Ach ta cukrovka

26.3.2006 23:42 | Přečteno: 1218× | MeaningOfLife

Mám kamarádku na severu Moravy, její sestřička má 3-letou holčičku, u ní zjistili lékaři cukrovku, teď mi psala, že jí nechtějí maličkou vzít do školky. Měl jsem pocit, že jsou extra zařízení pro postižené, manželka říká, že takových dětí je dost. Něco jsem hledal na webu, budu hledat dál, přímo v místě jsem zatím požadovanou školku nenašel.

Jelikož moje sestřička má honičku s prací, tak vím, jak je dobře, že školka je a jak by mhla chybět. Jaké s tím máte zkušenosti vy, s péčí o nejmenší a s pomocnou rukou?

Kolega z práce má cukrovku taky, leze běžně po horách, skáče padákem, čili já v tom nevidím problém - pokud se dotyčný postará o sebe sám. A do té doby se musí spoléhat na nejbližší.

       

Komentáře

[diverman]

Ty děti jsou normální, ale problém nastane tehdy, když dostanou nějaký záchvat (málo/moc cukru). Pochybuju, že učitelky ve školce mají potřebné znalosti, jak tohle řešit.

IMHO jakmile jsou ty děti starší, tak tohle dovedou většinou vyřešit samy.

[Isah]

V té školce mají minimálně zdravotníka, který by měl být dostatečně erudován. Jinak děti se naučí vše v nemocnici. Od měření si glykémie až po manipulaci s inzulinovým perem. Je to opravdu velmi jednoduché. Zpočátku by měla dohlížet matka, hlavně se musí vychytat správné dávkování inzulinu, ale i to se dítě naučí, vnímat přicházející hypo nebo hyperglykémii.

Jako větší problém vidím snahu dělat z děcka invalidu, když k tomu není racionální podklad. Lékaři rodičům vše vysvětlí a dítě není ve volnočasových aktivitách nikterak omezeno. Časem, když je Diabetes zkompenzovaný je možné přejít na per os antidiabetika. Prášky. Ale ani s inzulinovým perem není těžké zacházet.

[Sodalite]

ale i to se dítě naučí, vnímat přicházející hypo nebo hyperglykémii.

To určitě, ale asi ne ve třech letech. To si některé děcka ani neumějí zajít samy na záchod, natož aby si dávkovaly inzulín pérem. Promiň, ale to by muselo to dítě být geniální, aby to zvládlo samo.

Chápu učitelky ve školce, že se bojí to dítě vzít a mít tak velkou odpovědnost. Ačkoliv možná ne invalida, určitě to není "normální" případ . IMHO je úkolem rodičů, aby těm učitelkám dodali potřebné informace a léky, aby pracovnice školky mohly účinně zasáhnout. Ale to záleží na domluvě.

[Isah]

Tady je takový lehký popis pro laiky http://nemoci.doktorka.cz/cukrovka-=-diabetes-mellitus/

[Martin Lebeda]

Pro příbuzné bych doporučil začít spíše tady: http://www.diadeti.cz/

[Martin Lebeda]

Našemu synovi se projevila cukrovka v 5 letech. Ve 3 letech - to je hodně brzo, je mi líto jí i její rodiny. Možná to co napíšu nebude tak úplně relevantní, protože přeci jen už byl o 2 roky starší a už do školky předtím chodil.

Záleží na konkrétní školce. Náš syn chodí do úplně normální školky, mezi úplně normální děti. Dítě s cukrovkou s vyjímkou dodržování životosprávy může dělat úplně normální věci, téměř všechny. Paní učitelky vědí, že má z domova svačinu, kterou mu mají dát v 10:00 (+- ~10 minut, nemusí to být na sekundu přesně) a kdyby mu bylo špatně tak má v kapse sladkou sušenku (nebo mu mají dát něco jiného sladkého), nic víc vědět nepotřebují. Výhodou bylo, že prakticky od počátku se naučil na sobě poznat hypoglykémii (nízká hladina cukru), takže si sám řekne - ve školce se to stalo asi 1x za ty dva roky. Opačný případ - hyperglykémie - jej bezprostředně neohrožuje, takže tou se ve školce zabývat nemusejí. Manželka si ho musí vyzvednou před obědem spojeným s pícháním inzulínu a měřením glykémie - to už vyžaduje přeci jen nějakou zkušenost.

Nevím jak dlouho dcerka vaší známé cukrovku má. Nevím, jak jsou už zkušení a zda dokáže hypoglykémii rozpoznat. Asi bych nedával dítě do školky hned, řekněme cca po půl roce by to IMHO mělo jít. Pokud se nedohodli v jedné školce, zkusil bych jinou, normální školku, školka pro postižené je IMHO zbytečná. Do školy také bude chodit do normální. Minimálně do doby než se naučí sama píchat inzulín, bude velmi náročné, pokud chce maminka chodit do zaměstnání, nechci přímo říci nemožné... pak asi jedině majít školku (a později i školu) kde ten inzulín píchat dokážou. Což zase nemusí být jen školka (škola) pro postižené. Znám případ kdy ve škole paní učitelka má sama dítě s cukrovkou a tudíž to zvládá (jako každý rodič) a byla ochotná píchat i dalšímu dítěti, záleží spíše na dohodě.

Na případné podrobnější "popovídání" by byl určitě vhodnější e-mail.

[vencour]

Velice děkuji za odpověď i Váš čas, předal jsem vzkaz kamarádce.

[Filip Korbel]

Mame kluka ve skolce s docela zavaznym zdravotnim problemem take. I kdyby tam byla proskolena zdravotnice, nejsem si jisty zda to osazentstvo bude schopno konat. Cislo na vrtulnik z motola jsme tam nechali, ale stejne bych asi dorazil v nasi plechovce drive nez ho najdou a zavolaj Nemame akutni projevy, jen diagnozu a na detsky Motol nedam dopustit. Sice reznici, ale organizace i primari fungujou. Je to asi velky stesti v nestesti!!! Nemate to vubec jednoduche a drzim palce! V nasi skolce jsme asi prosli filtrem diky masovosti a usmevu naseho Pepika Kdyby si pani ucitelky uvedomily, co jim to vlastne rikame, tak by nam ho nechali doma a Pepicek by nyni vydaval Abicko s Leosem a Robertem na kline

[xkesh]

Trochu OT, ale neda mi to. Stale narustajici pocty cim dal mladsich nemocnych diabetes (nakonec i uplne malinke deti) bohuzel kladou dost neprijemnou otazku medicine po pricine.

Odpovedi jsou, bohuzel, take trapne: Nikdo nevi. Tedy odpovedi klasicke skolni mediciny. Ochota zkoumat jine priciny, ktere tzv. "vedecka" medicina oznaci smahem za nesmysl, je ovsem nulova. Jde napr. o vliv potravin, "leku" (pripomnel bych napr. plosne ockovani), nebo koncentrace chemickych latek v nasem prostredi. Fatalni je, ze se nektere dusledky mohou projevit az po 2-3 generacich, takze "vedecky" se zadne bezprostredni negativni nezjisti - ergo je vsechno v poradku.

Diabetes u malych deti je jeden priklad toho, ze v poradku vsechno rozhodne neni. A dokud neprestanou byt ale urcite otazky tabu, neni nadeje na to, ze se to zazrakem nejak zlepsi.

[trekker.dk]

pripomnel bych napr. plosne ockovani

Tak. Tak. Prokleté plošné očkování, díky kterému se téměř podařilo vymýtit některé nemoci a díky kterému má většina dětí šanci, že se dožijí věku, kdy se u nich ta cukrovka projeví.

[xkesh]

Tak. Tak.

Presne tuhle "zpupnou debilitu" jsem mel na mysli. A vy tradicne zvanite o necem, o cem nemate ani nejmensi paru. S nekym, kdo je schopen diskutovat pouze "argumenty" na urovni titulku bulvarniho tisku, je to docela nuda se o necem seriozne bavit. Jdete si na pivo, u hospodskeho stolu je to prave prostredi pro vase "rozumy".

Jste dalsi uspesny kandidat na pouziti funkce blokovat.

[Martin Lebeda]

Nápodobně

[Jiří (BoodOk) Kadeřávek]

S ockovanim to ma asi takovou souvislost jako americky protiraketovy program s beslanskou tragedii. Neschopnost organismu udrzovat zadanou uroven glukozy v krvi je pravdepodobne dani za tu silenou konzumaci cukru, kterou nase civilizace poslednich zejmena 100 let praktikuje (rocne 80kg cukru oproti 2kg medu pred 500 lety). Opakovane glykemicke soky vyvolane nadmernou konzumaci sladkeho nakonec zpusobi to, ze slinivka neni schopna spravne zareagovat a davkovat inzulin. To stejne plati na urovni bunecneho metabolismu cukru. V podstate se da rici, ze cukrovka je velmi podobna alergii, protoze se jedna o nespravnou reakci organismu na podnet zpusobenou jeho opakovanym nadmernym drazdenim. Bohuzel zatim nikdo nevi, zda se takove poskozeni organismu prenasi i geneticky na dalsi generace (3-lete dite to nemohlo ziskat za sveho zivota) a jak to tusim xkesh napsal, co to za dalsi 2-3 generace udela s nami vsemi.

[LiTr]

Mé babičce je 70 let a dlouho se léčila na vysoký krevní tlak a cukrovku. Dvakrát musela do nemocnice. Krevní cukr jí kolísal mezi 7 a 11 mmol. Brala denně 8 léků a musela hodně omezit svůj jídelníček. Pak jsem jí nabídla bylinné produkty české společnosti v Brně, užívala je a když po 2 měsících šla na kontrolu do nemocnice, překvapení bylo veliké! Tlak měla v normě, cukr klesl na 4,5 mmol a lékař jí snížil dávky léků. Teď se cítí vitálnější a plná života. Mohu Vám také pomoci . Napište mi: chaloupkovamichala@gmail.com