zaměřenou na nositelnou osobní AI aktuálně nabízející náramek Pioneer (YouTube) s mikrofony zaznamenávající vše kolem [𝕏, LinkedIn].
Společnost Teufel nedávno představila svůj první open source Bluetooth reproduktor MYND.
Byla vydána verze 4.2 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Anton Carniaux, právní zástupce Microsoft France, pod přísahou: Microsoft nemůže garantovat, že data z EU nepředá do USA bez EU souhlasu, musí dodržovat americké zákony.
Byl vydán Mozilla Firefox 141.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Lokální AI umí uspořádat podobné panely do skupin. Firefox na Linuxu využívá méně paměti. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 141 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
NÚKIB upozorňuje na kritickou zranitelnost v SharePointu. Jedná se o kritickou zranitelnost typu RCE (remote code execution) – CVE-2025-53770, která umožňuje neautentizovaný vzdálený přístup a spuštění kódu, což může vést k úplnému převzetí kontroly nad serverem. Zranitelné verze jsou pouze on-premise verze a to konkrétně SharePoint Server 2016, 2019 a Subscription Edition. SharePoint Online (Microsoft 365) není touto zranitelností ohrožen.
Společnost Valve zpřísnila pravidla pro obsah, který je možné distribuovat ve službě Steam. Současně řadu her ze Steamu odstranila. V zásadách a pravidlech přibylo omezení 15: Obsah, který by mohl porušovat pravidla a normy stanovené zpracovateli plateb a souvisejícími sítěmi platebních karet a bankami nebo poskytovateli připojení k internetu. Sem spadají zejména určité druhy obsahu pouze pro dospělé.
Ale reálný texty pro různý účely pak dělám v LibreOffice, přece jenom s proporciálním fontem a klasickým stránkovým formátováním se v tom člověk líp vyzná, ty masy texťáků v NP++ jsou nepřehledný a špatně čitelný, výhoda je jenom v tom, že má člověk takovou permanentně dostupnou session kde se dá vyhledávat ve všech padesáti najednou a nezabírá to moc RAM.Aneb, jak se pozná lopata.
{{#eibox:none|80|right|{{{1}}}}}"st" a "sn"
{{#eibox:none|20|right|<p style="margin-left:10px;font-weigth:medium;font-size:0.8em;">{{{1}}}</p>}}Jo a nepoužívám Notepad++, nýbrž geany.
Viz např. tohle. Udělej mi v libreopice záhlaví kapitol, aby vypadalo jako v originále té knihy a budeš king.
Zběžně jsem se podíval a vypadá to docela vzhledně.
Ale pokud to z mýho postu nebylo znát, tak já píšu, já nesázím. Takže typografii neřešemím, jde mi jenom o to, aby se co nejsnáz psalo. a Pro to je lepší majznout na klávesnici ctrl+3 když chci dát nadpis nebo ctrl+b když tučně, než si vzpomínat ně jekaou meta syntax a špikovat tím text.
Pro to je lepší majznout na klávesnici ctrl+3 když chci dát nadpis nebo ctrl+b když tučně, než si vzpomínat ně jekaou meta syntax a špikovat tím text.8-D ta wiki syntaxe je stupidní až hanba. Nadpisy pomocí rovnítka – kolik rovnítek, taková úroveň zanoření. A na takové drobnosti jako kurzíva či tučný text se používá apostrof. Když to používáš, tak nad tím vůbec nepřemýšlíš. Píšeš to rovnou. Kdo by si vzpomínal na nějakou klávesovou zkratku. Klávesové zkratky používám jen v případě složitější syntaxe. abych se nemusel zdržovat psaním delší, netriviální sekvence znaků. Ale od doby co používám klávesu compose jsem toho využil pouze jednou. A geany má podporu pro různé typy markdownu, takže si každý může používat co mu libo. Pro mne osobně je MediaWiki syntaxe přehlednější než klasický markdown.
O aplikaci pandoc si zřejmě neslyšel, co?Až bude podporovat jacosub, tak se ozvěte, milé vidle...
Řekl bych, že si pleteš jazyky značkovací a skriptovací.Na tom webu se pod "skript" nemyslí skript v programovacím smyslu, "skript" je text s titulky (včetně časování) k filmu/seriálu. Tohle se používalo k titulkování v době VHSek a laserdisků. A mělo to IIRC i různé značky pro barvy a formátování, na které jsem tehdy narazil. Je samozřejmě možný, že programátorskej typ by to dokázal jednoduše přeskládat nějakýma regulárníma výrazama...
hele micro :O ;D
tady se povidá vo textovejch editorech takže s tim svým banderovským offtopicem tahněte do zákopů vychodní fronty, nebo aspoň do tematicky správný diskuze pod jikovým blogískem hele :D ;D
Tiskni
Sdílej: