Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska koupila další Muskovu firmu xAI, která se zabývá vývojem umělé inteligence (AI). Informovala o tom na svém účtu na síti 𝕏. Musk tímto krokem propojí několik ze svých služeb, včetně chatbota s prvky umělé inteligence Grok, sociální sítě 𝕏 či satelitního internetového systému Starlink. Tržní hodnota společnosti SpaceX dosahuje jednoho bilionu dolarů (20,6 bilionu Kč), hodnota xAI pak činí 250 miliard dolarů.
Byl odhalen supply chain attack na Notepad++: útočníci kompromitovali hosting Notepad++ a vybrané dotazy na aktualizace přesměrovávali na servery pod jejich kontrolou. Doporučuje se stáhnout instalátor a přeinstalovat.
Francouzská veřejná správa má v rámci vládní iniciativy LaSuite Numérique ('Digitální sada') v plánu od roku 2027 přestat používat Microsoft Teams a Zoom a přejít na videokonferenční platformu Visio, hostovanou na vlastním hardwaru. Konkrétně se jedná o instance iniciativou vyvíjeného open-source nástroje LaSuite Meet, jehož centrální komponentou je LiveKit. Visio nebude dostupné pro veřejnost, nicméně LaSuite Meet je k dispozici pod licencí MIT.
Eben Upton oznámil další zdražení počítačů Raspberry Pi: 2GB verze o 10 dolarů, 4GB verze o 15 dolarů, 8GB verze o 30 dolarů a 16GB verze o 60 dolarů. Kvůli růstu cen pamětí. Po dvou měsících od předchozího zdražení.
Shellbeats je terminálový hudební přehrávač pro Linux a macOS, který umožňuje vyhledávat a streamovat hudbu z YouTube, stahovat odtud skladby a spravovat lokální playlisty. Pro stahování dat z YouTube využívá yt-dlp, pro práci s audiostreamy mpv. Je napsán v jazyce C a distribuován pod licencí GPL-3.0, rezpozitář projektu je na GitHubu.
Byla vydána nová verze 26.1.30 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. S podporou hardwarového dekódování videa. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
LibrePCB, tj. svobodný multiplatformní softwarový nástroj pro návrh desek plošných spojů (PCB), byl po deseti měsících od vydání verze 1.3 vydán ve verzi 2.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v aktualizované dokumentaci. Zdrojové kódy LibrePCB jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GPLv3.
Guido van Rossum, tvůrce programovacího jazyka Python, oslavil 70. narozeniny. Narodil se 31. ledna 1956 v nizozemském Haarlemu.
OpenClaw je open-source AI asistent pro vykonávaní různých úkolů, ovládaný uživatelem prostřednictvím běžných chatovacích aplikací jako jsou například WhatsApp, Telegram nebo Discord. Asistent podporuje jak různé cloudové modely, tak i lokální, nicméně doporučován je pouze proprietární model Claude Opus 4.5 od firmy Anthropic v placené variantě. GitHubová stránka projektu OpenClaw.
Projekt VideoLAN a multimediální přehrávač VLC (Wikipedie) dnes slaví 25 let. Vlastní, tenkrát ještě studentský projekt, začal již v roce 1996 na vysoké škole École Centrale Paris. V první únorový den roku 2001 ale škola oficiálně povolila přelicencování zdrojových kódů na GPL a tím pádem umožnila používání VLC mimo akademickou půdu.
Tiskni
Sdílej:
Bash už mně lezl na nervy
Můžeš být konkrétnější? Co se ti stalo, že ti "začal lízt na nervy"?
\[\] na netisknutelné znaky(třeba barvičky)?
mv + doplňování se určitě se použít dají, ale vypadá to pak jako v příloze. S tím se prostě, alespoň mně, blbě pracuje, minimálně už proto, že ten název musí na ty obrazovce zbytečně bejt dvakrát.
nez se spolehat na pritomnost nestandardni utilityNerozumim... Ta utilita není určená pro skripty.
už proto, že ten název musí na ty obrazovce zbytečně bejt dvakrát.Nemusí. Miesto
$ mv Some\ Quite\ Long\ And\ Tedious\ Filename\!\ .foobar Some\ Quite\ Long\ And\ Tedious\ Filename\!\ .foobar
napíš
$ mv Some\ Quite\ Long\ And\ Tedious\ Filename\!\ .foobar !#:1
Ten ir je dobrý nápad. Většinou tedy používám mv + bash-completion, protože to funguje všude, ale tohle mě inspirovalo. Trochu jsem si to přepsal, aby to nebylo závislé na Pythonu 3.
function ir() { read -e -p "> " -i "$1" novy_nazev; mv "$1" "$novy_nazev"; }

A tady je vylepšená verze, která umožňuje v jednom kroku přejmenovat soubor a přesunout ho do nového adresáře:
function ir() { read -e -p "> " -i "$1" novy_nazev; mv "$1" "$2$novy_nazev"; }
(cílový adresář je volitelný a zadává se jako druhý argument)
zsh má tu nevýhodu, že u read nemá -i, proto jsem se obrátil na ten python...
