Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Od 3. listopadu 2025 budou muset nová rozšíření Firefoxu specifikovat, zda shromažďují nebo sdílejí osobní údaje. Po všech rozšířeních to bude vyžadováno někdy v první polovině roku 2026. Tyto informace se zobrazí uživateli, když začne instalovat rozšíření, spolu s veškerými oprávněními, která rozšíření požaduje.
Jste nuceni pracovat s Linuxem? Chybí vám pohodlí, které vám poskytoval Microsoft, když vás špehoval a sledoval všechno, co děláte? Nebojte se. Recall for Linux vám vrátí všechny skvělé funkce Windows Recall, které vám chyběly.
Společnost Fre(i)e Software oznámila, že má budget na práci na Debianu pro tablety s cílem jeho vyžívání pro vzdělávací účely. Jako uživatelské prostředí bude použito Lomiri.
Proběhla hackerská soutěž Pwn2Own Ireland 2025. Celkově bylo vyplaceno 1 024 750 dolarů za 73 unikátních zranitelností nultého dne (0-day). Vítězný Summoning Team si odnesl 187 500 dolarů. Shrnutí po jednotlivých dnech na blogu Zero Day Initiative (1. den, 2. den a 3. den) a na YouTube.
Bash už mně lezl na nervy
Můžeš být konkrétnější? Co se ti stalo, že ti "začal lízt na nervy"?
\[\] na netisknutelné znaky(třeba barvičky)?
mv + doplňování se určitě se použít dají, ale vypadá to pak jako v příloze. S tím se prostě, alespoň mně, blbě pracuje, minimálně už proto, že ten název musí na ty obrazovce zbytečně bejt dvakrát.
nez se spolehat na pritomnost nestandardni utilityNerozumim... Ta utilita není určená pro skripty.
už proto, že ten název musí na ty obrazovce zbytečně bejt dvakrát.Nemusí. Miesto
$ mv Some\ Quite\ Long\ And\ Tedious\ Filename\!\ .foobar Some\ Quite\ Long\ And\ Tedious\ Filename\!\ .foobar
napíš
$ mv Some\ Quite\ Long\ And\ Tedious\ Filename\!\ .foobar !#:1
Ten ir je dobrý nápad. Většinou tedy používám mv + bash-completion, protože to funguje všude, ale tohle mě inspirovalo. Trochu jsem si to přepsal, aby to nebylo závislé na Pythonu 3.
function ir() { read -e -p "> " -i "$1" novy_nazev; mv "$1" "$novy_nazev"; }

A tady je vylepšená verze, která umožňuje v jednom kroku přejmenovat soubor a přesunout ho do nového adresáře:
function ir() { read -e -p "> " -i "$1" novy_nazev; mv "$1" "$2$novy_nazev"; }
(cílový adresář je volitelný a zadává se jako druhý argument)
zsh má tu nevýhodu, že u read nemá -i, proto jsem se obrátil na ten python...
To já zase ano – např. možnost vybrat pomocí šipek a Insertu soubory ke kopírování/přesunu je mnohem pohodlnější, než používat ls a psát názvy (byť s bash-completion), zároveň ti to může počítat velikost a hned vidíš, jestli se to na cílové médium vejde atd. Kromě toho dvoupanelový správce souborů je prostě geniální věc.
Na druhou stranu startovat mc jen kvůli tomu, abych mohl interaktivně přejmenovat soubor mi přijde jako blbost, proto ir vítám. Sice by šlo mít mc puštěný pořád a přes Ctrl+O se na něj přepínat, ale na to jsem si nějak nezvykl – často pracuji v holém BASHi a tyhle různé nástroje (mc, htop, emacs, screen…) pouštím, až když je potřebuji.
Sice by šlo mít mc puštěný pořád a přes Ctrl+O se na něj přepínat, ale na to jsem si nějak nezvyklTo je přesně ono... Já jsem
mc (a Krusader) zkoušel používat, ale stejně jsem v nich postupně trávil míň a míň času, až se to nevyplatilo spouštět. Na ls mám klávesovou zkratku a na operace se soubory si většinou vystačim s cp, mv, ir, gcp nebo pv a k tomu má člověk vždy k dispozici veškerou funkcionalitu shellu aniž by musel cokoli přepínat, tzn. skripty a aliasy na všechmo možné od aktualizace a zálohy systému až po stažení videa z youtubu...
I jen napsat ls je několik zbytečných úderů do klávesnice, když mc mi to ukáže rovnou …
ls mam na Alt+L. Oproti Ctrl+O (kterému bych se v mc nevyhnul) celkem žádná změna... Když na něčem pracuju, často to vyžaduje třeba používání gitu (opět mám aliasy a klávesovou zkratku na gitk&), různé make příkazy a další - v tom by mi počítám mc moc nepomohl...
Je pravda, že na nějaké větší šibování souborama taky použiju filemanager (sice jiný, ale to je vedlejší). Ale na práci prostě chci mít k ruce shell, respektive většinou více shellů...
Tam pak fungují i vymoženosti jako ctrl+enter na vložení aktuálního souboru pod kurzoremJj o tom vím... ale na co mi to je? Moje činnost ve většině případů nespočívá v přesouvání souborů sem a tam. Jiná věc by byla, pokud by existoval nějaký nástroj, který by zobrazil na většině obrazovky normálně shell a na zbytku výpis souborů, se kterým by se dalo pracovat podobně jako v mc. (Například v Nortonu se dal skrýt jeden z panelů, nevím, proč tohle
mc neumí - nebo jo?) Něco takového bych bral.
Děkuji, nechci. Tyhle Commandery vznilky na DOS a Windows a mají tam smysl, protože ně techhle OS nikdy nebyl použitelný shell. Na Linuxu/UNIXu jsem pro ně zatím použití nenašel...To že něco vzniklo inspirací aplikace pro DOS spíš demonstruje, že to byla aplikace dobrá a užitečná i v unixovém prostředí. Za sebe musím říct, že pokud chci získat rychlý přehled o tom co kde je, tak k tomu používám mc, protože je to mnohem rychlejší.
Děkuji, nechci. Tyhle Commandery vznilky na DOS a Windows a mají tam smysl, protože ně techhle OS nikdy nebyl použitelný shell. Na Linuxu/UNIXu jsem pro ně zatím použití nenašel...
Tímto způsobem bych mohl zavrhnout celý Linux, vždyť vychází (filozoficky) ze systémů, co vznikly v 70 letech, dávno před DOSem a CP/M
mv je fajn do skriptů v kombinaci s dalšími nástroji. mc je pro člověka. Dvoupanelové commandery v GUI jsou často jen slabý odvar efektivity a schopností mc.
mc za efektivní nástroj nepovažuju. Nějakou dobu jsem ho používal kvůli zvykům zafixovaným z dosovských commanderů, ale osobně považuju shell a základní nástroje za daleko efektivnější. Na druhou stranu můžou různým lidem větší užitek přinést GUI nástroje dobře integrované se zbytkem prostředí, ve kterém pracují.
Na můj workflow je ideální shell. V jednoduchých akcích mi pomáhají různé vlastnosti shellu. Na složitější akce například nad nějakou množinou soborů se mi nejvíc osvědčil třífázový přístup, kdy v první fázi využiju data získaná jednoduchými nástroji k vygenerování skriptu, který provede požadovanou sadu akcí, v druhé fázi reviduju výslednou řadu akcí a v třetí fázi ji teprve spouštím.
Věřím tomu, že existují lidé, pro které mc představuje efektivní nástroj vzhledem k jejich potřebám, ale nemyslím si, že jde jejich zkušenost přenášet na zbytek linuxového světa.
. Ale třeba už to fixli.
Tiskni
Sdílej: