5.7.2014 17:23 | x | | poslední úprava: 6.10.2018 23:04

         

Komentáře

[malina]

Bash už mně lezl na nervy

Můžeš být konkrétnější? Co se ti stalo, že ti "začal lízt na nervy"?

[kralyk z abclinuxu]

Nedařilo se mi vyladit PS1 ke spokojenosti. Ať jsem escapoval jak chtěl, při editačních příkazech se stejně vždycky pozice textu nějak posunula... Nevim no, možná jsem to jen dělal blbě. Ale od zsh už se asi stejně nevrátim

[Šangala]

A používal jsi \[\] na netisknutelné znaky(třeba barvičky)?

[lm]

Moc nechapu ty duvody pro vznik ir toolu. Jednak expanze na jmena souboru neni zalezitosti programu jako 'mv' ale shellu a bash completion mi doplnuje nazvy bez problemu. Porad mi prijde lepsi pri nejednoznacnosti dopsat zpetne lomitko a znak nez se spolehat na pritomnost nestandardni utility.

[Petr Tomášek]

No, není to důvod, proč prchá před bashem?

[kralyk z abclinuxu]

Příloha:

• mv.png (18576 bytů)

Tak mv + doplňování se určitě se použít dají, ale vypadá to pak jako v příloze. S tím se prostě, alespoň mně, blbě pracuje, minimálně už proto, že ten název musí na ty obrazovce zbytečně bejt dvakrát.

nez se spolehat na pritomnost nestandardni utility

Nerozumim... Ta utilita není určená pro skripty.

[rastos]

už proto, že ten název musí na ty obrazovce zbytečně bejt dvakrát.

Nemusí. Miesto

$ mv Some\ Quite\ Long\ And\ Tedious\ Filename\!\ .foobar Some\ Quite\ Long\ And\ Tedious\ Filename\!\ .foobar

napíš

$ mv Some\ Quite\ Long\ And\ Tedious\ Filename\!\ .foobar !#:1

[Josef Kufner]

A jak ten název upravíš?

[rastos]

$ mv Some\ Quite\ Long\ And\ Tedious\ Filename\!\ .foobar !#:1:s/And/Or/

[Matěj]

Uf, mě připadá hezčí toto:

mv Some\ Quite\ Long\ {And,Or}\ Tedious\ Filename\!\ .foobar

[xkucf03]

Ten ir je dobrý nápad. Většinou tedy používám mv + bash-completion, protože to funguje všude, ale tohle mě inspirovalo. Trochu jsem si to přepsal, aby to nebylo závislé na Pythonu 3.

function ir() { read -e -p "> " -i "$1" novy_nazev; mv "$1" "$novy_nazev"; }

[xkucf03]

A tady je vylepšená verze, která umožňuje v jednom kroku přejmenovat soubor a přesunout ho do nového adresáře:

function ir() { read -e -p "> " -i "$1" novy_nazev; mv "$1" "$2$novy_nazev"; }

(cílový adresář je volitelný a zadává se jako druhý argument)

[kralyk z abclinuxu]

Hezký zsh má tu nevýhodu, že u read nemá -i, proto jsem se obrátil na ten python...

[Miriam]

Ahoj, ty jsi ten králík, co chodí i na Rouming?

[Josef Kufner]

Místo vyrábění ir a podobných hraček se raději nauč používat mc. Například takové přejmenování je na shift-F6. Ale umí i kopec dalších věcí a je všude.

[kralyk z abclinuxu]

Děkuji, nechci. Tyhle Commandery vznilky na DOS a Windows a mají tam smysl, protože ně techhle OS nikdy nebyl použitelný shell. Na Linuxu/UNIXu jsem pro ně zatím použití nenašel...

[Marián Kyral]

Já jedno našel. Když chci pročistit adresář ve které se nalézají různě pojmenované soubory. S rm je to zbytečně komplikované, v mc přehledné a jednoduché.

[Jendа]

Na to používám ncdu. Taková výhoda je, že to začne čistit soubory a adresáře od největších, což je většinou to, co mě trápí, když někde dojde místo.

[xkucf03]

To já zase ano – např. možnost vybrat pomocí šipek a Insertu soubory ke kopírování/přesunu je mnohem pohodlnější, než používat ls a psát názvy (byť s bash-completion), zároveň ti to může počítat velikost a hned vidíš, jestli se to na cílové médium vejde atd. Kromě toho dvoupanelový správce souborů je prostě geniální věc.

Na druhou stranu startovat mc jen kvůli tomu, abych mohl interaktivně přejmenovat soubor mi přijde jako blbost, proto ir vítám. Sice by šlo mít mc puštěný pořád a přes Ctrl+O se na něj přepínat, ale na to jsem si nějak nezvykl – často pracuji v holém BASHi a tyhle různé nástroje (mc, htop, emacs, screen…) pouštím, až když je potřebuji.

[kralyk z abclinuxu]

Sice by šlo mít mc puštěný pořád a přes Ctrl+O se na něj přepínat, ale na to jsem si nějak nezvykl

To je přesně ono... Já jsem mc (a Krusader) zkoušel používat, ale stejně jsem v nich postupně trávil míň a míň času, až se to nevyplatilo spouštět. Na ls mám klávesovou zkratku a na operace se soubory si většinou vystačim s cp, mv, ir, gcp nebo pv a k tomu má člověk vždy k dispozici veškerou funkcionalitu shellu aniž by musel cokoli přepínat, tzn. skripty a aliasy na všechmo možné od aktualizace a zálohy systému až po stažení videa z youtubu...

[Josef Kufner]

S mc máš také veškerou funkcionalitu shellu. Ale máš k tomu i kus GUI, který ti ušetří kopec času. Věci jako lynx-like pohyb a ctrl+s jsou v mc velmi nápomocné. Občas je docela utrpení vidět, jak se někdo snaží v příkazové řádce, a i když příkazy umí, tak mu to prostě trvá. I jen napsat ls je několik zbytečných úderů do klávesnice, když mc mi to ukáže rovnou …

[kralyk z abclinuxu]

I jen napsat ls je několik zbytečných úderů do klávesnice, když mc mi to ukáže rovnou …

ls mam na Alt+L. Oproti Ctrl+O (kterému bych se v mc nevyhnul) celkem žádná změna... Když na něčem pracuju, často to vyžaduje třeba používání gitu (opět mám aliasy a klávesovou zkratku na gitk&), různé make příkazy a další - v tom by mi počítám mc moc nepomohl...

Je pravda, že na nějaké větší šibování souborama taky použiju filemanager (sice jiný, ale to je vedlejší). Ale na práci prostě chci mít k ruce shell, respektive většinou více shellů...

[Josef Kufner]

Jenže to ctrl+O v mc často mačkat nemusíš, neboť na ten panel zrovna koukáš (i když ne vždy). A pokud soubory při psaní příkazu potřebuješ (a tedy potřebuješ i ls) je výhodnější psát příkaz rovnou do řádku v mc. Tam pak fungují i vymoženosti jako ctrl+enter na vložení aktuálního souboru pod kurzorem, což v kombinaci s přepínáním panelů při rozepsaném příkazu umožní rychle vložit název souboru v jiném adresáři (což doplňování tabem nezvládne), pokud je žádoucí vytvořit stejnojmený soubor jinde.

[kralyk z abclinuxu]

Tam pak fungují i vymoženosti jako ctrl+enter na vložení aktuálního souboru pod kurzorem

Jj o tom vím... ale na co mi to je? Moje činnost ve většině případů nespočívá v přesouvání souborů sem a tam.

Jiná věc by byla, pokud by existoval nějaký nástroj, který by zobrazil na většině obrazovky normálně shell a na zbytku výpis souborů, se kterým by se dalo pracovat podobně jako v mc. (Například v Nortonu se dal skrýt jeden z panelů, nevím, proč tohle mc neumí - nebo jo?) Něco takového bych bral.

[Josef Kufner]

V nastavení na to volba je, ale je zašedlá...

[Semo]

Len na nativnej Linuxovej console. V Helpe je to popisane. Ani vo fb to nefunguje. Takze dnes uz trocha mrtve.

[chrono]

Minimálne jeden mc mám spustený vždy. :) (napr. rozbaľovanie súborov je tak pre mňa rýchlejšie, zistenie informácie o audio/video súbore je tiež, s použitím mediainfo a klávesu F3, je tiež pre mňa jednoduchšie...)

[R]

Na rozbalovanie hadam neexistuje horsi program ako mc. Hlavne ak obcas potrebujes rozbalit archiv s heslom (zamrne to) alebo velky archiv (je to hrozne pomale).

[pavlix]

Měl jsem za to, že na pozadí používá zcela běžné nástroje, mýlil jsem se?

[Josef Kufner]

Používá, ale občas trošku blbě.

[Aleš Kapica]

Děkuji, nechci. Tyhle Commandery vznilky na DOS a Windows a mají tam smysl, protože ně techhle OS nikdy nebyl použitelný shell. Na Linuxu/UNIXu jsem pro ně zatím použití nenašel...

To že něco vzniklo inspirací aplikace pro DOS spíš demonstruje, že to byla aplikace dobrá a užitečná i v unixovém prostředí. Za sebe musím říct, že pokud chci získat rychlý přehled o tom co kde je, tak k tomu používám mc, protože je to mnohem rychlejší.

[Pavel Čejka]

Děkuji, nechci. Tyhle Commandery vznilky na DOS a Windows a mají tam smysl, protože ně techhle OS nikdy nebyl použitelný shell. Na Linuxu/UNIXu jsem pro ně zatím použití nenašel...

Tímto způsobem bych mohl zavrhnout celý Linux, vždyť vychází (filozoficky) ze systémů, co vznikly v 70 letech, dávno před DOSem a CP/M

mv je fajn do skriptů v kombinaci s dalšími nástroji. mc je pro člověka. Dvoupanelové commandery v GUI jsou často jen slabý odvar efektivity a schopností mc.

[pavlix]

Subjektivně mc za efektivní nástroj nepovažuju. Nějakou dobu jsem ho používal kvůli zvykům zafixovaným z dosovských commanderů, ale osobně považuju shell a základní nástroje za daleko efektivnější. Na druhou stranu můžou různým lidem větší užitek přinést GUI nástroje dobře integrované se zbytkem prostředí, ve kterém pracují.

Na můj workflow je ideální shell. V jednoduchých akcích mi pomáhají různé vlastnosti shellu. Na složitější akce například nad nějakou množinou soborů se mi nejvíc osvědčil třífázový přístup, kdy v první fázi využiju data získaná jednoduchými nástroji k vygenerování skriptu, který provede požadovanou sadu akcí, v druhé fázi reviduju výslednou řadu akcí a v třetí fázi ji teprve spouštím.

Věřím tomu, že existují lidé, pro které mc představuje efektivní nástroj vzhledem k jejich potřebám, ale nemyslím si, že jde jejich zkušenost přenášet na zbytek linuxového světa.

[Josef Kufner]

To bude asi stejné, jako diskuse, zda ikonky s textem nebo bez.

[Pavel Čejka]

Asi tak ...

Btw. Nemyslím, že bych měl hodně zvyků z DOSu, používal jsem ho jen krátce a Windows už nepoužívám jako majoritní systém přes 10 let, za tu dobu se už dá lecčemu odvyknout.

[Václav HFechs Švirga]

Trošku OT, ale někomu se může hodit - pokud budete mít nějaké soubory, co budou mít úplně rozsypané názvy (třeba blbé kodování a jsou tam nezobrazitelné znaky reprezentované otazníky a podobné paskvily), tak se to dá rychle pořešit přes ulitu detox (případně rekurzivní verze detox -r), nahradí to tuším podtržítky a dá se s tím pak pracovat. Minimálně pro gui aplikace, protože aspoň KDE aplikace takové soubory často odmítají otevřít a dokonce ani dolphin je nedokáže přejmenovat . Ale třeba už to fixli.

[kotyz]

na to mam taky šikovnou utilitku, akorát vždycky zapomenu jak se jmenuje. neni to iconv ani detox. nejdýl času mi vždycky zabere přijít na to jak se to jmenuje a pak už to jde snadno a rychle.

[kotyz]

jo tak je to convmv

[Vantomas]

Takové soubory přejmenovávám pomocí mc