Francouzská Ústavní rada zamítla zákaz používání sociálních sítí dětem mladším 15 let. Francouzská obdoba ústavního soudu uvedla, že opatření představuje nepřiměřený zásah do svobody projevu. Francouzský parlament zákaz schválil na konci července, začít platit měl od září. Šlo o první zákaz sociálních sítí pro děti v Evropě. Členové Ústavní rady se domnívají, že ustanovení „představuje zásah, který není přiměřený, nezbytný ani
… více »Open-source trackball Ploopy Adept má novou verzi nazvanou A+. Stále jde o symetrický desktopový trackball s šasi z 3D tiskárny a firmwarem QMK. Novinkami jsou dvojice tlačítek, jimiž půjde také otáčet, a volitelná opěrka ruky. Funkcionalita firmwaru je rozšířena o gesta, vrstvy a možnost konfigurace za běhu. Schémata a kód jsou jako obvykle na GitHubu. A+ půjde předobjednat za 99 CAD (bez dopravy a cla/DPH).
Prusa Research představil nové modely svých 3D tiskáren: Prusa XL+, CORE One+ (Gen 2) a CORE One L+.
Crown je multiplatformní open source herní engine. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT a GPLv3+. Byla vydána nová verze 0.64. Vyzkoušet lze online demo.
NVIDIA na konci ledna vydala v beta verzi nativního linuxového klienta své cloudové herní služby GeForce NOW. Včera oznámila ukončení beta verze a oficiální podporu Linuxu.
Byla vydána nová verze 3.5.0 nástroje pro inkrementální kopírování souborů rsync (Wikipedie). Přehled oprav a vylepšení v souboru NEWS. Řešeno je 33 zranitelností.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 31 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Firma IBM uvedla svůj první mikropočítač Personal Computer před 45 lety, v srpnu 1981. Základní konfigurace modelu 5150 za 1 565 tehdejších dolarů obsahovala desktop s Intel 8088 a 16KB RAM, Color Graphics Adapter a klávesnici. Právě klávesnice Model F/XT vybavené kapacitními spínači, vlivné a s převodníkem dodnes použitelné, připomíná sběratelský web Admiral Shark's Keyboards.
Slovensko odhalilo ruské součástky ve dvou testovaných zařízeních na zjišťování přestupků v silničním provozu a označilo je za bezpečnostní riziko. S odvoláním na vyjádření slovenského Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) to včera oznámil ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok. Zároveň ohlásil ukončení spolupráce svého úřadu s dodavatelem části uvedeného systému, slovenskou společností Soitron. Opozice, která na problematické kamery upozornila už dříve, vyzvala k odvolání ministra vnitra.
Dle plánu dnes ve 13:00 proběhne veřejný test eDokladů. Jeho cílem je ověřit připravenost aplikace a související infrastruktury na vysokou souběžnou zátěž před podzimními komunálními volbami.
.
Ekvivalentní řešení č. 2, jehož popis je kratší: Alice použije PhoneBook, pod heslem H1 zašifruje zprávu Bobovi, pod heslem H2 zašifruje dílo a přidá nějaký náhodný balast. Výsledek nasdílí. Heslo H2 je velmi krátké.
Došlo k porušení AZ. Jak dokázat úmysl? Pravděpodobností. Je tak strašlivě nepravděpodobné, že po zadání nějakého kratičkého hesla vyleze úplnou náhodou nějaké autorsky chráněné dílo, že to můžeme zanedbat (stejně, jako můžeme zanedbat možnost, že se kvantovými fluktuacemi vakua náhodou zhmotnila kulka a prošla panem Novákem, který šel zrovna na policii nahlásit únos).
jak mi muze nekdo dokazat, ze sem vedel, ze v tom souboru je schovanyho neco zavadnyhoJako že máš v počítači virus, který do fotek, které si stahuješ z digitálního foťáku, automaticky vkládá kousky hudby z CD, které máš v mechanice? Ale to pak taky můžeš říct, že ti tam ten virus vytvořil tu 50GB složku
WAREZ a nasdílel ji přes torrent. Záleží na soudci, jestli tomu uvěří.
Co kdybyste si ten komentář konečně přečetl?To už jsem udělal dávno. Bohužel, ten komentář je naprosto mimo.
Takže Alice zveřejní 700MB soubor, který se dá snadno rozšifrovat na nějaké video, pak zveřejní druhý 700MB soubor, o kterém bude tvrdit, že je heslem k výstupuStále mimo. Alice zveřejní jen jeden 700MB soubor a krátké heslo, přinejhorším podobně dlouhé, jako ona textová zpráva. To krátké heslo je vygenerováno jen porovnáním zprávy a stejně dlouhé (čili krátké) části díla. Co toto heslo udělá se zbytkem těch dat je naprosto irelevantní. Už chápeš?
Obecně pro šifru, kde můžete zaměnit vstup a heslo...což není požadavkem. Ne mým požadavkem.
Pokud použijete krátké heslo, je to důkaz, že ve výstupu je balast.Ne, to teda není. Maximálně to je důkaz, že ta šifra není moc dobrá (jedno heslo použito výcekrát), ale to je tak všechno a ničemu to nevadí. Klidně by mohl zbytek být smysluplný.
Tedy Alice by tím rovnou přiznala, že celé tohleto šifrování je nesmysl, a důležitý byl jen vstupní soubor.Jaký vstupní soubor? Vstupem byla zpráva + sůl.
...což není požadavkem. Ne mým požadavkem.Je to vaším požadavek – nechcete přece heslo hádat hrubou silou.
Ne, to teda není. Maximálně to je důkaz, že ta šifra není moc dobrá (jedno heslo použito výcekrát), ale to je tak všechno a ničemu to nevadí.Pokud použijete šifru, pro kterou platí, že délka vstupu, hesla i výstupu je stejná, a použijete ve skutečnosti různě dlouhá data, je zřejmé, že délka užitečných dat je rovna nejkratší z těch délek, zbytek je pouhý balast.
Klidně by mohl zbytek být smysluplný.To byste ale musel mít heslo stejně dlouhé, jako je vstup a výstup.
Jaký vstupní soubor? Vstupem byla zpráva + sůl.Jaká „sůl“? Nepletete si šifrování s hashováním? To by jako Alice tvrdila, že ke vstupu jen tak úplně zbytečně přidala 699,9 MB náhodných dat, která (spolu s původní zprávou) po rozšifrování „náhodou“ tvoří nějaký film?
Je to vaším požadavek – nechcete přece heslo hádat hrubou silou. Pokud použijete šifru, pro kterou platí, že délka vstupu, hesla i výstupu je stejná, a použijete ve skutečnosti různě dlouhá data, je zřejmé, že délka užitečných dat je rovna nejkratší z těch délek, zbytek je pouhý balast.Ne, to teda zřejmé není. Viděl jsem takové případy použité v praxi. Bijektivní funkce o definičním oboru velikosti 128 bajtů a bylo tím zašifrováno ~20MB užitečných dat. Bylo to v jedné mmorpg hře. Šifra to bezpečná rozhodně není (taky jsem jim to tehdá cracknul
), ale neplyne z toho, že tam je balast a ne data.
To byste ale musel mít heslo stejně dlouhé, jako je vstup a výstup.To by platilo jen v případě, kdybych chtěl z nějakého většího množství náhodných/šifrovaných dat, podobně jako v tomto případě, udělat data nějak smysluplná.
Jaká „sůl“? Nepletete si šifrování s hashováním? To by jako Alice tvrdila, že ke vstupu jen tak úplně zbytečně přidala 699,9 MB náhodných dat, která (spolu s původní zprávou) po rozšifrování „náhodou“ tvoří nějaký film?Zaprvé, po rozšifrování Aliciným heslem z toho film rozhodně nevyleze, nýbrž vyleze z toho zpráva a zbytek je balast nesmyslných čísel, ne film.
Ne, to teda zřejmé není. Viděl jsem takové případy použité v praxi. Bijektivní funkce o definičním oboru velikosti 128 bajtů a bylo tím zašifrováno ~20MB užitečných dat. Bylo to v jedné mmorpg hře. Šifra to bezpečná rozhodně není (taky jsem jim to tehdá cracknulTakže když to otočíte (to je váš požadavek, heslo nechcete hledat hrubou silou, ale spočítat), dostanete ze 128 zašifrovaných bajtů 20 MB užitečných dat. Tomu neříkejte šifra, ale geniální kompresní algortimus, a nechte si to patentovat.), ale neplyne z toho, že tam je balast a ne data.
Zadruhé, ano, Alice k tomu přidala náhodný balast, aby zmátla nepřítele, který by to chtěl rozlousknout.Alice zvolila nějakou primitivní šifru, a pak pro zmatení nepřítele přidala „náhodný balast“, který jakousi zvláštní shodou okolností je filmem zašifrovaným jednoduchým heslem. To si Alice může všechnu tu práci s šifrováním zprávy Bobovi rovnou odpustit a vystavit to zaheslované video rovnou a tvrdit o tom, že je to výstup jejího
/dev/urandom, který ji z nějakého důvodu přišel zajímavý a chce se o něj podělit s ostatními.
Takže když to otočíte (to je váš požadavek, heslo nechcete hledat hrubou silou, ale spočítat)Ne, to není můj požadavek. Pouze tvůj nepravdivý výrok je, že to je můj požadavek.
/dev/urandom
, které označim X. Pak mám text T, který má 20 bajtů. Hledám heslo/bijekci, které mi z dat X vyplivne text T a 80 bajtů balastu. Takové heslo/bijekci jdenoduše spočítám porovnáním 20 bajtů z X s textem T. Že při dalším aplikování z těch 80 bajtů vyleze jakýchsi jiných 80 bajtů mě nezajímá...
Všechno je to v tom zápisku popsaný, ale ty se stejně furt dokola ptáš.Já se neptám. Já jenom upozorňuju, že v tom zápisku jsou některé předpoklady, které jsou při současném stavu techniky nerealizovatelné – a nebo jsou to tak nesmyslné operace, že bude hned jasné, že to byl naivní pokus o zastírací manévr.
V zápisku Odporuje to autorskému právu? jsem se v diskusi dověděl, že je v zásadě jedno, kdo a jakým způsobem ilegálně rozšíří autorské dílo, důležité je, že je možné prokázat, že to udělal se záměrem autorské dílo svévolně šířit.No konecne
Pravo v tomto pripade neni dulezite. Dulezita je anonymita. A poznamka k "Poznámka k realitě" jedine co by s tim mohl kdokoliv udelat je postavit mimo zakon sifrovani.
Tiskni
Sdílej: