Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Strašně se snaží o to vytvořit iluzi že je to opravdu reálné, ale už jenom ty obrázky a spousta dalších blbostí a nesmyslností zcela jasně ukazuje že jde o fake
Snaží se vytvořit iluzi o tom, že jde o holografickou paměť. Což není žádný nereálný výmysl, na vývoji holografických pamětí se pracuje už tak 15 let. Kdyby s tim přišla nějaká uznávaná firma, tak bych si jen řekl "no konečně sem se dočkal a je to tady!", ale bohužel 
.
Je to úsměvné Ale tak třeba někdo jim i skočí na špek
Už v roce myslím že 1998 sem četl články o tom jak nás zanedlouho holografické paměti zaplaví a nahradí současnou technologii. Jenže zatím kde nic tu nic, bohužel se objevila spousta technických problémů...
No ale snad to brzy vyřeší Každopádně tohle je tak jako tak na 101% fake
Ale taková mechanika co na to umí zapisovat a číst to je mnooohem rozměrnější, je tam potřeba přesná optická soustava laserů. Úžasné ale u holografických médií je, že i při velkém poškození média lze získat všechna data (právě díky holografickému principu) a navíc čtení dat je nesmírně rychlé (najednou v jediném "osvitu" lze přečíst obrovské množství dat... firmy co to vyvíjejí říkají že se dá jít až na 30GB za vteřinu... to by mě zajímalo jaký počítač by to dokázal tak rychle zpracovávat ).
Koukni třeba na tohle video, je to prezentace plně funkčního prototypu holografického záznamového zařízení od společnosti InPhase (mají v plánu uvésto ho na trh snad už koncem roku 2005). Tam sice ty parametry ještě nejsou tak úchvatné (na to médium o velikosti CD se vejde jak sem někde četl "jen" 200GB a rychlost čtení je jen 20MB/s), ale na to že to je uplně první funkční vlaštovka je to slušné.
8.9.2005 18:23
Mikos | skóre: 34
| blog: Jaderný blog
| Praha
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
8.9.2005 13:02