To já zase ano – např. možnost vybrat pomocí šipek a Insertu soubory ke kopírování/přesunu je mnohem pohodlnější, než používat ls a psát názvy (byť s bash-completion), zároveň ti to může počítat velikost a hned vidíš, jestli se to na cílové médium vejde atd. Kromě toho dvoupanelový správce souborů je prostě geniální věc.
Na druhou stranu startovat mc jen kvůli tomu, abych mohl interaktivně přejmenovat soubor mi přijde jako blbost, proto ir vítám. Sice by šlo mít mc puštěný pořád a přes Ctrl+O se na něj přepínat, ale na to jsem si nějak nezvykl – často pracuji v holém BASHi a tyhle různé nástroje (mc, htop, emacs, screen…) pouštím, až když je potřebuji.
Sice by šlo mít mc puštěný pořád a přes Ctrl+O se na něj přepínat, ale na to jsem si nějak nezvyklTo je přesně ono... Já jsem
mc (a Krusader) zkoušel používat, ale stejně jsem v nich postupně trávil míň a míň času, až se to nevyplatilo spouštět. Na ls mám klávesovou zkratku a na operace se soubory si většinou vystačim s cp, mv, ir, gcp nebo pv a k tomu má člověk vždy k dispozici veškerou funkcionalitu shellu aniž by musel cokoli přepínat, tzn. skripty a aliasy na všechmo možné od aktualizace a zálohy systému až po stažení videa z youtubu...
I jen napsat ls je několik zbytečných úderů do klávesnice, když mc mi to ukáže rovnou …
ls mam na Alt+L. Oproti Ctrl+O (kterému bych se v mc nevyhnul) celkem žádná změna... Když na něčem pracuju, často to vyžaduje třeba používání gitu (opět mám aliasy a klávesovou zkratku na gitk&), různé make příkazy a další - v tom by mi počítám mc moc nepomohl...
Je pravda, že na nějaké větší šibování souborama taky použiju filemanager (sice jiný, ale to je vedlejší). Ale na práci prostě chci mít k ruce shell, respektive většinou více shellů...
Tam pak fungují i vymoženosti jako ctrl+enter na vložení aktuálního souboru pod kurzoremJj o tom vím... ale na co mi to je? Moje činnost ve většině případů nespočívá v přesouvání souborů sem a tam. Jiná věc by byla, pokud by existoval nějaký nástroj, který by zobrazil na většině obrazovky normálně shell a na zbytku výpis souborů, se kterým by se dalo pracovat podobně jako v mc. (Například v Nortonu se dal skrýt jeden z panelů, nevím, proč tohle
mc neumí - nebo jo?) Něco takového bych bral.
Děkuji, nechci. Tyhle Commandery vznilky na DOS a Windows a mají tam smysl, protože ně techhle OS nikdy nebyl použitelný shell. Na Linuxu/UNIXu jsem pro ně zatím použití nenašel...To že něco vzniklo inspirací aplikace pro DOS spíš demonstruje, že to byla aplikace dobrá a užitečná i v unixovém prostředí. Za sebe musím říct, že pokud chci získat rychlý přehled o tom co kde je, tak k tomu používám mc, protože je to mnohem rychlejší.
Děkuji, nechci. Tyhle Commandery vznilky na DOS a Windows a mají tam smysl, protože ně techhle OS nikdy nebyl použitelný shell. Na Linuxu/UNIXu jsem pro ně zatím použití nenašel...
Tímto způsobem bych mohl zavrhnout celý Linux, vždyť vychází (filozoficky) ze systémů, co vznikly v 70 letech, dávno před DOSem a CP/M
mv je fajn do skriptů v kombinaci s dalšími nástroji. mc je pro člověka. Dvoupanelové commandery v GUI jsou často jen slabý odvar efektivity a schopností mc.
mc za efektivní nástroj nepovažuju. Nějakou dobu jsem ho používal kvůli zvykům zafixovaným z dosovských commanderů, ale osobně považuju shell a základní nástroje za daleko efektivnější. Na druhou stranu můžou různým lidem větší užitek přinést GUI nástroje dobře integrované se zbytkem prostředí, ve kterém pracují.
Na můj workflow je ideální shell. V jednoduchých akcích mi pomáhají různé vlastnosti shellu. Na složitější akce například nad nějakou množinou soborů se mi nejvíc osvědčil třífázový přístup, kdy v první fázi využiju data získaná jednoduchými nástroji k vygenerování skriptu, který provede požadovanou sadu akcí, v druhé fázi reviduju výslednou řadu akcí a v třetí fázi ji teprve spouštím.
Věřím tomu, že existují lidé, pro které mc představuje efektivní nástroj vzhledem k jejich potřebám, ale nemyslím si, že jde jejich zkušenost přenášet na zbytek linuxového světa.
. Ale třeba už to fixli.