Promethee je projekt, který implementuje UEFI (Unified Extensible Firmware Interface) bindingy pro JavaScript. Z bootovacího média načítá a spouští soubor 'script.js', který může používat UEFI služby. Cílem je vytvořit zavaděč, který lze přizpůsobit pomocí HTML/CSS/JS. Repozitář se zdrojovými kódy je na Codebergu.
Zpráva Justičního výboru Sněmovny reprezentantů upozorňuje na cenzurní kampaň Evropské komise, mířenou proti svobodě projevu na sociálních sítích. V dokumentu se uvádí, že se Evropská komise během posledních šesti let účastnila více než 100 uzavřených jednání, během nichž po platformách požadovala úpravy pravidel moderování obsahu, přičemž toto úsilí Komise zahrnovalo i cenzuru politických názorů a pravdivých informací. Výbor zdůrazňuje, že tento přístup Bruselu ohrožuje ústavou zaručená práva Američanů na svobodu projevu.
Linus Torvalds vydal jádro Linux 6.19. Podrobný výčet změn je ke zhlédnutí na stránce Kernel Newbies, stručné výběry v LWN (část první, druhá).
Do prodeje jde tichá bezdrátová herní myš Logitech PRO X2 SUPERSTRIKE s analogovými spínači s haptickou odezvou (HITS, Haptic Inductive Trigger System). Cena je 4 459 Kč.
Microsoft na GitHubu zveřejnil zdrojový kód projektu LiteBox, jedná se o 'knihovní operační systém' (library OS) zaměřený na bezpečnost, využívající systémovou architekturu LVBS k ochraně jádra před útoky z uživatelského prostoru. LiteBox je napsán v Rustu a uvolněný pod licencí MIT. Projekt je teprve v rané fázi vývoje.
BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
protože většina knih je buď moc tlustá a nezáživná (takovej ten typ co má 1500 stránek a vyžaduje rok úpěnlivého studia), nebo jen vysvětluje shell a uživatelské programy, tedy pro mě nepodstatná. Připadám si jako malej kluk, kterej se může ptát táty a na každou otázku se mu dostane pravdivé odpovědi, díky čemuž si může udělat obraz o světě kolem.To není ani o tom, ale také o autorovi. Je docela rozdíl jestli se někdo živí psaním a nebo jestli to opravdu někoho baví a baví ho učit ostatní to co zná. Např. teď čtu takovou osmisetstránkovou bibli (obrázky by se daly spočítat na prstech) od nějakého renomovaného Floridského potentáta a některé pasáže jsou opravdu jen snůška rádoby-akademických honosných a především nicneříkajících keců jako výplň (některé pasáže jsou ale zase docela dobré). Nebo jsem v minulosti např. narazil na docela odborně vypadající doktorandskou práci, která se věnovala využití Fourierovy (nebo nějaké přidružené) transformace (ostatně dnes mě rozsekala věta Při dekódování byl signál rozdělen za pomoci jevu zvaného Fourierova transformace – můžete 3× hádat kde) v EKG, ale když si to člověk přečetl, tak věděl úplně to stejné jako na začátku: Nic nového. prostě jen spousta stran nic neříkajících keců. Takové je prostě nejlepší veřejně označit a vyhýbat se obloukem.
Vskutku zarážející, že?Ani ne. Teda až na ten UNIX a ČSSR, existenci a stáří X/Open a výchoďácké plány k zařazení. Ono se to tak skutečně za dob jednotného řízení dělalo, že
černé na bílémvládlo.
BTW: Kde že si říkal, že si to sehnal?
Kde že si říkal, že si to sehnal?Na aukru za 40kč :). Mám v readeru hozené RSS z vyhledávání na klíčové slovo "unix", koupil jsem tak tuhle knihu a pak Umění programování v Unixu za 150 (taky ho budu muset někdy dočíst, jsem cca v půlce).
Např. teď čtu takovou osmisetstránkovou bibli (obrázky by se daly spočítat na prstech)To mi připomnělo, že v knize jsou desítky obrázků. Vychází to tak, že zhruba na každé druhé straně jeden, kromě několika delších sekcí (například programování v C), kde jsou pro změnu ukázky zdrojových kódů.
BTW: Kde že si říkal, že si to sehnal?Např.
Kniha z ČSSR 89, která se tomu věnuje tak jak je popsáno? To se mi nechce věřit. To musí být nějaká mejlka. To byla těžká nadvláda Piešťan, Nového Boru, Skalice a BASICu.Cože? Ta nadvláda byla v segmentu tzv. mikropočítačů, v ČSSR v té době stále ještě 8bitových. Protože ty naše ekonomika byla schopna produkovat aspoň v tisících kusů, takže kolem toho roku 89 byly mikropočítače PMD85 a podobné k dispozici na velké části základních škol. Byl to počítač, na kterém jsem se učil programovat, a měl jsem ho doma i když potom začala PCčka. Protože mi ho mohli půjčit, ne jako PC s CPU 386, které na začátku 90. let stálo 50 000 tehdejší korun. Jinak samozřejmě jsme měli v ČSSR i vývoj a používání sálových počítačů a minipočítačů. Pro bližší referenci doporučuji články pana Tišnovského na rootu. Byla snaha o kompatibilitu s IBM System/360, a snad se na těch našich JSEP strojích používaly i "ukradené" systémy od IBM. No a právě koncem 80. a v začátku 90. let už sem více začaly pronikat i UNIXové stroje. Byla to záležitost velkých podniků, které si to mohly dovolit a nějak se k těch technologiím dostaly, ale minimálně byl to jasný trend, tak proč by o tom nevznikla kniha? Tehdejší autoři z tohoto segmentu byli velmi dobří, i když málo kdo se k nim dostal a málo koho to zajímalo, protože nebylo na čem si s tím hrát.
Jinak samozřejmě jsme měli v ČSSR i vývoj a používání sálových počítačů a minipočítačů. Pro bližší referenci doporučuji články pana Tišnovského na rootu.Ty pravidelně čtu, jakožto amatérskému nadšenci do počítačové historie mi přijdou naprosto super.
Uvedenou knihu neznám, můj favorit je The Linux Programming Interface, která ovšem vyšla předloni.
Kapitola se věnuje základům nějaké prehistorické verze C. Ne že by to kapitolu nějak devalvovalo, jedná se o mistrovskou práci, která na pár desítkách stránek docela přehledně vysvětlí to, na co ostatní potřebují knihy o stovkách stránek.
Já si vždycky vybavím jeden z prvníh popisů jazyka C Programming in C: A Tutorial od Kernighana, který taktéž na dvaceti stránkách velmi přístupně vysvětluje „celý“ jazyk.
Fakt dobra.
Tahle kniha je vynikající - já se z ní učil C bez počítače a překladače.Hh, to muselo být něco :)
Dnes většině programátorů chybí teoretické základy, takže se musí psát jinak jednodušeji, ukecaněji :(Na tom něco bude. Další věcí je nejspíš taky to, že píše každý kdo má do prdele díru. Tuhle knihu napsal někdo kdo věděl o čem mluví, ne další průměrný uživatel.
Hh, to muselo být něco :)
Tehdy to bylo celkem obvyklé - ne každý mohl mít doma PC s upirátěným Turbo C…
Další věcí je nejspíš taky to, že píše každý kdo má do prdele díru. Tuhle knihu napsal někdo kdo věděl o čem mluví, ne další průměrný uživatel.+1
Tak sem si na zaklade tve recenze knizku pujcil a musim rict, ze me moc zaujala - jak pristupem, tak i pretrvavajici aktualnosti.
Diky za tip, keep'em comming!
Tiskni
Sdílej: