Byla vydána nová verze 9.20 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze například nový balíček RustDesk Server pro vzdálený přístup.
Jonathan Thomas oznámil vydání nové verze 3.4.0 video editoru OpenShot (Wikipedie). Představení novinek také na YouTube. Zdrojové kódy OpenShotu jsou k dispozici na GitHubu. Ke stažení je i balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo na spouštění a spustit.
Byla vydána nová verze 1.6 otevřeného, licenčními poplatky nezatíženého, univerzálního ztrátového formátu komprese zvuku Opus (Wikipedie) a jeho referenční implementace libopus. Podrobnosti na demo stránce.
Vojtěch Polášek představil Vojtux, tj. linuxovou distribuci pro zrakově postižené uživatele. Vychází ze spinu Fedory 43 s desktopovým prostředím MATE. Konečným cílem je, aby žádný Vojtux nebyl potřeba a požadovaná vylepšení se dostala do upstreamu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) druhá RC verze GIMPu 3.2. Přehled novinek v oznámení o vydání. Podrobně v souboru NEWS na GitLabu.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 160 (pdf).
Izrael od února zakáže dětem používat v prostorách základních škol mobilní telefony. Podle agentury AFP to uvedlo izraelské ministerstvo školství, které zdůraznilo negativní dopady, které na žactvo používání telefonů má. Izrael se tímto krokem přidává k rostoucímu počtu zemí, které dětem ve vzdělávacích zařízeních přístup k telefonům omezují.
Internetová společnost Google ze skupiny Alphabet pravděpodobně dostane příští rok pokutu od Evropské komise za nedostatečné dodržování pravidel proti upřednostňování vlastních služeb a produktů ve výsledcích vyhledávání. V březnu EK obvinila Google, že ve výsledcích vyhledávání upřednostňuje na úkor konkurence vlastní služby, například Google Shopping, Google Hotels a Google Flights. Případ staví Google proti specializovaným
… více »Byl oznámen program a spuštěna registrace na konferenci Prague PostgreSQL Developer Day 2026. Konference se koná 27. a 28. ledna a bude mít tři tracky s 18 přednáškami a jeden den workshopů.
Na webu československého síťařského setkání CSNOG 2026 je vyvěšený program, registrace a další informace k akci. CSNOG 2026 se uskuteční 21. a 22. ledna příštího roku a bude se i tentokrát konat ve Zlíně. Přednášky, kterých bude více než 30, budou opět rozdělené do tří bloků - správa sítí, legislativa a regulace a akademické projekty. Počet míst je omezený, proto kdo má zájem, měl by se registrovat co nejdříve.
.
Ekvivalentní řešení č. 2, jehož popis je kratší: Alice použije PhoneBook, pod heslem H1 zašifruje zprávu Bobovi, pod heslem H2 zašifruje dílo a přidá nějaký náhodný balast. Výsledek nasdílí. Heslo H2 je velmi krátké.
Došlo k porušení AZ. Jak dokázat úmysl? Pravděpodobností. Je tak strašlivě nepravděpodobné, že po zadání nějakého kratičkého hesla vyleze úplnou náhodou nějaké autorsky chráněné dílo, že to můžeme zanedbat (stejně, jako můžeme zanedbat možnost, že se kvantovými fluktuacemi vakua náhodou zhmotnila kulka a prošla panem Novákem, který šel zrovna na policii nahlásit únos).
jak mi muze nekdo dokazat, ze sem vedel, ze v tom souboru je schovanyho neco zavadnyhoJako že máš v počítači virus, který do fotek, které si stahuješ z digitálního foťáku, automaticky vkládá kousky hudby z CD, které máš v mechanice? Ale to pak taky můžeš říct, že ti tam ten virus vytvořil tu 50GB složku
WAREZ a nasdílel ji přes torrent. Záleží na soudci, jestli tomu uvěří.
Co kdybyste si ten komentář konečně přečetl?To už jsem udělal dávno. Bohužel, ten komentář je naprosto mimo.
Takže Alice zveřejní 700MB soubor, který se dá snadno rozšifrovat na nějaké video, pak zveřejní druhý 700MB soubor, o kterém bude tvrdit, že je heslem k výstupuStále mimo. Alice zveřejní jen jeden 700MB soubor a krátké heslo, přinejhorším podobně dlouhé, jako ona textová zpráva. To krátké heslo je vygenerováno jen porovnáním zprávy a stejně dlouhé (čili krátké) části díla. Co toto heslo udělá se zbytkem těch dat je naprosto irelevantní. Už chápeš?
Obecně pro šifru, kde můžete zaměnit vstup a heslo...což není požadavkem. Ne mým požadavkem.
Pokud použijete krátké heslo, je to důkaz, že ve výstupu je balast.Ne, to teda není. Maximálně to je důkaz, že ta šifra není moc dobrá (jedno heslo použito výcekrát), ale to je tak všechno a ničemu to nevadí. Klidně by mohl zbytek být smysluplný.
Tedy Alice by tím rovnou přiznala, že celé tohleto šifrování je nesmysl, a důležitý byl jen vstupní soubor.Jaký vstupní soubor? Vstupem byla zpráva + sůl.
...což není požadavkem. Ne mým požadavkem.Je to vaším požadavek – nechcete přece heslo hádat hrubou silou.
Ne, to teda není. Maximálně to je důkaz, že ta šifra není moc dobrá (jedno heslo použito výcekrát), ale to je tak všechno a ničemu to nevadí.Pokud použijete šifru, pro kterou platí, že délka vstupu, hesla i výstupu je stejná, a použijete ve skutečnosti různě dlouhá data, je zřejmé, že délka užitečných dat je rovna nejkratší z těch délek, zbytek je pouhý balast.
Klidně by mohl zbytek být smysluplný.To byste ale musel mít heslo stejně dlouhé, jako je vstup a výstup.
Jaký vstupní soubor? Vstupem byla zpráva + sůl.Jaká „sůl“? Nepletete si šifrování s hashováním? To by jako Alice tvrdila, že ke vstupu jen tak úplně zbytečně přidala 699,9 MB náhodných dat, která (spolu s původní zprávou) po rozšifrování „náhodou“ tvoří nějaký film?
Je to vaším požadavek – nechcete přece heslo hádat hrubou silou. Pokud použijete šifru, pro kterou platí, že délka vstupu, hesla i výstupu je stejná, a použijete ve skutečnosti různě dlouhá data, je zřejmé, že délka užitečných dat je rovna nejkratší z těch délek, zbytek je pouhý balast.Ne, to teda zřejmé není. Viděl jsem takové případy použité v praxi. Bijektivní funkce o definičním oboru velikosti 128 bajtů a bylo tím zašifrováno ~20MB užitečných dat. Bylo to v jedné mmorpg hře. Šifra to bezpečná rozhodně není (taky jsem jim to tehdá cracknul
), ale neplyne z toho, že tam je balast a ne data.
To byste ale musel mít heslo stejně dlouhé, jako je vstup a výstup.To by platilo jen v případě, kdybych chtěl z nějakého většího množství náhodných/šifrovaných dat, podobně jako v tomto případě, udělat data nějak smysluplná.
Jaká „sůl“? Nepletete si šifrování s hashováním? To by jako Alice tvrdila, že ke vstupu jen tak úplně zbytečně přidala 699,9 MB náhodných dat, která (spolu s původní zprávou) po rozšifrování „náhodou“ tvoří nějaký film?Zaprvé, po rozšifrování Aliciným heslem z toho film rozhodně nevyleze, nýbrž vyleze z toho zpráva a zbytek je balast nesmyslných čísel, ne film.
Ne, to teda zřejmé není. Viděl jsem takové případy použité v praxi. Bijektivní funkce o definičním oboru velikosti 128 bajtů a bylo tím zašifrováno ~20MB užitečných dat. Bylo to v jedné mmorpg hře. Šifra to bezpečná rozhodně není (taky jsem jim to tehdá cracknulTakže když to otočíte (to je váš požadavek, heslo nechcete hledat hrubou silou, ale spočítat), dostanete ze 128 zašifrovaných bajtů 20 MB užitečných dat. Tomu neříkejte šifra, ale geniální kompresní algortimus, a nechte si to patentovat.), ale neplyne z toho, že tam je balast a ne data.
Zadruhé, ano, Alice k tomu přidala náhodný balast, aby zmátla nepřítele, který by to chtěl rozlousknout.Alice zvolila nějakou primitivní šifru, a pak pro zmatení nepřítele přidala „náhodný balast“, který jakousi zvláštní shodou okolností je filmem zašifrovaným jednoduchým heslem. To si Alice může všechnu tu práci s šifrováním zprávy Bobovi rovnou odpustit a vystavit to zaheslované video rovnou a tvrdit o tom, že je to výstup jejího
/dev/urandom, který ji z nějakého důvodu přišel zajímavý a chce se o něj podělit s ostatními.
Takže když to otočíte (to je váš požadavek, heslo nechcete hledat hrubou silou, ale spočítat)Ne, to není můj požadavek. Pouze tvůj nepravdivý výrok je, že to je můj požadavek.
/dev/urandom
, které označim X. Pak mám text T, který má 20 bajtů. Hledám heslo/bijekci, které mi z dat X vyplivne text T a 80 bajtů balastu. Takové heslo/bijekci jdenoduše spočítám porovnáním 20 bajtů z X s textem T. Že při dalším aplikování z těch 80 bajtů vyleze jakýchsi jiných 80 bajtů mě nezajímá...
Všechno je to v tom zápisku popsaný, ale ty se stejně furt dokola ptáš.Já se neptám. Já jenom upozorňuju, že v tom zápisku jsou některé předpoklady, které jsou při současném stavu techniky nerealizovatelné – a nebo jsou to tak nesmyslné operace, že bude hned jasné, že to byl naivní pokus o zastírací manévr.
V zápisku Odporuje to autorskému právu? jsem se v diskusi dověděl, že je v zásadě jedno, kdo a jakým způsobem ilegálně rozšíří autorské dílo, důležité je, že je možné prokázat, že to udělal se záměrem autorské dílo svévolně šířit.No konecne
Pravo v tomto pripade neni dulezite. Dulezita je anonymita. A poznamka k "Poznámka k realitě" jedine co by s tim mohl kdokoliv udelat je postavit mimo zakon sifrovani.
Tiskni
Sdílej: