Lets Flame aneb výběr distribuce

9.9.2013 13:31 | Přečteno: 1637× | Linux

Ne, nebudu tu popisovat svou distribuční turistiku, ani vás zarputile přesvědčovat o tom že ta moje distribuce je prostě nej. Místo toho bych chtěl napsat krátké zamyšlení nad kritérii, podle kterých vybírat linuxovou distribuci na desktop začínajícího (z hlediska non-majoritních OS) uživatele, protože přeně taková situace mě v posledních dnech potkala hned třikrát.

Disclaimer: Následující text popisuje téměř skutečný příběh. Názory a připomínky k jednotlivým distribucím jsou mým subjektivním dojmem, který nemusí být nutně pravdivý a/nebo aktuální. Uvítám faktické korekce a připomínky.

Jedná se o tyto tři případy:

1. Netbook s Intel Atom jehož komponenty byly evidentně vybírány s ohledem na žalostný výkon
2. Notebook s požadovaným dual-bootem do Win 7
3. Notebook s požadovaným dual-bootem do Win 7, přepínatelnou grafickou kartou ATi Radeon 6xxx ...

Ve všech třech případech se naštěstí jedná o uživatele, kteří notebook nepotřebují ke své primární pracovní náplni, takže je tu prostor pro jakési experimenty. Zároveň mají všichni tři zájem se o Linuxu něco dozvědět.

Co jsem jim od instalace Linuxu sliboval?

• V první řadě bych rád zachoval výkon při běžné práci. Byla by ostuda, kdyby Linux běhal znatelně pomaleji než konkurenční systémy. Což by se špatnou volbou ovladačů, nebo např. s některou s brzkých verzí KDE 4 nebylo vůbec nereálné.
• Podpora HW. Nevidím důvod, proč by pod Linuxem neměly fungovat všechny obvyklé věci, kterých díky bohu není moc (nějaká ta Realtek síťovka, přepínatelná grafická karta, tiskárny, 3G modul)
• Pravidla a zákonitosti Linuxového světa. KISS a podobné filozofie. Např na svém Gentoo jsem se naučil z jakých komponent je takový OS složen, a tyhle pravidla platí pro všechny distribuce. Z toho důvodu bych se vyhnul různým experimentům (čímž z výběru IMHO vypadává Ubuntu a Fedora).
• Dostatek SW. Nechci své svěřence jako první učit "co dělat když SW není v repozitářích". Mnohem raději jim ukážu jakou má výhodu automatizované získávání SW z ověřených zdrojů.
• Nechci se toulat mikrosvětem licenčního světa. Moje začátečníky nezajímá že ten program mohou šířit tehdy a tehdy, protože jej nikdy šířit nebudou. Krásným příkladem je např Iceweasel v Debianu, který byl pro mne jako začátečníka poměrně matoucím zážitkem, který mne naštěstí neodradil.
• Dostupná WM a DE. Jen ať se přebírají tím přehršelem grafických udělátek, ať si experimentují s různými pracovními styly, žasnou nad jednoduchostí tillingu a obdivují efekty Compizu a KWinu. Hlavně pokud je z čeho vybírat.
• Ať nejsou sami. Např. Arch a Gentoo mají několik obrovských plus v kvalitní wiki, na které jsou aktuální informace téměř o všem co člověka potká. Pokud si ti lidé budou připadat jako exoti nejen v záplavě okýnek na strojích svého okolí, ale i na internetu, bude to demotivující.

Když jsem si určil kritéria, začal jsem procházet téměř nekonečný seznam distribucí, abych následně oddělil zrno od plev. Největší pomocí při výběru byly následující nástroje:

1. Linux Distribution Timeline
2. Linux Distribution Chooser
3. DistroWatch - Major Distributions

Následovaly drobné pokusy s hypnózou, věšteckou krychlí, laborováním s kávovou sedlinou atd. jejíž výsledky jsou následující (číslováno adekvátně k seznamu strojů):

1. ArchBang
2. Debian Testing
3. Debian Stable

Samozřejmě uvítám, pokud se v diskusi podělíte o svůj osvědčený postup na výběr distra.

       

Komentáře

[b4aa9]

V soucasny dobe je nejlepsi distribuce Arch Linux.

[Halis]

Neříkám že ne, ale můžu znát i kritéria ve kterých dle vás exceluje?

[w4rr10r]

Ve všech.

[AsciiWolf]

[b4aa9]

Vyborny package manager.

V AURu jsou baliky skoro pro vsechno.

Vsechen software az na vyjimky je neopatchovany original z upstreamu.

Baliky jsou velmi aktualni.

Jednoduchost, archlinux je v podstate jenom mnozina baliku, narozdil od Ubuntu mam celkem dobrou predstavu jak to funguje uvnitr.

Arch wiki.

[Halis]

Vyborny package manager.

Z pacmana mám trochu obavy, zatím jsem ho příliš neprokoukl. Koncepčně se mi zdá hodně jiný než aptitude, yum, emerge, ... Nemáte nějaký dobrý zdroj? (krom man pages)

V AURu jsou baliky skoro pro vsechno.

Vsechen software az na vyjimky je neopatchovany original z upstreamu.

To samozřejmě oceňuji

Baliky jsou velmi aktualni.

To nemusí být nutně výhoda, ale subjektivně tomu taky dávám plus.

Jednoduchost, archlinux je v podstate jenom mnozina baliku, narozdil od Ubuntu mam celkem dobrou predstavu jak to funguje uvnitr.

Arch wiki.

Bez diskuse výhoda

[pavlix]

Pacmana bych viděl z hlediska užívání jako nejslabší bod.

[Halis]

+1

[FrostyX]

Často naopak lidi označují pacmana jako velké plus archu. V čem je tedy slabý?

[Halis]

Já ho vidím jako poměrně nelogický z pohledu běžného ovládání. Ty přepínače které používá mi prostě nedávají smysl, ale přiznávám že jsem se tomu nevěnoval nijak usilovně.

[pavlix]

Absolutní nelogičnost a neergonomičnost ovládání, viz výše. Lidé ho označují za velké plus archu vždy bez uvedení důvodu, tudíž jsem po první pokusné instalaci došel k závěru, že je to jen městská historka.

[kralyk z abclinuxu]

Imho to nějakou tu logiku má. Optiony s velkým písmenem jsou hlavní operace, optiony s malým písmenem jsou dodatečné nastavení vybrané operace. Následují argumenty jako jména balíčků nebo soubory. Celkem mi to přijde jako srozumitelný systém. Ale tohle je zcela subjektivní záležitost, takže samozřejmě někdo to může vidět jinak a mít úplně stejně pravdu

[pavlix]

Možná je to spíše zvykem. Vycházím z tradice krátkých a dlouhých voleb, kdy dlouhá volba výstižně popisuje, co se bude dělat. Podobně dobře snáším srozumitelné podpříkazy. Docela hezky to funguje s automatickým doplňováním.

[Ivorne]

Jen pro úplnost připomenu, že to vše většinou platí i pro Gentoo. Tedy akorát tu wiki má arch asi trochu lepší.

[Skurut]

Arch je super distro a mám ho rád. Přesto jsem od něj teď o víkendu po nějakých asi 6 letech používání utekl k Debianu (testing). Moje důvody jsou následující:

1) Občas se prostě někde něco rozbije a člověk musí dávat při aktualizacích trochu pozor. Tohle není ani tak důvod, jako spíš info pro autora blogpostu. Kdo používá Arch, musí počítat s tím, že se to občas stane. Počítal jsem s tím a počítám s tím i u toho Debianu (i když jsem všude četl, že údajně i větev testing je velmi stabilní a dobře odladěná). Ale nováčkům bych Arch i z tohoto důvodu osobně raději nedával.

2) Instalace - nedávno se zrušil instalátor a byl nahrazen nějakými instalačními skripty či co. Vzhledem k tomu, že jsem teď z různých důvodů potřeboval přeinstalovat systém, docela mě to odradilo. Já jsem v podstatě jen trochu poučená humanitní lama. Kde co dokážu vyřešit, kde co si dokážu nastudovat, ale všechno má své meze. Občas už se mi prostě nechce řešit další pro mě neznámé složitosti. S Archem člověk musí asi trochu častěji než jinde.

3) Repozitáře - AURu jsem nikdy pořádně na chuť nepřišel a oficiální repozitáře nejsou až zas taková sláva.

Tohle není nic proti Archu. Jak jsem psal výše, celkově vzato se mi líbí a zkušenějším bych ho bez problémů doporučil. Tohle jsou jen takové moje subjektivní postřehy, kvůli kterým jsem se rozhodl zkusit to zase jednou někde jinde, a třeba někomu trochu pomůžou v rozhodování. Jsem zvědav, jak mi sedne Debian (třeba budu za chvilku zase zpátky na Archu ).

[jyrki]

ad 1) roky byl Arch ok, ale v poslednich mesicich tam delali obrovskou radu zmen, ktera nejednou vedla k dosti krizovym stavum pro ty co prehledli announcement ktery upozornoval ze clovek nema delat jen pacman -Syu a je tentokrat treba neco vic....
ad 2) ta instalace je ted brutalne primocara, ale neni pro kazdeho. Zkus Manjaro nebo Antergos - obe distra jsou hezky zabaleny Arch, s kvalitnim instalatorem s cilem fungovat out of the box. Ja jsem teda za zadnou cenu nerozjel bumblebee, moji GT650M vidi, ale nedokaze na ni cokoliv pustit
ad 3) nesouhlasim, prave repozitare, pacman a AUR hodnotim jako to nejvetsi lakadlo na Archu, je to v podstate to jedine co me k Archu jeste tahne. Navic Manjaro i Antergos maji pekne graficke nadstavby pacmana.

[Skurut]

1) Je pravda, že v poslední době bylo opravdu hodně změn. Ale vím, že i dřív to nebylo bezproblémové. Na druhou stranu, abych nezněl pořád negativně, je potřeba říci, že když člověk trochu sleduje, co se děje, většině problémů se dá předejít, a když už se něco nepovedlo, většinou (i když taky ne vždy) to bylo velice rychle (třeba během jednoho nebo dvou dnů) opravené.

2) No jo, jak jsem psal, je to i o mojí leností. Už se mi prostě nechtělo to nastudovávat. O Manjaru jsem někde četl, že jim řada věcí ještě celkem hapruje. Antergos jsem neznal. Dost jsem přemýšlel, že u Archu (nebo něčeho odvozeného) přece jen zůstanu. No, nakonec jsem se rozhodl, že bych po těch letech mohl zase zkusit něco jiného. Uvidíme, jak to dopadne.

3) Pacman je fajn, s tím se mi vždy dělalo dobře. Repozitáře - to hlavní tam je. V pohodě. Ale prostě třeba právě s Debianem se to srovnat nedá. Dohání to AUR a jak jsem psal, tomu jsem zkrátka na chuť moc nepřišel, i když vím, že spousta lidí je z něj unešená.

[jyrki]

1) nez se zaclo se zmenou konfigurace site, ktera drive byla proste v rc.conf, tak tech problemu s Archem bylo malo, spise zadne.
2) subjektivne se mi zda Manjaro lepsi nez Antergos. U Antergosu (ve VirtualBoxu) se mi povedla instalace az na ponekolikate, instalator ohlasil chybejici balicek pacmanxg a chcipl. Jednou selhala instalace grubu - tu nelze ovlivnit, system jej aktualizuje automaticky.
3) taky preferuji binarni balicek pred AUR, teda spis preferoval, protoze jsem od Archu odesel, Debian jsem taky zkousel, ale nesedi mi, rozhodne jsem nenasel v repozitari ani vsechny balicky ktere jsem chtel a v Archu jsou. A navic jsem si nikdy nezvykl na to ze Debian ma Iceweasel misto Firefoxe

[kralyk z abclinuxu]

Ad AUR: Těm, co neznají, doporučuju prográmek cower. Osobně mi vyhovuje mnohem víc než třeba yaourt, který je imho šíleně hyperaktivní a non-KISS.

[frdrx]

To určitě.

[asdfg]

V současné době je nejlepší Mandriva Linux 2007.1 Spring One s KDE.

[b4aa9]

Ta není ani v první desítce.

[Halis]

Kdybych tam nebylo to 2007.1, tak bych tě možná i bral vážně.

[b4aa9]

Ta není ani v první desítce.

[2012]

Na osobnim i pracovnim pc mam Crunchbang.

[Halis]

Chápu ho správně, a sice že jde o debian, který má jiný instalátor, a je dodávaný s předkonfigurovaným OpenBoxem?

[bambas]

presne tak.

[Vasilijevič Hitler]

V dnešní době je nejhezčí distribuce Windows Vista a technicky nejlepší Windows 8.1

[kralyk z abclinuxu]

Tak co se týče firmwarů do herních konzolí, tak je dost možné, že máš pravdu, nicméně mám pocit, že zápisek se zaměřuje spíš na operační systémy.

[LINUKS]

Mohu doporučit LSB na Hurdu a GUI z OpenSolarisu. Je to famfárově luxusínkový, používám to už dlouho. Na vánoce jsem to zkompilkoval babičce a je s tím velmi spokojená.

[keltsky vlkodav]

To může být dobré, jak Ti funguje Hurd? Já mám taky LSB, ale s Plan9 kernelem. Celkem to sviští, ale přece jen starej dobrej BeOS.

[Erik]

Vy dva trolové si možná děláte srandu, ale LSB jde rozběhat s Hurdem i Plan9.

[Klepec]

Ty kráso, když vidím co všechno kvůli tomu museli rozvrtat, to je opravdu už jen koníček. Jinak tady je už přímo virtualbox disk, komu se to nechce kompilovat (40 MB): http://www.hurd.org/pub/testing/images/hurd_lsb.vdi

[tomvec]

Nekrmit!!!

[b4aa9]

To neni troll.

[tomvec]

Sakryš, to patřilo někomu jinému. Ale asi je zřejmé komu. Těm dvěma, ale pšššt, ať se toho nechytnou

[b4aa9]

Aha :) Btw, muj prvni komentar byl taky napul trolling :)

[vain]

Taky není troll, je rozdíl mezi trollem a idiotem, tohle je prostě idiot. Alespoň ten první rozhodně.

[TM]

Nemohu si pomoci, ale za nejlepší považuju trojici OpenSUSE, CentOS, RHEL (nezmiňuji jednoúčelové live jako třeba Gparted). Používám a instaluji všude ve svém okolí.
Nemám nic proti jiným distribucím, ale vlastně by mně příliš nevadilo, kdyby vymřely a zůstaly jen ty jmenované - ony prostě fungují....

[troll]

A zkoušel jsi vůbec nějakou jinou distribuci, než jsi vyjmenoval? Jinak nezapřu, že mým favoritem je Arch Linux.

[GeoRW]

nedavno vysiel Linux 3.11. Zevraj je lepsi nez Windows 3.11. Treba vyskusat.

[troll]

Windows 3.11 si srovnávej s X Window System (Xorg). Linux je jádro, a Windows 3.11 pouhá nadstavba nad MS-DOSem.

[gtz]

Zkusil bych openSUSE s KDE. To opravdu funguje a KDE jsou opravdu tím DE, který běhá už celkem slušně.

[Pepan]

Pro mě je nejlepším distrem Kubuntu. Čisté KDE a spousta software o kterém si uživatelé např. OpenSuse mohou nechat opravdu jenom zdát!

[Agent]

"Např na svém Gentoo jsem se naučil z jakých komponent je takový OS složen, a tyhle pravidla platí pro všechny distribuce."

Myslíš, že to někoho zajímá? Kromě pár lidi tady (možná).

[Halis]

Nevím jestli někoho, ale ty tři konkrétní případy to zajímá.

[Agent]

No dobře. Ale stejně myslím, že nějaké *buntu je pro neznalého asi nejméně problémová volba. Když už i Ivan Bíbr přešel na Ubuntu, tak to je co říct. Jinak za sebe Mageia. Pro nenáročný desktop třeba s Xfce. Ale pokud poběží KDE bez problému, tak je to jako výchozí volba jasná. Jinak už moc možností nevidim. Snad Suse?

[kralyk z abclinuxu]

Jinak už moc možností nevidim.

Co Mint?

Jestli jsi ho teda už nezapočítal do těch *buntu.

[Agent]

Nejsem si jist, jestli je česky. Ale asi bych ho možná bral radši než Ubuntu.

[jyrki]

je cesky

[Bystroushaak]

Já jsem spokojený Mint user, kdyby to někoho zajímalo. Můžu ho jen doporučit.

[Halis]

Mint 15 KDE jsem zkoušel. Zklamal mě v jedné věci/dvou věcech.

Jednak mi při bootu z liveCD fungoval zvuk bez problému, po instalaci ale bylo naprosté ticho. Zděsil jsem se, když jsem zjistil, že o zvuk se teď krom Alsy stará také PulseAudio a ještě do toho kibicuje Phonon (nebo tak jsem to aspoň pochopil). Nevěnoval jsem tomu žádné extra úsilí, ale s obvyklými radami na wiki Debian/Ubuntu/Mint wikinách jsem si s tím neporadil, což mě dost mrzí.

Druhak mi z ATi Catalyst Control Center (AMD Radeon 8600 tuším, ze které bych rád vyždímal co nejvíc) nedetekuje přepínatelnou grafickou kartu, a nemohu tedy bez nějakých hlubších zásahů jednoduše přepínat mezi AMD a Intel grafikou. Toto nevím jestli je vinou proprietárního ovladače (nevím jak je na tom open-source varianta s výkonem a podporou přepínání, víte někdo?) nebo distra jako takového

[Dadam]

Když jsem pár let zpět vybíral, celkem mi pomohlo tohle:

• Proč neinstalovat Gentoo
• Proč neinstalovat Arch

Od té doby jsem spokojený uživatel Archu. Vážné problémy jsem s ním měl jen jednou, kdy se bez zjevné příčiny po aktualizaci rozbil boost-build. Problém jsem zatím nevyřešil a používám vlastní binárku bjam. Řešit budu po reinstalaci na nový disk.

Zpátky k tématu. Ono by celkem bylo pěkné kdyby na úvodních stránkách distribucí byly i důvody proč neinstalovat, a nejen "Blabla je rychlá, stabilní a moderní distribuce, která bla bla bla 42".

[pedro]

Divná kritéria a divné výsledky. Derivát Archu na prvním místě? Jak dlouho jim to vydrželo funkční? Týden?

[Dreit]

Mám Intel Atom, používám Debian testing a pár drobností aby to svištělo. Netuším co všechno hraje roli, ale s jistým nastavením jsem se dostal do stavu, kdy je jedno, jestli má Firefox 200MB a je v RAM, nebo má 1200MB a polovina leží ve swapu - pořád sviští stejně rychle   A tím rychle je myšleno, že jede opravdu dost svižně. Jen netuším jestli to tu napíšu všechno.

 

Co si vzpomínám, tak moje nastavení:

- swappiness = 100  (je to zvláštní, ale mám pocit, že to tak jede nejlíp)

- http://artipc10.vub.ac.be/wordpress/2011/05/27/linux-performance-improvements/ - CPU Govenor asi na 200 (2 vteřiny), ulatencyd, KSM. VM dirty ratio jsem nezkoušel, ale údajně to dokáže divy - https://wiki.archlinux.org/index.php/Maximizing_Performance#Tuning_kernel_parameters

Pozn.: ulatencyd mi "zastavoval" Firefox kdykoli jsem se s ním dostal na 70% využití paměti a čekat než se odkousne byla celá věčnost. Je to ochrana proti aplikacím co by si mohly zabrat všechnu paměť a existuje způsob jak Firefoxu udělat výjimku. Bohužel si teď nevzpomenu a nezkoušel jsem jak to reálně funguje, ale pokud bude mít někdo zájem, tak rád dohledám a vyzkouším.

- balíček readahead-fedora (zrychlení bootu)

- https://wiki.debian.org/DebianAcerOne - RAMRUN a RAMLOCK v /etc/default/rcS,

- https://wiki.debian.org/SynapticsTouchpad - pokud nekliká touchpad, kdyžtak můžu poskytnout svůj xorg.conf

- Na některých strojích pomáhá vypnutí HyperThreadingu - http://www.fidian.com/problems-only-tyler-has/disabling-hyperthreading - u mě výkon naopak prudce klesnul.

- v /etc/fstab jsem přidal volbu commit a nastavil vyšší hodnotu (v základu je myslím 5 - každých 5 vteřin vylít cache na disk)

 

Třeba něco z toho pomůže, kdyžtak se taky podělte o svoje zkušenosti