Nesnesitelná lehkost bytí?

10.6.2007 01:28 | Přečteno: 1300×

Jaký to má všechno smysl... Je tohle ta nesnesitelná lehkost bytí? Konečně jsem to pochopil? ?break? Napadá mě najednou spoustu otázek. Možná to podpořily 3 láhve z archivu, ale to na věci moc nemění. Proč se to najednou takhle všechno stane? Proč člověk 2 roky ubližuje jiněmu, kterého miluje? Proč mu nedojde , že musí něco udělat? Vyřešit spousu věcí, které musí, aby druhému bylo dobře? Proč nám to najdenou všechno dojde, až už je pozdě? Aź už není cesty zpět? Kdo ví? A přitom řešení je tak jednoduché, glock 17 leží v plechové polici, napáskovaný a stačí jen spustit, žádná ruská ruleta. A najednou je člověk najednou takový slaboch, že to neumí, nedokáže... Proč není cesta zpátky? Proč? Teď si spousta lidí říká "clověče, ty jseš fakt v pytli". No,hm, asi to tak je. Je to ironie, člověk má všechno, co si může přát, kde bydlet, čím jezdit, co pít, kouřit, mít a přitom pořád nic. Nějaké prázdno se rozprostírá a člověku je tak divně. Najednou, jako by němel nic, pro co žít. Tak proč? Další otázka (už po několikáté) Nějak to nechápu a vlastně tak trochu ani nevím, proč to všechno píšu, ale asi to nějaký smysl možná má. Pokud vám to někomu vadí, tak se hrozně omlouvám, fakt jsem něchtěl nikoho otravovat. Jen prostě nevím. A třeba někdo ano? Jak omluvit 2 roky ubližování člověku kterého miluju? A možná už vždycky budu. Jak to vysvětlit? Už je to 21 dní, ale je to čím dál horší... Analýzy, návrhy, designy, diagramy točí se to pěkně dokolečka, prý to bude dobré, přejde to. Ale ono nepřechází, Pořád ta prázdnota, žádný smysl. Možná pan Jilek ví? Vypadá, že ví. že ví dost. Ten by mohl. Ale dává to smysl? Je tohle ta nesnesitelná lehkost bytí? Chápe někdo? Omlouvím se všem......        

Komentáře

[vencour]

Blondýnka? Bruneta?

[azero]

Huh, on tu fakt někdo je, tak raguju než odpadnu. O to tu sice vůbec neběží, ale bruneta. Ma blond jsem nidkyn nebyl

[vencour]

Si piš uznání, smysl, moc, láska ... o co jinak by šlo?

Jsou lidé, co věří v další život a další šanci ... třeba to vyjde

[Dag]

Taky někdy o to se najíst. Když je hlad.

[vencour]

Ok, naplnit základní potřeby. A pak stavět katedrály, obrazně nebo doslova.

[Dag]

A vadí vám že jste (jak píšete) dva roky ubližoval, nebo že se to sesypalo (jak jsem pochopil)?

P.S. Archivní je na tohle snad škoda.

[azero]

Rozhodně že jsem ubližoval, jak to člověku dojde, je to najednou šílěný pocit. Nejdřív to neřeší ale pak začne přemýšlet a je to. Asi se nedá říct, že bych byl rád, že to skončilo (to bych byl asi fakt divný), ale tak si říkám, že je dobře, že aspoň teď je šťastná.

P.S. Asi je, další chyba, ale člověk se učí pořád

[Dag]

Učíme se pořád. Ale málokdy poučíme a poučení umíme využít. A vůbec málokdy včas. To je tedy má osobní zkušenost, možná to máte, doufám, jinak.

Třeba zjištění, že je tu nějaký osobní bug, povede k nějakému vyladění vašeho osobního softu? Dát si do držky, pokud to vede k poznání a zlepšení, to není od věci.

I když útěcha je to, hlavně z počátků, na pár facek, to jo.

[azero]

Učíme se pořád. Ale málokdy poučíme a poučení umíme využít. A vůbec málokdy včas. To je tedy má osobní zkušenost, možná to máte, doufám, jinak.

Bohužel, tohle mám teda asi fakt stejně, jinak bych to takhle daleko dojít nenechal

Třeba zjištění, že je tu nějaký osobní bug, povede k nějakému vyladění vašeho osobního softu? Dát si do držky, pokud to vede k poznání a zlepšení, to není od věci.

Jo, osobních bugů, těch by bylo. Jenže že to musí crashnout zrovna takhle, to je teda na ...

[vencour]

Když mi bylo 21 ... snad jsem na tom o dost ... dnes dál. Doufám, že v tom podstatném.

[Kyosuke]

Třeba je to jen archiv pivní.

[azero]

Ne ne, pivo nepiju. Teď je mi to až fakt líto, co na to padlo, ale co už nabrečím

[vencour]

Pokud to byla taková životní situace, dle vyznění, tak výjimečná, tak mi přijde správné léčit či doprovázet ji odpovídajícími prostředky. Stálo to za to, ne? Ty city a pocity ...

[azero]

Tak to je asi fakt, no. Lahví ještě dost, archív už nechám být, takové zacházení si zase nezaslouží, na to si s tím dávám moc velkou práci

Stálo to za to, to určitě, horší, že to pomáhá na tak krátkou dobu... Teď už to zas bolí stejně :-/

To jsem tak průhledný, že je hned z toho vidět, kolik mi je?

[vencour]

Od čeho je profil a od čeho je život, než aby se žil, prožíval a tak.

[azero]

Jo aha, kruci, ani nevím, že jsem to vyplnil To jasně, od toho je, ale někdy je to pěkně hnusné... No ale třeba to jednou dobré bude, nevím.

Teď bych navíc měl řešit nějaké integrály, derivace a podobné ptákoviny, nějak na to ale nemám, takže to zítra asi poněkud skipnu. Každopádně díky všem, co nějak reagovali, ani nevíte, jak to pomohlo.

[jyrki]

Nekdy clovek ublizuje, protoze miluje a ani si v te chvili neuvedomuje ze/a hlavne jak moc ublizuje. Je tohle ten pripad? Pokud ano, tak je to trosku ospraveditelne neb jsme lidi, chce to poucit se z toho neuchylovat se k archivu, tohle muze skoncit jeste hur.
Jo a kdyz uz tak blondynka - viz. muj profil.

[azero]

Ano tohle je přesně ono. Akorát teď mám nějaký takový bláhový pocit, že to bude řeba lepší, když to na sebe všem prásknu a tak tu s tím otravuju

Co se týče toho profilu - je fakt ironie, jak to (kromě slovíček "krátké blond") naprosto přesně sedí...

[jyrki]

No pritelkyne se na me za ten profil zlobi. Pry jak muzu mit na webu presne jeji opak...

[Robo]

Najviac sa mi na tvojom profile paci:

Linux používám od roku: 1997-2004

Používám tyto distribuce:

FreeBSD 
OpenBSD 
NetBSD 
Solaris 

[jyrki]

Vzdyt je to pravda. Ale v mem profilu chybi ze jsem take fandou "Ivanku, kamarade, muzes mluvit?" A zrovna na nej mam naladu, jdu si to pustit.

[qiRzT]

Co je lepší (horší) nemilovat, nebo milovat a ubližovat?

[azero]

Jo, tak to kdybych věděl...

[vencour]

Mně to došlo u Kingovo Carrie, většina z nás má v sobě nějaké peklo, které tak vidí, které je nějak motivuje. Třeba o něm nemluví, ale má. A bez té hořké vzpomínky nejsou tak dobří.

[ghostmonk]

Na křeč je jen jeden lék, přestat přemýšlet o minulosti i budoucnosti, a začít vnímat současnost.

[Kyosuke]

Já myslím, že výčitky svědomí zákonitě postihují nás všechny. Třeba to má co do činění s tím, že se stárnutím moudříme (já možná taky ). Podle mě je důležité přežít tu duševně destruktivní fázi a pak si co nejvíc odnést z té konstruktivní (a.k.a. "Ne, tohle dělat nebudu, ještě jsem nestihnul zapomenout, jak blbě to dopadlo naposled.").

[jyrki]

Panove, kdyz uz jsme u tech zen, co Vas vysneny ideal?

[vencour]

chladí se a smaží se

[Kyosuke]

Chm, vzhledem k tomu, že je vysněný, si myslím, že na něm vlastně vůbec nesejde.