Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
A u zlata neexistuje riziko regulace a je tam menší riziko nahrazení něčím jiným (např. jinou kryptoměnou).Fact check z USA: https://en.wikipedia.org/wiki/Executive_Order_6102
... zlata drží centrální banky, u kterých nákup Bitcoinu nehrozí.Fact check z Iranu: https://asiatimes.com/2020/10/iran-to-use-bitcoin-to-fund-imports/
Myslim regulace, ktera vyrazne poskodi dnesni majitele.No neříkej že to povinné vykoupení zlata za nově natištěné inflační papírky tehdejší majitele nepoškodilo. Nebo myslíš, že už se nic takového nemůže stát?
Nevím o nikom, kdo by to kupoval z jiného důvodů než aby to někdy v budoucnu prodal za vyšší cenu.Darkmarkety? „Pojištění“ před vládním zničením fiat měn v dané zemi (Venezuela myslím)?
Byl jsem k Bitcoinu vždy skeptický a trochu mě štve, že to takhle roste, proto jsem nedávno taky něco nakoupil, doufaje že to ten růst zastaví.No comment.
jsem nedávno taky něco nakoupil, doufaje že to ten růst zastavíVtip nebo to myslíš smrtelně vážně?
300GB je dneska nicPro většinu lidí to teda nic určitě není...
Momentálně se víc jak 51% těží v číně, což umožňuje jedné vládě položit celou síťAFAIK mas (teda spis bitcoin ma) problem uz pri vic jak 1/3 kooperujicich mineru
- Není anonymní.
Pseudonymní - na základní vrstvě a to je dobře, z pohledu regulací a státu a udržitelnosti celého systému. Kdo to potřebuje na základní vrstvě má mixery.
- Žere absurdní množství energie
V porovnání s čímkoli co zajišťuje stejně komplexní funkcionalitu je na tom Bitcoin energeticky skvěle. Navíc spotřebovává energii která by se jinak zcela zmařila na nedostupných místech pro energetické sítě... Spotřeba energie dává velmi dobrý smysl v konceptu PoW. A nic lepší ještě nikdo nevymyslel. PoS beru jako praxí neověřený hokus pokus co zmizí v propadlišti dějin ale čas ukáže.
-Transakce jsou pomalé a drahé.
LN - 2. vrstva, asi cca 0.3 haléře za transakci a propustnost gigantická
- Momentálně se víc jak 51% těží v číně...
V číně jsou tak akorát největší minigpooly a do nich se napojují těžaři z celého světa. Jak na ně někdo silou sáhne těžaři se tak akorát přeuspořádají, někteří přestěhují. Ostatně sezónně to běžně dělají i bez toho.
- Fakt to verifikovat vyžaduje pokokot úložiště a výkonu, takže skoro všichni dneska spoléhají na prostředníky.
Na fullnode stačí RPI + flashdisk, noodů běží po světě okolo 10k. Provozovat vlastní je sranda a jsou i instantní hotová řešení.
- Je i po deseti letech tak volatilní
Volatilita trvale klesá úměrně mcapu.
- Výroba těžebního hardware a těžení samotné je krásná ukázka pasti lo
? Nechápu pointu -
-To že do něj investují lidi, kteří vůbec nemají tušení nic o investování,
To platí o investování obecně do čehokoliv.
V porovnání s čímkoli co zajišťuje stejně komplexní funkcionalitu je na tom Bitcoin energeticky skvěle.S cim a jak to srovnavas? PayPal, Venmo a bankovni system spotrebuje minimum elektriny na transakci. A pokud srovnavas s bankovnim systemem, tak musis odseparovat sluzby jako hypoteky, pujcky firmam, investicni bankerstvi, atd.
To platí o investování obecně do čehokoliv.Nákup Bitcoinu není investice, ale spekulace - investice je nákup něčeho, co bude postupně generovat nějaký užitek nebo peníze.
V porovnání s čímkoli co zajišťuje stejně komplexní funkcionalitu je na tom Bitcoin energeticky skvěle. Navíc spotřebovává energii která by se jinak zcela zmařila na nedostupných místech pro energetické sítě...Dobrá licoměrná marketingová sračka. (Zbytek jsem nečet, ale počítám stejná demagogie nebo pseudonáboženský nesmysly.)
protože většinu (?) zlata drží centrální bankyA dul na Sibiri.
[...] ale treba i vlada USA, ktera v roce 1933 bez kongresu, dektretem prezidenta rozhodla, ze drzeni zlata je ilegalni, a obcane ho pod trestem brutalnich pokut a vezeni musi sami odevzdat statu, ktery jim vyplati papirove bankovky. Drzeni zlata soukromou osobou bylo v USA ilegalni dalsich vice nez 40 let.Bez jakýchkoliv výjimek, tzn. vč. šperků atd.? Nevztahovalo se to jen na investiční zlato v určitém množství a kvalitě (ryzí zlato)? Není pro běžného spořitele lepší vlastnit ty šperky než zlaté cihly, protože to není tak nápadné, dá se to lépe dělit a tak? Uděláš si pár vycházek a když tě někdo zastaví, najde u tebe na ruce jeden prsten, ale za týden takhle bezpečně odnosíš hromadu $$$. Nebo si to můžeš strčit do prdele, což s cihlou taky neuděláš.
A nebo co udělala americká vláda s Indiány v 19 století kvůli zlatu. Taky masakr.
dyz vezmeme sprosty, strojem vyrobeny, 14k, 6 mm tlusty zlaty retez, bez jakekoli umelecke hodnoty, da se koupit za $4,125 za 20 palcu, a vazi cca 48.7 gramu [1]. Ovsem slitkova cena zlata v nem je BRUTALNE mensi.Ja si myslim, ze kdyby ceny urcovala centralni planovaci komise, tak jako za starych dobry casu, urcite by se neco tak odporneho nedelo. A ted povaz, o kolik by ten retizek mohl byt levnejsi, kdyby ten stroj na vyrobu retizku byl majetkem nas vsech a nemuseli bychom z kazdeho retizku platit zisk nekomu, kdo ten stroj jen vlastni a ani se nestara o jeho obsluhu!
Jste mimo jak kapicabotAni v nejmensim. ;-]
Není pro běžného spořitele lepší vlastnit ty šperky ...Neni, jeste jsem to zkusil pro podminky v Cesku, kdyz koupis (v hluboke sleve) 15g zlaty retizek (14k), das za nej 28 042 korun, vykupni cena toho sameho retizku je 9 750 korun. U vetsich kousku je to jeste horsi, hnusny retez s vykupni cenou 34 tisic korun se prodava za 115 tisic.
Fakt mě nenapadlo, že to bude tak natažené.Jak natazene? Z tech JiKovych vypoctu vyplyva, ze cena je 2-3 nasobek vstupni suroviny. Coz je zcela standardni pomer, dokonce bych rekl, ze je to pri hranici rentabilnosti. Uvaz, ze vyrobce (zpracovatel) ma sve naklady a potrebuje zisk. Distributor ma sve naklady a taky chce zisk. Navic se jedna o artikl, kde muzes zapomenout na usporu z rozsahu.
Šroub, tzn. precizně vyrobenou kovovou věc se závitem, koupíš za desítky haléřů. Ta výroba stojí pakatel. V jednoduchém kroužku, který jsem linkoval výše, je cena surového zlata 288 Kč.Ta výroba stojí pakatel, protože se to dělá ve velkém. Kdybys to měl dělat kusově na soustruhu, tak to taky nestojí pakatel.
Šroub, tzn. precizně vyrobenou kovovou věc se závitem, koupíš za desítky haléřů. Ta výroba stojí pakatel.A? Sroub mas masove a strojove vyrabeny. A hlavne masove prodavany.
Při takových maržích by se mohl uživit člověk, co to bude bez nějaké sofistikované automatizace dělat sám někde v dílně…Nejspis nemohl. Vtip je v tom, ze tu cenu netvori jen vyroba ale i prodej a pripadne logistika. Sice muzes vzit zlato za dve stovky a udelat z nej sperk za dva tisice, ale kolik jich takovych denne prodas? Zkus si udelat odhad, kolik lidi si denne v cele CR kupuje prsteny. A ted si zkus do toho zapocitat fixni pripadne dalsi naklady a uvidis, ze se musis sakra ohanet. A uvaz, ze by ti to nekdo mel prodavat, zamestnanec nebo zlatnictvi, aby ty ses mohl venovat vyrobe. Nasadit prodejni cenu jako dvojnasobek nakladu je docela bezny postup vsude tam, kde je relevantni konkurence, tj. ktera ti muze obratem prevzit zakazniky. Ale neni nic neobvykleho, kdyz je ten pomer uplne jinde. Vezmi si treba blbe brambory. Vykupni cena je kolem 5 Kc, v obchode je koupis cca 20-25 Kc. A to je komodita, kde naklady na zpracovani jsou minimalni a jedna se o masove zpracovavanou komoditu. Vetsinu toho spotrebuje distribuce a marze prostredniku. A pokud se chcete s JiKem pozastavovat nad rozdilem mezi cenou vstupni suroviny a vysledneho produktu, radsi se nedivejte, kolik stoji balena voda.
Při takových maržích by se mohl uživit člověk, co to bude bez nějaké sofistikované automatizace dělat sám někde v dílně…To je dobrá blbost, součástí ceny je i důvěryhodnost autenticity materiálu, nikdo si nebude kupovat zlato ("zlato") od sklepníka za stejnou cenu jako ve zlatnictví.
Heh, tak to mě nenapadlo, že ten rozdíl v ceně bude tak velký.On taky neni, kdyz kupujes spravne. 1 uncovy jihoafricky zlaty krugerrand, ktery je razen uz od roku 1967, se prodava za $1896 a vykupuje za $1792, cena zlata v nem je $1807, takze rozdil nakup prodej je okolo 6%, (a tim, ze to je technicky platidlo, legal tender, mince, ktere ma svou nominalni hodnotu, neni pro zlodeje z vlady uplne jednoduche nastrelit na to dalsi extra dan) a u vetsich cihlicek, 10 oz nebo 1 kg je rozdil jeste min, u klasicke 100 uncove (3.1kg) cihlicky je rozdil mezi nakupem a prodejem hluboko pod 1%. Narozdil od minci vsak cihlicky nejsou platidlo...
Tiskni
Sdílej: