Crown je multiplatformní open source herní engine. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT a GPLv3+. Byla vydána nová verze 0.64. Vyzkoušet lze online demo.
NVIDIA na konci ledna vydala v beta verzi nativního linuxového klienta své cloudové herní služby GeForce NOW. Včera oznámila ukončení beta verze a oficiální podporu Linuxu.
Byla vydána nová verze 3.5.0 nástroje pro inkrementální kopírování souborů rsync (Wikipedie). Přehled oprav a vylepšení v souboru NEWS. Řešeno je 33 zranitelností.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 31 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Firma IBM uvedla svůj první mikropočítač Personal Computer před 45 lety, v srpnu 1981. Základní konfigurace modelu 5150 za 1 565 tehdejších dolarů obsahovala desktop s Intel 8088 a 16KB RAM, Color Graphics Adapter a klávesnici. Právě klávesnice Model F/XT vybavené kapacitními spínači, vlivné a s převodníkem dodnes použitelné, připomíná sběratelský web Admiral Shark's Keyboards.
Slovensko odhalilo ruské součástky ve dvou testovaných zařízeních na zjišťování přestupků v silničním provozu a označilo je za bezpečnostní riziko. S odvoláním na vyjádření slovenského Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) to včera oznámil ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok. Zároveň ohlásil ukončení spolupráce svého úřadu s dodavatelem části uvedeného systému, slovenskou společností Soitron. Opozice, která na problematické kamery upozornila už dříve, vyzvala k odvolání ministra vnitra.
Dle plánu dnes ve 13:00 proběhne veřejný test eDokladů. Jeho cílem je ověřit připravenost aplikace a související infrastruktury na vysokou souběžnou zátěž před podzimními komunálními volbami.
Byla vydána nová verze 3.47 frameworku Flutter (Wikipedie) pro vývoj mobilních, webových i desktopových aplikací a nová verze 3.13 souvisejícího programovacího jazyka Dart (Wikipedie).
Byla vydána nová verze 26.1 linuxové distribuce Manjaro (Wikipedie). Její kódové jméno je Bian-May. Ke stažení je v edicích GNOME, KDE PLASMA a XFCE.
Na akci Made by Google 2026 (YouTube) byla oficiálně představena jedenáctá generace telefonů Pixel s novým čipem Google Tensor G6 a hodinky Pixel Watch 5.
Tiskni
Sdílej:
Bash už mně lezl na nervy
Můžeš být konkrétnější? Co se ti stalo, že ti "začal lízt na nervy"?
\[\] na netisknutelné znaky(třeba barvičky)?
mv + doplňování se určitě se použít dají, ale vypadá to pak jako v příloze. S tím se prostě, alespoň mně, blbě pracuje, minimálně už proto, že ten název musí na ty obrazovce zbytečně bejt dvakrát.
nez se spolehat na pritomnost nestandardni utilityNerozumim... Ta utilita není určená pro skripty.
už proto, že ten název musí na ty obrazovce zbytečně bejt dvakrát.Nemusí. Miesto
$ mv Some\ Quite\ Long\ And\ Tedious\ Filename\!\ .foobar Some\ Quite\ Long\ And\ Tedious\ Filename\!\ .foobar
napíš
$ mv Some\ Quite\ Long\ And\ Tedious\ Filename\!\ .foobar !#:1
Ten ir je dobrý nápad. Většinou tedy používám mv + bash-completion, protože to funguje všude, ale tohle mě inspirovalo. Trochu jsem si to přepsal, aby to nebylo závislé na Pythonu 3.
function ir() { read -e -p "> " -i "$1" novy_nazev; mv "$1" "$novy_nazev"; }

A tady je vylepšená verze, která umožňuje v jednom kroku přejmenovat soubor a přesunout ho do nového adresáře:
function ir() { read -e -p "> " -i "$1" novy_nazev; mv "$1" "$2$novy_nazev"; }
(cílový adresář je volitelný a zadává se jako druhý argument)
zsh má tu nevýhodu, že u read nemá -i, proto jsem se obrátil na ten python...
To já zase ano – např. možnost vybrat pomocí šipek a Insertu soubory ke kopírování/přesunu je mnohem pohodlnější, než používat ls a psát názvy (byť s bash-completion), zároveň ti to může počítat velikost a hned vidíš, jestli se to na cílové médium vejde atd. Kromě toho dvoupanelový správce souborů je prostě geniální věc.
Na druhou stranu startovat mc jen kvůli tomu, abych mohl interaktivně přejmenovat soubor mi přijde jako blbost, proto ir vítám. Sice by šlo mít mc puštěný pořád a přes Ctrl+O se na něj přepínat, ale na to jsem si nějak nezvykl – často pracuji v holém BASHi a tyhle různé nástroje (mc, htop, emacs, screen…) pouštím, až když je potřebuji.
Sice by šlo mít mc puštěný pořád a přes Ctrl+O se na něj přepínat, ale na to jsem si nějak nezvyklTo je přesně ono... Já jsem
mc (a Krusader) zkoušel používat, ale stejně jsem v nich postupně trávil míň a míň času, až se to nevyplatilo spouštět. Na ls mám klávesovou zkratku a na operace se soubory si většinou vystačim s cp, mv, ir, gcp nebo pv a k tomu má člověk vždy k dispozici veškerou funkcionalitu shellu aniž by musel cokoli přepínat, tzn. skripty a aliasy na všechmo možné od aktualizace a zálohy systému až po stažení videa z youtubu...
I jen napsat ls je několik zbytečných úderů do klávesnice, když mc mi to ukáže rovnou …
ls mam na Alt+L. Oproti Ctrl+O (kterému bych se v mc nevyhnul) celkem žádná změna... Když na něčem pracuju, často to vyžaduje třeba používání gitu (opět mám aliasy a klávesovou zkratku na gitk&), různé make příkazy a další - v tom by mi počítám mc moc nepomohl...
Je pravda, že na nějaké větší šibování souborama taky použiju filemanager (sice jiný, ale to je vedlejší). Ale na práci prostě chci mít k ruce shell, respektive většinou více shellů...
Tam pak fungují i vymoženosti jako ctrl+enter na vložení aktuálního souboru pod kurzoremJj o tom vím... ale na co mi to je? Moje činnost ve většině případů nespočívá v přesouvání souborů sem a tam. Jiná věc by byla, pokud by existoval nějaký nástroj, který by zobrazil na většině obrazovky normálně shell a na zbytku výpis souborů, se kterým by se dalo pracovat podobně jako v mc. (Například v Nortonu se dal skrýt jeden z panelů, nevím, proč tohle
mc neumí - nebo jo?) Něco takového bych bral.
Děkuji, nechci. Tyhle Commandery vznilky na DOS a Windows a mají tam smysl, protože ně techhle OS nikdy nebyl použitelný shell. Na Linuxu/UNIXu jsem pro ně zatím použití nenašel...To že něco vzniklo inspirací aplikace pro DOS spíš demonstruje, že to byla aplikace dobrá a užitečná i v unixovém prostředí. Za sebe musím říct, že pokud chci získat rychlý přehled o tom co kde je, tak k tomu používám mc, protože je to mnohem rychlejší.
Děkuji, nechci. Tyhle Commandery vznilky na DOS a Windows a mají tam smysl, protože ně techhle OS nikdy nebyl použitelný shell. Na Linuxu/UNIXu jsem pro ně zatím použití nenašel...
Tímto způsobem bych mohl zavrhnout celý Linux, vždyť vychází (filozoficky) ze systémů, co vznikly v 70 letech, dávno před DOSem a CP/M
mv je fajn do skriptů v kombinaci s dalšími nástroji. mc je pro člověka. Dvoupanelové commandery v GUI jsou často jen slabý odvar efektivity a schopností mc.
mc za efektivní nástroj nepovažuju. Nějakou dobu jsem ho používal kvůli zvykům zafixovaným z dosovských commanderů, ale osobně považuju shell a základní nástroje za daleko efektivnější. Na druhou stranu můžou různým lidem větší užitek přinést GUI nástroje dobře integrované se zbytkem prostředí, ve kterém pracují.
Na můj workflow je ideální shell. V jednoduchých akcích mi pomáhají různé vlastnosti shellu. Na složitější akce například nad nějakou množinou soborů se mi nejvíc osvědčil třífázový přístup, kdy v první fázi využiju data získaná jednoduchými nástroji k vygenerování skriptu, který provede požadovanou sadu akcí, v druhé fázi reviduju výslednou řadu akcí a v třetí fázi ji teprve spouštím.
Věřím tomu, že existují lidé, pro které mc představuje efektivní nástroj vzhledem k jejich potřebám, ale nemyslím si, že jde jejich zkušenost přenášet na zbytek linuxového světa.
. Ale třeba už to fixli.