Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Meta převezme sociální síť pro umělou inteligenci (AI) Moltbook. Tvůrci Moltbooku – Matt Schlicht a Ben Parr – se díky dohodě stanou součástí Meta Superintelligence Labs (MSL). Meta MSL založila s cílem sjednotit své aktivity na poli AI a vyvinout takovou umělou inteligenci, která překoná lidské schopnosti v mnoha oblastech. Fungovat by měla ne jako centralizovaný nástroj, ale jako osobní asistent pro každého uživatele.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 44 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 14. dubna.
Na iHnedCz je pokus o nástin rozboru vztahu vzdělání a kriminality. Mne tam hlavně překvapilo, jak moc mají stát popravy. Taky uváděné údaje jsou dost vytržené ze souvislostí, třeba u toho pojistného je cena platná při současném stavu a čekám, že se může o dost změnit při objevení jiných a výnosnějších "kšeftů". A tuto by neměl být článek pro ekonomy, ale sociology. Když má člověk perspektivu a uplatnění, tak snad "nezlobí"?
Tiskni
Sdílej:
).
Ano kriminalita v USA klesla, ale není to zásluhou tvrdých trestů, ale toho, že jsou do důsledku (kéžby) řešeny i drobné kriminální činy. Ty totiž páchají většinou mladí pachatelé. Pokud si zažiju, že budu vždycky chycen, tak mám velkou naději, že toho nechám.
Odstrašující funkce trestu je pochybná. Oni si totiž ti mazáci myslí (a věří), že zrovna je nechytnou, neb jsou genialní.
)
možno by pomohlo prenajať si nejakú väznicu povedzme na sibíri alebo v číne. urobiť tomu dajaké pr. to by odradilo oveľa viac
)
Nedavno jsem viděl dokument o trestu pro mladivstvé delikventy v Německu (myslím, že to bylo z Mnichova - bez zaruky). Posilaji je na Sibiř. Bydlí v domku, kde se musí o sebe starat sami (dřevo, topení, úklid, vařeni...), musí chodit do ruské školy (kdo nemá prospěch, jde bručet na tvrdo), výuka je v ruštině. Je pravda, že mají trest snížený na polovinu, ale prý ještě nikdo z těch, co prošli tímhle vyhnanstvím, nerecidiboval.
Čím to bude?
Prozatím děkuji všem za příspěvky a náměty k bádání. O Americe vím hlavně to, že starosta New Yorku (? Giuliani?) zaved přísný metr a zadařilo se mu snížit zločinnost, pak jsem zaslech něco o tom, že občas asi padne trestající ruka i na nevinné.