Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
http://www.theregister.co.uk/
http://inquirer.net/
(ok, tie dva su trochu bulvar)
http://www.realworldtech.com/
arstechnica.com
http://beyond3d.com/
]
techpowerup.com - testy spotřeby grafických karet (ne sestav s grafickou kartou)
. Nechápu, proč by se mněli všichni omezovat jen kvůli tomu, že existuje nějaký truhlík, který třeba nepochopí ironii.
).
No, já mluvil konkrétně o tom patentovém úřadu, který tvrdí, že vše už bylo vynalezeno. Je to taková ta klasická pověst, kterou skoro každý bere za pravdivou a pokud potřebuje předvést svou znalost kuriózních, ale pravdivých historek z temné minulosti, tak se s ní vytasí. Je to na úrovni zaručených faktů typu důchodkyně sušila pudla v mikrovlnce a pak vyhrála soud, církev tvrdila že je země placatá, a Napoleon byl prcek. Všechno jsou to ptákoviny které nemají s realitou nic společného, ale přesto se v každé druhé diskuzi k tématu najde nějaký všeználek, který si něčím podobným vyfutruje argumentaci a vyvozuje z toho dalekosáhlé závěry(nemyslím tady, myslím obecně na netu).
Ale to sem nepatří, já vím. Už mlčím
No mozna by nebylo spatny vyuzit vysoky vypocetni vykon soucasnych GPU treba k virtualizaci. GK by tak ani nemusela plnit funkci GK tzn nemusel by k ni byt vubec pripojen monitor. Ten by byl pripojen k integrovane GK.
To je tezky. GPU toho tak moc neumi, jsou to suprovy SIMD procesory, ale nic jinyho nez SIMD jim moc nejde. Muze to delat fotorealistickej rendering v realnym case nebo mit naprosto sileny vedecky vypocty ktery by na CPU trvaly nekolik hodin hotovy za minutku, ale virtualizaci to nezvladne.
Ale hiend karty od nvidie (tisic jader, desitky tisic EUR za jednu) se tak delaji, pac se pocita ze to je na pocitani a ne na kresleni.
Tiskni
Sdílej: