Mých pět základních škol (diskuse)

[snajpa]

Tohle mě tak hrozně bavilo, že jsem školu začal mít po dlouhé době zase vcelku rád. Zpětně musím říct, že kdyby nebylo Waldorfské školy, tak bych nejspíš skončil jako totální odpad společnosti, frustrovaný mladý kretén nejspíš někde v kriminále. Tohle mě donutilo přemýšlet a začít si vážit sám sebe.

Sold... jestli to takhle pujde dal, jak se to okolo mne rozjizdi (az se mi toci hlava), nez bychom meli mit decka skolou povinna, ucitele si povybirame sami a skolu jim postavime, jakou si namysli... Akorat bych to videl, ze postavme si hackersky mestecko nekde v kusu prirody, na co se cpat do klasickych lowtech mest...

[Zirk]

Hackerský v kusu přírody? muhehe

[snajpa]

Ono se to pak neda ignorovat a clovek prirozenejc zahrne nejakej soulad s tim vsim venku do svejch uvah. Ja jsem z uplnyho okraje Liberce, kde je to do prirody kousek a to mesto samotny je takova vesnice, ted v tech vetsich mestech co se tyce psychickyho pohodli vcelku trpim.

[_]

To mi povídej, já vyrostl v Lužických horách a Liberec bylo to obrovské velkoměsto. Teď Prahu z celého srdce nenávidím.

[kralyk z abclinuxu]

Teď Prahu z celého srdce nenávidím.

Tak navštiv nějaký velký město, to by mohlo pomoct

[_]

Ty mi kupodivu tolik nevadí - Paříž, Londýn, LA... Praha bohužel snoubí všechny nevýhody velkého města se všemi nevýhodami malé bezvýznamné prdele. Smogem zahlcené maloměsto holt není zrovna výhra.

[Blaazen]

Já jsem z vesnice na kraji křivoklátských lesů a Praze jsem pořád chodil do parku pod nuselák a nebo do botanický Na slupi. A stejně mi tam pořád něco chybělo. Naštěstí už tam nežiju.

[Rezza]

V Brne jsou takove skoly, kde rodice udelali to same. Bohuzel jsme jednu takovou meli hned u baraku, ale i po prestehovani to neni az tak daleko. Me nejvic mrzi proste ta neuveritelna ztrata casu na vsech skolach a tim nechci rict, ze vzdy a vsechno stalo za hovno. Stredni byla super, i kdyz super slozita, ale dodnes z ni tezim. Ale pak co jsem se naucil, to jsem se naucil bud sam nebo tim, ze jsem uz do prvaku na stredni delal v oboru :).

[snajpa]

Nj, jenze Brno jako moravska metropole trpi masivnim sestehovavanim lidi z okoli i z vetsi dali sem. Zacina tu bejt nedejchatelno, kolik je vsude lidi. A v lete, studenti odjedou a zadny mesto duchu, bejvavalo. Vsude samej bouchac korporatni Javy, ze si k tomu jeste i pripadam jako totalne chudej pribuznej, sem tam

[Rezza]

V Brně a moc lidí? Ale možná to mám posunuté tím, že jsem studoval v Madridu a i Madrid mě ve výsledku přišel jako takové menší městečko. Jinak ale pravda s tím městem duchů - v poslední 2-3 letech se to neuvěřitelně změnilo a to město žije a dokonce i přes prázdniny :).

[Franta Gajdůšek]

Krpole? Protoze co si pamatuji tak stacil vikend a bylo tam mrtvo (napr v krpoli se dalo o vikendu na obed snad jen v tescu k cinanum nebo do cihelny, a pak nekde bliz centra tusim kormidlo). Uz v krpoli chvili nebydlim ale v centru jsem tento pocit nemel nikdy (ikdyz vic hodnotit muzu az poledni jednotky let). A ted zase nemuzu hodnotit krpole.

[atalax]

V aktuálním politickém klimatu hodně štěstí.

[ewew]

Príde mi to tak, že ja viem čo chcem vedieť.

Nezamýšlal si sa prečo napríklad v USA dochádza k absurdným prípadom ? Príčina bude asi v tomto : "Načo mi to bude a kedy to vôbec použijem." Odpoveď je jednocuchá : "Načo ti to bude je len na tebe." Týmto chcem povedať, že ľubovolná informácia je užitočná, len nájsť využitie tejto informácie.

[Bystroushaak]

Já nevím, jestli je to tou slovenštinou, ale naprosto jsem nepochopil co se snažíš říct. Například ta věta:

Nezamýšlal si sa prečo napríklad v USA dochádza k absurdným prípadom ?

K jakým případům? Co je na nich absurdního. Mluvíš tu o nějakém kontextu, který jsi vůbec neustanovil, máš ho jen ve své hlavě a já nejsem telepat.

Príčina bude asi v tomto : "Načo mi to bude a kedy to vôbec použijem."

Příčina čeho? Těch absurdních případů? Přijde ti, že k absurdním případům v ČR / EU nedochází? Jak to vůbec souvisí s tématem blogu? Nikde jsem nepsal o tom že se chci něco učit selektivně, jen že jsem se u toho nudil a bylo to na mě z velké míry moc pomalé (když vynechám češtinu / gramatiku, která zase byla moc rychlá).

Odpoveď je jednocuchá : "Načo ti to bude je len na tebe."

No, tak samozřejmě. To je ale prázdné konstatování obecného faktu.

Týmto chcem povedať, že ľubovolná informácia je užitočná, len nájsť využitie tejto informácie.

To je blbost. Kdysi jsem si myslel něco podobného (měl jsem doslova přísloví "nikdy neodmítej informace"), časem jsem však dospěl k názoru, že je třeba silně prioritizovat. Informací je dneska přetlak. Takový masivní přetlak, že například do konce života nepřečteš jen počet knih, které vyjdou v ČR za rok (15 500 za rok 2016). A to myslím unikátní tituly. Já se třeba snažím číst docela dost, přesto jsem dal za minulý rok jen 49 knih, tenhle rok zatím jen 37. To za předpokladu, že se dožiju 90 (což je silně optimistický předpoklad) a nezlepším nějak rychlost čtení dává ani ne 3000 knih. Pětkrát méně, než vyšlo před dvěma lety jen v ČR.

Co se týče informací na internetu, tam je ten problém 100x absurdnější. I když bych četl jen 1% fakt kvalitních článků na témata co mě zajímají, tak články přibývají rychleji než je stíhám číst. Možná kdybych to sjížděl fulltime, tak bych zvládal číst 1% na pět témat co mě nejvíc zajímají z textů, co vyjdou v angličtině. Ty čísla si necucám z prstů, víc než dest let odebírám RSS ze stovek zdrojů a například /r/programming přestávám stíhat i s dlouhým blacklistem a filtrem duplicit. Chci na to aplikovat filtrování jako u spamu, ale hraju si s myšlenkou, že to prostě vyhodím celé.

A to se pořád bavíme jen o čtení informací, vůbec ne jejich vstřebávání, internalizaci, začleňování do svého interního modelu světa a jejich aktivním využívání. Jeden z největších "objevů" tohohle roku pro mě bylo, že když masivně ořežu všechny možné zdroje informací, vyprioritizuji témata, o která se chci zajímat, tak toho udělám víc, než naopak. Minulý týden jsem smazal několik gigabajtů ebooků, protože mi došlo, že si prostě nemůžu dovolit se zajímat o všechny tyhle témata, že musím prioritizovat.

Chápu, že u dětí je to do jisté míry jinak, a určitě nemám nic proti obecnému setu znalostí, od přírodovědy po jazyky. Ale naprosto nemůžu souhlasit s tvrzením, že každá informace dobrá.

[ewew]

Chcem tým povedať, že si myslím, že v USA sa stávaju veci nad ktorými rozum stojí pretože, študentov zaujímaju veci iné ako škola. Považujú školu ako niečo zbyočné a učia sa tam veci nepotrebné pre život.

Ďalšia vec je, že aj do EU sa pomaly ale iste tlačia rôzne nové vyučovacie systémy. Ja vidím riziko v týchto systémoch to, že ak by sa vyučovalo individuálne tak je tu reálne, že každí študent bude vedieť len to čo bude považovať za dôležité.

S interneom je to zlé, pretože dnes si môže v podstate ktokoľvek zriadiť web a začať na ňom deklarovať svoje vedomosti alebo zistenia. Viem už aj mne sa stalo niekoľko krát, že som čital to isté na viacerích stránkach. A týmto sa môže ľahko stať, že študent si môže začať myslieť, že je daná informácia správna. Tu naražam na fakt, že do školských učebníc sa väčšinou dostanú veci, ktoré sú overené.

Čo sa týka veci čo sa deti učia neviem presne povedať, čo tam má byť a čo nie. napríklad by mohli pridať veci okolo E kodu pre potravinársky priemysel. Tým chcem povedať, že čo je označené ako E nie je nutné škodlivá chemikália. ale zrejme výrobca ušetri pár znakov pre ďalšie dôležité informácie.

[John_Pitralon]

Tak jde to tam do háje, protože žáci moc nedávají ve škole pozor. Jsou nad věcí. Města zločinu 3 Detroit dokument CZ

[Bystroushaak]

Chcem tým povedať, že si myslím, že v USA sa stávaju veci nad ktorými rozum stojí pretože, študentov zaujímaju veci iné ako škola.

Vidíš. Já jsem možná moc poznamenaný výrokovou logikou, ale v USA se stávají věci nad kterými rozum stojí z mnoha různých důvodů a tohle určitě nebude ten hlavní. Navíc věci, nad kterými zůstává rozum stát se stávají i u nás a čím dál víc na východ, tím víc nad tím zůstává rozum stát, takže podle mě korelace se školstvím je úplně nulová.

Považujú školu ako niečo zbyočné a učia sa tam veci nepotrebné pre život.

Prosímtě, tohle byl názor většiny studentů co jsem kdy potkal, bez ohledu na školu a obor.

Ďalšia vec je, že aj do EU sa pomaly ale iste tlačia rôzne nové vyučovacie systémy. Ja vidím riziko v týchto systémoch to, že ak by sa vyučovalo individuálne tak je tu reálne, že každí študent bude vedieť len to čo bude považovať za dôležité.

Tak to ale přece přesně funguje. Říká se tomu odbornost a je to jeden ze základů naší civilizace.

S interneom je to zlé, pretože dnes si môže v podstate ktokoľvek zriadiť web a začať na ňom deklarovať svoje vedomosti alebo zistenia. Viem už aj mne sa stalo niekoľko krát, že som čital to isté na viacerích stránkach. A týmto sa môže ľahko stať, že študent si môže začať myslieť, že je daná informácia správna. Tu naražam na fakt, že do školských učebníc sa väčšinou dostanú veci, ktoré sú overené.

Eh. To co bys ideálně chtěl je naučit studenty si informace ověřovat z vícero zdrojů, posuzovat jejich věrohodnost, kriticky se dívat na prezentovaná fakta a tak podobně. Chceš jim dát rezistenci vůči dezinformacím, imunitní systém, ne se je snažit držet v karanténě.

[Jano z vesnice bez vodovodu]

Blbost, USA ma najlepsie skolstvo na svete, napr. v top 10 univerzit na svete je 8 skol americkych. (zvysne dve su anglicke Oxford a Cambridge). Alebo pocet Nobel prize podla krajiny. USA je na cele s obrovskym naskokom.

[marbu]

Tady se ale bavíme o základních školách.

Viz např. Linusův rant z roku 2013, když řešil základní školu pro svoje děti:

Background for non-Americans: the US school system is a disaster, with very uneven quality. You have some good school districts, and you have some really bad ones, and it's all just pretty crazy. Very different from back in Finland, where education isn't just good, it's fairly reliably good. You don't have to worry too much about which school you go to, because while there are certainly differences, they simply don't tend to be all that marked.

In the US, if you care about education, you end up having to make sure you live in a good school district. Or you do the whole private school thing, or try to make sure you can transfer, or whatever. The one thing you do not do is to just take it for granted. You work at it.

[Jano z vesnice bez vodovodu]

No ved ano, vsetci ti absolventi (okrem zahranicnych studentov) spickovych univerzit z TOP10 a nositelia Nobelovej ceny presli predsa aj americkymi zakladnymi a strednymi skolami.

Linus pise to co tvrdim aj ja. Ze su tam dobre aj zle skoly. Ak mas stastie a zijes v spravnom districe alebo mas peniaze na kvalitnu sukromnu skolu dostanes spickove vzdelanie od zakladnej a az po vysoku skolu. Vo Finsku su vsetky skoly priemerne (statne, unifikovane), neskoncis v zlej ale ani v spickovej. V celkovom sucte je americke skolstvo najlepsie na svete, to vsak nevylucuje tie spatne skoly (ktorych moze byt kludne vacsina) z ktorej vychadzaju pologramoti a ktore su potom tercom vtipov ludi z Europy.

[marbu]

Z toho, co píše Linus, nijak neplyne, že by dobré základní školy v USA byly lepší než dobré školy ve Finsku, ani že by bylo základní školství USA celkově nejlepší na světě.

Nepopírám, že univerzity jsou v USA na světové špičce, ale tvrdit na základě toho, že tím pádem i základní školství musí být výborné nelze.

[JS1]

Ono to je taky dane tim, ze USA jsou vetsi zeme nez evropske staty. Takze je tam i vice odchylek na obe strany. Proto maji tak dobre univerzity, protoze si ty nejlepsi vybiraji z mnohem sirsi skupiny lidi (a to plati jak pro studenty tak profesory).

[⧠ A = 0]

Vo Finsku su vsetky skoly priemerne (statne, unifikovane), neskoncis v zlej ale ani v spickovej.

Proč lžeš?

[xxxs]

ved daj info, ak mas.

[⧠ A = 0]

Tak třeba moje dcera chodí do soukromé základní školy...

Základní škole ve Finsku zřizují obce (oddíl 2 zákona 628/1998 Perusopetuslaki) nebo jiní poskytovatelé (oddíl 3), konkrétně registrovaná společnost či nadace (§ 7) nebo stát (§ 8; nicméně nevím o tom, že by jediná taková státní škola existovala). Každá škola vyučuje podle vlastního učebního plánu schváleného poskytovatelem. Samozřejmě existují určité zákonné a podzákonné rámce na státní úrovni, ale to, jak konkrétně bude výuka vypadat, je na škole/poskytovateli.

Mimochodem, nahrazení osnov školními vzdělávacími plány v České republice se zčásti inspirovalo právě finským modelem. Škoda, že nezkopírovali taky další věci, jako třeba přesun většiny odborně-strategického rozhodování od ministrů (kteří přicházejí a odcházejí) na stálejší těleso (Opetushallitus) a důraz na kvalitu učitelů a tomu odpovídajícího platového ohodnocení.

[podlesh]

Tou hlavní otázkou je, jak je zajištěna ta pověstná dobrá (a konzistentně dobrá!) úroveň. Spousta lidí předpokládá že je to dáno právě unifikací z centra. Nejenom že ke to tak nějak nejjednodušší varianta, navíc ještě je to automaticky argument v anglofonních internetových diskusích ("is American school system better than Communism?").

[Fluttershy, yay!]

Americký systém je zaplavený obsesí centrálním testováním, dílo Bushovy administrativy.

[M.train]

Jako vtip dost slabý, jako vážně myšlený příspěvek šílený. Zřejmě jsi nikdy neměl možnost se setkat s absolventem US základní školy

[Jano z vesnice bez vodovodu]

Takym absolventom americkej ZS je aj napriklad Naom Chomsky. Na ZS chodil do Oak Lane Country Day School (an independent Deweyite institution that focused on allowing its pupils to pursue their own interests in a non-competitive atmosphere). Na strednu chodil na Central High School (public high school) v Philadelphii a nejaky cas aj na Hebrew High School (Gratz College - is a private, coeducational Jewish college in Melrose Park, Pennsylvania). Na vysoku chodil na University of Pennsylvania, Harvard, University of Chicago, Yale University,...

Nadherna ukazka ako je americke skolstvo flexibilne, aku ma obrovsku ponuku statnych a roznych alternativnych sukromnych skol s dlhou tradiciou (vacsinou zalozene v 19. storoci nejakym filantropom) a roznymi pristupmi k ziakovi. Studovat moze student na kolkych univerzitach chce a kedy chce - Chomsky napriklad zacal chodit na univerzitu v 16 rokoch.

[kralyk z abclinuxu]

Ano, ale musíš na to mít prachy nebo se brutálně zadlužit.

[JS1]

Jenze, jednak se Amerika za tu dobu (co vsichni ti nobeliste a tak vychodili skolu) dost zmenila - prisel neoliberalismus, a za druhe, jak sam pises, Chomsky chodil na Deweyovu skolu coz je opravdu dost netradicni system.

Ale s tou flexibilitou bych souhlasil, a myslim, ze te flexibilite v principu nic nebrani a je mozne ji mit jak se statnim tak soukromym skolstvim.

Uz jsem to chtel predtim napsat Bystroushaakovi, ze ten muj odkaz na tu ucitelku z te direktivne rizene zakladni skoly nebyl myslen nutne tak, ze ten jeji pristup je spatny, ale spis tak, ze by bylo asi vhodne rodicum ujasnit, jaka je vlastne "strategie" kazde konkretni skoly - zhruba receno, jestli je ve vyuce liberalni nebo konzervativni. Pak by se asi predeslo podobnym sporum.

Ja si ze zakladky nepamatuji zdaleka tolik co Bystroushaak, a asi me to ani tak nepoznamenalo (mozna proto, ze jsem se dost pohyboval na pomerne elitnich skolach a tudiz mi neprislo, ze bych byl nejak zvlastni), ale vzpominam si, ze matematiku jsem se taky musel trochu drtit. A nelituji toho.

Ja myslim, ze byt v nejakem oboru dobry (aspon trochu) bez nejakeho drceni nejde. A konkretne v tomto pripade slo o praci s vyrazy (znate to, dostanete zbytecne slozity vyraz se zlomky a nakonec se to vsechno vykrati a tak). Ono je hezke teoretizovat o tom, ze budeme vsichni dokazovat, protoze o tom matematika je (to nerozporuji), ale pokud se nektere veci nenacvici, tak to (z moji zkusenosti) ani poradne nejde. Tim nacvikem se totiz uvolni mozek na to, aby mohl delat jine, slozitejsi veci (jako treba premyslet nad tim, jak vyjadrit samotnou ulohu, co znamena ktera velicina a tak).

[Bystroushaak]

Ja myslim, ze byt v nejakem oboru dobry (aspon trochu) bez nejakeho drceni nejde. A konkretne v tomto pripade slo o praci s vyrazy (znate to, dostanete zbytecne slozity vyraz se zlomky a nakonec se to vsechno vykrati a tak). Ono je hezke teoretizovat o tom, ze budeme vsichni dokazovat, protoze o tom matematika je (to nerozporuji), ale pokud se nektere veci nenacvici, tak to (z moji zkusenosti) ani poradne nejde. Tim nacvikem se totiz uvolni mozek na to, aby mohl delat jine, slozitejsi veci (jako treba premyslet nad tim, jak vyjadrit samotnou ulohu, co znamena ktera velicina a tak).

S tím já mimochodem souhlasím a nic proti tomu jsem nepsal. Problém je, když je to to jediné, čeho se ti dostane. U matematiky je imho důležité obojí, jak to nadrcení se základních úprav, abys je mohl dělat i ve spánku, tak to pochopení souvislostí.

Co mě třeba hrozně sralo je, že matematiku nikdo, ani na VŠ neučil historicky. Pro mě osobně je to o hodně lepší způsob výuky, protože prostě nedokážu přijmout něco jen tak (dokážu, ale má to poločas asi tak měsíc), potřebuju vidět souvislosti. Vem si třeba takové integrály. Ve škole to na tebe prostě jen tak vybalí a koukej se sám nějak učit. Přitom největším mozkům naší civilizace to trvalo tisíce let, než na to přišly. A od studentů na VŠ se čeká, že to jen tak sežerou za pár dvouhodinovek. V tomhle pro mě bylo třeba hodně dobré si počíst ve Rtuti a později v různých jiných knihách, jak na to Newton / Leibnitz přišli, získat prostě nějaké souvislosti a najednou moje nechuť opadla a začalo mě to velmi zajímat a sám jsem byl motivovaný se to dál učit.

[JS1]

S tím já mimochodem souhlasím a nic proti tomu jsem nepsal. Problém je, když je to to jediné, čeho se ti dostane. U matematiky je imho důležité obojí, jak to nadrcení se základních úprav, abys je mohl dělat i ve spánku, tak to pochopení souvislostí.

OK. Tak to je pak v poradku.

Co mě třeba hrozně sralo je, že matematiku nikdo, ani na VŠ neučil historicky. [..] A od studentů na VŠ se čeká, že to jen tak sežerou za pár dvouhodinovek. V tomhle pro mě bylo třeba hodně dobré si počíst ve Rtuti a později v různých jiných knihách, jak na to Newton / Leibnitz přišli, získat prostě nějaké souvislosti a najednou moje nechuť opadla a začalo mě to velmi zajímat a sám jsem byl motivovaný se to dál učit.

Tak nevim jakou jsi delal VS - ja matematiku na FJFI CVUT (a tak jsem si to tam oblibil, ze nadvakrat ) - a tam ten historicky kontext integralu a tak se dal pomerne dobre domyslet (a zvlast Vrana to i dost zminuje ve svych skriptech). A Stollova historie fyziky byla taky paradni.

(Treba mne to zase uplne nesedi - ja si radeji prectu moderni syntezu nez klasiky. Ale muj otec - byl fyzik - rikal neco podobneho o fyzice, ze originalni clanky byvaji ty nejlepsi.)

Potiz s VS je, ze pet let je malo casu. A kazdy chce neco jineho. Hodne lidi treba chce, aby VS dala lidem prakticke dovednosti do prace spis nez teorii. Ja jsem odpurce takoveho pristupu, myslim, ze VS ma ucit predevsim teorii.

Jinak na matematiku na stredni mam taky svuj nazor - osekal bych geometrii a ucil vic computer science. Na druhou stranu, nejake dokazovani jsme na stredni brali. Na zakladce se zase berou slovni (a taky fyzikalni) ulohy, coz vyzaduje znacnou davku samostatneho premysleni. No ale uznavam, ze na takoveho Smullyana to tedy nema.

[Bystroushaak]

Tak nevim jakou jsi delal VS - ja matematiku na FJFI CVUT (a tak jsem si to tam oblibil, ze nadvakrat ) - a tam ten historicky kontext integralu a tak se dal pomerne dobre domyslet (a zvlast Vrana to i dost zminuje ve svych skriptech). A Stollova historie fyziky byla taky paradni.

TUL pod Fiňkem.

Na druhou stranu, nejake dokazovani jsme na stredni brali.

My ne. Tohle je taky docela problém, že se tam míchají gymplisti s lidma z technických středních, kde je tempo výuky matematiky úplně jiné. A od obou dvou skupin se čeká, že to všechno bez potíží zvládnou, takže lidi ze středních vylítaj na matice a lidi z gymplu vylítaj na číslicovce.

[JS1]

A od obou dvou skupin se čeká, že to všechno bez potíží zvládnou, takže lidi ze středních vylítaj na matice a lidi z gymplu vylítaj na číslicovce.

Neni to ale cena za tu moznost volby (zde myslim spis rodicu nez deti)?

Ostatne v IT (na FJFI) aspon za me (druha polovina 90. let) bylo celkem bezne, ze v rocniku bylo par lidi, co nikdy nevideli PC (jelikoz ho nemeli doma). A pak lidi jako ja, kteri treba programovali nekdy od sedme tridy.

Mne prijde, ze proste s tim se clovek musi na VS vyrovnat. Ta prvni skupina to mela tezsi, ale dalo se to zvladnout.

[Bystroushaak]

Jo, jen mi to přijde jako trochu zbytečná záležitost, které by se dalo do jisté míry předejít větší individualizací výuky. Prostě třeba rovnou nabízet lidem z gymplů a lidem ze středních trochu jiné složení předmětů už od prváku. Například pro lidi ze středních odlišnou matiku, která půjde pomaleji a bude trvat o rok déle, aby dosáhla stejně daleko. Pro školu by to nejspíš ani nebyla nijak velká zátěž.

[JS1]

Tak vyuka na VS IMHO dost individualizovatelna je, diky kreditnimu systemu. Pokud vim, neni dnes velky problem studovat temer 2x pomaleji nez je standard.

Navic na FJFI jsou dve (nebo mozna dokonce tri) ruzne matematiky, tezsi pro matematiky a informatiky, a o neco lehci pro experimentalni a jaderne fyziky.

Na tu tvoji matematiku jsem trochu koukal, no a nemuzes od toho prilis cekat - neni to zdaleka tak obsahle jako maji na matematice FJFI nebo MFF UK.

Jinak muj nazor je, ze pokud clovek VS prochazi v pohode, tak si vybral spatne. Mlady clovek ma zkusit to nejtezsi, co muze zvladnout.

[pc2005]

TUL pod Fiňkem.

Heh já měl Segetha a Kouckýho (ten dokázal mluvit tak na rychlosti 2x, ale pořád zajímavě).

[Bystroushaak]

Kouckýho jsem měl na něco taky, ale už nevím na co. Diskrétní matematiku? S ním byly hodiny docela zábavné.

[Bystroushaak]

Dodneška vzpomínám, jak nám jednou v budově P netekla voda a on musel zrušit výuku. Když nám to oznámil, tak začal vyprávět vtipy a vyprávěl je asi půl hodiny. Nevím už o čem, ale smál jsem se až jsem se za břicho popadal. Taky dával zápočty za různé chytáky, jako kdo nakreslí a vysvětlí hyperkrychli, nebo Narozeninový problém. To je zrovna jeden z těch učitelů matematiky, u kterých si myslím, že takových by mělo být víc.

Oproti tomu Finěk si stoupl před tabuli a četl svoje tou dobou 10 let stará scripta (má stále stejná, koukal jsem), zatímco na tabuli dvě hodiny rozváděl nějaký výpočet monotóním hlasem. V kombinaci s tím, že ty hodiny byly od 7:20 ráno to bylo fakt vražedné.

[pc2005]

Jj diskrétní matematiku. Ale tipoval bych, že dá jakoukoliv.

To je zrovna jeden z těch učitelů matematiky, u kterých si myslím, že takových by mělo být víc.

Jj nadstandard.

V kombinaci s tím, že ty hodiny byly od 7:20 ráno to bylo fakt vražedné.

:-O

[pc2005]

Co mě třeba hrozně sralo je, že matematiku nikdo, ani na VŠ neučil historicky. Pro mě osobně je to o hodně lepší způsob výuky, protože prostě nedokážu přijmout něco jen tak (dokážu, ale má to poločas asi tak měsíc), potřebuju vidět souvislosti. Vem si třeba takové integrály. Ve škole to na tebe prostě jen tak vybalí a koukej se sám nějak učit. Přitom největším mozkům naší civilizace to trvalo tisíce let, než na to přišly.

+1 problém je, že bude asi málo hodin. Ale pokud je času dost, tak to samotné "vyzkoumání" problému je velmi cenné.

[JS1]

Je to pravda, ja si posledni dobou rikam, ze je vhodne tak 60% casu, ktery se clovek uci, venovat tomu prijit si na veci uplne sam (to delal treba Feynman). Jenze to znamena cely cas, ktery se venuje tradicni metode vyuky, 3x prodlouzit.

[Jano z vesnice bez vodovodu]

Jenze, jednak se Amerika za tu dobu (co vsichni ti nobeliste a tak vychodili skolu) dost zmenila - prisel neoliberalismus, a za druhe, jak sam pises, Chomsky chodil na Deweyovu skolu coz je opravdu dost netradicni system.

A v tom je prave ta vyspelost americkeho skolstva...ty vole oni tam uz pred 80 rokmi (podla Chomskeho veku) mali moznost dat dieta na nejaku alternativnu skolu! Kedy prisli tie Waldorfské blbosti k nam?! Je to par rokov. Pred 80 rokmi tam mali obrovsky vyber roznych skol podla pristupu k ziakom, podla vierovyznania, podla narocnosti, podla zamerania skoly,..Bystroushaak by si z takeho vyberu krochkal blahom, hlavne ked on si uvedomuje dolezitost vzdelania a chce do vzdelania pre svoju dceru investovat nejake peniaze (spominal ze by platil sukromnych ucitelov).

[kralyk z abclinuxu]

ty vole oni tam uz pred 80 rokmi (podla Chomskeho veku) mali moznost dat dieta na nejaku alternativnu skolu! Kedy prisli tie Waldorfské blbosti k nam?! Je to par rokov.

Nebylo by víc fér porovnávat USA s celou Evropou? V takovém případě totiž zjistíš, že už v 30. letech bylo po Evropě těch škol celkom dost...

[Bystroushaak]

Kedy prisli tie Waldorfské blbosti k nam?! Je to par rokov.

Po pádu komunismu. Jinak nejde jen o Waldorfské školy, těch alternativních přístupů je mnohem víc, včetně například domácí školy.

Bystroushaak by si z takeho vyberu krochkal blahom, hlavne ked on si uvedomuje dolezitost vzdelania a chce do vzdelania pre svoju dceru investovat nejake peniaze (spominal ze by platil sukromnych ucitelov).

Ano. Jen pro pořádek, bavíme se tu o základních školách. Proti středním / vysokým toho tolik nemám. Zároveň s tím souhlasím s tím, že její vzdělání by mělo být minimálně ekvivalentní tomu, co dostávají ostatní, tedy nebráním se například rozdílovým zkouškám a tak podobně. Ideálně by však samozřejmě mělo být lepší, jak co do stylu, tak co do dosahu a obsahu.

Jinak není bez zajímavosti, že například Elon Musk pro svoje děti založil vlastní školu, pokud někdo potřebuje jako argument někoho z populární kultury: Elitní soukromá škola Elona Muska má již přes 30 studentů, First space, then auto—now Elon Musk quietly tinkers with education.

Jinak lehce offtopic, ale pro mě bylo kdysi velmi poučné toto: Kdo je Martin Dulski?

[M.train]

A jeste pred 60 lety nesměli černý vůbec nikam. Když si chceš Ameriku namalovat růžově, tak to určitě jde

[mirefek]

Hm... Vážně? No to snad ne, hajzli jsou to!

Skvěle napsané, bavil jsem se (inkrementální počítání, kategorizace na vtipálka, rebela, bouchače, ...)

[xxxs]

pekna spoved.

ano, s individualnym pristupom by sa dalo carovat, ale kto na to ma?

[snajpa]

Dneska kazdej IT clovek, co za neco stoji a vazi si sebe. Soukroma skola na 1 decko, co jsem koukal, je max do 500e/mesic. Uznavam, ze je skoro plat jednoho prumerneho nadenika, to ano. Nicmene tech 40k/rok, nebo milion korun/rok, neni pro ajtaka vubec nedosazitelna hranice. Rozhodne ne dneska. A moznosti pracovat remote je cim dal vic...

[xxxs]

to je kastovy system. potomkovia chudobnych dolietali.

[snajpa]

Ne nutne; je dulezity, abychom tu meli aspon nejaky decka vzdelany a premyslejici rozumne svobodne - za predpokladu, ze budou trochu vedeny k socialni zodpovednosti, by se pak mohly po vylitnuti za hranice vracet tady menit system k lepsimu pro vsechny.

Myslim si, ze se to vcelku deje (co jsem zatim mel moznost videt a potkat), muj vzorek jsou teda spis Slovaci z BA, nez lidi v CZ; ale o to relevantnejsi v diskuzi s tebou ;)

[xxxs]

stale je to pouzitelne iba pre uzku skupinu ludi. plosne si deticky vyzeru informacie bez suvislosti a naucia sa socialne interagovat. iba jedno z toho je dobre.

[snajpa]

Ja bych rekl, ze problem spis je, ze neumime efektivne skalovat praci s lidma. Jakmile se zacne moc psat na papir a malo komunikovat o podstatnem (tj. problem<->reseni), ve snaze to naskalovat, je vzdycky zle...

Mluvit naprimo se mezi lidma nenosi, sef kamarad a kamarad se sefem dovede byt malo kdo...

[snajpa]

Plus, a to je super-extra-pruser, kdybychom se ted hned snazili jakkoliv zmenit skolstvi, tedy zacneme tvorit komise, atd., zas to k nicemu nepovede. Skupinova zodpovednost == zadna zodpovednost.

Musime dat prostor konkretnim lidem prosadit do praxe jejich konkretni napady a nechat je si na tom udelat jmeno/karieru. A taky jim to dat sezrat, kdyz se jim to nepovede (s prihlednutim, ze chybovat je lidske!)...

Tedy, ne ze "ministerstvo pripravilo", ale "Jozko Mrkvicka z ministerstva pripravil" smernici pro novy volitelny zpusob vyuky...

[Max]

Zajímavé počtení, díky.
Zdar Max

[Gréta]

jj pystroušák by moh ňákou knížku napsat misto čtení furt ;D ;D

[Gréta]

.........................bystroušák :/ :D :D ;D

[xsubway]

Opravdu zajímavé čtení.

[Grunt]

Vcelku záhy se přišlo na to, že jsem dysgrafik a že nestíhám psát tak rychle, jak učitelka diktuje. Hodiny češtiny se pro mě staly naprostým utrpením a hrůzou. Nechat se celé roky nutit do něčeho, co naprosto nestíhám, kdy dělám spoustu chyb, pravidelně si odnáším pětky a sklízím za to posměch jak od učitelů, tak od ostatních dětí dodneška patří k jedněm z nejvíc stresujících záležitostí, co jsem kdy zažil.

Hele píšou tu cosi o souvislostech dysgrafie a poškození mozku (LMD). Mám pro tebe velice špatnou zprávu…

Zkoušel sis někdy nechat vyšetřit mozek odborníkem?

[Fluttershy, yay!]

LMD? Jsi zamrzl někdy v době někdy před 30 nebo kolika lety?

[Grunt]

Třiceti – máš to dobře. Kurňa jak to víš?

[Fluttershy, yay!]

Protože tahle diagnóza je poněkud pasé a používají se z přesnější diagnózy podle MKN-10 nebo DSM (4/5).

[pan Klobouk]

Vzhledem k tomu, že jsem byl pro mamku hlavní pokusný králík v diplomce na téma LMD (a bavíme se o 30 let staré historii), něco málo o tom vím. Ano, je možné, že mám poškozený mozek, ale i při takovém poškození dokážu s výraznou rezervou vysmrknout vstupní test do Mensy a živit se úspěšně už čtvrtou pětiletku poměrně úspěšně hlavou. Ono to nebude tak zlý

[Grunt]

Ono to nebude tak zlý

Však to sem taky nikdy neřekl…

[marbu]

... takže jsem si hned druhý den spočítal, že je mi šest let, že škola trvá minimálně devět (to nám řekla učitelka první hodinu), což je víc, než jsem naživu a dostal jsem z toho závrať. Psal se rok 1995 ...

No jo, právě v roce 1995 se změnila délka základní školy z 8 na 9 let. Já jsem chodit do školy začal o pár let dříve, kdy osnovy byly ještě navržené pro 4 roky na prvním + 4 roky na druhém stupni. Pro náš ročník pak tato změna znamenala, že se mezi první a druhý stupeň přidala 5. třída, která byla něco mezi. Což mě zpětně vždycky trochu štvalo, protože mi z méno pohledu přišlo, že by ta základní škola mohla klidně trvat jen 8 let a nic moc by se nedělo (a jako bonus by se opět sesynchronizovala maturita s dosažením plnoletosti).

Ale co jsem to teď dohledával, tak to bylo ještě mnohem zamotanější:

V roce 1953 byla povinná školní docházka zkrácena na osm let. Zákon z roku 1960 ji ale opět prodloužil na 9 let a zakotvil současnou strukturu škol i její terminologii: základní škola (v letech 1960-1978 základní devítiletá škola) se člení na 1. a 2. stupeň. Délka stupňů se v průběhu doby měnila z 5 + 4 (v čase devítileté školy) na 4 + 4 (v době osmileté základní školy v letech 1979-1989), pak na 4 + 5 (v letech 1990-1995, kdy poslední rok povinné devítileté školní docházky bylo možno absolvovat na střední škole, což prakticky znamenalo 4 + 4 + 1) a počínaje školním rokem 1995/96 zpět na 5 + 4.

Každopádně díky za výborný zápisek.

[Blaazen]

Já končil osmou v 92 a tehdy byla devítka volitelná. Kdo chtěl, tak šel na střední rovnou, některý spolužačky šly dobrovolně do devítky, možná se nedostaly na střední, na kterou chtěly, tak aby to mohly zkusit znova, nebo možná měly jinej důvod.

[Jimmy]

Končil jsem v roce 1993 a do devítky šli pouze ti co se nedostali na střední. Dobrovolně a rovnou tam nešel nikdo.

[winter song]

Moje základní škola byla oproti té tvé pohoda. A to jsem si myslel a myslím že to bylo peklo. Je hrůza jak mizernou práci odvádějí učitelky.

[vencour]

Hm, pěkný. Jsi rád za to, jaké to bylo? Pomohlo to tomu být sám sebou, nemám pravdu?

[snajpa]

No, to teda nevim, odkud prameni tahle tendence si obhajit, ze "to stary je dobry". Neni. Nemas pravdu, clovek muze byt sam sebou prizene. Ja jsem od malicka omalovaval princeznickam zjezeny vlasy s kabelem k primalovany zasuvce. Ne ze bych jinak umel kreslit, nebo me to bez takovych "tuningu" vubec bavilo. Zkus s takovym pristupem byt ve skolnim systemu "sam sebou", pls.

Doufam, ze jsem jenom fakt blbe pochopil, kam jsi tim chtel mirit

[vencour]

Já myslim teď sám sebou. Po tom všem, co člověk prožije.
Projít více škol, poznat více lidí, moci je porovnávat, nezůstat na jednou místě. Moci se k tomu v duchu vracet a při tom jít dál.

[snajpa]

Jo supr, odlehlo mi

Toz jenze nevim, jestli je to OK pro dite, bez mentalniho doprovodu na ty ceste. Dospelej ma prave takovy nadhled, ale dite takove situace zasadne ovlivnuji pro vytvoreni nejake te dospele osobnosti.

A takova kdyz vyroste ovlivnena do smeru "vsichni si naserte, nikomu nic nedluzim, vy jste mi taky nic nedali" a skonci taky s natazenou rukou, tak je to ten nejhorsi mozny vysledek, ale rekl bych, ze je to jeden z nejpravdepodobnejsich a nejvic castych.

[vencour]

Hele možná proto děti maj rády pohádky a pořádné příběhy s dobrým koncem. Stejně tak mne občas překvapuje, kolik dobrejch lidí nebo skutků občas potkam.
Když si zase představim, že mne někam na dva měsíce odloží do lázní, tak tam nebudu jen tak sedět a plácat se, ale budu přemejšlet o světě. I tohle něco na mně nechá pozitivního.

[snajpa]

Jako jo, nuti to premyslet, hodne. Ale myslim, ze by se k tomu mysleni melo dat decko motivovat i jinak, nez pres totalni konflikt toho, co je mu rikano, vs. co citi, ze by bylo spravne...

[snajpa]

Ie. zasadne vpaluju do ksichtu zpatky vsem, kdyz vidim naznak spatne vychovy. Jedine, kde to neresim, je Cejl v Brne, pripadne v tramvaji tudy projizdejici

Doma uz nemusim, tam uz doslo na moje slova nepocitatelne ("vsak vy mne jeste jednou budete potrebovat" po nejaky hadce, co jsem zas jako obvykle nemohl na pocitac).

[mirefek]

Co tě neposílí, to tě zabije.

[Bystroushaak]

Pomohlo to tomu být sám sebou, nemám pravdu?

To je docela divná věc, říct tohle. Dá se to říct úplně o všem a postrádá to smysl.

[vencour]

Ok, dokud člověk něco neuzavře, tak se k tomu vrací často. Taky o tom už psát nebudu.

[Bystroushaak]

Já nemám pocit, že bych to neuzavřel. Prostě to nějak bylo. Bylo to přesně tak jak to bylo a to umožnilo že vedeme tuhle diskuzi. Kdyby to bylo jinak, byl bych někým jiným a tahle diskuze by se nikdy nestala. Mít k tomu pocity, jako jestli to bylo dobře, nebo špatně je těžké. Vždycky si můžu přestavit, že by to mohlo být líp, za cenu toho že bych přišel o svojí současnou existenci.

Pokud něčeho lehce lituji, tak že to bylo neefektivní. Člověk má jasně dané množství života k využití a zabít z něj 1/9 takhle hrozně neefektivně je docela frustrující. But such is life.

[snajpa]

Pokud něčeho lehce lituji, tak že to bylo neefektivní.

Ano, presne, toto. Trikrat, this, this, this. Fscking waste of time.

Jediny, co nebyla ztrata casu, byla pro mne stredni ve Skoda Auto, kde jsem dopochopil zbytek elektroniky, co mi nedaval smysl (takovy to, chapu, ze je to z pisku, ale jakto ze to kua takhle pocita). Plus jsem se mohl projit svarovnou za provozu, to pak tezko nepohrdat praci beznych nadeniku od mlada, kdyz vidim, jak nebudou potreba nikde...

A ja se ptam: na co *KUA* system vychovava primarne nadeniky?

Problem celyho sveta je, ze megawatthodina je v tisicich korun, ne nejaky globalni oteplovani, ne nejaky ostatni podruzny problemy. Energeticka krize je jmeno naseho problemu, ale jak s tim mam neco udelat, kdyz jsem byl fakt uzasne motivovany projit si celou poradnou matematiku, dokud to mozek pobiral nativne v obrazkach primo, nezastren slovy s vicero vyznamy?

Kdybychom vymysleli, jak zlevnit MWh z 5ti tisic na 5 haliru a vyrobit jich tolikrat vic, nemyslite, ze bychom se divali napr. na tak smesny problem, jako globalni oteplovani, trochu jinak?

Kdyz posunem energetickej problem o dostatek radu do irelevantnosti, muzem preskladavat atom z atomu na atom trikrat tam a zpatky za den.

Na co vychovavame prinejlepsim kvalifikovanejsi obsluhu CNCcek a pokladni do Kauflandu, prosim? Proc systemem prolezou jenom ti, co maji nejnudnejsi nejkonvencnejsi mysleni? Proc je to papir na "umim poslouchat", misto toho, aby to byl papir na "umim premyslet"?

...

[xsubway]

Blbý mají čas si pamatovat, chytrý musí vymýšlet.

Jan Werich

[Semo]

Ja strasne lutujem tu neefektivitu, ktoru som pocas zakladneho a stredneho skolstva zazil. Nie vo vsetkych predmetoch, ale stale aj v tych, ktore ma bavia (napr. chemia). O spuste veci tvrdim, ze ma bavili/bavia nie vdaka zakladnej/strednej skole, ale napriek nej. A to som chodil na extra vyberove 8-rocne gymnazium a ucit sa som sa potreboval len v biflovacich predmetoch (jazyky, dejepis...). V zasade si myslim, ze som presiel svetlou strankou skolstva 80. a 90. rokov a predsa sa budim hrozou, ze moje deti budu musiet prejst tym samym.

Dodnes ma mrzi, ako ukrutne sa zabija v detoch snaha sa nieco dozvediet tym, ze im najprv niekolko rokov je servirovany systematicky aparat - napr. taxonomicky strom v biologii. Nikto, kto posunul biologiu v dejinach dopredu to nespravil preto, ze mu ako dietatu prisla taxonomia zaujimava. Ale preto, ze bol zvedavy ako organizmy funuju, alebo co je za tym, ze jeden reaguje inak ako druhy. Nez nasa skola dojde k niecomu zaujimavemu (ak vobec), tak 90% deti ma uz nevratne dany predmet zaradeny do kategorie "nudne blbosti". Ukazat do hlbky par zaujimavych javov je viac ako dat siroky, ale plytky a strasne nezaujimavy zaklad. Maximom, co moze dnes stredna skola u ziakov dosiahnut je - nezhnusit, t.j. ak o 5 rokov po maturite narazia na zaujimavu biologicku knizku, tak si povedia: "to je zaujimave, az budem mat cas, tak si to precitam". A ten cas si uz bud najdu alebo nie. Namiesto toho je vacsinovy vysledok: "biologia? to su tie kraviny s celadami, triedami, rodmi a je tam niekde chlorofyl? Nie dakujem, idem radsej chlastat."

Malo by podla mna obrovsky vyznam ukazovat ako sa na vsetko prislo v podobnom poradi, ako na to ludstvo fakt doslo. Vratane omylov s vysvetlenim, preco nastali. Geocentricky model vesmiru nebol vymysleny, pretoze boli vsetci totalne blbi alebo si niekto povedal, ze vymysli najlepsiu kravinu v dedine, ale preto, ze pri vtedajsej urovni poznania to bolo to najlepsie, na co dokazali prist. A az dalsi pokrok v inej oblasti (napr. v optike - vynalez dalekohladu) umoznil posunut pochopenie pohybu objektov vo vesmire spravnejsie. Verim, ze by to obrovsky umoznilo pochopit preco su veci vymyslene ako su, daleko lahsie si to zapamatat a zaroven pochopit, k akym typom chyb boli objavitelia chronicky nachylni a davat si na nich pozor.

Spusta veci mi docvakla az niekolko rokov po skole nezriedka doslova pocas chodze po ulici. Ta logicka cast chemie (ktoru som bol uceny tusim 5 rokov) by sa dala POCHOPITELNE naucit za 2 mesiace (dalsie hromady biflovania - tabulka prvkov, atomove hmostnosti atd su optional). V mnozine mojich spoluziakov si myslim, ze to chapali tak 3 z 22 a to bolo matematicke gymnazium. Tak hrozne sa da ucit predmet, ktory je na tej urovni celkom logicky, ziakov, z ktorych vacsina nemala s logikou ziadne problemy.

Podobne otrasne mi pride, ze 80% ludi pri rieseni jednoduchych matematickych rovnic si tak nejak pamata, ze "nieco sa da prehodit na druhu stranu a zmenit znamienko", ale kedze nechapu, ze vlastne len pripocitavaju konstantu k obom stranam (a preco to mozu spravit), tak sa im to strane pletie a robia pri tom ohromne mnozstvo chyb. A samozrejme nie su potom schopni uplatnit princip pre nasobenie a ak aj nahodou ano, tak nedokazu pochopit, co vlastne robia a teda, ze to ma nejake podmienky, za ktorych to dava zmysel a za inych podmienok nedava. Pricinou je ze boli uceny basnicku o prehadzovani a nie princip toho, co robia. Specifickejsi priklad z chemie bol, ked som az po velkom case pochopil, ze sa mam vysrat na preukrutne komplikovany a nezapamatovatelny postup ako prepocitat plynne reaktanty/produkty pri nestandardnych podmienkach a jedinu vec, ktoru az do hrobu k tomu budem potrebovat je, ze "pV/t=konst." a ze 1mol idealneho plynu ma za beznych podmienok 22.4L (pre strednu skolu a bezne plyny je presnost vysoko postacujuca). A toto chemikarka zamlcala aj nam, vyberovej matematickej triede. Ako ma potom skoro cela populacia v chemii vidiet nieco zaujimavejsie nez nekonecny sled nezapamatovatelnych postupov.

Neviem ako z toho von s vlastnymi detmi. Dnes pocitujem ukrutny hlad po znalostiach z oblasti, ktore ma bavia a travim tym vela casu z cisteho uspokojenia, ze to konecne chapem. A ten zaber je strasne siroky - co vsetko mi pripada zaujimave. Myslim si, ze by som dokazal celu prirodovednu cast zakladneho a stredneho skolstva oducit v podstate z hlavy a s daleko lepsim vysledkom vstrebania samotnych principov, nez klasicke biflovacie skolstvo. Ale pride mi hrozne, ze budem posielat deti do odkladiska (citaj "do skoly") pocas casu, ked ja budem hrabat prachy a po veceroch im vysvetlovat, ako to fakt je aj s niekolkymi dobre pochopitelnymi prikladmi. Cim pochopia to, co v skole dostali len ako basnicku. Ale kde na to brat cas? Ja chcem robit aj nieco ine, nez 12-14 rokov zivota suplovat skolu a moje deti asi budu po veceroch chciet robit aj nieco ine, nez platit dalsim casom za to, ze v skole boli donutene sa nudid pocuvanim nepochopitelnych vysvetleni.

Proste na jednej strane si myslim, ze odborne by som to dokazal, ale cena za to je obrovska. Keby moje deti mohli cas v skole stravit produktivnejsie, nez som ho travil ja, dostali by sa daleko dalej pri sucasne daleko vyssej zabavnosti celeho procesu.

[snajpa]

No, zeptam se te z myho pohledu, ja se ty decka teprv chystam mit: o cem je pro tebe zivot, co chces vlastne stihnout? Plivnout na Zem podobnejsi kus DNA nez ostatni je jedna vec, ale dneska se preci mnohem vic pocita podobnost v tom softwarovym nastaveni, ne?

Mysleno, ze za svoje dite povazuju mnohem vic nekoho, koho vychovam, nez nekoho, koho bych treba nikdy nepotkal, jen mel vychozi pulku HW kodu ode mne.

Celkove mi prijde, ze zivot je vic o vztazich a o tom socialnim nastaveni a pocita se, jakou socialni praci zvladne clovek zrobit. Vyrobit ostep s ostrenym pazourkem je totiz jedna vec, ale k cemu to je, kdyz se s nim nenauci lovit i vyrabet ho budouci generace a nebude to chtit vylepsit?

Cim chci rict, pro mne je nutnou podminkou, abych mohl mit deti, mit nejaky akcni plan, jak je uvest tady do toho bordelu tak, aby to byly akceschopne, veskrze uzitecne a laskyplne bytosti - a dovedly si zivot uzit spolu s ostatnimi.

To myslim hlavne zahrnuje jit prikladem, pocitam s tim, ze muzu rikat tristakrat, jak ma co decko delat, ale pocita se, co vidi, jak se to realne dela. Rozpor v tom, co rodic rika a co dela, je neco, cemu se chci fakt vyhnout. A vystavit decko normalnimu skolnimu systemu si koleduje u mne o prusvihy a vychovat z ditete prusvihare :)

Radsi bych, abych deti nemusel dat do systemovyho vzdelavaciho systemu, aby jim tam neohnuli zada vubec, abydeti nemely moc ani vuci cemu pustit nejakou silene rebelujici reakci...

[ehmmm]

Ten kus DNA bude mit polovinu tvych HW vad a take bude mit cast tvoji povahy. A navic budete oba vedet, ze jeho tata jses ty.

[⧠ A = 0]

To já si na svoji základku nemohu moc stěžovat, i když dnes už na tom bude s úrovní jinde (níže). Naprostá ztráta času pro mne byla střední škola (podle slov mého otce „špičková“), kde jsem toho víc stihl zapomenout než se naučit a k tomu jsem si vypěstoval určité zlozvyky, s nimiž mám problém doteď.

Bohužel z nějakého důvodu je maturitní vysvědčení v ČR podmínkou pro přijetí na VŠ a to zas vyžaduje strávit nějaký netriviální čas na SŠ. Kdyby se dala maturita udělat jen tak po samostudiu, bez jakékoliv docházky na SŠ, dost možná by se časem ukázalo, že se na ně utrácí mnoho peněz zbytečně.

[karel]

Pokud bych chodil někam do školy s individuální přístupem, tak jsem si naprosto jistý, že bych úplně celou základní školu byl schopný „vystudovat“ během čtyř, nebo pěti let a o nic bych nepřišel.

Pomalé tempo ve školách je problém, ale na druhou stranu není vstřebávání znalostí jediným úkolem základky. Jde taky o to se naučit žít ve společnosti, kde jsou lidé různí. Protože v práci taky narazíš na lidi s kterými musíš spolupracovat a rozhodně nebudou mít všichni stejné tempo. Utíkat odevšud a zavírat se do sebe není řešení pro každého. Problém je spíš v tom, že když nemáš dobrého učitele, tak máš smůlu a prostě se nudíš.

Dál schopnost učit se není u lidí lineární, takže pokud trochu ztratíš v nižším věku, není problém to později dohnat.

[xxx]

Jde taky o to se naučit žít ve společnosti, kde jsou lidé různí.

To je vymluva, znouzectnost, collateral damage, nebo to je skutecny cil?

[⧠ A = 0]

Jde taky o to se naučit žít ve společnosti, kde jsou lidé různí.

A to tedy základní školy umějí naplňovat? A je na to potřeba devět let?

Dál schopnost učit se není u lidí lineární, takže pokud trochu ztratíš v nižším věku, není problém to později dohnat.

Problém to je, pokud ve škole ztratíš přirozenou vnitřní motivaci a naopak si v rámci adaptace na dané prostředí osvojíš zlozvyky a lenost.

[karel]

A to tedy základní školy umějí naplňovat? A je na to potřeba devět let?

Systémově to naplňovat neumějí, jen pokud máš štěstí na učitele (jako v podstatě jakýkoliv aspekt vzdělávání u nás). Netuším kolik je na to potřeba času.

Problém to je, pokud ve škole ztratíš přirozenou vnitřní motivaci a naopak si v rámci adaptace na dané prostředí osvojíš zlozvyky a lenost.

Souhlas, ale já jsem to spíš myslel tak, aby se do dětí nehustilo maximum co zvládnou, ale nechal se jim právě prostor se projevit nějak samostatně. To asi naše školy nezvládnou, vzhledem k tomu, že děti musí sedět a poslouchat.

[Bystroushaak]

Jde taky o to se naučit žít ve společnosti, kde jsou lidé různí.

Vážně ti přijde, že tohle ospravedlňuje devět let nudy? Pokud se něco takového v životě budeš muset fakt učit (tedy předpoklad, že se tomu prostě jednoduše nepřizpůsobíš a musíš na tom pracovat), tak jak dlouho ti to bude trvat? Za život jsem vystřídal už relativně dost prací, abych se nebál říct, že dýl jak týden asi těžko. Možná kdybys přešel z nějaké práce ala kancelářská krysa do práce ala kopáč kanálů, tak tam chápu, že by to byl najednou záhul, ale třeba naopak bys měl jen těžko nějaké potíže.

Protože v práci taky narazíš na lidi s kterými musíš spolupracovat a rozhodně nebudou mít všichni stejné tempo.

Já třeba docela běžně pracuji rychleji než ostatní. Mám trochu jinou dynamiku práce, kde některé části dne neudělám skoro nic a pak během pár hodin kdy se „dostanu do zóny“ udělám velké množství práce. V průměru jsem i tak o 20/30% rychlejší*, než ostatní. Myslíš že je to pro mě, či pro ostatní problém? Vůbec není.

Za to přitom vůbec nemůže základní škola. V práci místo abych se nudil, tak přidám třeba lepší pokrytí testy, dokumentaci a tak podobně. Pustím se předběžně do jiného projektu. Možností jsou tisíce a počkat na pomalejší kolegy je prostě otázka lidské slušnosti a tolerance rozdílů mezi lidmi.

Oproti tomu na základní škole jsem třeba při hodinách „čtení“ běžně přečetl celou čítanku a pak co? Vytáhnout si vlastní knížku sralo učitelku, jít pryč jsem nemohl, tak nezbylo než si prostě kreslit a nudit se.

*Nechci tvrdit, že jsem nějak talentovanější, nebo chytřejší, spíš už mám fakt hodně praxe a jsem hodně efektivní v používání svých nástrojů.

[karel]

A proč bys tuhle další činnost nemohl mít i ve škole? Já nechci obhajovat stávající systém školství, ale spíš sem chtěl ukázat, že výuka se nedá kvantifikovat jen množstvím znalostí, které do tebe někdo nasypal za co nejkratší dobu.

Za to přitom vůbec nemůže základní škola.

Tohle mě přijde hodně silné tvrzení, který se nedá dokázat ani vyvrátit.

[Bystroushaak]

A proč bys tuhle další činnost nemohl mít i ve škole? Já nechci obhajovat stávající systém školství, ale spíš sem chtěl ukázat, že výuka se nedá kvantifikovat jen množstvím znalostí, které do tebe někdo nasypal za co nejkratší dobu.

Já netvrdím, že nemohl. Tvrdím, že to tak prostě nefungovalo a troufám si tvrdit, že je to otázka štěstí i v dnešní době.

Tohle mě přijde hodně silné tvrzení, který se nedá dokázat ani vyvrátit.

Dá se vyvrátit tak, že se zamyslím nad svými zkušenostmi a zážitky a jednoduše to vyhodnotím.

Co myslím, že mě základní škola naučila je unikat do vlastní hlavy, třeba při čekání na dopravní prostředky. Ale to je taková divná výhoda, asi jako říkat že vězení bylo fajn, protože ti dodalo trpělivost. Nikdo při smyslech by to dobrovolně nepodstoupil znova jen kvůli tomu, takže to tu cenu očividně nemá.

[atalax]

Jde taky o to se naučit žít ve společnosti, kde jsou lidé různí.

Zcela jistě. Společnost přece funguje tak, že jsem roky zavřený se stejnými 30 lidmi kteří mají prakticky stejný věk a stejnou (z definice) úroveň znalostí že.

[reb]

Pěkně napsané, díky.

[Bedňa]

Super blog, dík.

Vlastná skúsenosť by sa dala vyjadriť jedným slovom "nuda". Prvé dva ročníky OK. Potom už človek vie písať, čítať a zaujímavejšie informácie si nájde v knižnici.

Nevidím v tom žiadny prínos okrem sociálneho, ako si písal, proste naučiť sa vychádzať s rôznymi charaktermi ľudí. Fakt si nespomínam na nič čo by som reálne v živote využíval, keď to zoberiem od tretej triedy ďalej.

[Bystroushaak]

Nevidím v tom žiadny prínos okrem sociálneho, ako si písal, proste naučiť sa vychádzať s rôznymi charaktermi ľudí.

Dodám, že to bylo zapříčiněno střídáním škol a celých prostředí, na které se musíš nuceně adaptovat.

[Bedňa]

Dodám, že to bylo zapříčiněno střídáním škol a celých prostředí, na které se musíš nuceně adaptovat.

Musíš zapadnúť aby si nebol outsider, to je ten sociálny rozmer bez toho, že by sa o to priano výuka/škola nejak zaslúžíla.

Čo sa týka výuky, tak som sa hrozne nudil, zrejme by som nikdy ani nepochopil ako sa odvodzujä rovnice, keby som si to sám nenaštudoval. Proste vidím to aj na dcére, keď učiteľka povie, "ja učím angličtinu štyridsať rokov a ešte som takýto sloh nevidela". Mno tú angličtinu nemá zo školy. Zbytočne zabitý čas.

[Jendа]

V podstatě to byla ta nejmíň efektivní věc, co jsem kdy v životě dělal. Pokud bych chodil někam do školy s individuální přístupem, tak jsem si naprosto jistý, že bych úplně celou základní školu byl schopný „vystudovat“ během čtyř, nebo pěti let a o nic bych nepřišel.

Tahle metrika (za jaký čas bys dokázal dosáhnout stejného zlepšení, kdyby nebyly věci posrané) mě také kdysi napadla a docela se mi líbí. Osobně jsem měl naštěstí dobrou základku (podle této metriky tak 7.5/9), strašnou střední (2/4) (tj. mám to přesně naopak než ty) a teď právě dokončuji skvělou VŠ (5.5/5.5). Část vzpomínek jsem už vytěsnil, ale chtěl bych uvést pár heuristik, které by fiasku na střední pomohly zabránit:

• Pokud jste v přijímačkách první, okamžitě utečte. Signalizuje to přesně ten jev, o kterém píšeš: Látka bude řídká, jak kaše pro kojence - tímto umístěním jste právě zjistili, že podle metriky, kterou ta škola používá, a podle které bude řídit tempo výuky, jste z nějakého důvodu mimo. (tohle platí především pro školy s „klasickým“ stylem výuky, kdyby se vám tohle stalo třeba na matfyzu, tak tam máte dostatek možností to řešit)
• Známkování téměř nekoreluje s užitečností procesu. Na střední jsem měl pokaždé vyznamenání, ale to znamenalo, že obtížnost výuky neodpovídá a nebylo se jak dál zlepšovat. Oproti tomu na matfyzu mám dvojky-trojky, ale strašně moc jsem si z toho odnesl. I na té střední to bylo vidět, když jsem dostal na výběr, jestli chodit na angličtinu na skupinu začátečníků, nebo pokročilých (horší známky, lepší zisk).
• Ředitel tohle viděl, uvědomil si, jak trpím, a byl smutný, že s tím nemůže nic moc dělat (kromě organizace jednoho výběrového semináře z matematiky a občasného uvolnění z výuky abych mohl během střední chodit na přednášky na VŠ). Kdybych si s ním o tom víc (dřív) promluvil, možná by šlo zařídit skipnutí ročníku a tím by se skóre zlepšilo na 2/3. Bohužel mě tohle napadlo až ve třeťáku těsně po tom, co by to šlo udělat.

[⧠ A = 0]

Pokud jste v přijímačkách první, okamžitě utečte.

To se lehko řekne, ale v praxi člověk kvůli pojebanému systému nemá mnoho možností. Maturitu člověk v ČR potřebuje, aby se dostal na VŠ. Tudíž potřebuje na nějakou střední školu jít. Pokud má štěstí a bydlí třebas v Praze, tak jakýs takýs výběr trochu má. V provincii vůbec ne a když uvěří rodiči (který nechce dítě pustit na internát na druhý konec republiky), že místní gymnázium je dobrá škola, tak jsou prostě čtyři roky v hajzlu; v lepším případě si ještě žák vyřídí přeskočení řekněme jednoho ročníku, ale stejně jsme na promarněných třech letech!

Naprosto vážně – nebýt všelijakých fykosů a káespéček, díky nimž jsem alespoň pár týdnů v roce mohl trávit s rozumnými lidmi a trochu potrénovat mozek, nevím, co za trosku by dnes ze mne bylo.

[⧠ A = 0]

Jinak v svém případě bych extrapolací dat střední školu ohodnotil tak na 0.5/3, možná i méně. Na rozdílové zkoušky k přeskočení prvního ročníku jsem se učil méně než dva měsíce, přičemž mi nejvíce času zabrala francouzština, s níž jsem tehdy začínal, zatímco mí nastávající spolužáci ji byli měli už tři roky (ex post jsem ovšem zjistil, že když mi byli řekli, že jsou v desáté lekci učebnice, jednalo se o desátou lekci prvního dílu, nikoliv druhého, jak jsem automaticky předpokládal).

Na maturitu jsem se učil čtyři dny – hlavně literaturu a reálie k francouzštině.

Přirozeně jsem pak narazil ve druhém ročníku vysoké školy, kdy mi přestaly stačit základy získané z korespondenčních seminářů a začalo být potřeba přestat prokrastinovat a začít vyvíjet reálné úsilí, což ovšem po třech letech lenivění na předmětné SŠ šlo dosti blbě.

[Semo]

začalo být potřeba přestat prokrastinovat a začít vyvíjet reálné úsilí, což ovšem po třech letech lenivění na předmětné SŠ šlo dosti blbě.

Toto je ten collateral damage nudnej skoly, ktory je odpovedou kolegovi vyssie, ze skola je potrebna, aby si clovek vyskusal koexistovat s blbcami a primitivmi. Keby to bolo na tyzden ako safari, tak to plni ucel ako motivacia neskoncit rovnako. Ale po case pocitanom v rokoch to ma okrem strateneho casu tento hrozny dopad.

A to nepovazujem za strateny cas kazdy cas, kde clovek nedrtil nove poznatky. Kludne nech sa venuje hudbe, umeniu, sportu atd. Ale ak sa venuje "nude" tak je to devastujuce, u vacsiny nevratne.

[Jendа]

To se lehko řekne, ale v praxi člověk kvůli pojebanému systému nemá mnoho možností.

Typicky si dává přihlášku na víc škol, takže si může vybrat tu, kde první nebyl (pokud není první všude, což se mi teda nestalo :). (OK, deformace Prahou, asi fakt existují místa, kde více SŠ dostupných není)

Kamarádi co potřebovali dodatečně maturitu to řešili nějakou dálkovou/poloprezenční kam se nemuselo moc chodit a nakonec z toho byl papír.

Naprosto vážně – nebýt všelijakých fykosů a káespéček, díky nimž jsem alespoň pár týdnů v roce mohl trávit s rozumnými lidmi a trochu potrénovat mozek, nevím, co za trosku by dnes ze mne bylo.

Nebýt brmlabu, … dtto

[Jendа]

Jinak pokud tohle čte někdo, kdo zrovna řeší střední, tak bych zkusi SSPŠ (heh wtf oni nemají HTTPS) (reportáž). S pár lidma odtamtud jsem mluvil a potkal na CTF a vypadalo to fakt dobře.

[vencour]

No koukam ...

Jsme jednou ze dvou středních škol v ČR, která spouští moderní obor Kybernetická bezpečnost

[pc2005]

V liberci mě přijde dobrá SPŠSE a VOŠ. Teda minimálně když jsem tam byl já, což už je přes dvanáct let ( :-O ), takže nevím kdo tam učí teďka.

[kralyk z abclinuxu]

Pokud jste v přijímačkách první, okamžitě utečte. Signalizuje to přesně ten jev, o kterém píšeš: Látka bude řídká, jak kaše pro kojence

YMMV. S kámošem ze ZŠ jsme šli na gympl se zaměřením na matiku (a příbuzné obory), on byl 1., já 3., přesto jsme se pak následně rozhodně nenudili... Zejména fyzika byla těžká... (Je ale pravda, že jsme asi ani jeden neměli tu motivaci a/nebo IQ, jaké asi máš ty.)

[.]

Pěkně se to četlo.

[Max]

Za mně, jako hloupého člověka, kterému do vínku nebyla dána velká inteligence, musím říci toto :
Základní škola bylo peklo, ze sociálního pohledu. Pokud jde o výuku, tak s nelibostí a občas s nudou, ale jsem za to rád. Normálně bych se o spoustu věcí nezajímal, ale díky základce mám obecný přehled a už tenkrát jsem si toto moc dobře uvědomoval.

Střední byla nuda, v tom smyslu, že jsem se nedostal tam, kam jsem chtěl a následně jsem roky byl na škole, kde jsem proplouval bez větší snahy. Na druhou stranu, místo zabořený do školních materiálů jsem se mohl věnovat tomu, co v současné době i dělám. Ze sociálního pohledu na tom byla střední líp, než základka (nebyly tam velké rozdíly a všichni si byli rovnější a každý respektoval každého).
Zdar Max

[Grunt]

Normálně bych se o spoustu věcí nezajímal, ale díky základce mám obecný přehled a už tenkrát jsem si toto moc dobře uvědomoval.

Přesně tak. Základní škola tu není od toho aby cvičila odborníky a ani naopak aby naučila obyčejného peona jen číst psát a počítat, ale je tu od toho aby všem dala možná co největší všeobecný přehled. Resp. každému tolik co si z ní odnese.

Ze sociálního pohledu na tom byla střední líp, než základka (nebyly tam velké rozdíly a všichni si byli rovnější a každý respektoval každého).

Jo, jo. Taky to mám tak. Na přijímačky a na začátku prváku jsem si říkal jaké to bude peklo, ale ono to bylo přesně naopak. Ti největší mazáci co rupli z ročníků nad rupli zase a těžko říct jestli je to tím že prostě lidi před tím osmnáctým rokem dospívají nebo tím, že nějaké to jádro časem vykrystalizuje (střední nikoho nikdo nenechá procházet pokud má v hlavě nasráno), ale za sebe můžu jednoznačně říct že střední byly zatím nejlepší léta co jsem zažil. Popravdě ve svaťák a pak samozřejmě po matuře jsem hned chytl depku z toho že musím dál a už se nikdy nevrátím i když bych měl být vlastně rád že jsem splnil. A ono je to fajn když člověk ví že existují i větší nerdíci než je on sám.

[Agent]

...publikoval na jednom zapadlém webu.

Asi vím jaký web máš na mysli a chci se zeptat, jestli nemáš ty nebo někdo zaarchivovány starší články, třeba tu serii od Ogilvyho o servisu počítačů? Taky tam, myslim, měl pár článků o škole. Admin ty starší články smazal. A já vůl si to zavčas nezaarchivoval. Mám jen články z posledního roku.

[Bystroushaak]

Mám z 2016.12.30. Ten servis počítačů tam určitě je. Bylo mi jasné, že to tak časem dopadne. Dej mail, pošlu archiv.

[Agent]

Jo, zkus mi to poslat na: manstak zavináč mujmail tečka cz. Dík moc!

[Odin1918]

Ja na skolu vzpominam dobre. Zakladni i stredni jsem proplul relativne bez namahy. Mel jsem stesti na skvele kolektivy, takze jsem se citil dobre. Socialni hledisko zakladky a stredni je asi dulezitejsi nez hledisko vzdelavaci a pedagogicke. Cist a psat jsem umel pred prvni tridou, cestinu a nemcinu jsem celkem slusne ovladal z rodiny, anglictinu mne vyucovala ucitelka uz nekdy od mych ctyr let. Matematika fyzika a chemie usly, biologie a dejepis byly nutnym zlem, ktere jsem prezil diky sve dobre kratkodobe pameti - naucit na pisemku a rychle zapomenout. Zpetne musim rici, ze jsem se na zakladce i stredni citil moc dobre.

[kralyk z abclinuxu]

Počkat, a kde jsou rolexky a osobní asistent? A cos vůbec proboha dělal na státní škole?

[Odin1918]

Osobniho asistenta potrebujes leda tak ty a tvoji potomci v ramci inkluze retardovanych deti mezi normalni. Jine nez statni skoly v tu dobu nebyly. A rolexky? Ty nemam dodnes, ale tenkrat jsem si je ja a moji rodice rozhodne nemohli dovolit, jelikoz stat byl tak hodny a vzal majetek mych predku pod sva kridla, aby predkum usetril spoustu starosti.

[kralyk z abclinuxu]

A rolexky? Ty nemam dodnes

Tady jsi je ještě měl ...

No nicméně jestli je vás na toho Odina víc, tak byste se asi měli nějak vzájemně dohodnout, aby ta postavička 'Odin' aspoň trochu dávala smysl...

[Odin1918]

Tenhle odin je ma. Original odin1918 je nema. Od ceho je registrace?

[medulin]

Jako kdybych to psal já. Také to bylo v 80-90 letech. Já se asi do 20 let stěhoval asi 13x. A nejhorší potom byly ty trapasy když už jsem si třeba v 15 letech ani nepamatoval adresy kde zrovna bydlím, když se mne někdo zeptal. Měl jsem papírky s adresami kam měla chodit pošta, na jiné jsem chodil spát, jiné jsem zase hlásil ve školách na úřadech atd... Skrývali jsme se před ..... takže skutečnou adresu jsem mnohdy říct nemohl, bydel i ve sklepě, takže ani návštěvy kamarádů také nebyly možné. Nějakou dobu jsem bydlel v hotelu na horách a do školy jsem to měl cca 15km, když napadlo hodně sněhu a nejel autobus a já se těch 15km prodíral po pás ve sněhu tak jsem došel domů až třeba ve 21 hodin. Ráno nás vozili (sněžný skútr, psí spřežení malamutů, sněžná rolba atd...) odpoledne pobrali zpět malé děti a já v 7 a 8 třídě skočil až kolem 14-15 hodiny a už se musel dopravit po svých. Základka byla otrava a nuda, když jsem projevil větší znalosti než vyučující tak jsem byl často ztrapněn a také se po mne vozili. Potom jsem se naučil nevyčnívat z řady a ty lidi kolem sebe tolerovat a říkat si jsou to jen lidi. Neurotickou učitelku nechat vyřvat že jsem udělal okraje v sešitu pomocí propíchnutí kružítkem a neodměřoval jsem to na každé straně atd... Propadal jsem, ale přes prázdniny (kdy mne škola nezdržovala) jsem se to naučil a vždy udělal opravné zkoušky kde mi chtěli dát někdy i jedničku, ale nešlo to, opravit se dá jen na čtyřku. Na odborné střední už jsem trochu vyčnívat mohl a bavilo mne to, takže jsem nakonec udělal i vysokou školu, což by mi asi nikdo ze základky neuvěřil.

[medulin]

Ale neměnil bych, ty zkušenosti a zážitky jsou k nezaplacení.

[medulin]

Jo a k těm adresám ještě. Jednou mne bylo hodně zle, šel jsem k doktorce, vzala mi vzorky a poslala mne domů že mám přijít za týden. Za týden jsem přišel zdravý na kontrolu a doktorka mne seřvala že mne hledali sanitkou po celém městě a chtěli mne zavřít do nemocnice a nemohli mne najít. Že jsem měl nějakou salmonelu a přitom já už za tři dny lítal zdravý venku . Takže i výhody to mělo

[Odin1918]

Pred cim si se ty a tva rodina skryvali? Exekuce? Statmi urady?

[medulin]

Před zbytkem rodiny.

[pushkin]

Tak takhle depresívní zážitky ze ZŠ nemám, ale pár škol jsem si prošel a musím říci, že všude se najdou předměty, které člověka nebaví a jsou pouze nutné zlo (abecední seznam literatury?), a předměty, které by člověka bavily, pokud by je nevyučovali psychopati. To je to, co dokáže školu člověku 100 % zhnusit. Pár výstavních kousků:

• Třídní 1. - 4. třída ZŠ: bezdětná zakomplexovaná soudružka. Její cit k dětem byl asi jako u průmyslového robota.
• Učitelka hudebky, 5. - 9. třída: Hudba = 0. Namísto výuky posadila ke klavíru holky ze ZUŠky a chodila kouřit.
• Dějepisářka, 5. - 9. třída: Připraveny 4 normostrany textu, které bylo nutné přepsat na tabuli a z tabule do sešitu. Kdo nestihl, šel pozdě na oběd. (Diví se někdo, proč teď píšu jako prase?)
• Učitelky ČJ obecně: jazyk OK, to je třeba umět. Ale proč se biflovat abecední seznam autorů s výpisem děl bez dalšího kontextu?
• Biologářka, gympl: Opravdu je účelné trávit dvojhodinovky biologie překreslováním kytiček do sešitu?

Nejhorší je, že to bylo ještě v době, kdy nebyl pracovní trh vyčerpanej jako dneska. Když ale máte s ředitelem dobrý soudružský vztahy, tak vás přeci jen tak nevyrazí...

[Aleš Kapica]

Tohle je tvůj nejlepší blogpost za poslední rok. Hodně vypovídá, hodně vysvětluje.

[PetrHL]

Klobou dolů, takové stěhování v dětství si ani nedovedu představit. Z mého pohledu je Bystroushaak geniální, jinak by to nemohl přežít. Vždy jsem si o něm myslel, že je génius. Nemyslím to ironicky.

Z komentářů zde uvedených jsem nabyl dojmu, že sem chodí prakticky jen samí nadprůměrně chytří lidé, kterým škola více vzdala, než dala. Nejsem jedním z nich. Už na základní školu jsem chodil rád a rád jsem se učil nové věci. Základní škola mi šla prakticky sama, až na Český jazyk. Tam jsem trpěl. Musel jsem se naučit zdůvodnit si úplně všechno, protože jsem neslyšel jaké i/y se kde píše. Pomohlo mi také to, že jsem hodně četl. Zbytek předmětů byl v pohodě, tělocvik byl peklo. Hlavně gymnastika, tu jsem nesnášel, nezvládl jsem skočit ani přes kozu. Měl jsem velice rád matematiku a fyziku. V páté třídě jsem počítal příklady pro 8. třídu, jen tak pro radost. Nepamatuju si, že bych na základní škole nesnášel nějaké učitele. Špatně vidím, seděl jsem vždy v první lavici, to mi pomáhalo udržet pozornost. Většinou jsem prospíval s vyznamenáním, ale rozhodně jsem nebyl nejlepší ve třídě. Prostě jsem jen měl radost z poznávání a rád četl.

Přechod na střední školu (SPŠ Zlín) byla pořádná facka. Hned v prváku jsem měl z matematiky na konci roku čtverku. Musel jsem se víc učit, což jsem se na základní škole nenaučil. Střední škola byla skvělá, mimo normální předměty jsem z elektroniky nasával znalosti jako houba, protože mě to bavilo a tamější profesoři mi to umožnili. Chodil jsem do laboratoře měřit a ladit vlastní výtvory z VF techniky, naučil jsem se spoustu věcí. Opět si nepamatuju, že bych nějakého učitele nesnášel. Ano, bylo tam pár, kteří mě pro svůj obor nenadchli, ale to vyrovnali ti ostatní (Bětík, Vařák, Lapčík, Kovář, Zetěk, Lipár a další). V posledním ročníku jsem měl snad jen jednu trojku, jinak samé dvojky a jedničky. Maturitu jsem měl také docela dobrou, jednu jedničku (odborné speciální) a jinak samé dvojky.

Základní+střední škola a ty dva nedokončené semestry vysoké školy mi jako ztracený čas nepřipadají. Nejsem tak chytrý, abych se většinu věcí zvládl naučit sám. Školy mi otevřely obory poznání o kterých jsem netušil a mohl se vzdělávat sám, když mě to bavilo. Jsem za ně vděčný.