Plain text accounting

28.4.2022 22:05 | Přečteno: 2351× | poslední úprava: 29.4.2022 13:59

Nedávno jsem dokončil takový projekt pro vlastní použití - účetnictví.

Inspiroval jsem se webem Plain text accounting. V podstatě jde o to, že máte veškeré finanční transakce v jednom nebo více textových souborech, které jsou lidsky čitelné a editovatelné. A pomocí různých nástrojů si můžete vytáhnout data jako aktuální hodnotu vašeho majetku, kolik vám zbývá splatit hypotéky, příjmy v čase, balance sheet, vizualizace struktury výdajů nebo příjmů pro dané období, celkové příjmy popř. ztráty ze sázení a mnoho dalšího.

Nejčastěji se používají tyto 3 programy - ledger, hledger a Beancount, já používám Beancount a pro prohlížení dat v browseru Fava (demo).

Je dobré znát základy účetnictví, viz například The Double-Entry Counting Method v dokumentaci Beancountu.

Jde hlavně o princip, že v každé transakci musí součet jednotlivých položek dát nulu. Každá položka v transakci je změna na nějakém z účtů, dělí se do 5 typů:

• Aktiva (assets) je váš majetek - byt, peníze v bance, hotovost, akcie.
• Pasiva (liabilities) jsou dluhy.
• Vlatní jmění (equity) jsou aktiva mínus pasiva.
• Příjmy.
• Výdaje.

Takto například vypadá transkace "výplata mzdy od zaměstnavatele":

2020-01-15 * "Škoda Auto"
  Aktiva:AirBank:BeznyUcet 50000 CZK
  Příjmy:SkodaAuto -50000 CZK

Pasiva, vlastní jmění a příjmy mají v plain text accountingu záporné znaménko. Transakci si představte jako tok z jedné skupiny účtů do druhé skupiny účtů.

Nákup 10 akcií Microsoftu:

2020-01-15 * "Nákup akcií MSFT"
  Aktiva:InteractiveBrokers:FB 10 MSFT {206 USD}
  Aktiva:InteractiveBrokers:USD -2070 USD
  Výdaje:Poplatky 10 USD

Nákup jídla ve fast-foodu:

2020-01-15 * "McDonald's"
  Aktiva:AirBank:BeznyUcet -100 CZK
  Výdaje:Jídlo 100 CZK

Nákup bytu za 5 milionů s hypotékou na 4 miliony:

2020-01-15 * "Koupě bytu"
  Aktiva:Byt 1 BYT {5000000 CZK}
  Aktiva:AirBank:BeznyUcet -1000000 CZK
  Pasiva:AirBank:Hypoteka -4000000 CZK

Jak vypadá workflow? Přibližně každý měsíc si nejprve pomocí skriptu importuju data z banky, investičního brokera a přes jiný skript aktualizuju ceny akcií a bytu v čase. Vyplivne to seznam transakcí, který zkopíruju do main.beancount a ručně upravím ty, které jsou označeny vykřičníkem, například proto, že se nepovedlo automaticky určit druh výdaje. Hotovostní transakce mám v cash.beancount, který includuju do hlavního souboru. Poté commitnu do gitu a prohlídnu si nová data ve Favě.

Jak bych to celkově zhodnotil? Vytvoření tohoto workflow a import historických dat (aktuálně mám 5 let dozadu) bylo o dost pracnější a časově náročnější než jsem čekal. Bylo dost práce napsat importéry pro jednotlivé zdroje dat a u některých transakcí je docela oříšek vymyslet, jak je modelovat. Například nákup a vrácení zboží nebo sázení. Nicméně po té počáteční investici jsem s tím docela spokojený, je dobrý pocit mít naprostý přehled ve financích, vědět že to vše do sebe hezky zapadá a mít možnost získat jakoukoliv informaci. Je to jako appka na sledování výdajů na steroidech. Taky mě baví to postupně rozšiřovat o historická data a pak se podívat jak se vyvíjely moje výdaje, příjmy a čisté jmění v čase.        

Obrázky

Komentáře

[Max]

Pokud to není tajné, kolik průměrně transakcí měsíčně máš?
Jinak já jsem pravý opak, občas kouknu ručně, ale raději nekoukat a nezatěžovat se :D.
Zdar Max

[Člověk z Horní Dolní]

Tenhle rok v průměru 3.3 denně.

[tttt]

Používám HomeBank. Jednou za měsíc nebo dva vyexportuju výpisy z banky, proženu to skripty, které je otagují, a naimportuju. Případně ručně dopíšu platby v hotovosti, půjčky.

[Člověk z Horní Dolní]

Zajimavy, neznal jsem. Zda se ze to neni na podvojny ucetnictvi.

[sazecka]

Zdrojacky budou?

Zvlast kdyz te to stalo tolik casu zprovoznit ty importery atd., tak by to mohlo byt uzitecne pro ostatni (mozna i me ).

[Člověk z Horní Dolní]

Viz komentar nize :) Mozna bych mohl doplnit seznam ucetnickych problemu na ktere jsem narazil a jak jsem je vyresil.

[Tomáš Pelc]

Díky za zápisek. Už delší dobu se na tohle chystám.

Taky bych se přimlouval za nasdílení zdrojáků / ukázek skriptů.

[Člověk z Horní Dolní]

Mozna jo, musel bych je upravit, aby tam nebyly identifikujici informace. Nevim do jaky miry jsou prepouzitelny, pokud nepouzivas stejny zdroje dat (banka, broker, ...), tak moc ne.

Mam to napsany v Typescriptu a pouzivam runtime Deno, pouziva se to docela prijemne.

Takto nejak vypada adresarova struktura (trochu zmeneno oproti realite kvuli anonymite):

src/
data/
  airbank/
    checking/ # Bezny ucet
      2021.csv
      2022.csv
    savings/ # Sporici ucet
      2021.csv
      2022.csv
  cash.beancount # Sem kopiruju platby v hotovosti, ktere si zaznamenavam na mobilu
  main.beancount # Hlavni beancount soubor
  prices/ # Ceny akcii, men a bytu v case
    eurczk.beancount
    ivv.beancount
    naprikope123.beancount
  xtb.csv # Broker  

Vse je v gitu, vcetne souboru ze kterych se importuje. Import spustim pres deno run --allow-read src/import.ts a update cen pres deno run --allow-all src/update_prices.ts. Takze treba kdyz vidim ze dnes spadly akcie, muzu spustit update cen a pak pres bean-report data/main.beancount networth uvidim, o kolik jsem chudsi v korunach.

[VoDo]

Ja to delam rucne do programu (programy se menej ale export do .csv umi snad kazdej, stejne tak import) uz pres dvacet let, akcie mam v tabulce ta ma vyhodu ze lze delat cokoliv s cimkoliv.

[Mayhem]

To uz jsem mel davno. Nekolik skriptu v gawk, ktere generovaly krasne grafy pres gnuplot. Vrcholem bylo napojeni na api fio banky a kontrola prakticky v realnem case. Ale uz mne to prestalo bavit.

[Člověk z Horní Dolní]

Ale to nebylo podvojny ucetnictvi, jedine to dokaze vytvorit presny model tvych financi, vsechno ostatni je hack Jak bys tam pracoval treba se splatkou hypoteky, coz je caste splatka uroku (vydaj / utrata) a castecne splatka dluhu (coz je jako kdyby sis presunul penize na jiny ucet, nema to vliv na tvoje ciste jmeni)?

[Člověk z Horní Dolní]

Nebo nakup nemovitosti - to taky neni vydaj, jenom konverze z jednoho aktiva do jineho.

[PetebLazar]

To mi připomíná 90-tá léta, kdy jsem pro otce udělal pomocí makra deník jednoduchého účetnictví v T602. Výpočet součtů jednotlivých sloupců účetnictví byl postaven na jednoznačných speciálních znacích umístěných v rozích jednotlivých sloupců deníku, jejich vyhledání a označení pomocí sloupcového bloku s výpočtem součtu blokem označených hodnot ve vestavěném kalkulátoru a umístění vypočtené hodnoty pod příslušný sloupec. Když je člověk mladý (20+) tak nic není nemožné.

[Gilhad]

Mě se osvědčil GnuCash - je to podvojné účetnictví, ale importy jsem si dělal ručně, protože jsem naprostou většinu věcí jel přez hotovost

https://www.gnucash.org/

https://www.gnucash.org/docs/v3/C/gnucash-guide/

[kralyk z abclinuxu]

Dřív jsem si trackoval výdaje po docela dlouhou dobu, ale nakonec jsem vyhodnotil, že vlastně ty data moc nevyužiju. Možná by pro mě spíš bylo užitečnější mít nějakej diagram toků peněz, něco jako jsou v dopravě diagramy zatížení křižovatek.

Výjimkou jsou ty akcie, to me trochu zaujalo. Umí ta věc rozumně pracovat s více měnami? Za posledních pár let mam příjmy snad ve 4 měnách tzn. pokud to šlo, papíry jsou koupené bez konverze, případně s konverzí - to se dá taky nějak specifikovat? Ideálně abych neztratil vazbu konverze na nákup. Stejnětak by bylo fajn, pokud by to umělo zobrazit aktuální hodnotu pozice a PnL v % jak v nativní měně daného papíru tak i v CZK (aktuální hodnota a kurz by se daly dodat třeba skriptem).

[Člověk z Horní Dolní]

Je to relativně přesný model financí (narozdíl od trackování výdajů), takže jde jen o to vytáhnout z toho informaci, kterou chceš.

Ten diagram toků peněz je zajímavý nápad... nevím jestli na to je nějaký nástroj. Ale mělo by být celkem přímočarý si něco takového vygenerovat, každá transakce je v podstatě tok z jedněch účtů do jiných, znaménko udává jestli jde o zdroj nebo cíl.

Pracovat s více měnami to umí, i když občas mi nebylo úplně jasný, jak přesně to funguje. Nějaký podrobný reporting investic ve Favě není. Ale jinak si Beancount udržuje informaci o nákupní ceně a datu nákupu pro každou akcii. Někde v dokumentaci autor popisuje jak řešil výpočet procentuálního výnosu z investic za nějaké období, což není úplně triviální problém, hlavně definice toho, co vlastně chceme spočítat.

[Člověk z Horní Dolní]

Tady je ten clanek, kde popisuje, jak resil reportovani navratnosti investic - https://beancount.github.io/docs/calculating_portolio_returns.html. Je tam prekvapive hodne komplexity, mimo jine proto, ze te muzou zajimat ruzne informace - anualizovany vynos v procentech (ktery bere v uvahu casy nakupu a prodeju), vynos v CZK, vynos se zapoctenim poplatku, s dividendami nebo bez, srovnani s alternativni investici (napr. S&P). A to vse napric ruznymi casovymi intervaly (roky, mesice, kumulativni), pro ruzne skupiny investic (vse, akcie a etfka, konkretni etfka, byt), anualizovane nebo neanualizovane vynosy, atd.

Zkusim si udelat neco podobnyho, tohle by me taky docela zajimalo.

[kralyk z abclinuxu]

Díky, to vypadá zajímavě, zkusím se tim probrat, až se Někdy™ přístě tím budu zabývat... :)

[Jendа]

Já trackuju jenom výdaje podle kategorií (mám jich asi 12), ale je často složité něco zařadit do jedné kategorie - třeba jestli je oblečení na kolo oblečení nebo kolo.

[Vantomas]

Kolo. Nemít kolo, není třeba oblečení na něj.

[hefo]

Lenže to platí iba za predpokladu, že by si inak chodil nahý.

S tými kategóriami je vo všeobecnosti kríž. Keď vymením rúru na pečenie, lebo už hapruje, a kúpim nejakú s lepšími funkciami, je to "dom investície", alebo "dom prevádzka" (resp. v akom pomere, keď sa pôvodný typ už nedá kúpiť, a naviac som tú novú kúpil jemne buchnutú z 50% zľavou, teda lacnejšie ako pôvodnú?), alebo všeobecne "stravovanie" (v tom prípade medzimesačne súčty kolíšu tak, že nevypovedajú o ničom)?

A už úplne na prd je kategória "auto", lebo človek nemá obvykle auto len tak pre auto, ale náklady naň by sa mali podľa kilometrov najazdených kvôli tomu či onomu rozpočítavať do všetkých možných kategórií. To som skúsil a hneď vzdal.

Nakoniec vidím, že tá kategorizácia je dobrá akurát tak k tomu, aby človek videl, koľko minul na potraviny, a ako to medziročne narástlo, ale inak sú kategórie buď príliš hrubé (a teda sa z nich nedá nič usudzovať), alebo príliš jemné (a vtedy súčty kolíšu brutálne, takže by to chcelo skôr nejaké plávajúce priemery), alebo je v praxi nereálne to rozpočítať (to tie náklady na dopravu podľa účelu cesty).

[Vantomas]

Nemít kolo, tak si rozhodně na denní nošení nebudu pořizovat strakatý buzerantský hadry a cvakací boty, ve kterých člověk chodí jako naprcaný kačer.

To, zda je trouba spotřeba nebo investice rozhodne její cena. Stačí si určit hranici a té se napříč rozpočtem/kategorií držet nebo si vzít hranici z DPPO od kdy je třeba majetek odpisovat - dnes je to 80k.

S autem je to stručně tak, že zajímavé je jen dělení na PHM a hrubý peníze co se do toho lijí. Pro optimalizaci nákladů se pak můžu třeba rozhodovat tak, že si vezmu roční hrubé peníze do auta, vydělím ročním počtem kilometrů a porovnám s ceníkem autopůjčoven (kolik dnů půjčovného by mi to zaplatilo?) nebo carsharingu (kolik km bych za to najel?). Složka za PHM je pak v takovém případě naprosto irelevantní, protože ty musím nalít do svého i cizího auta.

Chtělo by si to dát kurz podvojného účetnictví, ono by najednou spousta věcí okolo peněz začala dávat smysl, necpal bys troubu do kategorie stravování a dokonce i přišel na to jak si nad těmi daty udělat krásně a jednoduše hlubší analytiku.

[JiK]

Nemít kolo, tak si rozhodně na denní nošení nebudu pořizovat strakatý buzerantský hadry a cvakací boty, ve kterých člověk chodí jako naprcaný kačer.

Přesné a vtipné. Takhle jsem se nezasmál od doby co se skřetům potopila Moskva.

[hefo]

Nemít kolo, tak si rozhodně na denní nošení nebudu pořizovat strakatý buzerantský hadry a cvakací boty, ve kterých člověk chodí jako naprcaný kačer.

Ale zároveň tieto buzerantské handry slúžia ako odev a nemať ich, tak by rovnaký čas nosil a teda opotrebovával nejaké iné odevy.

To, zda je trouba spotřeba nebo investice rozhodne její cena. Stačí si určit hranici a té se napříč rozpočtem/kategorií držet nebo si vzít hranici z DPPO od kdy je třeba majetek odpisovat - dnes je to 80k.

Tak takéto rozhodovanie je pre účtovníctvo domácnosti úplne nezmyselné. Každopádne existujú názory, a majú dosť do seba, že vybavenie domácnosti je v zásade čistá spotreba, investíciou by to bolo len v prípade, že by sa novonakúpená vec využila na zarábanie peňazí (trebárs budem piecť torty za peniaze), alebo by nová vec v porovnaní so starou priniesla nejaké príjmy z ušetrených nákladov (trebárs nižšia spotreba, čo pri rúre nedáva zmysel).

S autem je to stručně tak, že zajímavé je jen dělení na PHM a hrubý peníze co se do toho lijí. Pro optimalizaci nákladů se pak můžu třeba rozhodovat tak, že si vezmu roční hrubé peníze do auta, vydělím ročním počtem kilometrů a porovnám s ceníkem autopůjčoven (kolik dnů půjčovného by mi to zaplatilo?) nebo carsharingu (kolik km bych za to najel?). Složka za PHM je pak v takovém případě naprosto irelevantní, protože ty musím nalít do svého i cizího auta.

To opäť nedáva pri účtovaní spotreby domácnosti veľmi zmysel. Typicky totiž z toho človek očakáva výstupy ako že ktorou činnosťou (golf, ženské, chľast,...) mu uniká najviac peňazí, náklady na cestovanie (teda kilometrové PHM+amortizácia krát najazdené kilometre) má zmysel triediť podľa toho, pri ktorej činnosti vznikli. Trebárs pokiaľ za ženskými cestuje ďaleko, tak by mu inak začalo vyskakovať, že veľa platí za auto, čo ale nič nepovie. Trochu za vlasy pritiahnutý príklad, ale nie úplne nezmyselný.

Chtělo by si to dát kurz podvojného účetnictví, ono by najednou spousta věcí okolo peněz začala dávat smysl, necpal bys troubu do kategorie stravování a dokonce i přišel na to jak si nad těmi daty udělat krásně a jednoduše hlubší analytiku.

Dtto - náklady na vybavenie potrebné k príprave stravy má tiež istý zmysel zahŕňať k tomu (i keď asi ako nejakú podkategóriu, aby z toho niečo bolo vidieť). Trebárs namiesto plne vybavenej kuchyne by sa mohol človek rozhodnúť mať len dvojplatničku s mikrovlnkou na prihrievanie a drobnosti, a nakupovať hotovky či stravovať sa vonku. To síce zvyšuje operatívne náklady, ale človek zase ušetrí na vercajgu.

[skunkOS]

Používám moneymanagerex, jednou za měsíc nahraju CSV z API fio banky, roztřídím a hotovo, perfektní přehled o všech kategoriích výdajů, příjmů, hypotéky, spořáky atp.

[xkucf03]

• Aktiva (assets) je váš majetek - byt, peníze v bance, hotovost, akcie.
• Pasiva (liabilities) jsou dluhy.
• Vlatní jmění (equity) jsou aktiva mínus pasiva.

Tady jen pozor na terminologii/překlad. Vždy platí, že suma aktiv = suma pasiv.

Dluhy (resp. cizí kapitál) a vlastní kapitál dohromady tvoří pasiva.

[petr_p]

Prosím pohádejte se, co je správně, protože já to pořád nechápu. Autorův výklad uvádí pojem „Vlatní jmění (equity)“ jako rozdíl aktiv a pasiv. Tedy asi něco co může být nenulové. Proč jinak by tento termín existoval? Načež komentátor tvrdí, že rozdíl je vždy nulový. Jak to tedy je?

[Člověk z Horní Dolní]

Mam to blbe :D Spravny preklad "liabilities" do cestiny neni "pasiva", ale nejspis "zavazky" nebo mozna "dluhy".

[Člověk z Horní Dolní]

assets = liabilities + equity

V cestine:

aktiva = zavazky + vlastni kapital

[Člověk z Horní Dolní]

No jo, mas pravdu. Myslel jsem ze cesky preklad pro liabilities je "pasiva".

[plostenka]

To je vsechno moc hezke, jen tu bohuzel chybi zpetne ohlednuti, treba: ,,Zjistil jsem, ze utracim prilis penez za devky, tak od noveho roku misto toho hraju disabledjack".

[plostenka]

... nebo dokonce predikce, tj "Kdyz budu takhle pokracovat, tak budu do 8 let uhlobaronem".

[__]

Zjistil jsem, ze utracim prilis penez za devky

Jasny důvod proč takové analýzy nedělat. Co když by se do nich koukla manželka?

[Člověk z Horní Dolní]

Zadnou lifechanging informaci jsem z toho nedostal, spis spoustu takovych drobku. Driv jsem si nektery veci pocital rucne - kolik jsem tento rok vydelal aktivitou X, jake mam ciste jmeni, kolik dluzim, hodnota investicniho portfolia, jaky je muj prumerny cisty mesicni prijem vcetne stravenek a benefitu. Nebo kolik procent prijmu utratim vs usetrim.

Prekvapilo me treba, ze driv jsem utracel za mobilni tarif asi 5x vic nez ted (zmenil jsem operatora a neplytvam datama tak jako driv).

A je to takovy zaklad pro analyzy, napriklad si chci udelat podrobne vyhodnoceni investic a nejakou projekci do budoucnosti.