Open source počítačová hra na hrdiny NetHack (Wikipedie, GitHub) byla vydána v nové verzi 5.0.0. První verze této hry byla vydána v roce 1987.
Evropská komise naléhavě vyzvala členské státy EU, aby kvůli ochraně nezletilých na internetu urychlily zavádění unijní aplikace pro ověřování věku a zajistily její dostupnost do konce roku. Členské státy mohou zavést aplikaci EU pro ověřování věku jako samostatnou aplikaci nebo ji integrovat do takzvané evropské peněženky digitální identity.
Richard Biener oznámil vydání verze 16.1 (16.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 16. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
Zulip Server z open source komunikační platformy Zulip (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 12.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Před 30 lety, tj. v úterý 30. dubna 1996, byl spuštěn Seznam.cz.
Byly zpracovány a zveřejněny všechny videozáznamy, které stojí za zveřejnění, z konference FOSDEM 2026.
Od úterý 28. dubna musí nově uváděné notebooky v Evropské unii podporovat nabíjení přes USB-C. Jednotná nabíječka byla schválena Evropským parlamentem v říjnu 2022.
Byly publikovány informace o kritické zranitelnosti CVE-2026-31431 pojmenované Copy Fail v Linuxu, konkrétně v kryptografii (AF_ALG). Běžný uživatel může získat práva roota (lokální eskalaci práv). Na všech distribucích Linuxu vydaných od roku 2017. Pomocí 732bajtového skriptu. V upstreamu je již opraveno. Zranitelnost byla nalezena pomocí AI Xint Code.
Textový editor Zed dospěl do verze 1.0. Představení v příspěvku na blogu.
Vývojáři svobodného 3D softwaru Blender představili (𝕏, Mastodon, Bluesky) nejnovějšího firemního sponzora Blenderu. Je ním společnost Anthropic stojící za AI Claude a úroveň sponzoringu je Patron, tj. minimálně 240 tisíc eur ročně. Anthropic oznámil sponzorství v tiskové zprávě Claude for Creative Work.
do jazyka symbolických adres(běžně nesprávně nazývaný assembler)A nejmenuje se to náhodou strojový kód?
BTW: Mohli byste mi doporučit nějaký mikrokontroler(nebo spíš SoC) na kterém by se dalo rozjet linuxové jádro? Pokukoval jsem po architektuře AVR32, protože už jsem se hrál s ATtiny a mam jen pozitivní zkušenost jenže v GMku nic takového nemají a 1000 kusů by mi bylo k ničemu.
Assembler je v podstatě (cha, plácnu blbost, tak mne někdo opravte) program, který ze zápisu v jazyce symbolických adres udělá zápis ve strojovém kódu. Tak nějak bych z toho dedukoval, že z kontextu je vždy jednoznačné, zda se mluví o jazyce či překladači, a ten běžně nesprávný výraz bych s klidem toleroval a vůbec se nad ním nepozastavoval.
Ne, strojový kód je vytvořen až z lidsky čitelného jazyka symbolických adres(instrukce, labely - to stroj moc nezajímá;o)
Pokud vim linux běží až na 32 bitové avr architektůře, zde budu psát jen o osmibitech...Pokud vim linux běží až na 32 bitové avr architektůře, zde budu psát jen o osmibitech...AVR32 je 32-bitová architektura mikrokontrolerů(SoC´s?) od Atmelu na kterých asi Linux běží(
/usr/src/linux-2.6.25.10/arch/avr32). Ale jak říkám, nepatří zrovna k nejdostupnějším.
postavit si JDM programator mi prislo jednoduchsie nez programtory pre atmelNejjednodušší programátor se udělá tak, že se natvrdo propojí čtyři dráty paralelního portu s čtyřmi vývody na tom mikroprocesoru. Zapojení najdeš tady: http://www.stud.fit.vutbr.cz/~xvasic11/cl.cpld/img.php?id=jtagc&alt=Cheap+JTAG (zapojení pinů 18-25 na zem není nutné a spojení pinů 8, 11 a 12 taky ne) a v avrdude se tento programátor jmenuje xil. Umí jenom programovat, neumí ladit. V případě, že chceš chránit port, je možné vložit mezi port a procesor buffer. Až zjistíš, že ti AVR vyhovuje víc, než PICy, tak si můžeš pořídit něco lepšího. Na netu se povaluje dost návodů, jak si postavit nějaký klon programátorů/debuggerů od Atmelu doma...
Ja si ted hraju s OvisLinkem WL 5460AP, asi bych hledal neco s vetsi ROM, ty 2MB jsou dost malo.
Ale hlavne bych shanel neco na cem pobezi primo OpenWRT, ne jen nejaka jeho odvozenina. Se ted do toho svojeho bazmeku snazim dostat IPv6, ale pridani do jadra hazi SEGFAULT. Navic jadro je 2.4.18 opatchovane ze SDK od vyrobce (je tam RTL8186, ta odkazovana vec ma nejakej jinej o trochu MIPS).
Proste bych vzal neco kde beha genericky OpenWRT, clovek se tak vyhne zavislosti na silen toolchainu, kterym treba nektere veci nezkompiluje.
BTW: zrovna vcera jsem si psal zapisek do blogu o tom jak sestavit a rozbehat vlastni fw pro RTL8186, kde je veskera dokumentace v azbuce. Bohuzel jsem si oteverl jedne bookmark v okne se zapiskem, a po kliknuti na zpet jsem nemel RelationID.
Ta ATMega ma i v sobe i pameti?To netuším, spíš jsem ho uvedl jen jako příklad co si představuji pod pojmem jednočip. Třeba takové AT32AP7000, které AVR32 Linux podporuje, je plně funkční SoC(i když teď čtu, že tam šaškují s nějakými boardy…budu se na to muset ráno pořádně mrknout) a s těmi parametry a za ty ceny…
Protoze to je to jediny co je na tech deskach, samozrejme krome bizuterie okolo ethernetu a wifi.A právě ta bižuterie mi docela vadí. A vůbec, proč pamět, NAND, BIOS a já nevím co ještě musí být na samostatném čipu, když by se to do té jedné mrchy dalo pěkně integrovat?
Jenže pak to bude dostupné jen jako BGAčko a to doma nezapájíš.Teď jsem zjistil, že ty AVRka nejsou jednočipy ale SoC bez paměti i uloženého prostoru(prostě úplně to samé co je na Edimaxech). Ta deska se všemi těmi periferiemi určená k programování také nepatří zrovna k nejlevnějším. Existuje vůbec nějaký jednočip s pamětí a úložným prostorem vše na jednom integrovaném obvodu?
Mám to na řízení topení.A nehodily by se zrovna na tyto činnosti více právě ty malé Atmely?
Ty RouterBoardy jsou sice pěkný, ale na tuhle aplikaci zbytečně předimenzovaný a nenažraný.A hlavně optimalizované na sítové operace. A také co se velikosti týče, nic moc.
Jen zdroj nebo krabice k tomu stojí stejně jak celej ten Edimax.To jsou jen šmínky pro lenochy. Trafo se dá použít i od ťamanců a pixli mi otec sbouchal doma na koleňe.
A nehodily by se zrovna na tyto činnosti více právě ty malé Atmely?Ne, nejlevnější deska s AVRkem a ethernetem vyjde na cca 4.000,- Kč, což při 4 místnostech dělá naprosto nesmyslné náklady.
Ta ATMega ma i v sobe i pameti?Nejméně 1kB RAM, nejméně 4kB flash, nejméně 512B EEPROM - podle typu.
Přece jenom pokud člověk začíná a neví, jestli mu to sedne, tak ušetřit 2000 se docela hodí.
Děkuji, těším se na další, jen tak dál.
Zdravím, jsem tak blbej? Nebo prostě tenhle seriál nemá pokračování?
Tiskni
Sdílej: