Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Když bude zájem, možná sepsuju pro změnu něco málo o tom, proč je Gentoo nejlepší systém ve sluneční soustavě a okolí.
Tiskni
Sdílej:
Gentoo bylo fajn hračka, člověka toho hodně naučí, může to být to pravé distro pro nějaké specifické použití, ale není a nikdy nebylo pro masy. A teď už ani pro mne - není čas. Zaplať pánbůh za Arch


. Binární balíky v gentoo je něco úplně jiného a platí pro ně to, co jsem napsal - jsou užitečné úplně jinak .rpm a .deb.
Ale i když je nemám rád, ne neznamená to že nejsou použitelným řešením pro počítačově méně gramotné lidi.
Záleží na typu zoufalce. Já Gentoo zkusil - nainstaloval (terminál+handbook), rozchodil, zjistil že na to nemám a vím o tom prd, ani jestli jsem ho nainstaloval správně, tak se zase na čas vrátil k ubuntu. Teď (celkem) spokojeně provozuji Arch.
- Grafický instalátor mi nevadí, vadí mi situace kdy si nějaký nadšenec si něco nakliká netuše do čeho se pouští, týden strávi kompilací, další týden dělá ramena jak má teď všechno --march rychlý a pak se zákonitě nasere, vrátí se k blbuntu a zbytek života bude na gentoo házet špínu.
nice ionice -n 6 paludis -i installed-packages && poweroff). Na druhou stranu na notebook jsem dal opensuse. Se svými 1.3GHz bych toho moc neukompiloval, kompilace na hlavním stroji mě neláká (složitější údržba, problém s updaty mimo domov). Navíc si můžu vychutnávat povedené snahy o integraci vzhledu programů (kde4 dialogy ve firefoxu aj., vyladěný vzhled) a nemusím hnout ani prstem. A nakonec to chce prostě jeden "stable" počítač, odkud můžu opravovat vzdáleně chyby nebo dokončovat práci, kdybych si hlavní stroj poslal do kytek (například když místo rm -rf /foo/* napíšu rm -rf /foo/ *).
A nedávno jsem třeba řešil problémy s libpng. Pustil jsem lafilefixer a pak jsem musel překompilovat skoro půlku systému.
alias esync='dd if=/portage.img of=/dev/null && dd if=/portage-cache.img of=/dev/null && eix-sync' alias eworld='dd if=/portage.img of=/dev/null && dd if=/portage-cache.img of=/dev/null && emerge -auNDtv world --with-bdeps y'Loopbacky to udrzia fyzicky blizko na disku a aj keby som to najprv nedostaval do cache, tak je to rychlejsie ako nahanat 100 000 mrnavych suborov po celom disku. To, ze cache funguje vidno na opakovanom spustani eworld, kde nacitanie loopbackov trva dohromady uz iba 2s. Subory vo vnutri loopbackov su asi fragmentovane, ale nevadi to, pretoze vdaka dd si to len posklada jadro v pamati a disk moze citat sekvencne a nie stale cvicit hlavickami.
Existence grafického instalačního programu je největším omylem v historii Gentoo.Souhlas.
Gentoo je vyborna distribuce. Po zkusenostech s ostatnima bych nemenil!!! (Debian, Arch, mandriva, "winbuntu", slackware, ...) Opravdu neni pro skalni bubuntaky, nebo lidi kteri o vnitrnostech linuxu nic nevedi a nechteji se ani ucit, ale pro ostatni vyborna volba, hlavne diky moznosti poskladat si co chci a jak chci.
Po prvotnim nastavenim neni o nic slozitejsi nez ostatni distra, rekl bych i jednoduzsi(hledat neco v bubuntu na standardnich mistech napr v /etc je marnost nad marnost). Jedu unstable a opravdu clovek obcas narazi na problem, ale jeho oprava je vetsinou diky http://bugs.gentoo.org malickosti.
Kompilace neni nejmensi problem, hardware je dnes tezce naddimenzovan pro potreby windows hracu.
ps.: KDE ani GNOME nejsou dobra pracovni prostredi, ale spise omalovanky. Pro rozumnou praci staci dobre nastavene minimalisticke WM (openbox, awesome, ...),je to mnohem produktivnejsi. (preci jen pouzivam pro praci i zabavu jednotlive aplikace a ne WM)