Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Z nouze jsem začal používat dočasně Ubuntu.
Během mé "pípací" existence jsem prošel okolo woken, přes Red Hat, Mandrake, Mandrivu, Gentoo a jako rozcházecí distro jsem začal používat Ubuntu.
Ad pípací ... strojaři říkali favákům pípáci, že jsou přes kompy, sednou k němu, zapnou, píp a bušej do klávesnice
Snad je to pýcha, že jsem na Ubuntu ohrnoval nos. Něco klikacího ... nějaký sudo, co to je? Si to hezky napíšu, co chci, vim, kam, vše rozchodim, takový repozitáře nemá nikdo, jako Gentoo. Když pustim konsoli, ať v Mandrivě, tak v Ubuntu je nějak ořezaná co do nastavování. VirtualBox je v Ubuntu jen v OSE verzi. No jo, jenže je a je hned. Že je to klikací, stačí ... akorát, jak trefně poznamenal kamarád, každej instaluje ubuntu a používá kde ... tedy že nestahuje kubuntu. Zase, v diskusi jsem našel zmínku/názor, že má víc lidí potíže s použitelností kubuntu. Podrobnosti nebyly/nehledal jsem.
A hlavně moje malá radost, jelikož jsem se dřív patlal s NX od Nomachine, tak už mne trklo, že při hlášce "Wrong version or invalid session authentication cookie." je chyba na straně serveru. A k NX: mam matnej dojem, že je na slabou linku nejlepší? Občas narazim na lidi, co ho neznaj. Taky toho neznam
Čili z nouze jsem začal používat ubuntu a přijde mi, že je to fajn.
P.S. NX01 je známka mé hravosti se slovy ... když se těšim na Star Trek, tak mi občas hrabe ... vidět Enterprise přes celej Imax, to bude síla v 19:30
P.P.S. setxkbmap cs není to samé, co setxkbmap cz
P.P.P.S. od 31.10. se pachtim s windowmakerem a gentoo. Přece jen se tam cítim víc doma.
Tiskni
Sdílej:
Star trek super!! ;)
Jinak dvě věci:1, Konzole v Ubuntu a Mandrivě. To myslíte jakou konzoli? Myslíte tu emulovanou pomocí Gnome Terminál, přihlašovací, odhlašovací atd... (protože takový gnome terminál má své nastavení v každým distru stejné, tak jestli nemyslíte třeba Konzoli z KDE, ale to byste určitě takové srovnání nemyslel potom vážně.)
2, No je otázkou 2 sekund mít v ubuntu sun closed source edici Virtualboxu. To je teda argument
Měl jsem na mysli konsoli - aneb
$ konsole -v Qt: 4.5.0 KDE: 4.2.2 (KDE 4.2.2) Konsole: 2.2.2Možná je rozdíl i v konsoli u kde 3.5 a 4.x.
Další VirtualBox je v jiném repozitáři? Tak to jo. Přesto i teď se mi nabízeji "nonfree" balíčky. Vim, že má debian nejvíc balíčků, to jsem objevil už kdysi u Quantianu.
To "nejvic balicku" u Debianu az asi tak zhave nebude. openSUSE jich ma mraky. Predpokladam, ze mandriva a fedora nezustavaji pozadu.
Star Trek je super!
Ještě ráno jsem tutu poslední natočenou věc považoval spíš za paskvil. Teďka jsem nadšenej, došlo mi, že jako je u různých pokračování her například rozdíl mezi adventurami a arkádami a přesto si užije každej, tak takhle nějak na mne působí vzpomínky na předcházející Star Treky a na tuhle řežbu. Čert vem podbízivost, až kýčovitost. To podstatné tam bylo.
Takže jen doufam, že další pokračování budou ještě lepší. Myšlenka tam je. Společně se dokáže mnohé. Ty nejtěžší a největší překážky a objevy jsou v nás.
Teď jsem i vnímal ve filmu jinou, lepší dynamiku, užíval jsem si
Vítej do klubu *ubuntistů.
Moje cesta: Suse --> Mandrake (dnešní Mandriva) --> Slackware --> Debian --> Kubuntu --> Ubuntu
Až bude KDE 4 opravdu použitelný, tak asi zase přesedlám na Kubuntu.
To neni definitivní, to je jen cesta, skrze kterou se stavim. Jelikož občas mi zprovoznit stroj chvíli trvá (udělat konfiguraci). Takže pak kompiluju z toho druhého systému, co mam na kompu jako pro zálohu.
Kompilování si spojuju s Gentoo. Nebo se mýlím?
Pochopitelně. Ale musim fungovat. Takže nejdřív ubuntu a pak dál ... na tom r61 mam v logu kompilace něco jako
libtool: compile: gcc -std=gnu99 -DHAVE_CONFIG_H -I. -I../.. -I../../src/liblzma/api -I../../src/liblzma/common -I../../src/liblzma/check -I../../src/liblzma/lz -I../../src/liblzma/rangecoder -I../../src/liblzma/lzma -I../../src/liblzma/subblock -I../../src/liblzma/delta -I../../src/liblzma/simple -I../../src/common -pthread -fvisibility=hidden -Wall -Wextra -Wformat=2 -Winit-self -Wmissing-include-dirs -Wstrict-aliasing -Wfloat-equal -Wundef -Wshadow -Wpointer-arith -Wbad-function-cast -Wwrite-strings -Wlogical-op -Waggregate-return -Wstrict-prototypes -Wold-style-definition -Wmissing-prototypes -Wmissing-declarations -Wmissing-noreturn -Wredundant-decls -march=core2 -O3 -pipe -fomit-frame-pointer -MT liblzma_la-crc32_table.lo -MD -MP -MF .deps/liblzma_la-crc32_table.Tpo -c check/crc32_table.c -o liblzma_la-crc32_table.o >/dev/null 2>&1 check/crc32_x86.S: Assembler messages: check/crc32_x86.S:96: Error: suffix or operands invalid for `push' check/crc32_x86.S:97: Error: suffix or operands invalid for `push' check/crc32_x86.S:98: Error: suffix or operands invalid for `push' check/crc32_x86.S:99: Error: suffix or operands invalid for `push' check/crc32_x86.S:132: Error: relocated field and relocation type differ in signedness check/crc32_x86.S:265: Error: suffix or operands invalid for `pop' check/crc32_x86.S:266: Error: suffix or operands invalid for `pop' check/crc32_x86.S:267: Error: suffix or operands invalid for `pop' check/crc32_x86.S:268: Error: suffix or operands invalid for `pop' make[4]: *** [liblzma_la-crc32_x86.lo] Error 1 make[4]: *** Waiting for unfinished jobs....čili jsem bádání zatim odložil, kde dělam chybu.
Tak s tímhle neporadím.
Moje znalosti o kompilování jsou něco takovýho :
./configure
make
make install
Čili vím o kompilování úplný prd.
O moc víc nevim, ale něčeho jsem si všim. Zdroják je připravenej pro nějakou architekturu. Když nejde jedna verze, půjde vyšší nebo nižší zkompilovat, případně s jinými flagy, parametry, které ovlivňují třeba jiné knihovny, pro názornost. Stejně tak lze zvolit jinou optimalizaci překladače, že uvažovaný kód programu zarovná jinak, učesá, dle oněch parametrů. To je teorie.
Nakonec pomohlo nastavení bezpečných flagů.
Az bude mit *buntu JEDEN PORADNY repos pro multimedia (s cerstvymi verzemi), kde je zajisten soulad balicku -jako ma oSuSE 11 repos Packman-, pak bude moci *buntu tvrdit neco ve smyslu, ze je to nejlepsi distro pro bezne lidi. Zatim to pravda neni.
Ja si to vsechno nakliknu v packmanovi (ktery se pridava par kliknutimi primo ve sprave balicku) a jen se smeju znamym s *buntu, jak se trapi s mnoha repos aby si desktop poradne vybavili podporou multimedii (viz xbmc, mythtv a podobne). A proto jsem zakotvil u oSuSE 11.0/1/2. Neznam oSuSE 10, pry nebyl zadna slava. Ale 11 je v mnohem lepsi - napriklad sprava rpm balicku s novou verzi backendu zypper je uplne jinak rychla nez puvodni snek (kdo zna yum a yumex ve Fedore, asi tusi o jakem sneku mluvim). A reseni kolizi a zavislosti mi pripada lepsi a pouzitelnejsi nez v aptitude pod Debianem (ktery jsem nucen pouzivat v praci na malych serverech). Taky nejak nechapu zpusob kterym se lovi pridavne repos na *buntu. Kazdy leze po podivnych konferencich .. provadi kouzla v prikazove radce .. to je normalni spravny postup ?!?!?
Videli *buntaci nekdy oSuSE postupy?? Na jedne strance seznamy pridavnych komunitnich repos (treba s novejsimi stable verzemi OOO ci wine nebo factory KDE/GNOME - tady mi schazi oneclick na pridani repo) a dale vyhledavani balicku v user build-service repos s One-Click instalaci! .. tomu rikam privetive chovani distra. Nestaci jen proklamace a vykriky.
Ostatne nechapu, jak mohl nekdo stavet "uzivatelsky privetivy desktop" na takovem zaklad jako je Debian, distro silne konzervativni a velice vhodne pro servery. A proto to vypada jak to vypada. A proto se ani nedivim, ze zmatenci BFU si nainstaluji Ubuntu (nejmasirovanejsi distro) aby si tam pak doinstalovali KDE ..
Vice prace na User Friendly a mene vykriku - to je muj vzkaz tvurcum *buntu.
Další pochvala na ubuntu: na r61 mi Mandriva při s2ram blbnula, nevim, čim přesně mi, jakou shodou náhod a okolností, škádlila síťovku, modul e1000e. Ubuntu out of the box se s2ram maká. V Gentoo na r51e jsem se vztekal jak moc, acpi skripty, kpowersave, onice kernel, maximálně jsem se dostal do stavu, že poprvý s2ram jo a podruhý slít kernel natvrdo, oops.
Známej je zarytej příznivec suse, i kvůli němu jsem přijal kde4, okoukalo se mi u něj jako snesitelný. Tak občas porovnáváme, kdo má jaký plasmoidy, třeba ten defaultní s časem v ubuntu nějak nevede změnu zobrazovaného formátu času, jak bylo v kde 3.5, pá nebo pátek. Zatim to považuju za drobnost, co řešit je.
Ad hodiny ... pomohly Adjustable clock a formát
<center><big>%H:%M:%S</big><br />
<small>%d.%m.%Y</small><br />
<b>%A</b></center>
Doplnění: v gkrellmu platí stejné proměnné pro čas.