Podvodné reklamy na sociálních internetových platformách, jako je Facebook, Instagram nebo X, vytvořily loni v Česku jejich provozovatelům příjmy 139 milionů eur, tedy zhruba 3,4 miliardy korun. Proti roku 2022 je to nárůst o 51 procent. Vyplývá to z analýzy Juniper Research pro společnost Revolut. Podle výzkumu je v Česku zhruba jedna ze sedmi zobrazených reklam podvodná. Je to o 14,5 procenta více, než je evropský průměr, kde je podvodná každá desátá reklama.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.6 (Mastodon). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovek v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
Czkawka a Krokiet, grafické aplikace pro hledání duplicitních a zbytečných souborů, byly vydány ve verzi 11.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Od verze 7.0 je vedle frontendu Czkawka postaveného nad frameworkem GTK 4 vyvíjen nový frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Frontend Czkawka je už pouze v udržovacím módu. Novinky jsou implementovány ve frontendu Krokiet.
Jiří Eischmann na svém blogu publikoval článek Úvod do MeshCore: "Doteď mě radioamatérské vysílání úplně míjelo. Když jsem se ale dozvěděl, že existují komunity, které svépomocí budují bezdrátové sítě, které jsou nezávislé na Internetu a do značné míry taky elektrické síti a přes které můžete komunikovat s lidmi i na druhé straně republiky, zaujalo mě to. Když o tom přede mnou pořád básnili kolegové v práci, rozhodl jsem se, že to zkusím taky.
… více »Byla vydána verze 0.5.20 open source správce počítačových her na Linuxu Lutris (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře dětí v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.
Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
Kdybyste ale nekdo vedeli o necem levnejsim kde bude aspon stejne dat tak sem s tim...
[...] a přitom přístup na Facebook/Whatsapp po celé EU zdarma? Docela by mě to motivovalo k rozjetí transports tunelu.Aby taková zvěrstva nebyla potřeba, máme síťovou neutralitu.
zpráva -> symetrická šifra (s klíčem získaným např. z hesla prohnaného Scrypt) -> komprese -> trapná substituce či jiná reverzibilní metoda (stromy, jednoduché bezztrátové kompresní algoritmy založené na slovníkách, atd.) založená na malé databázi keců vygenerovaných Markovovým řetězcem nakrmeným data sety hlodů vytažených z účtů kamarádů daného Facebook účtu -> Facebook chat -> vše předtím, avšak pozpátku.
Facebook by měl v takovém případě vidět poměrně smysluplné texty, které budou alespoň částečně relevantní (kvůli těm kamarádům). Pochopitelně se pak můžeme bavit o efektivitě, ale myslím, že bychom se rychlým vyladěním mohli dostat třeba na 50% nebo vyšší efektivitu. Pro větší autenticitu můžeme otevřít více chat okýnek a posílat jednotlivé chunky paralelně (tohle by však vyžadovalo již nějaké číslování pro zachování pořadí).
.
I kdyby teď neměli, tak jakmile se rozšíří daný nástroj, tak to mít budou. A když tě nezablokují, tak tě napráskají NSA a bude to vážnější než kdybys psal o atomových bombách a prznění dětí v sousedství.Dle výše uvedeného není možné (ani pro člověka) rozeznat příspěvek člověka od příspěvku počítače v tomto specifickém případě.
Upozornit na sebe velkým objemem dat je prostě blbost.Žádné upozorňování se nekoná - viz. řešení výše. Kromě toho Facebook počítá s náporem IoT a distribuované příspěvky botů atd. jsou již dnes na denním pořádku.
Osobně vidím smysl v použití jakožto efektivního steganografického nástroje – protlačíš přes ten kanál šifrovaná data, která ale pro roboty budou vypadat jako nezáživný nevinný text, který není potřeba nikomu hlásit.Ano, celou dobu se bavíme o stenografii, avšak ve větším měřítku.
Osobně vidím smysl v použití jakožto efektivního steganografického nástroje – protlačíš přes ten kanál šifrovaná data, která ale pro roboty budou vypadat jako nezáživný nevinný text, který není potřeba nikomu hlásit.Osobně hlavně nevidím důvod, proč tlačit text, když můžeš tlačit obrázky a snad i video, kde se tak nějak s datovým tokem asi počítá, ne?
Nevíte někdo o Evropském (či alespoň EU) operátorovi, který by nabízel velice nízký či žádný paušál a přitom přístup na Facebook/Whatsapp po celé EU zdarma? Docela by mě to motivovalo k rozjetí transports tunelu.Já doufám, že takové nesmysly jako (zvláštní) přístup zdarma na Facebook/Whatsapp vymyslely choré mozky jen pro „specifický trh“ v ČR.
P.S. to máš v práci služební telefon nebo fakt nevoláš z mobilu?Já teda zatím nedělám na fulltime, ale stejně toho moc neprovolám. Prostě to tak nějak nepotřebuju. A když jsem v dosahu internetu (skoro pořád), tak volám přes Odorik.
Mně třeba Vodafone přijde potenciálně velmi nebezpečný. Jednou, když jsem s nimi ukončil smlouvu, mi poslali výhrůžný dopis ohledně právníků a exekucí. Byla to první prokazatelná komunikace z jejich strany. Možná předtím poslali obyčejnou poštou fakturu, možná taky ne, každopádně se ke mě nedostala. Problém nastal, když jsem se rozhodl zaplatit. Oni nedokázali žádným způsobem okamžitě přijmout platbu. Pokladnu nemají. Karty neberou. Platby přes bankomat mi zřejmě zablokovali deaktivací smlouvy. Předtištěnou složenku pošta odmítla. Nakonec jsem platil ručně přepsanou složenkou. Horší zkušenost než s vodafonem mám snad už jen s Raiffeisen Bank.Na psaní od vodafonských vymahačů platí jediná metoda – ignorovat. Živí se na trubkách, kteří se jejich neoprávněné pohledávky rozhodnou zaplatit. Nedávají je k ČTÚ, natožpak k soudu. Něco jako podvodné fotobanky aj.
Tiskni
Sdílej: