Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia AI asistenta Lumo.
Amazon koupil společnost Bee zaměřenou na nositelnou osobní AI aktuálně nabízející náramek Pioneer (YouTube) s mikrofony zaznamenávající vše kolem [𝕏, LinkedIn].
Společnost Teufel nedávno představila svůj první open source Bluetooth reproduktor MYND.
Byla vydána verze 4.2 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Anton Carniaux, právní zástupce Microsoft France, pod přísahou: Microsoft nemůže garantovat, že data z EU nepředá do USA bez EU souhlasu, musí dodržovat americké zákony.
Byl vydán Mozilla Firefox 141.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Lokální AI umí uspořádat podobné panely do skupin. Firefox na Linuxu využívá méně paměti. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 141 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
NÚKIB upozorňuje na kritickou zranitelnost v SharePointu. Jedná se o kritickou zranitelnost typu RCE (remote code execution) – CVE-2025-53770, která umožňuje neautentizovaný vzdálený přístup a spuštění kódu, což může vést k úplnému převzetí kontroly nad serverem. Zranitelné verze jsou pouze on-premise verze a to konkrétně SharePoint Server 2016, 2019 a Subscription Edition. SharePoint Online (Microsoft 365) není touto zranitelností ohrožen.
Společnost Valve zpřísnila pravidla pro obsah, který je možné distribuovat ve službě Steam. Současně řadu her ze Steamu odstranila. V zásadách a pravidlech přibylo omezení 15: Obsah, který by mohl porušovat pravidla a normy stanovené zpracovateli plateb a souvisejícími sítěmi platebních karet a bankami nebo poskytovateli připojení k internetu. Sem spadají zejména určité druhy obsahu pouze pro dospělé.
Dle analytics.usa.gov je za posledních 90 dnů 6,2 % přístupů k webových stránkám a aplikacím federální vlády Spojených států z Linuxu.
Jak si zobrazit pomocí Chrome a na Chromiu založených webových prohlížečích stránky s neplatným certifikátem? Stačí napsat thisisunsafe.
javac
od Sunu od verze 1.5. A je to zdokumentovaná funkce, všichni (hm, skoro všichni) o ní vědí a vědí, že release projektu se dělá jako čistý build, nikdy jako výsledek inkrementální kompilace. Inkrementální kompilace je jenom pomůcka pro zrychlení vývoje (a třeba takový elcipse kompilátor dělá i horší věci, klidně přeloží soubor se syntaktickou chybou a příslušnou metodu s chybou nahradí pouze vyhozením výjimky, kde je zpráva o tom, že tam je syntaktická chyba).
Conf c = new Conf();
, tak kompilátor předpokládá, že třída Conf bude vždy vypadat tak, jak je popsána v Conf.java a všemožné optimalizace na to nejspíš spoléhají. Kdežto když použiješ Conf c = Class.forName("Conf").newInstance();
, tak by to mělo fungovat, protože se třída hledá až v runtimeu (stejně tak by parametrem forName mohla být proměnná).
Pokud tvrdíš, že třída Conf
vypadá tak a tak a potom ji vyměníš, je to jako bys otevřel slinkovaný céčkový program v hexaeditoru a začal přepisovat části odpovídající nějakému objektu - taky radši použiješ shared object (.so).
Skrátka třídy, které se navzájem "jůzujou" je lepší považovat za "slinkované", v prvním případě používáš přímo třídu Conf
, v druhém pouze třídu java.lang.Class
, která se, předpokládám, měnit nebude.
A rada na závěr: na konfiguraci je XML.
PS: v mém projektíku si z různých důvodů nemůžu konfiguraci v XML dovolit
Tak použij -D
parametry
I tak bych to řešil properties souborem na ClassPath. Kvůli jedný blbině nemusíš zbytečně rekompilovat…
pokud nepotřebuje uživatel dynamické změnyCož pravděpodobně potřebuje, když vyměňuje .class soubory. Teď nemyslím konkrétně tenhle případ - zapínání/vypínání debugování se takhle řešit dá, ale jak už tu zaznělo, je potřeba před produkčním nasazením celý projekt přebuildovat.
Co se té třídy Conf
týče:
zpravidla jsou tyto třídy javí interfaces, takže s nimi není třeba nikterak šachovat (když jo, tak se refaktoruje na obou stranách). A jak pak vypadá ta ConfImpl
třída — to je už opravdu jedno. Jenom musí implementovat ten interface. Takhle třeba funguje vychytávka services.
Docela se mi líbí ten princip modulů v NetBeans. Každý modul je rozdělen na dvě části (pozor, zjednodušuji!): první je public API (ty interfáče) a pak pod tím — ta druhá — je private API s implementací. Pomocí ClassLoaderů je zajištěno, že jiný modul se k té druhé části nedostane. Takže já pak můžu mít několik modulů, které implementují stejné veřejné API a implementace dělá něco trošku/úplně jiného. Je to v podstatě ten model services, akorát víc dotažený.
Sranda. Zrovna včera jsem na tenhle paskvil upozornil v naší aplikaci. Konstanty obencě by neměly být
public
nebo package public
. Od toho jsou enum
y. (Pro rejpaly: neříkám, že to nejde nebo že se to nesmí. Ale zrovna debug level je učebnicová ukázka, jak se to používat nemá. )
Když není nazbyt, tak se to řeší takto:
public static final String SOMETHING; static { SOMETHING = "foo"; }
Takto se vytvoří jen vazba na třídu (aspoň současná verze javac
ten trik neumí odhalit) a inlinování provede až ClassLoader za běhu.
Doporučuji si přečíst pár článků o modulárním programování v Javě. Toto konkrétně se řešilo před pár lety, když designovali GlassFish v3. Obecně o modulárním programování pojednává Jaroslav Tulach z NetBeans.
Ale třeba o tom vím jen velký kulový. Koneckonců, v Javě jsem dělal naposledy před rokem.
Classloaderovou magii opravdu nemusím.
ClassLoadeři jsou mí nejlepší kamarádi. Ale já byl vždycky jinej. Když si vzpomenu třeba na
ResourceClassLoader
, který natahoval aplikaci z resourců přímo z Jar archivu, takže jsem nemusel řešit takový ty lib/
adresáře a -cp
parametry… Nebo můj miláček — EndorsedClassLoader
. A endorsed.dirs
šly tam, odkud přišly.
No, až na to, že to ty knihovny přebalí a cosi to udělá s třídami — tak je to cool. Ale ten ClassLoader mi připadá trošku bezpečnější.
Tiskni
Sdílej: