Národní bezpečnostní tým CSIRT.CZ koordinovaný sdružením CZ.NIC přichází se službou Strážci internetu, která má sjednotit způsob hlášení doménových jmen zneužívaných k páchání trestné činnosti. Službu mohou uživatelé využívat také prostřednictvím rozšíření do prohlížeče. Nový nástroj podporuje jak hlášení vyžadující autorizaci, tak anonymní reporting, u kterého však nebude možné zapojit takovou míru automatizace jako u
… více »Firefox pro iOS přichází s integrovaným blokováním reklam. Funkce je ve výchozím nastavení vypnutá a lze ji aktivovat v Settings > Browsing > Ad Blocker.
Společnost Hugging Face ve spolupráci se společností Pollen Robotics představila (𝕏) open-source robota Microduck. Předobjednat jej lze za 340 eur.
Open-source autonomní AI agent OpenClaw (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2026.8.1 aneb 2.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána první veřejná preview verze PrusaSliceru 3.0. Přesně 15 let po zveřejnění první verze Slic3ru, které připadlo na 1. září 2011. Jedná se o dosud největší upgrade PrusaSliceru: "Řídili jsme se tím, co skutečně potřebujete, a tak jsme například zcela zahodili stávající uživatelské rozhraní a vytvořili ho znovu od nuly. Přinášíme také nový systém projektů, kompletně přepracované profily navržené pro moderní tiskárny s větším
… více »Byl vydán Mozilla Firefox 155.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vypíchnout lze Smart Window, zatím ale dostupné pouze pro uživatele v USA, Kanadě a Francii. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 155 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Tima Cooka na pozici generálního ředitele společnosti Apple dnešním dnem nahradil John Ternus, který byl dosud odpovědný za hardware. Tim Cook vedl Apple od roku 2011, kdy funkci převzal od později zesnulého spoluzakladatele společnosti Stevea Jobse. Za 15 let v čele Applu více než zdvojnásobil tržní hodnotu firmy.
Organizátoři konference LinuxDays ukončil veřejné přihlašování přednášek. Teď je na vás, abyste vybrali nejlepší témata pro letošní ročník. Hlasovat můžete do pondělí 7. září, poté bude podle výsledků hlasování sestaven program pro letošní ročník.
Servo, engine webového prohlížeče napsaný v Rustu, byl vydán ve verzi 0.5.0. Novinky shrnuje přehled projektu za červenec. Došlo k dalšímu pokroku ve vykreslování webových stránek. Současným cílem projektu je vytvořit komponentu webového prohlížeče jako WebView pro použití v jiných aplikacích.
IKEA a XBOX představují kolekci YXSTABY (pdf). Ta přináší designová a praktická řešení, díky nimž se prostor pro hraní během sekundy promění v útulný a harmonický domov.
protože většina knih je buď moc tlustá a nezáživná (takovej ten typ co má 1500 stránek a vyžaduje rok úpěnlivého studia), nebo jen vysvětluje shell a uživatelské programy, tedy pro mě nepodstatná. Připadám si jako malej kluk, kterej se může ptát táty a na každou otázku se mu dostane pravdivé odpovědi, díky čemuž si může udělat obraz o světě kolem.To není ani o tom, ale také o autorovi. Je docela rozdíl jestli se někdo živí psaním a nebo jestli to opravdu někoho baví a baví ho učit ostatní to co zná. Např. teď čtu takovou osmisetstránkovou bibli (obrázky by se daly spočítat na prstech) od nějakého renomovaného Floridského potentáta a některé pasáže jsou opravdu jen snůška rádoby-akademických honosných a především nicneříkajících keců jako výplň (některé pasáže jsou ale zase docela dobré). Nebo jsem v minulosti např. narazil na docela odborně vypadající doktorandskou práci, která se věnovala využití Fourierovy (nebo nějaké přidružené) transformace (ostatně dnes mě rozsekala věta Při dekódování byl signál rozdělen za pomoci jevu zvaného Fourierova transformace – můžete 3× hádat kde) v EKG, ale když si to člověk přečetl, tak věděl úplně to stejné jako na začátku: Nic nového. prostě jen spousta stran nic neříkajících keců. Takové je prostě nejlepší veřejně označit a vyhýbat se obloukem.
Vskutku zarážející, že?Ani ne. Teda až na ten UNIX a ČSSR, existenci a stáří X/Open a výchoďácké plány k zařazení. Ono se to tak skutečně za dob jednotného řízení dělalo, že
černé na bílémvládlo.
BTW: Kde že si říkal, že si to sehnal?
Kde že si říkal, že si to sehnal?Na aukru za 40kč :). Mám v readeru hozené RSS z vyhledávání na klíčové slovo "unix", koupil jsem tak tuhle knihu a pak Umění programování v Unixu za 150 (taky ho budu muset někdy dočíst, jsem cca v půlce).
Např. teď čtu takovou osmisetstránkovou bibli (obrázky by se daly spočítat na prstech)To mi připomnělo, že v knize jsou desítky obrázků. Vychází to tak, že zhruba na každé druhé straně jeden, kromě několika delších sekcí (například programování v C), kde jsou pro změnu ukázky zdrojových kódů.
BTW: Kde že si říkal, že si to sehnal?Např.
Kniha z ČSSR 89, která se tomu věnuje tak jak je popsáno? To se mi nechce věřit. To musí být nějaká mejlka. To byla těžká nadvláda Piešťan, Nového Boru, Skalice a BASICu.Cože? Ta nadvláda byla v segmentu tzv. mikropočítačů, v ČSSR v té době stále ještě 8bitových. Protože ty naše ekonomika byla schopna produkovat aspoň v tisících kusů, takže kolem toho roku 89 byly mikropočítače PMD85 a podobné k dispozici na velké části základních škol. Byl to počítač, na kterém jsem se učil programovat, a měl jsem ho doma i když potom začala PCčka. Protože mi ho mohli půjčit, ne jako PC s CPU 386, které na začátku 90. let stálo 50 000 tehdejší korun. Jinak samozřejmě jsme měli v ČSSR i vývoj a používání sálových počítačů a minipočítačů. Pro bližší referenci doporučuji články pana Tišnovského na rootu. Byla snaha o kompatibilitu s IBM System/360, a snad se na těch našich JSEP strojích používaly i "ukradené" systémy od IBM. No a právě koncem 80. a v začátku 90. let už sem více začaly pronikat i UNIXové stroje. Byla to záležitost velkých podniků, které si to mohly dovolit a nějak se k těch technologiím dostaly, ale minimálně byl to jasný trend, tak proč by o tom nevznikla kniha? Tehdejší autoři z tohoto segmentu byli velmi dobří, i když málo kdo se k nim dostal a málo koho to zajímalo, protože nebylo na čem si s tím hrát.
Jinak samozřejmě jsme měli v ČSSR i vývoj a používání sálových počítačů a minipočítačů. Pro bližší referenci doporučuji články pana Tišnovského na rootu.Ty pravidelně čtu, jakožto amatérskému nadšenci do počítačové historie mi přijdou naprosto super.
Uvedenou knihu neznám, můj favorit je The Linux Programming Interface, která ovšem vyšla předloni.
Kapitola se věnuje základům nějaké prehistorické verze C. Ne že by to kapitolu nějak devalvovalo, jedná se o mistrovskou práci, která na pár desítkách stránek docela přehledně vysvětlí to, na co ostatní potřebují knihy o stovkách stránek.
Já si vždycky vybavím jeden z prvníh popisů jazyka C Programming in C: A Tutorial od Kernighana, který taktéž na dvaceti stránkách velmi přístupně vysvětluje „celý“ jazyk.
Fakt dobra.
Tahle kniha je vynikající - já se z ní učil C bez počítače a překladače.Hh, to muselo být něco :)
Dnes většině programátorů chybí teoretické základy, takže se musí psát jinak jednodušeji, ukecaněji :(Na tom něco bude. Další věcí je nejspíš taky to, že píše každý kdo má do prdele díru. Tuhle knihu napsal někdo kdo věděl o čem mluví, ne další průměrný uživatel.
Hh, to muselo být něco :)
Tehdy to bylo celkem obvyklé - ne každý mohl mít doma PC s upirátěným Turbo C…
Další věcí je nejspíš taky to, že píše každý kdo má do prdele díru. Tuhle knihu napsal někdo kdo věděl o čem mluví, ne další průměrný uživatel.+1
Tak sem si na zaklade tve recenze knizku pujcil a musim rict, ze me moc zaujala - jak pristupem, tak i pretrvavajici aktualnosti.
Diky za tip, keep'em comming!
Tiskni
Sdílej: