samba, linux jako server v sítích s windows 2. vydání

7.6.2006 12:37

Zdravím ve spolek, tak jsem si minulý týden zakoupil výše zmiňovanu knihu a dnes jsem ji otevřel.jak jsem se nestačil divit, když jsem zjistil, že číslování stránek v obsahu neodpovídá realitě. Jó, kdyby něco chybělo, nebo bylo zmařkany....to bych pochopil.Takže jdu poprvé reklamovat knihu ) Protože "nefunguje"

       

Komentáře

[#Tom]

Jedna čárka někdy zmůže hodně. Já jsem si to vyložil jako Samba, Linux jako server v sítích s Windows druhého vydání, takže třeba Windows 98 SE. To už by moc aktuální nebylo...

[xxx]

Je to jedina chyba, nebo je jich tam vic? Premyslim, ze bych si ji taky koupil.

[madA]

no zatim je to jedina chyba na kterou jsem narazil (knihu jsem v podstate precetl celou az na nektere naprosto zbytecne pasaze = stranky s obrazky jak to naklikat ve widlich )

za chybu lze take povazovat absenci samby verze 3, respektive kniha uvadi informaci tohle v sambe v2 se dela takhle nebo to nejde a v sambe 3 to je jinak (ale nenapise uz jak) nebo to pujde
presto pokud se chcete naucit praci s netbiosem atp. a nechcete/nemuzete pouzit dostacujici mnozstvi informaci v EN, tak Vam ani nic jineho nezbyde

celkove pokud mate problem s anglictinou tak je kniha dobrym resenim

[xxx]

Hmm, takže hlavním problémem je zastaralost knihy. S angličtinou nemám problém, takže asi i nadále zůstanu u Googlu. Základy znám a to co potřebuju navíc se mezi v2 a V3 dost liší :(

[Kníže Ignor]

Myslíš, že specielně pro tebe ji vytisknou znovu? Maximálně ti vrátěj peníze. Takže tu knihu vlastně nechceš.

[Kamorek]

-)))NO TO JE MAZEC. Já myslel, že jen já si vybral blbej výtisk.)) Takže ji reklamovat nebudu))

[Kamorek]

Vazeny pane Sperka, obsah je ke ztazeni na http://www.knihy.cpress.cz/DataFiles/Book/00001513/Download/obsah_K1123.pdf, za chybu se omlouvame.

[Heron]

Celkem zásadní nevýhoda knih je absence vyhledávání. Dobře udělaný rejstřík dost pomůže, ale stále to není ono.

[pinhead]

Hm, to sem měl v jedný knížce taky, to přece neni žádný problém, prostě si v obsahu k číslu stránky připočtu nebo odečtu počet stránek o kterou je to posunutý. Reklamace má smysl, pokud je naděje, že jiný kus bude správně, což asi nehrozí a blbě je celé vydání.

[Kníže Ignor]

Může to být i hůř než jen tak, že je posunuté číslování. Každopádně chodit to reklamovat je úplná chujovina (pokud tu knihu chce). Tohle se řeší tím, že se vytiskne novej obsah a divil bych se, kdyby to taky nedali (vydavatelství/autor) na net. Takže v tom obchodě mu buď daj pár papírů, který si moh vytisknout sám z netu, nebo mu nabídnou vrácení peněz. Pokud ten obsah na netu není, určitě by ho dokázal během půl hodiny v TeXu vytvořit sám a nabídnout neoficiální verzi ke stažení. Cesta do knihkupectví je ztráta času v každém případě.

[Heron]

No upřímně řečeno, dělat ručně obsah k tisícistránkové knize (což asi není tento případ), si nedokážu představit. To už bych raději bombardoval nakladatelství mejlama, ať to vydají oni -- mají zdroj.

[Kníže Ignor]

Proč ručně? Obsahy knih jsou většinou na webu. Nejinak je tomu u Computer Pressu - http://knihy.cpress.cz/BookDoc.asp?DocID=0&BookID=1513&DownloadSection=11. Je to sice v pdf, ale pdftotext, formátování už zručnější unixář a texař doplní snadno, takže jde čistě jenom o přečíslování. Do půl hodiny se to stihnout dá.

[Heron]

Hups, tohle jsem nevěděl.

[Kamorek]

..du psat na c-press

[Filip Jirsák]

To by mě zajímalo, jak v CPressu ty obsahy vyrábí. Už jsem od nich viděl několik knih, kde číslování v obsahu (nebo rejstříku) nesedělo se skutečným číslováním.

[Zdeněk Burda]

Nejen v cpressu, kvalita knih jde do háje u většiny vydavatelů U knížek pro čtení v tramvaji při cestě do práce mi laciná vazba nevadí, ale u knih které budu používat několik let to je dost nepříjemné.

[Kyosuke]

No, já hodlám jít do CPressu a vrátit jim knihu za neskutečně mizerný a naprosto nesrozumitelný překlad...

[Filip Jirsák]

To jsem zvědav, jestli se podaří. Nejspíš vám řeknou, že takto překládají naprosto běžně, a jako důkaz předvedou spoustu svých dalších knih Kvalitní překlad knihy se dneska těžko najde…

Zrovna nedávno jsem v jedné knize od CPressu, která je alespoň přeložena do srozumitelné češtiny, narazil v kapitole o rozdělování zátěže na výraz lomítko-tečka-útok

[Michal Vyskočil]

Nebyl to spíše lomítko-tečka efekt - slashdot efekt?. Já myslím, že to je pouze ukázka vaření žáby za živa, které nám ovšem může pomoci. Za chvíli totiž budou překlady dělat automaty (viz navajo.cz) a nakonec se i ti největší zoufalci z nás raději naučí anglicky, protože dělat zpětný překlad češtiny do angličtiny jenom proto, abych zjistil, o čem to je nikoho bavit nebude. A nakladatelství ušetří za překladatele, korektory, návrh obálky a v neposlední řadě i tisk .

[Filip Jirsák]

Jo jo, efekt Myslel jsem, že v originále bylo slashdotted, ta paměť…

Navíc je Slashdot efekt v knize zmíněn chybně v souvislosti s trvalým růstem zátěže serveru, místo s jednorázovým výkyvem (což je ale snad problém originálu). Ale jinak je ta kniha docela zajímavé čtení…

Český překlad v knize Linux server na maximum tedy přesně zní takto:

Ve světě webových serverů se této situaci říká „Slashdot effect” (efekt lomítko-tečka) – přičemž to není nic příjemného.

[Kyosuke]

Vůbec překládat výraz ƒ„slashdot“ do češtiny mimo kontext původní slovní hříčky spjaté s URL adresou dotyčného serveru mi přijde jako zbytečnost a nesmysl. Adresa há-té-té-pé-dvojtečka-lomítko-lomítko-lomítko-tečka-tečka-org (a.k.a. http://lomítkotečka.org) totiž nikomu fungovat nebude...

[Michal Vyskočil]

Vůbec překládat výraz ƒ„slashdot“ do češtiny mimo kontext původní slovní hříčky spjaté s URL adresou dotyčného serveru mi přijde jako zbytečnost a nesmysl.

Což předpokládá, že daný překladatel slashdot zná. Myslím, že nezná

[Kyosuke]

Překladatel se musí orientovat v oboru, protože i když se orientuje dobře, stejně zákonitě plodí chvílemi zmetky, natožpak když se neorientuje. Mnohaletá zkušenost...

[Filip Jirsák]

Myslím, že příkladů, že nemusí, ale nemusí, lze najít na pultech knihkupectví víc než dost. Bohužel Ale měl by…

Problém je, co dělat s tím, když člověk narazí na takovou knihu, kde se překladatel v oboru moc neorientoval (nebo se moc neorientoval v češtině). V kamenném knihkupectví to nemusí jít zjistit na první pohled (přece tam nebudu číst třeba celou kapitolu), u internetového knihkupectví to nezjistím už vůbec. Navíc překladem do češtiny kniha většinou výrazně zlevní…

[Kyosuke]

Zamýšlím to demonstrativně, prachy ať si klidně nechaj. Prostě jsem naletěl, měl jsem si to přečíst v obchodě pozorněji... Uvedu jen pár příkladů:

„Takto utvořený symbol je pak považován přes Tcl jako zahnízděný příkaz, který bude vykonán nejdříve.“

„Seskupování za pomoci uvozovek dovoluje provádět dosazení; do skupiny jsou zahrnuty všechny znaky i z mezerníkem, středníkem, znakem nového řádku. Znaky uvozovek nejsou ve skupině, ale vždy až za zpětným lomítkem \.“

„Zpětné lomítko \ je znakem citování a týká se speciálních znaků; je to forma dosazení.“

„[snip: popis toho, že v Tcl se dají tvořit mj. síťové aplikace] ... Důležitým činitelem je událost. Díky vloženým událostem se i samotný uživatel může stát jedním z objektů spolupráce.“

„Tk je souborem nástrojů ke tvorbě grafických funkcionálních pojítek, určených ke komunikaci uživatele s aplikací (rozhraní U \ A). Taková rozhraní umožňují nový přístup k programování. Tradiční pojetí se zakládalo na liniové struktuře programu a na postupu „seshora-dolů“, příkazy s daty byly zároveň zaváděny ze soborů příkazů operačního systému. Nové pojetí se vyznačuje vlastností „událost-realizace programu“, kde je odezva vyvolána pomocí klepnutí myší nebo klávesou na klávesnici a reakce kanálů.“

„V obecném povědomí jsou temíny jako objekt nebo okno jedno a totéž, proto budou používány podle potřeby. Takto definovaný objekt, může být součástí určenou ke tvorbě grafického rozhraní U\A. Vlastnosti objektů, jako i jejich chování, závisí na na jejich vazbě se skripty a událostmi. Ulehčuje to uživateli systému rozhodování a následnou realizaci.“

„Tyto příkazy nevytvářejí objekty, ale jsou nápomocné při definování vlastností objektů při jejich tvorbě; stanoví rozhraní uživatele se správcem okna, slouží k tvorbě obrazu prezentovaného v objektech, umožňují tvorbu různých výrazů atributů objektů a spolupráci s aplikací.“

„[název obrázku] Skupina objektů simulujících fragment manipulačního panelu univerzálního měřícího přístroje“

To je jen celkem stručný souhrn. Kolega překladatel označil tenhle překlad za „přesypávání brambor lopatou“, a oba jsme tím byli profesně znechuceni. Co si má člověk myslet o názvech jako „znaky modifikace značení slov“ (nadpis podkapitoly, který jsem alespoň zčásti pochopil až po několikanásobném přečtění obsahu), „znaky působící literárně“ (kolik toho už asi ty znaky napsaly?), „formule přivolání“ (bacha na magii, škodí zdraví)...